Tiskové konference

13. 8. 2007 17:08

Tisková konference po zasedání vlády 13.8.2007

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové, já vás vítám na tiskové konferenci po zasedání vlády. Vítám zde členy vlády, prvního místopředsedu a ministra pro místní rozvoj pana Jiřího Čunka, ministra vnitra pana Ivana Langera a ministra zdravotnictví pana Tomáše Julínka. První místopředseda vlády má nyní slovo.

Jiří Čunek, 1. místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj: Dobrý den, dámy a pánové. Bohužel, musím omluvit pana premiéra, který odjel na jiné zasedání, takže se nemůže zúčastnit této tiskové konference. Jak vidíte, tak vláda dnes trvala mimořádně dlouho a ještě musím říci, že nestihla mnohé body, protože jsme projednávali ty body, kde probíhala diskuse velmi vášnivě. Mám sebou kolegy - ministra vnitra a ministra zdravotnictví, zkrátím úvod na to, abych předal panu ministru vnitra slovo, který měl několik bodů. Já pak doplním ty ostatní s panem ministrem Julínkem. Prosím.

Ivan Langer, ministr vnitra: Děkuji. Já dodám, že vláda přátelsky vášnivě jednala dlouho, aby bylo jasné, jaká atmosféra na vládě byla. Ministerstvo vnitra dnes předložilo na vládu celkem pět bodů, které všechny souvisely s jedním klíčovým tématem, tj. tématem vyplývajícím z Programového prohlášení, kterým je moderní veřejná správa a přátelské služby poskytované státem, boj proti nadměrné byrokracii a nadměrné regulaci. Vláda dnešním dnem jasně prokázala, že plní své Programové prohlášení v této oblasti a mohu říci bez nadsázky, že zahájila cílevědomý, systematický a trvalý boj s nadměrnou byrokracií a nadměrnou regulací. Dnes schválila metodu legislativní práce zvanou RIA - Regulatory Impact Assessment - což je klíčová věc vyplývající z uvědomění si základních faktů. Každý paragraf každého zákona má své dopady na život občanů a firem. Každý paragraf každého zákona má své nepopiratelné ekonomické důsledky a mnohdy znamená, že bere peníze z kapes jak daňových poplatníků v podobě občanů, tak i firem. Na základě nové metody, kterou vláda schválila, bude muset každý předkladatel každého zákona dřív, než s ním vstoupí do vlády, odpovědět a vypořádat se s pěti klíčovými otázkami. Za prvé, zda nově zaváděná regulace je skutečně nutná, za druhé jasně definovat, kdo konkrétně je za ni odpovědný a kdo bude z jejího naplňování skládat účty. Za třetí, zda je nově zaváděná regulace předvídatelná a zda dává stabilitu a jistotu těm, pro které je určena, které omezuje. Za čtvrté, zda nově zaváděná regulace je skutečně transparentní, nikoho nediskriminující, žádnou skupinu, ať již občanů, firem, institucí nezvýhodňuje oproti ostatním. A za páté, zda je to regulace cílená, zda skutečně řeší problém, a zda s ní nejsou spojeny další dopady a důsledky. Pouze ten legislativní návrh zákona, který splní těchto pět kritérií, může vláda vůbec projednat. Samozřejmě, že to spolu ponese možné prodloužení legislativního procesu, ale vzniká tím, podle našeho přesvědčení, velmi efektivní filtr, kdy podle jasné metodiky, podle jasných kritérií bude muset každý, kdo bude chtít zavádět nové paragrafy do českého právního řádu, se s nimi vypořádat a odpovědět jasně na těch pět položených otázek. Současně také vláda, v souvislosti s tímto cílem, rozhodla a schválila metodu a způsob, jak vyčíslit náklady na výkon státní administrativy vůbec. Každá administrativa, každá státní správa sebou nese nepopiratelné ekonomické náklady. Až dosud se o nich pouze spekulovalo. Cíl tohoto záměru a této metody je dvojí. Je to, za prvé zabránit omezování samosprávy dalším přenosem výkonu státní správy. Jinými slovy – zabránit tomu, aby obcím a krajským úřadům byly ukládány další povinnosti ze zákona, aniž by k tomu stát a ten, kdo je ukládá, dodal dostatek finančních prostředků, zabránit tomu, aby, jinými slovy, peníze, které mají být určeny na chodníky, kanalizaci, dětská hřiště, nebyly spotřebovávány na nové úředníky. A za druhé, současně se schopností vyčíslit, kolik vlastně stát stojí, kolik stojí ta státní administrativa, můžeme dosáhnout při té kvantifikaci a popsání jednotlivých procesů, také základního předpokladu, a to je snižování výdajů na jeho vlastní administrativu jako takovou. Třetí rovina tohoto problému, nových legislativních pravidel v této oblasti, je princip otevřenosti a transparentnosti. Vláda schválila tři pilotní projekty, na nichž chce otestovat větší míru zapojení veřejnosti při projednávání legislativních návrhů, větší míru komunikace a možnost podávat připomínky a účastnit se samotného legislativního procesu. Pro mě osobně, jako garanta v této oblasti, je to naplnění druhého pilíře moderní veřejné správy, kdy na jedné straně je to e-Government, v podobě známého eGona, a na straně druhé, teď je to Regulatory Impact Assessment, tedy regulační reforma. Myslím si, že na první pohled to je malý krok, protože každý z vás by asi očekával konkrétní seznam zákonů, které se budou rušit, počty úředníků, kteří budou propuštěni, kvantifikaci finančních úspor, ke kterým to povede. Nicméně, to bude teprve výsledek. Teď je důležité, že se změnil proces, že se změnila pravidla, byl zaveden a bude zaveden velmi efektivní filtr k tomu, aby náš stát nebyl tlustý, vypasený bumbrlíček, ale, aby byl skutečně moderní, svalnatý, výkonný atlet.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji ministru vnitra, doplní první místopředseda vlády.

