Tiskové konference

4. 1. 2010 15:16

Tisková konference po zasedání vlády, 4. ledna 2010

Jana Chloubová, tiskový odbor Úřadu vlády ČR: Dámy a pánové, dobrý den, dovolte mi, abych vás přivítala na první tiskové konferenci po zasedání vlády v roce 2010. Zároveň mi dovolte, abych zde přivítala místopředsedu vlády a ministra obrany Martina Bartáka, ministryni spravedlnosti Danielu Kovářovou a ministra financí Eduarda Janotu. Nyní bych poprosila místopředsedu vlády, aby nás seznámilo s výsledky zasedání.

Martin Barták, místopředseda vlády ČR a ministr obrany: Děkuji, ještě jednou dobrý den, já vás vítám jménem celé vlády, pana premiéra, který byl na obědě v Lánech s panem prezidentem, vítám vás v novém roce a přeji vám, aby byl úspěšný a byli všichni zdraví. Vláda dnes měla na programu 28 bodů. Dva jsme přeložili. Co vás bude zajímat a s čím vás podrobněji seznání pan ministr financí, byl návrh zákona o státním dluhopisovém programu, který jsme schválili. Poté vás ještě seznámí nad rámec jednání s výsledky rozpočtu roku 2009. Schvalovali jsme finanční řešení zmírnění škod způsobených povodněmi z roku 2009, různé metodické implementace a poté hlavní balík, bylo to 17 poslaneckých návrhů, ke kterým se vyjadřovala vláda, přičemž ve 12 případech to stanovisko bylo nesouhlasné, ve čtyřech neutrální a pouze v jednom případě souhlasné. Též jsme schválili jednu personální záležitost, jedná se o jmenování krajské soudkyně, seznámí vás paní ministryně Kovářová. To bylo ve zkratce všechno a já bych požádal pana ministra financí, aby nás seznámil s těmi výsledky rozpočtu. Děkuji.

