Tisková konference po zasedání vlády ČR v pondělí 12. 3. 2007

Martin Schmarcz, ředitel tiskového odboru Úřadu vlády ČR: Dámy a pánové, já vás vítám na tiskové konferenci po jednání vlády ČR. Omlouvám zde nepřítomného premiéra, protože premiér má, ještě spolu s dalšími ministry, okamžitě další jednání a potom ještě další jednání a další jednání. Takže, zde, v této chvíli, vítám vicepremiéra Alexandra Vondru, který zastoupí premiéra a vítám zde také ministra financí Miroslava Kalouska. Do úvodu vám vicepremiér Alexandr Vondra řekne stručně, o čem vláda jednala, jaké body projednala.

Alexandr Vondra, místopředseda vlády ČR pro evropské záležitosti: Dobře. Dámy a pánové, dobrý den. Na dnešní schůzi vlády asi to nejdůležitější, co bylo projednáno a schváleno, je aktualizovaný Konvergenční program, který budeme předkládat Evropské komisi. To je i jeden z důvodů, proč je tu s námi dnes předkladatel tohoto materiálu, ministr financí. Čili, bude pak čas, aby se on podrobněji vyjádřil k tomu, co ten aktualizovaný Konvergenční program obsahuje. Kromě něj, v rámci svého řádného programu z těch legislativních norem, za zmínku stojí schválení návrhu zákona, kterým se mění exekuční řád. Dále se vyjádřila k některým poslaneckým zákonným předlohám a vyjádřila se v zásadě zamítavě, stejně jako již loni na podzim, k návrhu poslanců na vydání ústavního zákona o referendu o umístění prvků zařízení protiraketové ochrany. Stejně tak se vyjádřila zamítavě ke komunistickému návrhu novely ústavního zákona, který definuje otázku mandátu poslance Poslanecké sněmovny. V rámci svého programu jsme také schválili jednak vyhodnocení dosavadních příprav ČR na předsednictví v Evropské radě v roce 2009, a druhý materiál, který s tím přímo souvisel – schválili jsme revidovaný koordinační mechanismus na přípravu tohoto předsednictví. Jinými slovy, vytvoření centrální organizační skupiny, která bude mít na starosti ty organizační přípravy. Zde předpokládáme, že během předsednictví ty schůzky na vysoké úrovni, tzn. ministerské a výše, budou organizovány centrálně, pokud půjde o organizaci těch desítek nebo i stovek jednání v pracovních skupinách. Tam přijmeme model decentralizovaný. Vláda také schválila znovuobnovení mandátu soudkyně u Evropského soudního dvora paní doktorky Pelikánové a schválila rovněž návrh novely zákona o výkonu trestu odnětí svobody. Schválila také, a to myslím stojí určitě za zmínku, aktualizovaný rámcový program pro podporu technologických center a strategických služeb. Schválila také informaci o stavu plnění realizační smlouvy o provedení prací při sanaci ekologických škod a následné rekultivaci, uzavřené mezi podnikem Diamo a sdružením Čistá Ostrava, to je ve věci onoho Nápravného opatření v Laguně Ostramu. A konečně asi poslední bod nebo materiál, který stojí v této věci za zmínku je, že vláda schválila návrh operačních programů, těch zbývajících, přeshraniční spolupráce v rámci čerpání prostředků ze strukturálních fondů v té příští rozpočtové periodě 2007-2013. To jsou ty čtyři operační programy, které se zabývají přeshraniční spoluprací se Saskem a Bavorskem, Rakouskem a Slovenskem. Program s Polskem byl schválen již dříve. Čili, toť na úvod, a já bych teď poprosil pana ministra financí, aby podrobně informoval o schváleném Konvergenčním programu.