Jiří Čunek, 1. místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj: Já jsem si uvědomil, že možná některé body vás budou zajímat. Krátce je jenom okomentuji. Byl projednáván návrh zákona, kterým se mění zákon o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti. Cílem tohoto materiálu je, aby se zefektivnil proces nakládání a manipulace s utajovanými skutečnostmi, což je dnes procedura celkem složitá. Každé ministerstvo dost zásadně zatěžují s ohledem na to, že s těmi materiály se musí nakládat tak, že je může dostat jen příslušný pracovník, musí být ve speciálních trezorech. Takže, byť to vypadá na první pohled velmi jednoduše, tak to stojí stát mnoho desítek, možná stovek, milionů korun. Další bod, který byl možná pro vás zajímavý, byl návrh zákona, kterým se mění zákon o právu autorském. Jsou to ty mnohdy již diskutovaná, kritizovaná témata, kdy se platí autorské poplatky. Dnes v zásadě byla otevřena diskuse na základě postoje práva EU k tomu, že je špatně ta výjimka, kterou přijala ČR, tzn. že v hotelích a v jiných institucích, v lázních apod. se neplatí tyto poplatky, protože ty byly vyčleněny. My, skoro bych řekl téměř všichni ministři, s tím souhlasíme, aby to tak zůstalo. Bohužel, ten soulad s evropským právem musí nastat a tady ta diskuse byla, řekl bych, natolik dlouhá a vyčerpávající a akcentující jednotlivé prvky toho zákona, že jsme ho nakonec přerušili. Pokusíme se tu normu přepracovat, nebo pan ministr Jehlička se pokusí normu přepracovat tak, abychom nějakým způsobem nehendikepovali naše hoteliéry, ubytovatele atd. a zároveň se pokusili zajistit soulad s evropským právem. Dalším bodem byl návrh novely o zrušení Fondu národního majetku. Jde tam o to, že z Fondu národního majetku, který chceme zrušit, tak vláda souhlasila s převedením 4 mld. Kč na ministerstvo zemědělství, které by z těchto peněz mělo realizovat protipovodňová opatření, která by měla dosáhnout výše téměř 15 mld. Kč. Jedna jejich část, to jsou ty 4 mld. Kč, které by jsme měli použít právě na tyto prostředky. Teď bych, myslím, mohl dát slovo, možná se potom zeptáte sami na jiné materiály, ale dám slovo panu ministru Julínkovi.

