Tiskové konference

18. 7. 2007 16:07

Tisková konference po zasedání vlády ČR 18.7.2007

Tisková konference 1. část

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové, já vás vítám na tiskové konferenci po společném jednání vlády a zástupců Svazu měst a obcí ČR. Vítám předsedu vlády pana Mirka Topolánka, vítám také předsedu Svazu měst a obcí pana Oldřicha Vlasáka, prvního místopředsedu vlády a ministra pro místní rozvoj pana Jiřího Čunka a ministra financí pana Miroslava Kalouska. O úvodní slovo poprosím předsedu vlády.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Myslím, že se sluší říct, že ne všechno, co udělaly minulé vlády, bylo špatně, protože minulá vláda, mimo jiné, podepsala určité memorandum a dohodu o spolupráci mezi vládou ČR a mezi Svazem měst a obcí. O tom nechci žertovat. My jsme na základě našeho společného jednání na sněmu Svazu měst a obcí rozhodli o společném zasedání vlády a Svazu měst a obcí, jeho zástupců, na které Svaz měst a obcí připravil 13-ti bodovou agendu problémů, které tíží obce, ať už z pohledu finančního, nebo problému čerpání strukturálních fondů, nebo problému dalších příjmů obcí, nebo problémů, které se týkají majetku obcí. Ten materiál ze strany Svazu měst a obcí byl připraven a strukturován velmi dobře, takže, tu agendu jsme stihli projednat poměrně velmi rychle. Základním cílem nebylo ty problémy vyřešit na dnešním jednání, ale pojmenovat je a připravit buď odborné řešení problému na základě jednání společných orgánů, nebo legislativní řešení těch problémů na základě legislativních kroků vlády. Kdybych měl popsat jednotlivé problémy, které jsme řešili - jenom, co se týká nadpisu, aniž bych šel do podstaty té věci a šel do návrhu řešení, tak stojí určitě za to, že jsme se zabývali rozpočtovým určením daní, což, samozřejmě, každý předpokládá, ale zabývali jsme se také zajištěním možnosti integrovaného rozvoje měst v souvislosti s čerpáním prostředků z EU. Hovořili jsme o blokové výjimce z veřejné podpory, hovořili jsme o infrastruktuře veřejné dopravy a blokování, spíše alokování, prostředků na tuto oblast. Hovořili jsme o absorpční kapacitě čerpat prostředky z EU malých obcí, hovořili jsme o výkonu přenesené působnosti a příspěvku na tuto činnost, kterou vykonávají obce a města za stát. Hovořili jsme o rovném přístupu k dotacím pro obecní zařízení poskytující sociální služby, hovořili jsme o místních daních, o správních poplatcích, o evropské chartě místních samospráv a vyřešení problémů z církevních restitucí, zajištění přechodu zbylého historického majetku obcí vlastněného dosud státem a vymezení majetku státu, který je převoditelný do majetku měst a obcí. Jenom z výčtu těchto problémů tušíte, že ta problematika byla velmi rozsáhlá a my jsme u všech těch bodů si řekli minimálně, jakým způsobem je budeme řešit, jestli na základě začínající nebo probíhající diskuse nebo na základě již prováděných legislativních kroků vlády. To je do úvodu ode mě všechno. Já jsem s tím jednáním spokojen, doufám, že i zástupci Svazu měst a obcí. Pevně věřím, že řadu těch problémů, které jsme dnes minimálně pojmenovali, budeme schopni společně vyřešit.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji předsedovi vlády. Nyní má slovo předseda Svazu měst a obcí pan Oldřich Vlasák.