Miroslav Kalousek, ministr financí: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, vláda dnes schválila Konvergenční program. Pro připomenutí si dovoluji podotknout, že je to vlastně poprvé, co je schvalován a předkládán až v březnu příslušného roku, protože běžně předkládají členské země Konvergenční program každý rok do 1. prosince předcházejícího roku. Vzhledem k politické situaci, která tu byla koncem minulého roku, vláda necítila mandát přijímat střednědobé závazky, a proto se rozhodla předložit tento program v březnu a uložila ministerstvu financí ho do konce února zpracovat. Tak se také stalo. Kapitoly 2-8 tohoto programu musejí vycházet na základě metodiky zpracovávání Konvergenčního programu ze schváleného rozpočtu tak, jak byl Poslaneckou sněmovnou schválen pro rok 2007, a rovněž tak ze schváleného střednědobého výhledu, který je schvalován při projednávání rozpočtu. To znamená, dominantní část tohoto konvergenčního programu je autonomní scénář bez promítnutí reforem, neboť státní rozpočet a střednědobý výhled na rok 2007 byly schváleny bez promítnutí reforem. K oněm kapitolám 2-8 přibyla kapitola 9 – nová rozpočtová politika, která vychází z programového prohlášení vlády, a která definuje onen cíl, ten, který je vláda odhodlána naplnit - snižování deficitů v tempu 3 %, 2,6 % a 2,3 % HDP v letech 2008, 2009 a 2010. Je to metodikou fiskálního cílení. Tyto cíle jsou v metodice fiskálního cílení více než v metodice ESA 95, tam ta konkrétní čísla budou o desetinku vyšší. Je nepochybné, že takto předložený Konvergenční program bude předmětem poměrně velké a velmi zasloužené kritiky Evropské komise. Připomínám, že v roce 2004 byla s ČR vedena procedura při nadměrném schodku, a že v roce 2004 se ČR zavázala k tomu, že již v roce 2008 bude schodek veřejných rozpočtů pod 3 %, a bude se pod touto hladinou dlouhodobě a věrohodně udržovat. Skutečnost je taková, že v roce 2007 jsme 0,7 % nad tehdy deklarovaným číslem, a onen střednědobý autonomní scénář ani pro léta 2008, ani pro léta 2009 nepočítá se snížením schodku pod 3 %. To se počítá až při autonomním vývoji tak, jak bylo schváleno při projednávání státního rozpočtu, to by se počítalo až v roce 2010. Takže, ta kritika bude velmi oprávněná, jediné, co může napravit kredit, je nejenom předložení konkrétních reformních kroků, ale především jejich realizace, kdy ten trend autonomního vývoje bude díky reformám změněn na ono tempo, o kterém jsem už hovořil - 3 %, 2,6 % a 2,3 %. To bude také předmětem diskuse při letní obhajobě Konvergenčního programu na komisi ministrů financí na ECOFINU, kdy budeme vysvětlovat a čelit kritice, nejenom za to, co se stalo, ale především se budeme snažit věrohodně zohlednit, co se opravdu stane, a že jsme ke skutečným reformám odhodláni. Přestože jsem to nyní směřoval logicky, protože Konvergenční program je povinnost vůči EU, tak jsem to logicky směřoval na diskusi s Evropskou unií, přesto si dovolím dokončit poměrně důležitou větou - byl bych nešťastný, kdybychom potřebu reforem a snižování schodku zdůvodňovali především našimi závazky k EU, to prostě tak není. Reformy a snižování schodku musíme provádět především kvůli sobě, své budoucnosti a svým dětem. Nemůžeme našim dětem do budoucna nakládat každoročně dalších 100 a 100 a 100 miliard Kč dluhů, které za nás budou jednou platit.

Martin Schmarcz, ředitel tiskového odboru Úřadu vlády ČR: Já děkuji panu ministrovi, věřím, že to neunikne vaší pozornosti. Nyní je prostor pro vaše dotazy tak, jako vždy, napřed k jednání vlády a poté případně další dotazy. Prosím.

