Tisková konference po zasedání vlády, 7. září 2009

Martina Přikrylová, tiskový odbor Úřadu vlády: Vážené dámy, vážení pánové, vítám vás na tiskové konferenci po pravidelném zasedání vlády. Dovolte mi, abych zde přivítala místopředsedu vlády a ministra zahraničních věcí pana Jana Kohouta, ministra vnitra pana Martina Pecinu a ministra dopravy pana Gustáva Slámečku. Místopředsedu vlády poprosím o úvodní slovo.

Jan Kohout, místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí: Děkuji, dámy a pánové, dnešní jednání vlády se trošku protáhlo. Zůstali jste tu v takovém omezenějším počtu, takže já budu už stručný. Dnešní jednání vlády mělo na stole řadu dokumentů NKÚ, které my jsme velmi pečlivě prošli, identifikovali či neidentifikovali s různými závěry a doporučeními, která tam byla. Myslím si, že je to věc, která je důležitá a zodpovědná od této vlády. Skutečně se doporučeními a závěry NKÚ zabývá, proto došlo k prodlení. Zároveň potom jsme měli jeden z dalších materiálů, který byl dnes na stole, který jsme projednávali, byla metodika pro zapojování veřejnosti do přípravy vládních dokumentů, čili realizace národního přesidlovacího programu. V rámci bodů bez rozpravy byla přijata řada důležitých materiálů na které se můžete zeptat a já bych to nechal na vás, jestli projevíte zájem. Já jsme vzal dnes na tiskovou konferenci spolu se mnou dva ministry. Jednak předpokládám že tu budou další otázky týkajících se závěru NKÚ ve vztahu k finančním prostředkům na zřízení silničního spojení Brno-Vídeň, R52 a potom tam byly důležité věci, které předkládal pan ministr vnitra z nichž některé jsem už zmínil. Já vám děkuji, to by bylo úvodní krátké slovo. Já nevím, jestli pánové se chtějí ujmout slova sami, a některé z těch bodů chtějí představit sami či jestli to necháme na vašich otázkách, ale já bych to nechal na vašem vlastním zájmu. Děkuji.

Martina Přikrylová, tiskový odbor Úřadu vlády: Takže nyní je prostor pro vaše dotazy. Česká televize.

Česká televize: Pane ministře vnitra, mohl byste shrnout vaše body, metodika začleňování lidí při práci na nových vládních materiálech a také jestli mohu poprosit, národní přesidlovací program, případně zprávu o migraci, děkuji.