Eduard Janota, ministr financí: Dobře, já jen zmínku k těm dluhopisům, to je standardní materiál, kterým se kryje deficit rozpočtu na příští rok. Vláda se to snaží projednat ve sněmovně co nejdříve, poněvadž tím snižuje finanční riziko a jednak má možnost financování zlevnit. Z tohoto rozpočtu ve výši 162,7 je kryto 153,2 formou emise dluhopisů. Bude záležet na konkrétní situaci, kolik z této částky bude řešeno na vrub domácích dluhopisů, kolik na vrub emise cizoměnových dluhopisů. Zbytek tvoří financování formou úvěru EIB a zapojení účtů rozpočtu. To jsou částky ale nepodstatné. Je to technický materiál, jen pro vaši informovanost, je předkládán jako sólo materiál, protože tento zákon musí projít nejen sněmovnou, ale i Senátem, nejde to schvalovat přímo v souvislosti s návrhem zákona o státním rozpočtu. Co se týče dalších věcí, tak ještě tu zmíním jeden materiál, který tady byl v rámci těch poslaneckých návrhů, otázka snížení sazby DPH na určité služby. Vláda přijala k tomuto neutrální stanovisko zejména v kontextu, že rozpočet je schválen a vláda nechce jaksi zavádět určitá nová rizika do tohoto rozpočtu a já věřím, že takto bude zastávat stanovisko i v souvislosti s těmi nároky na zvýšení výdajů rozpočtu o kterých bude diskuse ve sněmovně koncem ledna. V tomto smyslu je názor vlády konzistentní. Ani nesnižovat příjmy, ani nezvyšovat výdaje, aby realita rozpočtu ve výši 162,7 miliardy, aby byla co nejvyšší. Co se týče poslední věci, vy jste získali informaci o tom, že rozpočet skončil deficitem 192,2 miliardy. Jestliže někde bude částka 192,4 – to už je spekulace, že ještě dobíhají jakési haléřové platby, které by tento deficit mohly navýšit. Znamená to, že příjmy rozpočtu jsou 974,8 miliardy a výdaje 1167 miliardy korun. Co se týče plnění a indexů, ve srovnání s minulým, rokem ty příjmy dosáhly pouze 91,6 % ročních příjmů roku 2008. Výdaje byly vyšší o 7,7 %. Ten základní problém se koncentruje do daňových příjmů,. Které byly splněny pouze na 81,5 procenta a k dosažení rozpočtované výše chybělo více jak 110 miliard včetně pojistného pak ten výpadek činil 160 miliard. Jak si vzpomínáte, já jsem vám tu někdy v říjnu a to jsem se trefil úplně přesně, říkal, že odhadujeme výpadek daní na 160 miliard, je to skoro náhoda, ale takhle to je. Co se týče daňových příjmů, ony klesly o 60 miliard, to je skoro 11 %. Kde byla příčina? Hlavní příčinou je výpadek daní z příjmů právnických osob, tam je plnění ani ne 64 %, vloni to bylo 107,9 za rok 2008. meziročně kleslo inkaso o téměř 44 miliard, to je o téměř 34,5 %. Toto je základní problém výpadku příjmů. Tam jsou věci, které souvisí s krizí a které souvisí s opatřeními vlády Mirka Topolánka, která umožnila neplatit daň z příjmu právnických osob, respektive zálohy u firem a fyzických osob do 5 zaměstnanců. Co se týče daně z příjmu fyzických osob, tam je plnění rozpočtu pouze na 80 %, vloni to bylo 105, meziroční pokles o 9,2 miliardy korun, tedy, 9,7 %. Rozpočet uvažoval s růstem o 12,9 % oproti minulému roku a zůstal nenaplněn o 21 miliardy korun. Co se týče DPH, tam výpadek je nižší, to inkaso ve výši 176,8 je plněno na 91,1 % a meziroční pokles pouze 1 miliarda korun. Jasně se ukazuje, že dopad krize na oblast nepřímých daní je podstatně nižší než na oblast přímých daní. Spotřební daně, tam je výpadek téměř 14 %, absolutně 20 miliard. Nenaplněno zůstalo i inkaso majetkových daní, asi 61 % plnění. Co se týče pojistného, už jsem se zmiňoval, že pojistné bylo naplněno pouze na 87,87 %, vloni to bylo téměř 100 %. Pokles pojistného o téměř 38 miliard, to je 9,7 %. Logicky, nenaplněn byl i důchodový účet, který byl dokonce nižší než skutečnost roku 2008 a to o 2,6 %. Co se týče ostatních příjmů, musíme vzít do hry i to, že do rozpočtu byly převedeny tzv. zůstatky rezervních fondů z let 2006 a 2007 a to ve výši téměř 32 miliard. Rovněž převody z fondů organizačních složek státu tvořily 10 miliard. Prostředků z EU bylo zapojeno do rozpočtu 60 miliard. Co se týče finančního investování, tak na účtu řízení likvidity státní pokladny, výtěžek činí 8,6 miliardy korun. Výdaje, dá se říci, nebyly nenaplněny 100%, ale to porovnávám s rozpočtem, který byl změněn, který byl v závěru roku navýšen o 14 miliard na financování důchodů, nemocenských a dluhové služby. Logicky, z částky 1167 miliard, nejvíce se vynakládalo na sociální dávky a to 430 miliard. Tam ty nárůsty jsou ve srovnání s rokem 2008 tak s rozpočtem. Důchody, to bylo 340 miliard, prostředky na podporu v nezaměstnanosti 15 miliard, přičemž vloni to nebylo ani polovina. Rozpočet uvažoval s částkou 6 miliard, tam došlo k téměř trojnásobnému navýšení. Totéž se týká i ostatních sociálních dávek. Transfery místních rozpočtů, tam největší částku tvořily náklady na regionální školství, 76 miliard a dalších 25 miliard na příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách. Zdravotní a sociální pojištění za státní pojištěnce bylo 48,7 miliardy, čili 102,7 % rozpočtu. Státní dluh, úroky ve výši 53,1 miliardy, meziročně vzrostly o 8,3 miliardy, to je o 18,6 %. Odvody vlastních zdrojů do rozpočtu EU, tam bylo poukázáno 31,4 miliardy, to je 91,2 %. 4ili, tolik velmi stručně k plnění rozpočtu. Je to historicky nejvyšší deficit od roku 1993 a dá se říci, že výlučně a výhradně byl ovlivněn neplněním příjmů. Ta část výdajů, ta byla korigována o 14 miliard počátkem prosince, kdy se 7 miliard použilo na prostředky v sociální oblasti a stejná částka na úroky dluhové služby. Takže tolik stručně k tomuto materiálu a když tak jsem připraven odpovědět na vaše otázky.