Oldřich Vlasák, předseda Svazu měst a obcí: Dámy a pánové, i já bych chtěl poděkovat za velmi korektní, vstřícné a věcné jednání, kdy jsme se drželi připravené struktury programu. Chtěl bych říci, že jsem nesmírně rád, že i vláda přijala závazky vyplývající z těch vlád předchozích, tzn. chce s námi komunikovat o našich problémech. Ze závěrů dnešního jednání jasně vyplynulo, že budou nastartovány práce zhruba tří pracovních skupin a budeme ty věci dořešovat. Ten zákon o rozpočtovém určení daní, který vlastně byl urychlen v tom procesu přijímání, tak k tomu máme, samozřejmě, spoustu připomínek. Některé byly již přímo zapracovány a jiné řešit budeme. Zvláště se to bude týkat případných propadů na stránce příjmů obcí a měst v roce 2009, 2010 a byly tady nastíněny možnosti, jak toto řešit. Otázka majetková, tzn. pozemků, nemovitostí, tam si myslím, že je to zájem i státu, je to i v jeho Programovém prohlášení a já, za obce a města, mohu říci, že nám některé blokace pozemků neumožňují dále územní rozvoj. Čili, tlačíme na tuto oblast. Co se týče čerpání prostředků ze strukturálních fondů, tady vidíme jednu důležitou cestu, a to je přijetí integrovaného přístupu a musím říci, že konečný materiál ze strany ministerstva pro místní rozvoj splňuje naše předpoklady a doufám, že ho potom vláda podpoří. Zatím děkuji.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji předsedovi Svazu měst a obcí panu Oldřichu Vlasákovi a nyní má slovo pan Jiří Čunek, první místopředseda vlády.

Jiří Čunek, 1. místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj: Já začnu od těch jednodušších věcí, kde ta shoda v zásadě je velmi dobrá. Požadavek zvýšení absorpční kapacity obcí ze strany Svazu měst a obcí je námi akceptován v tom smyslu, že především obce do 500 obyvatel či ty malé obce obecně, tím, že nemají armádu úředníků a nebo vůbec tento úřednický potenciál na to, aby zpracovávaly některé podklady pro granty a pro jednotlivé projekty, kterými by mohly žádat o peníze EU, tak potřebují větší kooperaci poradenství, které, když by si ho měly platit, tak za prvé musíme přiznat, že efektivně není ani tolik společností, které by byly schopny poradit, to za prvé. A za druhé, by to stálo hodně peněz. Tady došlo k dohodě, že se postaráme o to, abychom z prostředků technické asistence, mimo jiné, poskytli pomoc těmto starostům neboli těmto obcím. Samozřejmě, bude to dohoda jednotlivých ministerstev, abychom nebudovali všude několik poradenských center. Jde o to, aby to místo bylo jedno, aby to bylo technicky nenáročné a dostupné pro tyto starosty. To, co se týká blokové výjimky z veřejné podpory, tam je asi dobře pro vás uvést, o co vlastně jde. EU má zákaz tzv. veřejné podpory, kde by tato veřejná podpora z veřejných zdrojů způsobila nerovnováhu na trhu obecně vzato nebo řečeno. Ta veřejná podpora může být udělena, ale pouze do výše 200 tisíc euro, což je dnes asi 5,5 milionu korun jednomu subjektu, a to v době tří let, nesmí být větší. Jsou ale oblasti, kde tu veřejnou podporu v zásadě chceme dávat a dáváme ji. To je např. státní program bydlení pro sociální byty, kdy ta podpora dnes je 550 tisíc korun, tzn. že by se podpořila výstavba 10 bytů, a tím by ta podpora na tři roky v jednotlivých obcích nebo městech skončila. Tady jsme vyjednali v zásadě výjimku nebo způsob, jak vyřešit tento problém a týká se to, samozřejmě, i jednotlivých částí, kde by především města a obce chtěly podporovat svá zařízení tak, aby to bylo pro ně efektivní, pročež potřebují tu výjimku jako takovou. Pak tady byla projednávána ta záležitost, o které pan předseda již hovořil, a to je určitá bonifikace programů, kdy se jedná o to, že se díváme tím směrem, že obce a města, která budou mít zpracovaný integrovaný plán. Tzn. že budou mít svůj rozvojový rámec jasně popsaný, tak tato města a obce, když budou žádat o jednotlivé programy, o dotace, o dotační tituly, tak budou zvýhodněny. A o to ještě dnes vláda bude jednat.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji prvnímu místopředsedovi vlády. Nyní má slovo ministr financí pan Miroslav Kalousek.