Tomáš Julínek, ministr zdravotnictví: Děkuji. Já jsem předkládal do vlády návrh reformních opatření, souhrn reformních opatření ve zdravotnictví. Byl jsem veden především tím, že nebylo úplně zřejmé, jaké další kroky budou následovat po tom reformním, stabilizačním batohu. Ten materiál především slouží navenek poslancům, senátorům, aby viděli v uceleném textu rozčleněné jednotlivé kroky tak, aby to bylo srozumitelnější, aby se to lépe komunikovalo. To, co je, ale konec konců, obsaženo i v Programovém prohlášení vlády, a to, co je v legislativním plánu vlády na konci toho materiálu - tabulka, která ta jednotlivá opatření pojmenovává a dává je do souvislosti s předkládáváním jednotlivých zákonů. Hlavním cílem je dosáhnout asi pěti efektů – zamezit plýtvání ve zdravotnictví, ten první krůček jsou nepochybně poplatky. Ale poplatky nejsou reforma a tento materiál to má zdůraznit. Zavádění bezpečnostních podmínek pro poskytování zdravotní péče, potom jasné určení nároku ze zdravotního pojištění, tzn. kdy, kde a dokdy máme dostat zdravotní péči stanovenou zákonem. Dohled nad zdravotními pojišťovnami a jejich transformace a zajištění nové pozice pacienta jako zákazníka. Tyto principy jsou potom realizovány ve třech blocích. Ten jeden blok jsou: veřejné zdravotní pojištění, kde je velká novela zákona o veřejném zdravotním pojištění, nový zákon o zdravotních pojišťovnách, jeden jediný pro všechny zdravotní pojišťovny, zákon o nově vznikajícím dohledu nad zdravotním pojištěním, který přísně kontroluje zdravotní pojišťovny a vymáhá nárok pacientů, který bude ustanoven v zákoně o zdravotním pojištění a bude to potom další blok, který se týká poskytování zdravotní péče, kdy bude nahrazen starý zákon o zdravotní péči z roku 1966 novým, střechovým zákonem o zdravotní péči, o zdravotních službách, o zdravotnickém zařízení, o poskytování zdravotní péče a zákon o zdravotnické záchranné službě. A třetí blok je blok zákonů, který se týká univerzitních nemocnic, vzdělávání a výzkumů lékařů. Takto jsme se snažili rozčlenit jednotlivé kroky, které jsou, ale opakuji, již zakotveny v Programovém prohlášení vlády a v legislativním plánu vlády tak, aby existoval přehledný materiál, který může složit k tomu, aby se jednak ty jednotlivé reformní kroky lépe komunikovaly a jednak, aby bylo zřejmé, že ty první krůčky, tu malou část, poplatky nejsou reforma, ale že je to jenom malá část postupu ve zdravotnictví a že všechno to, co se tam objevuje, má nějakou návaznost, nějaký plán, nějaké konkrétní řešení.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji ministru zdravotnictví.

Jiří Čunek, 1. místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj: Poslední část byla také věnována evropským záležitostem nebo evropským prostředkům. Tady vláda schválila integrovaný plán rozvoje měst, což je v zásadě výsostnou záležitostí a povinností měst nad 50 tisíc a ta ostatní města to mají jako dobrovolnou záležitost, kdy si vypracují integrovaný plán, tzn. ukáží, že jejich koncepce rozvoje města je naprosto jasná, že ví, odkud chtějí brát prostředky a jaké cíle chtějí naplnit. V souladu s evropskými požadavky vláda schválila tento plán s tím, že při čerpání finančních prostředků z různých, i jiných, programů než jsou jenom regionální operační programy, zkrátka, ve všech programech město, které bude mít schválený tento integrovaný plán rozvoje svého města, a ten bude přijat, samozřejmě, řídícími orgány jednotlivých programů, tak toto město bude bonifikováno, tzn. bude mít bonus 10 % při sčítání jednotlivých procent, kdy města se uchází o finanční prostředky. To znamená, že určitě v mnohých situacích může být rozhodujících 10 %, kdy jedno město, které tento integrovaný plán zpracováno mít nebude a bude žádat o finanční prostředky z EU, tak nezíská tyto prostředky a získá je jiné město, které tento plán mít bude. Toto bylo schváleno také vládou.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji prvnímu místopředsedovi vlády a nyní je prostor pro vaše dotazy. Televize Prima, prosím.