Aleš Sosnovský, ČTK: Dobrý den. Na pana ministra financí ke Konvergenčnímu programu. Jestli může říci, zda Konvergenční program obsahuje, stejně jako předchozí verze, nějaké datum, ke kterému by měla být přijata jednotná evropská měna euro. A zda může také říci, jaký je ten plán snižování schodku veřejných financí v metodice ESA, pokud je to tam takto uvedeno. A jestli ještě mohu k jednání vlády, zda vláda náhodou jenom nediskutovala o tom, co naznačil pan ministr Bursík – odvolat paní Drábovou z funkce. Děkuji.

Miroslav Kalousek, ministr financí: Konvergenční program, kapitola číslo 9 Konvergenčního programu. Připomínám kapitoly 2-8 jsou zpracovány podle schválených dokumentů, tzn. schválený rozpočet a schválený střednědobý výhled je autonomní výhled bez reforem, tzn. to, co je důležité z hlediska reformy, je ona kapitola 9, která dále bude muset být upřesňována na základě konkrétních kroků reformy, které vláda, jak už jsem několikrát řekl, je připravena zveřejnit na přelomu března a dubna. Takže, tato kapitola 9 – reformní úsilí vlády, je vedena tak, aby reálný termín, který přestože není uveden, byl možný v roce 2012. Je už jinou věcí, jestli v srpnové strategii přistoupení k eurozóně, kterou budeme předkládat společně s ČNB, zda tam onen termín uveden bude nebo nebude. Vy asi dobře víte, že já se spíše kloním k tomu, že by tam uveden být měl. Pokud tam uveden nebude, není to zásadní neštěstí. Neštěstí by bylo, kdyby ta samotná realizace by to neumožňovala, tzn. ten program je připraven tak, aby termín 2012 mohl být reálný. Akruální metodika, myslím tedy v metodice ESA, to úplné číslo v kapitole 9, je odstavec, který upozorňuje na to, že v metodice ESA to může být až o 0,2 procentního bodu více, a to konkrétní číslo musí být dopočteno podle té poslední aktuální dohody o změně daňových sazeb, protože ta se, samozřejmě, promítá. Zatímco např. změna korporátní daně se ve fiskálním cílení do roku 2008 nepromítne, v metodice ESA se promítne. To znamená, na té definitivní verzi záleží, zda v metodice ESA se to pohne třeba o 0,1 nebo o 0,2 %. Víme určitě, že o více to nebude, ale dopočíst to můžeme až na základě toho definitivního rozhodnutí o jednotlivých daňových sazbách.

Alexandr Vondra, místopředseda vlády ČR pro evropské záležitosti: O Daně Drábové vláda nejednala, ani nikdo z ministrů nic takového nenavrhl.

Martin Schmarcz, ředitel tiskového odboru Úřadu vlády ČR: Já děkuji, nyní televize Prima.

Martin Erva, televize Prima: Já bych se chtěl zeptat obou pánů, jestli by mohli vysvětlit postoj vlády, to zamítnutí toho návrhu předsedy Filipa na vázané mandáty a pana ministra financí bych ještě poprosil o postoj KDU-ČSL zvlášť. Děkuji.

Alexandr Vondra, místopředseda vlády ČR pro evropské záležitosti: My vycházíme z Ústavy, kdy mandát poslance nemůže být vázán ničím jiným než jeho svědomím a z tohoto důvodu jsme tento návrh zamítli.

Miroslav Kalousek, ministr financí: Já mohu jenom souhlasit s tím, že si obtížně umím představit ono předpokládané řízení, jak se posuzuje, zda ten poslanec učinil z té či oné pohnutky. Obávám se, že vlastní aplikace té normy je mnohem větší riziko, než to či ono přeběhlictví.

Martin Schmarcz, ředitel tiskového odboru Úřadu vlády ČR: Prosím, vzadu. Nevidím, kdo to je, ale vidím ruku.

Jan Pulkrábek, Bloomberg news: Pane ministře, očekáváte nějakou kritiku, či nějaké sankce z Bruselu kvůli tomu konvergenčnímu plánu? Děkuji.