Miroslav Kalousek, ministr financí: Pan premiér teď v podstatě uložil, abych své vystoupení nechal na vaše dotazy. Já si myslím, že je to velmi rozumné, abychom vás na začátku nezahltili přemírou informací. Jsem vám, samozřejmě, k dispozici.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Nyní je prostor pro vaše dotazy. Jenom upozorňuji, že normální tisková konference bude až po skončení zasedání vlády. Takže, k tomuto tématu, ke společnému jednání Svazu měst a obcí a vlády, teď jsou dotazy. Prosím. Pokud nejsou žádné dotazy, děkujeme za pozornost.

Tisková konference 2. část

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Dámy a pánové, vítám vás na tiskové konferenci po zasedání vlády. Vítám prvního místopředsedu vlády pana Jiřího Čunka a ministra vnitra pana Ivana Langera. Poprosím prvního místopředsedu o úvodní slovo.

Jiří Čunek, 1. místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj: Dobrý den. Část dnešního programu vlády jste už slyšeli, tj. tu část, co jsme měli společně se Svazem měst a obcí s tím, že dnes vláda projednávala tyto materiály: byl to Návrh zákona o Rejstříku trestů, posléze Návrh zákona o vývozu a dovozu zboží, které by mohlo být použito pro výkon trestu smrti, mučení nebo jiné kruté, nelidské či ponižující zacházení, dále Návrh zákona, kterým se mění zákon o územním plánování a stavebním řádu, Návrh zákona o zahájení činnosti Krajského soudu - pobočky v Jihlavě, protože doposud byl v Brně, Návrh nařízení vlády o podmínkách použití finančních prostředků Státního fondu rozvoje bydlení, což uvádím proto, že jste se mě na to ptali, ale projednávání tohoto bodu bylo přerušeno, takže bude pokračovat později v některé z pozdějších vlád. Dále Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, návrh poslanců Zuzky Rujbrové atd. na vydání zákona, kterým se mění zákon o jednacím řádu. Jen podotknu, že vláda neschválila tento návrh. Potom přišel na návštěvu vlády, samozřejmě pracovní, Otakar Motejl, coby veřejný ochránce práv s tím, že kritizoval ministerstvo pro místní rozvoj s ohledem na neplnění některých lhůt, tzn. průtahy řízení a stejně tak kritizoval ministerstvo práce a sociálních věcí. Tady bych se možná mohl u těch bodů zastavit. Oba dva ty body souvisí s vysokým počtem nárůstu těch jednotlivých podání, jednotlivých buď právnických nebo fyzických osob, které žádají ta přezkumná řízení. Mám tady, pokud by bylo potřeba, graf zvýšení tohoto nárůstu, který je skutečně několikanásobný proti minulým rokům. Stejně tak je to u ministerstva práce a sociálních věcí s tím, že, samozřejmě, jsme trvali na tom, aby to dělal stejný počet úředníků, což ale, bohužel, jak se ukazuje, není možné. Potom byly body, které vláda odložila, protože je musí projednat jindy, tzn. to jsou body, které vy máte před sebou – body 13, 14, 15, 16, 17, 18, 19, 20, pak bod 21 jsme schválili, což je provádění kontroly biopaliv při jejich uvádění na trh, včetně případných nutných změn. Potom bod 22, což je návrh koncepce vzdělávání zaměstnanců ve veřejné správě, ten byl odložen. Bod 23 byl schválen, a to je postup při řešení administrativní kapacity čerpání zdrojů strukturálních fondů. Když to přeložím, jde o to, že musíme zajistit určitý počet kvalitních úředníků, kteří budou minimálně 10 let obsluhovat zdroje z EU po všech stránkách. A dále byly schváleny body 41, 42. To je pro tuto chvíli všechno, nechám prostor na dotazy, pokud nějaké budou.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, nyní má slovo ministr vnitra pan Ivan Langer.