Jana Chloubová, tiskový odbor Úřadu vlády ČR: Já teď prosím ministryni spravedlnosti o slovo.

Daniela Kovářová, ministryně spravedlnosti: Já jen doplním pana vicepremiéra v tom smyslu, že jsem připravena, pokud byste měli zájem získat bližší informace k některému z těch 17 poslaneckých návrhů, tak jsem připravena na vaše dotazy reagovat. Jinak k té jediné personální záležitosti. Současná předsedkyně Krajského soudu v Praze paní doktorka Miřecká rezignovala k 31. lednu z důvodů dosažení důchodového věku a proto nastává oprávnění pana prezidenta jmenovat nového soudce Krajského soudu, což bylo zavedeno do našeho právního řádu novelou zákona o soudech a soudcích účinné k loňskému říjnu. Za této situace s ohledem na doporučení, která jsme získala od právnických profesí, odborníků, kolegů a zejména na doporučení Soudcovské rady Krajského soudu v Praze jsem navrhla panu prezidentovi, aby jmenoval předsedkyní Krajského soudu současnou místopředsedkyni paní doktorku Švehlovou a tento návrh odsouhlasila i vláda. Nyní tedy půjde tento návrh k panu prezidentovi a v jeho rukou bude jmenování předsedkyně Krajského soudu.

Jana Chloubová, tiskový odbor Úřadu vlády ČR: Pokud žádný z ministrů nechce doplnit, otevírám prostor pro vaše dotazy. Prosím.

ČT: Já bych se chtěl zeptat na těch 17 návrhů, říkali jste, že 4 dostaly neutrální stanovisko, jeden pozitivní, tak které to byly?

Daniela Kovářová, ministryně spravedlnosti: Jediné souhlasné stanovisko se týkalo poslaneckého návrhu na změnu zákona o pozemkovém fondu. Cílem tohoto bylo umožnit použití prostředků Pozemkového fondu na komplexní pozemkové úpravy, tedy zrušit stávající omezení plus jsou tam ustanovení, která se týkají pravidel hlasování v dozorčí radě, tomuto vyslovila vláda souhlas. Pokud jde o neutrální stanoviska, tak prvním z nich byl návrh poslanců Vladimíra Šoltyse a dalších na vydání zákona, kterým se mění daň z přidané hodnoty s tím, že účinnost tohoto zákona, byť vláda se vyslovila neutrálně, navrhla posunout k 1.1. 2011 z toho důvodu, aby dopady tohoto návrhu nedopadaly do rozpočtu letošního roku, ale až do rozpočtu dalšího roku. Další stanovisko zaujala vláda k návrhu poslanců Svobody, Šojdrové a dalším na vydání zákona, kterým se mění obchodní zákoník. Ten se týkal zákazu listinných akcií na majitele a vláda konstatovala dobrý úmysl s tím, že ve svém usnesení navrhla nějaké legislativní záležitosti a k tomuto návrhu se vyjádřila neutrálně. Třetí návrh se týkal návrhu na změnu obchodního zákoníku. Šlo o návrh poslanců Pavla Němce, Jana Hamáčka a Gabriely Kalábkové na vydání zákona, který se měl týkat zákazu katalogových firem a praktik s tím spojených. V tomto případě jsme ocenily dobrý úmysl předkladatele a vláda schválila neutrální stanovisko a posledním z nich byl bod, který se týkal novely zákona o pozemních komunikacích. Tam předkladatel poslanec Libor Ježek navrhoval zpřísnit podmínky pro použití dálnic, silnic a místních komunikací tím, že návrh zákaz zřizování a provozování reklamních zařízení v ochranném pásmu dálnic a rychlostních silnic a místní komunikace. K tomuto návrhu se vláda vyjádřila neutrálně. Ve všech ostatních případech vyjádřila vláda negativní stanovisko, zejména ve vztahu k legislativním nedostatkům, dopadech na státní rozpočet a také proto, že ve velmi podobných poslaneckých návrzích se již jednou vyjádřila negativně.