Miroslav Kalousek, ministr financí: Myslím, že jsem řekl na začátku otevřeně, že očekáváme velmi oprávněnou kritiku, vzhledem k tomu, že v roce 2004 se ČR zavázala k nějakému vývoji veřejných rozpočtů a to zjevně neplní. Jestliže v roce 2007 jsme 0,7 % nad údajem, který byl tenkrát dohodnut v rámci Protokolu o nadměrném schodku, tak ta kritika bude zcela na místě, bude oprávněná. Nemá smysl se na nic vymlouvat, kromě toho, že prostě politická reprezentace svůj závazek nesplnila a určitý čas k provedení reforem promarnila. Domnívám se, že pokud budeme schopni věrohodně demonstrovat, že své reformní kroky myslím vážně a že onu kapitolu 9 konvergenčního programu také v praxi ČR naplní, domnívám se, že přímo reálné sankce nehrozí. Nicméně, nebudeme-li schopni naplňovat své reformní odhodlání v praxi, pak, samozřejmě, řízení bude zavedeno a sankce se začne stávat vysokým rizikem.

Martin Schmarcz, ředitel tiskového odboru Úřadu vlády ČR: Já jen doplním pana ministra. Pokud byste k tomu chtěli nějaký background, protože ta věc je vážná a skutečně v minulosti už došlo k tomu, že nejenom jsme měli ty dluhy, ale byli jsme vyzváni k tomu, abychom je odstranili. Zavázali jsme se k určitým programům a tyto programy nebyly minulými vládami splněny. Takže, pokud budete chtít tento background vyhledat, tak se obraťte na tiskové oddělení a my vám k tomu příslušná rozhodnutí a čísla dodáme. Nyní, prosím, další dotaz.

Marek Petruš, tisková agentura Reuters: Já bych se rád zeptal pana ministra, zda v době, kdy není jasně stanovena ta reformní strategie vlády, plánuje, že by v letošním roce nabídl na zahraničních trzích emisi eurodluhopisů, případně profinancování rostoucího schodku státního rozpočtu?

Miroslav Kalousek, ministr financí: Krytí schodku státního rozpočtu na rok 2007 je schváleno zákonem o dluhopisovém programu. V dominantní části je částečně půjčkou od Evropské investiční banky, promiňte, že teď vám z hlavy neřeknu ta konkrétní čísla. Dominantně se jedná o dluhopisový program.

Martin Schmarcz, ředitel tiskového odboru Úřadu vlády ČR: Prosím, další dotaz. Hospodářské noviny, pak Česká televize.

Robert Břešťan, Hospodářské noviny: Dobrý den. Měli jste na programu i vyhodnocení příprav ČR na předsednictví v roce 2009. Máte pocit, že jsme nějak pozadu nebo vše stíháme v termínu, protože se o tom hodně mluvilo v době, kdy se jednalo o vytvoření vlády, že už teď promarnili důležitý čas. Dohnali jsme ho nebo nestíháme?

Alexandr Vondra, místopředseda vlády ČR pro evropské záležitosti: O tom se mluvilo v průběhu toho loňského roku v důsledku neexistence vlády s mandátem. Ale myslím si, že z těch materiálů, z těch diskusí je zřejmé, že jsme dnes v termínech tak, jak jsme očekávali nebo jsme si představovali a že tu žádné zpoždění nebo deficit neexistuje.

Martin Schmarcz, ředitel tiskového odboru Úřadu vlády ČR: Prosím, Česká televize.

Alice Machálková, ČT: Já jsem se chtěla ptát na totéž. Můžete tedy být konkrétnější, co už se podařilo ČR v rámci těch příprav zvládnout a co ještě má před sebou? Co ji teď čeká jako hlavní úkoly? Děkuji.