Tomáš Drahoňovský, televize Prima: Já jsem se chtěl zeptat, nebude to úplně k vládní agendě, bude to k reformě veřejných financí, je toho dnes plno. Chtěl jsem se zeptat, pan poslanec Hovorka dnes opět zdůraznil, že v okamžiku, když mu vláda nevyjde vstříc ve všech jeho požadavcích, které se týkají hlavně zdravotnické oblasti, poplatky u lékařů, ruku nezvedne. Mě by jenom zajímalo, už je jasné, jestli v tom definitivním pozměňovacím návrhu vyjdete právě vstříc panu Hovorkovi nebo dalším poslancům, kteří mají výhrady a neúčastnili se toho vyjednávání? A pokud ano, tak jak? Např. i na poslaneckém klubu KDU-ČSL, pokud se pan předseda bude účastnit. Díky.

Jiří Čunek, 1. místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj: Určitě se účastnit budu, když nám dáte prostor, tak my na tyto kluby odejdeme. Detaily ode mě nečekejte, o detailech bude rozhodovat každý klub samostatně, a to dnes, a ještě také případně zítra. Všechny návrhy jednotlivých poslanců, ať to nesoustředíme jenom na jednoho poslance, různí poslanci mají různé návrhy, tak ty budou diskutovány v klubech a já jsem přesvědčen o tom, že snad z té stodvojky poslanců není ani jeden tak pyšný, že by se domníval, že právě ten jeho návrh musí být ten jediný, nejlepší a přijatý, protože se jedná mnohdy skutečně jen o parametrické změny. Tím nechci říct, co se dojedná, ale určitě jednat všichni budeme.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, další dotaz. ČTK.

Jan Šindelář, ČTK: Já se chci zeptat, jestli vláda projednávala dnes nějaký materiál k elektronickému mýtnému. Jde mi především o rozšíření mýtného na silnice nižších tříd, zpoplatnění malých automobilů od 3,5 tuny a potom dodatek smlouvy s Kapschem. A druhá otázka, ano-ne k bodům 15 a 16.

Jiří Čunek, 1. místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj: K tomu prvnímu dotazu. Jsou materiály, které jsou projednávány v režimu vyhrazeném, takže, ten první dotaz zanecháme bez komentáře. Druhý dotaz je k materiálům 15 a 16. Materiál 15 – Koncepce státní politiky cestovního ruchu. Zjistili jsme, že v zásadě byl tento materiál oponován a připomínkován ministerstvy na přelomu období konce vlády ČSSD a začátku tehdy vlády ODS, tzn. že jsme se dohodli, že bude lépe, aby všichni ministři, kteří jsou v současné vládě a mohli zvedat ruku pro tento materiál, aby tento materiál viděli. To znamená, připomínkovali ho. A materiál číslo 16 – protože jsem to byl já, kdo minulý týden stanovoval program vlády, protože jsem zastupoval premiéra, tak tady tento návrh jsem zařadil, přiznám se, omylem, protože ho chceme dát v souvislosti s celým balíkem ostatních návrhů, které se týkají bytové politiky. Takže, tento materiál jsme hned na začátku vyřadili z programu.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, další dotaz.

Lucie Petrová, ČTK: Já bych se chtěla zeptat, zda vláda souhlasila se zrušením zákona o státní službě. Děkuji. A ještě bod číslo 21.