Jana Chloubová, tiskový odbor Úřadu vlády ČR: Děkuji, další dotaz.

RTA: Já jsem se chtěl zeptat, jestli jste se na jednání vlády dostali k tomu odloženému materiálu z minulého zasedání, novela zákona o elektronických komunikacích. Jestli jste už projednávali?

Daniela Kovářová, ministryně spravedlnosti: Jestli ten váš dotaz směřuje k vládnímu návrhu novely, tak ten jsem na programu jednání neměli.

Jana Chloubová, tiskový odbor Úřadu vlády ČR: Pokud nejsou dotazy, prosím ČT.

ČT: Já bych se ještě zeptala, novelu zákona o lobbingu jste k tomu dali negativní stanovisko, mohla byste říci důvody?

Daniela Kovářová, ministryně spravedlnosti: Jestli mohu poprosit, aby kolega položil další dotaz, já mezitím najdu ten správný podklad.

Radiožurnál: Já mám ale také otázky na paní ministryni, takže nevím, jestli je vhodná doba, já to zkusím. Jestli můžete rozvést ty další dva návrhy, kompenzace pro zemědělce po povodňových škodách. Druhý se týkal Ústavu pro studium totalitních režimů, toho komunistického návrhu. Pak ještě otázka na pana minstra financí, jestli jste mluvili o odkladu toho termínu pro předložení závěrečné zprávy o šampionátu v Liberci, jak o to žádalo ministerstvo školství? Jaká tam bude návaznost závěrů mezi ministerstvem školství a financí?

Martin Barták, místopředseda vlády ČR a ministr obrany: Já bych odlehčil paní ministryni, ty zemědělce, já jsme říkal na začátku, to jsem schválili, jedná se o to, že jsou to celkově zmírněné škody povodněmi z minulého roku, není to jen ministerstvo zemědělství, to byl předkladatel, to bylo schváleno v tom rozsahu jak bylo. Co se týče toho druhého dotazu, tam bylo nesouhlasné stanovisko týkajícího se ÚSTR z mnoha důvodů legislativních, věcných i formálních, jak jsme měli stanovisko Legislativní rady vlády. Stanovisko bylo jednoznačně nesouhlasné.

Daniela Kovářová, ministryně spravedlnosti: Já k tomu jen doplním, že ten dotaz, šlo o návrh poslanců Bohuslava Sobotky, Ondřeje Lišky, Pavla Kováříka a dalších na vydání zákona o lobbingu. Vláda připojila negativní stanovisko vzhledem k tomu, že ten návrh byl prakticky identický s již jednou projednávaným tiskem 832, vláda už dříve k němu také vyjádřila negativní stanovisko a to nesouhlasné stanovisko je prakticky identické jako v předchozím případu s tím, že se vláda neztotožňuje se samotným vymezením lobbingu. Za této situace, byť ten záměr upravovat oblast lobbingu považuje za bohulibý, tímto způsobem to definovat, s tím se neztotožňuje.

Eduard Janota, ministr financí: Co se týče informace ohledně doúčtování kolem MS v lyžování. Já budu mít tento týden jednání s paní ministryní. Jestli to bude na úrovni pouze ministerstev či tam bude někdo další, to nevím, protože tuto schůzku organizuje paní ministryně. Tolik zatím k tomu. Já jsem sám si určité informace získával, ověřoval i přes Liberec, hovořil jsem o této věci s primátorem. Myslím se, že počkám na to jednání.

Martin Barták, místopředseda vlády ČR a ministr obrany: Já doplním jednoznačnou informaci, vláda o tom dnes nejednala a není to ani na programu příštího týdne. Není to součástí vládní agendy, aby vláda o něčem takovém rozhodovala.

Jana Chloubová, tiskový odbor Úřadu vlády ČR: Poslední dva dotazy. Prosím.

Reuters: Já bych měl dotaz na pana ministra financí. Jaký je váš odhad celkového schodku veřejných financí za loňský rok, respektive ten procentní podíl na HDP? Děkuji.