Alexandr Vondra, místopředseda vlády ČR pro evropské záležitosti: Jsou vyčleněny finanční prostředky, nastaven je způsob koordinace a vytváří se tým, který to bude koordinovat jednak centrálně, tady na Úřadě vlády pod mým vedením. Existují i koordinační týmy na jednotlivých ministerstvech, projednaly ty první obsahové priority, o tom jsme vás již informovali. Máme přichystáno to předběžné motto „Evropa bez bariér“. Začínáme dávat dohromady i další věci. My jsme říkali, že, samozřejmě, ten vlastní obsah není věcí jenom naší volby, vyplývá to i z předpokládané agendy EU, Evropské komise. V tomto smyslu vedeme rozhovory. Po volbách ve Francii předpokládáme užší spolupráci s tím předcházejícím předsednictvím Francie a s tím následujícím prezidentstvím Švédska. Čili, celá série kroků. Já jsem se v pátek zúčastnil jednání asociace hejtmanů u Třebíče a tam jsme projednávali zapojení krajů. Byla podepsána dohoda o spolupráci mezi ministerstvem zahraničních věcí a Asociací krajů ČR, i o způsobu spolupráce v Bruselu při využití té nové budovy Trone. Dáváme dohromady i kalendář předsednictví a jakmile ho budeme mít v takové fázi, že ty základní pilíře programu předsednictví budou jasné, tak se dohodneme na poměru těch aktivit nebo schůzek, které se budou konat v Praze a poměru a místě těch aktivit a schůzek nebo pracovních jednání, která se budou konat mimo Prahu, protože jedna z věcí, kterou chceme docílit, aby to byla skutečně celorepubliková záležitost a ta věc se dostala i mimo Prahu.

Martin Schmarcz, ředitel tiskového odboru Úřadu vlády ČR: Dámy a pánové, máte ještě nějaké další dotazy? Televize Nova.

Jakub Klingohr, televize Nova: Já bych se chtěl zeptat obou pánů na věc z jiného soudku a to, jak se díváte na snahy zabránit znovuzvolení prezidenta Václava Klause?

Martin Schmarcz, ředitel tiskového odboru Úřadu vlády ČR: Mohl byste upřesnit ten dotaz? Snahy zabránit znovuzvolení? Demonstrace nebo atentáty?

Jakub Klingohr, televize Nova: Snahy Jiřího Paroubka spojit se s různými jinými stranami, aby zabránily znovuzvolení.

Miroslav Kalousek, ministr financí: Já myslím, že před jakoukoliv volbou, která není volbou přímou, dochází k celé řadě jednání. Já nejsem předseda ani místopředseda své strany, takže, vám k tomu mohu jenom říci, že uvnitř KDU-ČSL zatím diskuse o prezidentské volbě neproběhla. Tím méně KDU-ČSL komunikovala s jakoukoliv jinou stranou. Co mě osobně se týče, abych nemluvil vyhýbavě, já současného prezidenta pokládám za kompetentní a úspěšnou hlavu státu.

Martin Schmarcz, ředitel tiskového odboru Úřadu vlády ČR: Dámy a pánové, nyní vzhledem k tomu, že byly určité mediální spekulace minulý týden a nikdo z vás se nezeptal na tuto otázku, tak já dám slovo vicepremiéru Alexandru Vondrovi, který by vám na tyto mediální spekulace z minulého týden odpověděl.

Alexandr Vondra, místopředseda vlády ČR pro evropské záležitosti: Vy jste se nikdo nezeptal na Vojenské zpravodajství, takže velmi stručná tříbodová informace. Předseda vlády dnes s ministryní obrany projednal otázku fungování Vojenského zpravodajství, a jedním ze závěrů této schůzky, který je v souladu s připravovanými koncepčními změnami, je to, že generál Krejčík ukončí působení ve funkci ředitele Vojenského zpravodajství dříve, než je dáno jeho služebním závazkem. Do konce března bude připraven celkový návrh koncepce zpravodajského systému, nikoliv jenom vojenského zpravodajství a z něho vyplynou další personální a organizační změny. To je vše, děkuji.

Martin Schmarcz, ředitel tiskového odboru Úřadu vlády ČR: Dámy a pánové, děkujeme vám za pozornost, vzhledem k tomu, že ministři pospíchají na další jednání