Ivan Langer, ministr vnitra: Já na to odpovím dohromady. Bod 21 byl stažen a bude projednáván na jednání vlády příští týden. Pokud se tážete na bod 12, který souvisí s tzv. zákonem o státní službě, vláda schválila návrh ministerstva vnitra, který znamená, že chceme nový služební zákon, že nový zákon, který bude obsahovat flexibilnější právní úpravu, který bude umožňovat dobré odměňování těm, kteří si dobrou odměnu a dobrý plat zaslouží, a snadnější rozchod s těmi, kteří nepodávají odpovídající výkon. Měl by to být návrh, ve kterém chceme pracovat s institutem manažer veřejné správy. My chceme zavést nový princip, a to jsou smlouvy obdobného charakteru jako mají manažeři v podnicích, tedy na dobu určitou s tím, že lidé, kteří jsou ve jmenovaných funkcích, budou mít podepsán takto časově omezený kontrakt, a budou, samozřejmě, pod odpovídající ochranou v případě, kdyby jejich nový nadřízený se jich chtěl bezdůvodně zbavit. Co vláda nerozhodla, a co bude předmětem další práce ministerstva vnitra, je, zda má být a bude jedna právní úprava, která bude zahrnovat pod sebe zaměstnance a lidi vykonávající státní správu jak na té centrální úrovni, tak na úrovni územní samosprávy, ať již krajů nebo obcí. To je věc, která zůstává stále otevřená a není rozhodnuto, zda bude jedna právní úprava nebo zda půjdeme cestou vlastně naznačenou již teď, že budou dva zákony. V každém případě ale platí, nový služební zákon chceme a nikdo z nás si nedokáže představit, že by služební zákon, který je platný, ale neúčinný již zhruba pět let, někdy nabyl účinnosti v té podobě, jak ho obsahuje Sbírka zákonů.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, další dotaz.

Jitka Gőtzová, deník Právo: Poprosila bych pana ministra vnitra, jestli by mohl trošku více objasnit novelu o utajovaných skutečnostech. Děkuji.

Ivan Langer, ministr vnitra: Nemohl. Přiznám se, že jsem byl natolik soustředěný na boj s paragrafy, že v tuto chvíli vám nemohu, a nemám u sebe ten podklad, říct nic víc. Je mi velmi líto, i ministr někdy neví. Bylo to předkládáno ředitelem NBÚ prostřednictvím pana premiéra.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkujeme. Ještě jednou Prima.

Tomáš Drahoňovský, televize Prima: Doplnění k té reformě. Poslední otázka, která se v této sestavě dá položit. Mě by jenom zajímalo, máte v tuto chvíli z těch materiálů, které mají jednotlivé strany k dispozici, pocit, že ten pozměňovací návrh už dosáhl té fáze, že je skutečně fiskálně vyrovnaný nebo bude ještě potřeba na dnešní K6 doladit některé paragrafy, popř. pokud máte tušení, jaké konkrétně by to byly, kde ještě není úplně jasno? Děkuji.

Jiří Čunek, 1. místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj: To je asi otázka na mě. Jinak, co se týká pokládání otázek, můžete klidně všechny, ale co se týká odpovědí, budu stejně skoupý jako při té první, i teď při té druhé. V zásadě my teď, v tuto chvíli, ještě nevíme, které všechny návrhy budeme projednávat na K6 večer, protože ty kluby ještě neskončily, tedy některé ani nezačaly. Až poté budeme vědět, s jakými návrhy přichází, a jestli budou potřeba nějaké jiné zásahy, než o kterých víme v rozpočtu. Teď po mně nemůžete chtít to, co vlastně je před námi.

Ivan Langer, ministr vnitra: Já myslím, že moudřejší určitě budeme zítra touto dobou, kdy bude probíhat druhé čtení toho batohu, a kdy budou už vlastně existovat reálné případné návrhy v paragrafovaném znění. V tu chvíli je možné si říct - ano, tento návrh jde zcela proti smyslu reformy, tento je součástí toho trendu, je vybalancovaný na příjmové i výdajové stránce, není vybalancovaný. Teprve potom můžete vést jednání a udělat rozhodnutí, co ano a co ne.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, další dotaz.

Pavel Otto, Radiožurnál: Já tady nemám seznam těch bodů, které jste projednávali, ale rozuměl jsem tomu správně, že ty dotace pro Fond bydlení jste neprojednávali?

Jiří Čunek, 1. místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj: Ano, to jste rozuměl správně.

Pavel Otto, Radiožurnál: Pak ještě druhá věc. Vy jste říkal, pane místopředsedo, že ten návrh ministerstva dopravy ohledně mýtného a ohledně zpoplatnění silnic 2. a 3. třídy, že je utajený?