Ivan Langer, ministr vnitra: Dobrý den. Já doplním informaci pana místopředsedy vlády o konstatování, že ministerstvo vnitra mělo dnes na vládě celou řadu bodů. Ty, které se týkají deregulační reformy, zavedení metod Regulatory Impact Assesment, tak ty byly přeloženy na jednání v srpnu, nebyly projednány. Nicméně, byly projednány dva body, které předkládalo ministerstvo vnitra, a to je bod transformace České pošty s.p. na akciovou společnost. Zde mohu říci, že vláda schválila tento záměr. Podle materiálu, který vláda schválila, byl uložen ministru vnitra, coby zakladateli státního podniku Česká pošta, úkol provést transformaci a předložit transformační projekt do 31.12.2008. Vyplývá z toho, že během roku a půl bude transformována Česká pošta s.p. na akciovou společnost stoprocentně ve vlastnictví státu. Z tohoto důvodu se také zřídil tzv. řídící výbor této transformace, kde budou zástupci ministerstva financí, ministerstva průmyslu a obchodu, ministerstva vnitra, Úřadu vlády a České pošty. Z mého pohledu nejdůležitější bod, který dnes vláda schválila, se dá nazvat – vláda dala zelenou digitálnímu televiznímu vysílání. Vláda schválila návrh zákona, který předkládalo ministerstvo vnitra, ministerstvo průmyslu a obchodu a ministerstvo kultury, který souvisí s řešením problematiky digitálního televizního vysílání v ČR. Předpokládám, že víte, že se v tuto chvíli nacházíme v situaci, kdy rozvoj digitálního vysílání byl zablokován a hledalo se dlouhou dobu řešení, jak tu zablokovanou situaci vyřešit. Hledalo se a našlo se složité řešení ještě složitější situace. Myslím si, a nejenom si to myslím, jsem přesvědčen, že jsme nalezli optimální kombinaci řešení, která je výhodná pro tento stav, který nastal, řešení, které vždy všem těm zúčastněným něco dává, něco bere. Je to řešení, které zohledňuje postavení České televize na televizním trhu, vychází vstříc jak současným soukromým provozovatelům, tzn. televizi Nova a televizi Prima. Dává možnost vysílat těm subjektům, kterým byla licence udělena, nicméně, posléze byla rozhodnutím soudu rozhodnutí Rady o licencích zrušeno, a dává také velký prostor pro ty, kteří dosud neúspěšně žádali nebo chtějí zahájit televizní vysílání. Je to řešení, které je výhodné pro zadavatele reklamy a zejména také pro deset milionů diváků. Neznamená to nic jiného než, že se stanovuje zákonem termín plného provozu digitálního vysílání a ukončení analogového vysílání k 10.10. 2010. Česká televize v rámci tohoto projektu, tohoto návrhu zákona, získává garanci koncesionářského poplatku ve výši 135 Kč měsíčně. Současně se také ponechává České televizi reklama půl procenta na každém z předpokládaných čtyř kanálů se zákazem kumulace. Toto řešení umožňuje v dostatečné míře saturovat Fond kinematografie a odhadujeme, že každým rokem takto Fond kinematografie získá 150 milionů korun. Dává se jasná motivace soukromým provozovatelům, současným, v tom smyslu, že nebudou-li plnit závazný přechod na digitální vysílání, porostou jim poplatky za přenos signálu. Nicméně, pokud splní onen termín, zaváží se k tomu, mají možnost získat tzv. kompenzační licenci. Stejná možnost kompenzačních licencí se uděluje těm subjektům, které byly licencovány, ale nemají možnost dosud vysílat. A současně přichází zásadní, a to zdůrazňuji, zásadní změna v případě povolování a umožňování vstupu nových subjektů na televizní vysílání. Až dosud o tom, kdo může vysílat, rozhodovala Rada pro rozhlasové a televizní vysílání na základě licenčního řízení. Vzhledem k tomu, že se předpokládá, že digitální vysílání otevře v dostatečné míře prostor pro vysílání, ten režim licencování se ruší. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání nebude rozhodovat, kdo bude vysílat a kdo vysílat nebude na základě svého licenčního řízení. Celý ten systém licencí se mění na registraci. Každý, kdo chce, bude mít možnost vysílat v okamžiku, kdy se dohodne s provozovatelem příslušné sítě na pozici a podmínkách svého vysílání. Toto je průlom, zásadní průlom v tom, že se liberalizuje a bude liberalizovat český televizní trh v tom smyslu, že už zde nebude existovat regulační orgán, který bude říkat – ty vysílat můžeš, ty vysílat nemůžeš. Vláda přikládá této věci velkou prioritu, a z tohoto důvodu také tento návrh zákona posílá okamžitě do Poslanecké sněmovny a prostřednictvím příslušného počtu poslanců požádá o svolání mimořádné schůze k prvnímu čtení a projednání tohoto návrhu zákona. Předpokládáme, že ono první čtení by mělo proběhnout na srpnové schůzi, někdy mezi druhým a třetím čtením onoho vládního batohu, tedy první třetiny reformy veřejných financí. Z mého pohledu je to průlomový krok, ke kterému se vláda rozhodla, je to krok, který řeší zablokovanou situaci v oblasti televizního vysílání, je to krok, který dává digitálnímu televiznímu vysílání skutečně zelenou. A myslím si, že je to krok, který je nepochybně pozitivní zprávou pro deset milionů televizních diváků v ČR.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji ministrovi vnitra, nyní je prostor pro vaše dotazy.