Martin Pecina, ministr vnitra: Já myslím, že za zpráva o migraci, to je standardní materiál, nevím, jestli je tu zájem o tom, abych ho obšírněji uváděl. Možná uvedu pár čísel, pak bychom mohli hovořit na zvláštní tiskové konferenci a na celodenním semináři, je to standardní věc, vypíchnu pár čísel, abychom měli představu, kam se ty trendy migrace do ČR ubírají. Zastupitelské úřady ČR přijaly vloni zhruba 650000 žádostí o vízum a udělili 584 000 víz, tedy o 68 000 méně než v roce 2007, tedy klesající tendence. Největší zájem o víza projevili státní příslušníci Ruska, což byla polovina celkového počtu, potom Ukrajina a Vietnam. Pokud se týká množství odbavených cizinců na vnější schengenské hranici, tedy na mezinárodních letištích, tam došlo k zvýšení o 6,5 % za rok na více než 860 000 odbavených, přičemž vstup byl odepřen 257 osobám, což je zhruba dvojnásobek toho, co bylo v roce 2007. nejvíce takových osob bylo z Ruska, druhé místo Ukrajina, Turecko, Egypt, Arménie, aloe jedná se o jednotky osob. Na českém území, což je zajímavé číslo, v tomto okamžiku pobývá 438 000 cizinců s povoleným pobytem na území ČR, z toho 173 000 v rámci trvalého pobytu a 265 000 v kategorii dlouhodobého pobytu. Ze statistických údajů vyplývá, že počet legálně pobývajících cizinců každoročně stoupá, v uvedeném roce byl nárůst druhý největší od vzniku ČR, více než o 10 %, tedy 46 000. Největší počet je z Ukrajiny, z toho 31 000 ze Slovenska a Vietnamu. Další informace, která by mohla být zajímavá, že se zvyšuje počet studentů z ciziny, kteří studují na českých vysokých školách, což je pozitivní trend a oproti roku 2005 se zvýšil tento počet o 1 % z celkového počtu to znamená, že v roce 2005 studovalo 7,4 % studentů ze zahraničí a v loňském roce 8,4 %. Největší zastoupení jsou studenti ze zemí EU, nejvíce ze Slovenska, asi 20000 a poté ze Spojeného království, ale to je ve stovkách osob. Zpráva dále hovoří o statistických údajích, o nelegální migraci v ČR, státním občanství. Myslím, že je zbytečné, abych tady další čísla uváděl. Vrátil bych se k tomu materiálu, na který jste se ptala jako první, metodika pro zapojování veřejnosti do přípravy vládních dokumentů. Jedná se o dokument, který byl vytvořen na základě úkolu vlády z letošního února s tím, že tu byla zkušenost z projednávání se zapojením veřejnosti do dvou zásadních dokumentů, které byly tvořeny předchozí vládou a to byl občanský zákoník a trestní zákoník, oba pod kuratelou ministerstva spravedlnosti. Vláda se rozhodla na základě těchto zkušeností doporučit ostatním ministerstvům, aby při takto zásadních materiálech postupovala stejným způsobem. To znamená, v případě, že se materiál tvoří pouze mezi resorty, pak nemá odborná, natož laická veřejnost, různé organizace, které mají k té problematice blízko, nemají šanci se k tvorbě dokumentů nějak efektivně vyjadřovat a to potom reziduje v tom, že v parlamentu ve výborech využívají své poslance, které mají v regionech k tomu, aby se zákon pokoušeli měnit, což je většinou ke škodě legislativního procesu. Proto ministerstvo vypracovalo tento materiál, kde shrnuje a analyzuje možnosti, jak při různých typech materiálů je možno postupovat od prostého informování veřejnosti až přes možnost připomínkovat ten materiál, případně ho konzultovat až po jistý stupeň partnerství, kdy je možné nějakým interaktivním způsobem spolupracovat zejména s odbornou veřejností na tvorbě takového materiálu. Tolik tedy ve stručnosti, máte-li zájem o podrobnější informaci. Děkuji.

Martina Přikrylová, tiskový odbor Úřadu vlády: Děkuji. Další dotaz?

ČTK: Dobrý den, bylo by možné říci stručnou informaci ke všem těm pěti bodům NKÚ, kterými jste se zabývali a jakým výsledkem?

Jan Kohout, místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí: K jednotlivým bodům. Všechny byly, systém je, že jakýsi kontrolní závěr NKÚ a k němu je připravena série opatření, která je konzultována s NKÚ, vláda přijímá usnesení ve kterém bere na vědomí zprávu NKÚ a jednak ten soubor opatření s tím, že ministrům ukládá, že tato opatření budou realizována a zároveň jim ukládá, do jakého termínu musí informovat vládu o všech těchto opatřeních. To je všem materiálům společné. V jednom případě to usnesení je trošičku jiné, já bych poprosil pana ministra dopravy, jestli by mohl přiblížit ten jediný materiál, měl trošku delší průběh a delší debatu a mělo to svůj důvod, myslím si, že je na místě, aby veřejnost byla seznámena skrze vás proč tomu tak je.

Gustáv Slámečka, ministr dopravy: Děkuji za slovo. Jednalo se o kontrolní akci číslo 0826, finanční prostředky na pořízení silničního spojení Brno-Vídeň. Nutno podotknout, že potvrzuji, že se jednalo o nejnáročnější bod našeho jednání, co se týče času i obsahu. Co se týká usnesení, v tomto usnesení nebyly pro ministerstvo dopravy přijaty žádné nápravné opatření. V podstatě vláda přijala na vědomí informaci, kterou ministerstvo dopravy k této problematice dalo a uložilo ministru dopravy, aby toto stanovisko postoupil na kontrolní výbor Poslanecké sněmovny, kde bude zpráva projednávána. Osobně to beru jako signál vlády v tom směru, že vláda považuje tuto zprávu za velmi důležitou pro ČR a další financování dopravní infrastruktury a na základě toho se rozhodla, aby ty naše připomínky a to vysvětlení, které jsme dávali, tak bylo postoupené dál na kontrolní výbor, kde bude bráno v potaz.

Martina Přikrylová, tiskový odbor Úřadu vlády: Děkuji. Další dotaz? Žádný nevidím, děkujeme za pozornost.