Jiří Čunek, 1. místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj: Ten byl projednáván v režimu vyhrazené. A protože tam se zároveň projednávaly otázky týkající se některých smluvních záležitostí, tak to, samozřejmě, bylo v tomto procesu.

Pavel Otto, Radiožurnál: To, jak s tím vláda naložila, to přece není tajné, ne?

Ivan Langer, ministr vnitra: S úpravami vláda schválila ten materiál, který předložilo ministerstvo dopravy. Tečka. Řekl bych, že je to takový středník za celým tím příběhem.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, další dotaz.

Jan Šindelář, ČTK: Já jsem měl v podstatě stejnou otázku jako kolega, proč ten režim byl utajený, ale vy už jste odpověděli.

Ivan Langer, ministr vnitra: Já jen doplním, tam je důležité, aby stát, který předpokládá, že vstoupí do nějakých smluvních vztahů, aby dopředu nedával najevo a neprozrazoval strategii, koncepci tak, aby si neztížil svoji pozici. To je jeden z klíčových důvodů toho, že ten materiál byl klasifikován na stupeň utajení vyhrazené.

Jiří Čunek, 1. místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj: Abych zvýšil vaši zvědavost, mohu potvrdit, že to nebyl jeden jediný materiál tohoto typu.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, další dotaz.

Ondřej Bílek, Týden: Ještě bych se k tomu, pokud pánové dovolíte, vrátil, protože co je tajného na tom, jestli se bude platit mýtné na silnicích 2. a 3. třídy?

Jiří Čunek, 1. místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj: Ten materiál neobsahoval jen tuto záležitost, ten materiál, samozřejmě, tak, jak byl postaven, tak otevřel diskusi o všech možných aspektech, které, mimo jiné, sahají do smluvních ujednání atd. To je asi ta záležitost, kterou postihoval ten materiál a odpověděl na něj ministr Langer. Nebylo to úplně prosté a jednoduché, to, co se může uveřejnit, ale to se vztahuje k dalšímu vývoji, k možné komplikaci postavení státu vůči dodavatelům, tak, to, samozřejmě, je projednáno v tomto režimu.

Ivan Langer, ministr vnitra: Vaší povinností je se ptát a naší povinností je neprozradit to, co má zůstat utajeno.

Ondřej Bílek, Týden: A kdy se veřejnost nebo ti podnikatelé dozví, kdy se to mýto bude platit?

Ivan Langer, ministr vnitra: V pravý čas.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Ještě nějaký dotaz? Ještě pan první místopředseda.

Jiří Čunek, 1. místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj: Mýto se platí, mimo jiné, už teď. Ty brány fungují.

Ondřej Bílek, Týden: Doplňující. Můžete, pánové, nějak vysvětlit názor vlády na to, zda se bude mýto na těch silnicích 2. a 3. třídy?

Jiří Čunek, 1. místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj: Teď bych vyzval pana kolegu Julínka.

Tomáš Julínek, ministr zdravotnictví: Mně se zdálo, že pan ministr Langer to řekl úplně jasně.

Ivan Langer, ministr vnitra: Já nechci, aby to vyznělo, že něco tak zásadního karikujeme, ale prosím o pochopení, že z mého pohledu existovaly důvody, proč byl ten materiál projednáván v tom režimu, v jakém byl projednáván, že to je nesmírně senzitivní z pohledu postavení státu v různých smluvních vztazích, které má. A já jsem bytostně přesvědčen, že to samotné politické rozhodnutí, které řekne a odpoví na vaši otázku, kdo, kde a kolik, bude zveřejněno včas, tak, aby se na to mohl každý připravit a současně to neztížilo vyjednávací pozici státu.

Jiří Čunek, 1. místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj: Pochopte ještě jednu věc, že v zásadě my nejsme v pozici, i když jsme tady tři ministři, tak my nejsme v pozici, kdy bychom mohli změnit to rozhodnutí. Zkrátka, bylo to v režimu vyhrazené a my kdybychom chtěli, tak bychom porušili zákon, kdybychom o tom hovořili více.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Já myslím, že je to dostačující odpověď. Děkujeme. Ještě nějaký dotaz? My vám moc děkujeme, nashledanou.

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter

Připojené dokumenty