Jiří Čunek, 1. místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj: Jestli ještě dovolíte, já bych okomentoval také materiál, který je pro deset milionů, ale ne diváků, ale pro deset milionů občanů, potencionálních stavebníků, kdy vláda schválila malou, skutečně malou, novelu stavebního zákona, zkráceně řečeno. A to především v těch oblastech, které mohou vytvářet velké problémy. Za prvé pro obce a města, a to tím, že vláda souhlasí s tím, abychom termín, do kdy mají být pořízeny územní plány, nahradili ne pěti lety, ale až devíti lety. Je to ze dvou důvodů. Ten první důvod jsou strukturální fondy, nebo-li evropské dotace, protože kdyby některé obce nesplnily požadavky tohoto zákona, ale to nejenom díky nějakému vlastnímu rozhodnutí, vlastní ledabylosti, ale také díky tomu, že nejsou tady v ČR dostatečné kapacity projektantů, autorizovaných inženýrů, kteří jsou schopni v takovém krátkém termínu přepracovat a vypracovat územně plánovací dokumentaci jednotlivých obcí. To by potom některé obce mohlo zdržet a zcela jistě by se tak stalo, či zcela odstavit od čerpání z evropských fondů, a to proto, že by nesplnily základní zákonné podmínky, protože by nemohly v zásadě stavět, řeknu-li to jednoduše. Pak tato malá novela odstraňuje takové zásadní věci, byť jsou malé, protože v tomto zákoně doposud ploty do výšky 1,8 metru, které si občané chtějí vystavět, tak vyžadují rozhodnutí o umístění stavby. Nicméně, ploty, které jsou vyšší, byť jen o centimetr, tak už vyžadují stavební povolení. A protože vyžadují stavební povolení, tak musí mít zpracovanou dokumentaci autorizovanou osobou, jinými slovy, tito občané si svépomocí ty ploty potom nemohou ani dělat, stavět, což v našich podmínkách je až příliš neobvyklé, protože mnoho našich občanů svépomocí takové práce kvalitně a hravě zvládne. Tady se odstranil tento prvek, tzn. ploty nad 1,8 metru se mohou řešit pouze rozhodnutím o umístění stavby. To jsou takové dvě nejzávažnější změny, které tato novela obsahuje. Jsou tam ještě další drobné, ale ty už nejsou tak závažné.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Já děkuji a nyní je prostor pro vaše dotazy.