Eduard Janota, ministr financí: Je to těžká otázka, protože já v dané chvíli mohu pouze odhadovat deficit obcí a krajů. Můj předpoklad je 25 miliard, ale top může být 22-25, teď je to vyloženě odhad. Do metodiky ESA se počítá i zapojení rezervních fondů, které bylo provedeno ve výši 37,2 miliardy a protože nevím bilanci nejdůležitějších státních fondů, včetně zdravotního pojištění, tak můj předpoklad je, že to bude mezi 6,6-6,9 % HDP, je to číslo velmi nepřijatelné a které jen utvrzuje mne jako ministra financí, že ty ozdravné kroky v oblasti veřejných financí musí být provedeny, ať si to někdo více či méně přeje či nepřeje. Tyto ozdravné kroky musí být. My jsem někde pod 7 %, na letošní rok jsme na 5,5 % a vypadá tak i rok 201 a 2012. ale o tom bude doufám ještě nějaká diskuse a snad se podaří naplnit ty úkoly, které jsme dostali od Rady Ecofin, snížit pro rok 2011 a 2012 v každém roce deficit snížit o 1 %, tedy o 40 miliard každý rok.

Jana Chloubová, tiskový odbor Úřadu vlády ČR: Mladá fronta Dnes.

MfD: Dobrý den, já bych se zeptal na jeden poslanecký návrh o kterém tu nebyla řeč, konkrétně pokud jde o protikorupčního agenta provokatéra. Dali jste záporné stanovisko, zajímá mne konkrétní věcné zdůvodnění, pokud vláda, premiér i ministr vnitra avizovali předložení protikorupční balíček kde ten protikorupční agent bude také? Co konkrétně vám n a tom návrhu vadí?

Daniela Kovářová, ministryně spravedlnosti: My jsme této otázce věnovali poměrně dost času ve srovnání s ostatními poslaneckými návrhy. Debatovali jsme o tom, v jakém směru a které části toho poslaneckého návrhu jsou v rozporu s evropskou judikaturou ES a ÚS. Současně jsme rozebírali také situaci, že agent provokatér je již součástí našeho právního řádu. A zda bude a jak bude obohacen o návrh, který vyjde z dílny pana minstra vnitra. Ale vzhledem k vnitřnímu připomínkovému řízení, jsme se k jeho návrhu podrobně nevěnovali. Ale dospěli jsme k závěru, že připojíme nesouhlasné stanovisko, byť jsme, pokud si to najdete na stránkách vlády, původní návrh, tam docházelo ke korekcím jednotlivých bodů a odůvodnění. Tam jsem poměrně značnou část diskutovali, který bod a který důvod je právě ten, který vláda ke svému stanovisku připojí.

Martin Barták, místopředseda vlády ČR a ministr obrany: Já bych to upřesnil v tom smyslu méně právním jazykem, že právě proto, abychom nedostali do kolize ty dva návrhy, ten vládní a ten poslanecký, tak jsem k tomuto měli nesouhlasné stanovisko s tím, že se upravila jedna část, která umožní a nezabrání, aby ministr vnitra mohl předložit ten svůj balíček, který je už v souladu se všemi předpisy, jak jsou vyžadovány i evropskými normami.

Jana Chloubová, tiskový odbor Úřadu vlády ČR: Úplně poslední dotaz, ČTK.

ČTK: Já mám dotaz na ministra obrany, jak dopadl ten bod 2 milionů pro Afghánistán?

Martin Barták, místopředseda vlády ČR a ministr obrany: Ten bod dopadl dobře. Vláda ho schválila s drobnou úpravou a to, že tu máme hlídače státních peněz, který dbá velmi obezřetně na všechna rozpočtová pravidla, schválili jsme ty projekty rychlého opadu ve výši do dvou milionů korun zatím pouze na rok 2010 s tím, že na konci roku bude vládě předložena zpráva za jakým účelem a jak byly tyto peníze vynaloženy a pak znovu bude schválen nový objem z rozpočtu ministerstva obrany na rok 2011, ale umožní nám to, abychom používali v PRT právě ty projekty rychlého dopadu a mohli jsme používat tu entitu jako dar do zahraničí, který normálně podléhá schválení vlády. Tudíž se zjednodušuje metodika.

Jana Chloubová, tiskový odbor Úřadu vlády ČR: Takže, dámy a pánové, já vám děkuji za pozornost a přeji hezký den. Nashledanou.

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter

Zvuková příloha

Tisková konfefence po zasedání vlády, 4. ledna 2010

Související zprávy