Jiří Šťastný, ČTK: Projednávali jste bod, o kterém psalo dnešní Právo, že v něm ministr Langer navrhoval zrušení zákona o státní službě?

Ivan Langer, ministr vnitra: Návrh byl přeložen, my jsme všechny ty návrhy, které se týkaly problematiky regulace a vzdělávání, spojili do jednoho balíčku a celý ten balíček byl přeložen na srpnovou schůzi, a to z toho důvodu, že jednání se Svazem měst a obcí se protáhlo vzhledem k rozsáhlosti té agendy a vláda chtěla všechny tyto body, které považuje za zásadní, projednat v dostatečném časovém prostoru.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, Česká televize.

Michaela Tučková, ČT: Dobrý den. Já mám prosbu ne k tématům dnešní vlády, ale k jednání o radaru. Spustila se poměrně široká veřejná debata, kterou iniciovali herci, zapojil se do ní už i prezident Klaus. Co na to říkáte, že taková skupina lidí chce referendum? A druhá věc, pan Klvaňa, který právě má o radaru vyjednávat, tak objíždí obce a přesvědčuje lidi o tom, že pokud budou souhlasit s radarem, tak se mohou těšit na nové vodovody či silnice. Je to taková strategie vlády nebo o tom vůbec nevíte?

Ivan Langer, ministr vnitra: Já považuji za přirozené, že různí lidé mají různé názory a já s velkou pozorností sleduji to, jak se laici navzájem přou a přesvědčují, kdo z nich má pravdu a považuji to za naprosto přirozené. Každý má právo říct svůj názor, nicméně, chtěl bych dodat, že skutečná informační kampaň k radaru ještě nezačala, že významná část těch diskusí je vedena s minimem informací, které mají ti lidé k dispozici. A já bych prosil o menší míru emocí, větší míru klidu a zejména trpělivost, posečkání, až budou mít dostatek informací.

Michaela Tučková, ČT: A co se týče pana Klvani?

Ivan Langer, ministr vnitra: Nevím o tom, že by někam přijel a řekl – tady vám slíbím vodovod, ale myslím si, že radar má hned několik rozměrů. Jeden z nich nepochybně je ten, že je to významná investice a takovou investici by měly provázet také investice do infrastruktury v tom daném teritoriu. Já to považuji nejenom za přirozené, ale dokonce za povinnost něco takového souběžně se stavbou radaru realizovat i v těch obcích.

Jiří Čunek, 1. místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj: Já, pokud o tom vím, tak on neslibuje nic nemožného. To, co naznačil pan ministr, to je tak, že chcete-li postavit dnes rodinný domek, tak musíte splnit základní kritéria, abyste obdrželi stavební povolení. Jestli tady má být radar v území, které je dnes naprosto infrastrukturně hluché, tam nic není, to je les, tak je potřeba, protože tam budou vojáci, obsluha, budou tam desítky lidí, tak je potřeba, aby tam byly normální standardní byty, ubytovny atd. A to všechno potřebuje od kanalizace, přes vodovod, elektriku, a ta se musí někudy a někam vést a přitom se určitě mohou svézt tyto obce.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, další dotaz.

Ondřej Černý, Rádio Česko: Dobrý den. Já bych se chtěl zeptat pana ministra Langera, vy jste mluvil pouze o televizním vysílání, předpokládám, že mluvíme o zákonu č. 231, který mluví o rozhlasovém a televizním vysílání. Tak bych se chtěl zeptat, jestli to platí takto? A druhá věc, ta změna je, že půjde o systém registrace. Bude to spektrum natolik velké, že si bude moci kdokoliv zažádat a dostane, nebo tam budou nějaké omezující faktory? Tzn. např. poplatek jako to bylo při televizi Nova, televizi Prima, které musely zaplatit určitý poplatek. Jak to bude fungovat do budoucna v tomto směru?

Ivan Langer, ministr vnitra: V tuto chvíli tento návrh řeší pouze problematiku televizního vysílání. Je to zákon o rozhlasovém a televizním vysílání, takže vybírá to, co je považováno za dominantní z pohledu diváků a občanů a současně reaguje ten návrh na situaci, kdy se rozboural harmonogram postupného přesunu reklamy z České televize do soukromé sféry a v tuto chvíli jsou zde dva soukromé televizní subjekty, které dominují tomu reklamnímu trhu, a jakákoliv dominance svádí ke zneužívání nebo k využívání. Já jsem přesvědčen, a to je druhá část mé odpovědi na tu druhou část vaší otázky, že nabídka televizních programů bude dostatečně velká z pohledu jednotlivých multiplexů a nových technologií, se kterými budou pracovat. A jsem také přesvědčen, že je to natolik lukrativní předmět podnikání, že předpokládám, že k těm stávajícím operátorům se připojí další a skutečně budou schopni nabídnout dostatek prostoru. Celá ta filozofie je skutečně postavena nikoli na tom, že státní orgán říká – ty můžeš a ty nemůžeš vysílat, ale staví to do registrační roviny a celé je to postaveno na dohodě toho, kdo chce vysílat s tím, kdo mu má umožnit vysílat. Musí se dohodnout provozovatel televizního vysílání s provozovatelem sítě a v tu chvíli mohou začít vysílat. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání se bude pouze zabývat regulací obsahu toho vysílání, zda to televizní vysílání je v souladu se zákonem a zda ten provozovatel případně neporušuje některá ustanovení.

Ondřej Černý, Rádio Česko: Doplňující otázka. Ta digitalizace byla zablokována kvůli postupu televize Nova, která svým způsobem těch šest zájemců odkázala do mezí, kde je asi chce mít. Jak to bude v tomto případě? Těch šest zájemců dostane tu licenci a je nějaká dohoda, že televize Nova, televize Prima žádaly určitý počet kanálů dohodou za to, že už nebudou dále blokovat digitalizaci, jestli to ta novela řeší?

Ivan Langer, ministr vnitra: Novela říká - zcela nový přístup při udělování přístupu na televizní trh. Všechna licenční řízení, která byla vypsána podle minulého zákona se ruší, stanovuje se nové pravidlo, a to je ono registrační. Současně také novela pracuje s institutem kompenzačních licencí, kdy na jedné straně kompenzační licenci mohou získat ty subjekty, které se musí vzdát svých analogových kmitočtů ve prospěch digitálního televizního vysílání, a to k termínu 2010, to je televize Nova, televize Prima. A je tam jasný závazek, tady je povinný technický plán přechodu, když to splníte, vypnete a umožníte vysílání na 2010, máte nárok na kompenzační licenci. Jiná forma kompenzační licence je pro těch šest subjektů, které měly možnost vysílat a bylo to zablokováno. Ti mají kompenzační licenci do doby plného spuštění digitálního televizního vysílání, předpokládaný rok 2010, a poté mají možnost, pokud se dohodnou s tím provozovatelem sítě, i nadále pokračovat, protože pak už nastupuje ten standardní registrační režim a jsou všichni ve stejném postavení.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji ministrovi vnitra. Ještě nějaký dotaz? Nemáte, děkujeme za pozornost.

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter