Úřad vlády nově přechází na doménu vlada.gov.cz. Více informací

Tiskové konference

18. 6. 2007 16:32

Tisková konference po zasedání vlády v pondělí 18.6.2007

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové, já vás vítám na tiskové konferenci po zasedání vlády. Vítám zde členy vlády, prvního místopředsedu a ministra pro místní rozvoj pana Jiřího Čunka, ministryni školství, mládeže a tělovýchovy paní Danu Kuchtovou a ministra vnitra pana Ivana Langera. První místopředseda pan Jiří Čunek má teď slovo.

Jiří Čunek, 1. místopředseda vlády ČR a ministr pro místní rozvoj: Dobrý den vám všem, dámy a pánové. Vláda dnes zasedala velmi rychle, protože nebylo tolik kolizních bodů. Pan premiér jedná s premiéry V4 v Bratislavě, takže se vlády nezúčastnil a já jsem ho zastupoval. Z dnešního programu jsme vybrali body, které by mohly zajímat vás s ohledem na pana ministra financí a paní ministryni školství, které byly zvláště probírány, a pak jsou to zajímavé body, řekněme, které předkládal pan ministr Pospíšil. Ten bohužel však musel odjet. Já začnu tím bodem 5 programu, který máte před sebou, to je návrh zákona, kterým se mění občanský soudní řád ve znění pozdějších předpisů. Je to o vyšších soudních úřednících. V zásadě jde tady o to, že se zavádí elektronický podpis v těch případech, kde jde o vymáhání dlužných částek. Podstata toho zákona je taková, že ten, kdo vymáhá dlužnou částku, tak napíše svůj návrh soudu elektronicky, a ten už bez té procedury přes všechny úředníky potom přímo rozhodne, a pokud se ten žalovaný neozve, tak je ta věc vyřízena. Pokud, samozřejmě, ten žalovaný podá rozpor, tak se věc řeší tou standardní soudní cestou. Podle pana ministra by tato úprava zákona měla způsobit až úsporu 250 lidí, většinou vyšších soudních úředníků, kteří dnes vlastně musí fungovat jako v zásadě pošťáci, kteří musí přebírat příkazy a ty žádosti. Takže, v tomto smyslu by to mělo být snížení té byrokratické zátěže a my věříme, že tento zákon k tomu přispěje. Další zajímavé zákony vám představí první pan ministr Langer, který je má ve své kompetenci. Tak, když dal paní ministryni, která má dnes významný den…

Ivan Langer, ministr vnitra: Paní ministryně má dnes narozeniny.

Jiří Čunek, 1. místopředseda vlády ČR a ministr pro místní rozvoj: Ale ona má tak málo, že se to říkat může. Takže, jí dávám slovo.

Dana Kuchtová, ministryně školství, mládeže a tělovýchovy: Děkuji pánové za odměnu, že ke svým narozeninám zde dostanu dárek, že mohu vystoupit na tiskové konferenci. Ale není to proto, je to proto, že vláda schválila významnou novelu školského zákona, kterou budu předkládat v Parlamentu, a tato novela spočívá v tom, že v podstatě, rozšiřujeme přístup cizinců, těch kteří pobývají legálně na našem území ke vzdělávání. Dosud to bylo tak, že všichni cizinci, kteří oprávněně pobývají na území ČR, měli přístup za stejných podmínek jako státní občané ČR k základnímu, střednímu, vyššímu odbornému vzdělávání, ale byly to přesně definované skupiny. V podstatě státní občané členského státu EU a jejich rodinní příslušníci, potom osoby s postavením dlouhodobě pobývajícího rezidenta na území ČR a jiného členského státu EU a jejich rodinní příslušníci. A ti cizinci, kteří nesplňovali tyto podmínky, které jsem právě uvedla, ačkoli měli oprávněně povolen pobyt v ČR, ačkoli tady třeba pracují nebo se jim dokonce už tady narodily děti, tento základní přístup automaticky neměli. A novela, kterou jsem předkládala a kterou budu předkládat do Poslanecké sněmovny, vlastně tuto množinu rozšiřuje. Vláda k tomu totiž již přijala usnesení z podnětu Rady vlády ČR pro lidská práva, že je to třeba udělat, odkazuje se také na úmluvu o právech dítěte, která v podstatě říká, že toto právo by měli mít všichni. Čili, jak už jsem zmínila, rozšiřuje se množina těch cizinců, kteří přístup k tomu vzdělávání dostanou a dokonce jdeme tak daleko, že u základního vzdělání rozšiřujeme tuto množinu i na ty děti a studenty, jejichž rodiče se na našem území pohybují neoprávněně. Čili, i ti budou mít možnost, pokud samozřejmě svým dětem to vzdělávání umožní, aby se vzdělávali. Myslíme si, že je to velmi důležité, protože právě předškolní, školní a další vzdělávání umožní zapojení těchto skupin, které mnohdy mají s tou sociální inkluzí problémy, tak tuto možnost jim vlastně dáváme, podporujeme to jejich zapojení a povede to, myslím, ke zlepšení stávající situace. V některých případech jsme s tím měli velké problémy, a toto je krok, jak tyto problémy překonat. Děkuji.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji ministryni školství, nyní má slovo ministr vnitra pan Ivan Langer.

Ivan Langer, ministr vnitra: Dobrý den. Předmětem jednání vlády dnes byla také zpráva o korupci v ČR v letech 2005-2006. Cílem tohoto bodu a této zprávy bylo vyhodnocení tohoto negativního fenoménu v tom daném období, to za prvé. A za druhé, vzhledem k tomu, že vláda na podzim roku 2006 zpracovala, předložila Strategii vlády v boji proti korupci na léta 2006-2011, tak vedle vyhodnocení stavu korupce v ČR v letech 2005 a 2006 bylo potřeba sladit tyto dvě koncepce a tyto dvě strategie do jednoho uceleného materiálu, což se také stalo. Pokud jde o korupci v ČR v letech 2005, a 2006, závěry, které máme k dispozici, tak přináší dobré a méně špatné zprávy. Ta dobrá zpráva je v tom smyslu, že ČR, alespoň z pohledu indexu vnímání korupce, si mírně polepšila na onom indexu oproti letům minulým. Posunula se v tom pozitivním slova smyslu, zhodnocení 4,3 na 4,8, což znamená čím vyšší číslo, tím lepší situace. Nicméně, v roce 2006 bylo odhaleno a odsouzeno 138 případů korupce, což je stejný počet jako v roce předcházejícím. To je informace, která na jedné straně může vést k uspokojení, že se daří tento fenomén postihovat, na straně druhé, obecné vnímání nepochybně je takové, že je korupce více rozšířená než je tento počet a svědčí toto číslo stále ještě o vysoké míře latence, tohoto protiprávního jednání. Právě toto je závěr, se kterým pracujeme dále, a z tohoto důvodu také v rámci sladění té jedné strategie staré s tou novou bylo rozhodnuto o tom, že se budou dále realizovat některé konkrétní projekty. Tím prvním z projektů jsou protikorupční audity na jednotlivých resortech. Ty byly zpracovány do jara t.r., do konce prázdnin mají resorty za úkol jednotlivé vyhodnotit a postoupit je gestorovi tohoto projektu, což je ministerstvo vnitra tak, aby na základě jejich výsledků potom byly realizovány konkrétní opatření. To je jedna část problematiky. Já bych si na tomto místě dovolil extendovat dál, protože vláda projednala také věcný návrh zákona o kontrole. A určitě víte, že nová strategie vlády v boji proti korupci je postavena na třech pilířích. Je to prevence, průhlednost a postih. A jedním z těch klíčových předpokladů toho P zvaného průhlednost je také důsledná kontrola. V tuto chvíli, a je to zdrcující číslo, na základě analýz, které jsme udělali, se problematikou kontroly rozhodování ve veřejné zprávě zabývá nebo upravuje ji více než 230 právních předpisů. Opakuji – 230 právních předpisů. A myslím si, že jednoznačně z toho auditu vyplývá fakt, že rozhodnutí vlády vytvořit speciální právní normu, která by sjednocovala tuto problematiku, tedy do zákona o kontrole, je rozhodnutí správné. Cílem toho zákona by mělo být sjednocení postupů a pravidel při kontrole odstranění některých duplicit, zjednodušit samotný proces kontroly a zavést úplně nový princip. Těch 230 právních předpisů říká, že pravidlem je výjimka a zákon o kontrole má tuto filozofii změnit a říct – pravidlem je pravidlo a výjimky budou v omezené podobě pouze výjimkami. Současně se v rámci strategie boji proti korupci a aktualizované verze pracuje kromě zákona o kontrole, kromě oněch protikorupčních auditů, také s deregulační reformou, to je ona prevence, která vychází z toho, že čím méně regulací bude, tím menší prostor pro korupci bude současně existovat. Ministerstvo vnitra v této věci je garantem tzv. metody RIA, což je Regulatory Impact Assessement, jehož cílem je vyhodnocovat jakékoliv regulační nová opatření, nejenom z pohledů ekonomických dopadů, nejenom z pohledů důvodnosti, ale zejména také z pohledu možného prostoru pro korupci. Součástí strategie je také tlak na lepší odbornou přípravu jak policistů, tak zaměstnanců ve veřejné správě. A jedním z dnešních rozhodnutí vlády je cílená snaha lépe pracovat s tím indexem vnímání korupce, a tudíž tedy větší otevřenost vlády vůči nevládním organizacím, neboť ten index vnímání je jeden z klíčových předpokladů pro to, aby lidé korupci brali jako závažný fenomén na jedné straně a na straně druhé je důležité, aby vnímali také to, že vláda, a nejenom vláda, ale celá administrativa, v této věci je aktivní a dělá konkrétní opatření pro zlepšení stavu.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji ministrovi vnitra a nyní je prostor pro vaše dotazy. Televize Nova, prosím.

Kamil Houska, televize Nova: Já bych měl dvě otázky. Na pana ministra vnitra. Mně by zajímalo, jestli z té analýzy vyplývá, kde třeba nejčastěji dochází ke korupci, jestli je to státní správa, jestli je to samospráva, jestli je to třeba policie, kde je těch případů nejvíce? A pak bych měl otázku na pana vicepremiéra Čunka, jestli vy jste při tomto bodě také diskutoval, jak jste se vlastně cítil, když zrovna vy jste člověk, který je v této chvíli vlastně vyšetřován nebo trestně stíhán pro podezření z korupce? Děkuji.

Ivan Langer, ministr vnitra: Já bych si dovolil odpovědět na otázku číslo dvě. Žijeme, věřím, stále ještě v demokratickém právním státě a nežijeme ve filmu a nejsme hlavními hrdiny filmu „Rozpuštěný a vypuštěný“, a nepoužíváme pojmy sprostý podezřelý. Myslím, že jedním ze základních předpokladů demokratického právního státu je důsledná presumpce neviny. V tu chvíli musí platit, že člověk může být považován za někoho, kdo se provinil proti zákonu pouze tehdy, padne-li pravomocně rozsudek soudu po vyčerpání všech řádných i mimořádných opravných prostředků. To je první poznámka. Ta druhá. Já vám dám tu zprávu k dispozici, neumím teď říci z těch 138 případů, které byly postiženy, přesnou strukturu, kde nejvíce, a kde nejméně. Nicméně, ta zpráva se zabývá celou oblastí veřejné správy, jak státní správy na centrální úrovni, na regionální úrovni, tak také samosprávou a nevyjímá také policii. A jsou tam zajímavá čísla, která hovoří o tom, že se nedá říci, a to dodávám bohužel, že by nějaká sféra veřejného života byla ušetřena korupce. Bohužel.

Jiří Čunek, 1. místopředseda vlády ČR a ministr pro místní rozvoj: Já bych rád odpověděl, možná je to také důvod, proč jsem na tuto tiskovou konferenci přišel, protože jsem za prvé vedl vládu a za druhé jsem věděl, že tento bod může být pro vás neuralgickým, pro mě není. Pro mě není a mohu to dokládat tím, že pod mým vedením Městský úřad Vsetín byl prvním úřadem v ČR, který zavedl IZO 9001 a 14001 dohromady, tzn. že byly popsány všechny druhy chování, mimo jiné, mimo fungování úřadu. Jakým způsobem se zadávají zakázky atd. Já jsem přesvědčen, že v této oblasti menší možnosti rozhodnutí jednotlivce, jsme udělali maximum. Já samozřejmě k tomu mohu dodat jenom ten osobní pocit. Chcete-li někoho hodně urazit, tak ho kopnete do místa, které je pro něj mimořádně citlivé. To kopnutí, to místo, samozřejmě, myslím obrazně. Já jsem proti tomu bojoval. Všechny současné výstupy z toho místa, kde jsem tehdy působil, ukazují na to, že nikdo mě nepovažuje v tom městě, ani z podnikatelských subjektů, za člověka, který by se takto choval. Naopak se zcela jasně domnívám, že jsem zavedl regulativy, které možná ne zcela 100% odstranily, ale maximálně omezily jakoukoliv korupci, a proto jsem při tomto bodě seděl a řídil vládu jako člověk kompetentní, který má v tomto smyslu stejný náboj pro řešení. Navíc má tu praxi za sebou jako mnoho jiných. A děkuji panu kolegovi, že odpověděl tu otázku, tu bych tak odborně a dobře neřekl.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji a ještě před dalším dotazem, pan ministr vnitra ještě doplní k bodu, který byl dnes schválen.

Ivan Langer, ministr vnitra: Já jsem jen citoval jako velký fanoušek Cimrmanova díla jedno filmové zpracování. Omlouvám se, opomněl jsem ještě jedno téma, které projednávala vláda a které já považuji za nesmírně důležité. Je to problematika informační bezpečnosti. Vláda projednala a schválila akční plán plnění opatření národní strategie informační bezpečnosti a já zdůrazňuji toto téma zejména v rámci zkušeností, které jsme zažili, naštěstí ne na vlastní kůži, ale zprostředkovaně, v Estonsku a možná si vzpomenete na ten cyber attack, kterému bylo vystaveno Estonsko. Žijeme v informační společnosti a informace získávají stále větší a větší hodnotu, a na poslední radě ministrů vnitra jsme se shodli na tom, že při definování post Haagského programu, tedy to je další etapa evropského programu v oblasti vnitřní bezpečnosti, bude třeba věnovat maximální pozornost právě otázce informační bezpečnosti a ochrany proti takovýmto útokům, neboť podle nejnovějších analýz lze očekávat, že zejména v oblasti terorismu může dojít, a také dojde, k jakémusi přesunu těch útoků ze zaměření čistě útoku na lidské životy, zdraví a majetek, tímto směrem, neboť útoky na informační systémy jsou klíčovým předpokladem dosažení cíle terorismu, a to je narušení stability dané společnosti a státu, ohrožení běžného chodu toho státu jako takového. Myslím si, že ten akční plán je velmi moderní, že je dobře strukturovaný a věřím, že povede k tomu, že nejenom administrativa bude schopna definovat konkrétní opatření, ale že se v tomto smyslu tímto důrazem také otevře velký prostor pro soukromý sektor, který v této oblasti podniká a věřím, že ve spolupráci soukromého a veřejného sektoru budeme schopni lépe a účinněji čelit těmto novým hrozbám.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Ještě doplní paní ministryně školství paní Dana Kuchtová.

Dana Kuchtová, ministryně školství, mládeže a tělovýchovy: Já bych chtěla také úplně stručně zareagovat na tu vaši otázku. I my se domníváme, já jako ministryně za Stranu zelených, že je třeba zachovávat striktně presumpci neviny, vždycky jsme to opakovali. Podporuji v tomto pana ministra vnitra. Kromě toho, že se dnes projednávala témata, která již byla zmíněna, také vláda vzala bez rozpravy, tedy schválila zprávu o stavu romských komunit v ČR za rok 2006. Ta zpráva je, myslím si, velmi zajímavá a vlastně konstatuje, že v této oblasti bylo učiněno velmi mnoho práce a investovalo se sem i poměrně velké množství peněz, nikoli jenom ze státního rozpočtu, ale také z Evropského sociálního fondu. Musím říci, že některá opatření se projevila jako velmi účinná. Já bych chtěla zmínit v oblasti vzdělávání třeba asistenty pedagoga, či přípravné třídy, ale v oblasti té státní správy třeba terénní sociální pracovníky v obcích a nebo koordinátory pro romské záležitosti, romské poradce třeba na krajských úřadech. To jsou opatření, která se ukázala, jak jsem říkala, jako velmi účinná. Ovšem celkově ta zpráva konstatuje, že chybí lokální, komplexní a dlouhodobé strategie na řešení problémů sociálně vyloučených romských komunit. A to poskytování dotací doporučuje ta zpráva do budoucna zásadně změnit, zacílit je teritoriálně více a věcně a podložit je dlouhodobou lokální strategií, což si myslím, že je to východisko pro další práci na podporu začlenění romských komunit. V oblasti vzdělávání, školství se tomu věnujeme cíleně a vypisujeme rozvojové programy a toto zásadní východisko, které nám ta zpráva vlastně zprostředkovala, z toho budu já samozřejmě vycházet při plánování těchto dalších rozvojových programů. A myslím, že ostatní kolegové v resortech, kterých se to týká, také. Děkuji.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji ministryni školství a nyní pokračujeme v dotazech. Prosím.

Martin Erva, televize Prima: Já bych se chtěl zeptat ministra vnitra, jestli je možné, že by zítra při hlasování o důvěře vládě některý z poslanců nepřišel, nebo jestli je možné, že by se něco takového stalo. A potom bych měl otázku na oba dva pány, jak se podle vás mění index vnímání korupce u lidí, když se hlavním politickým tématem posledních měsíců stala právě vaše kauza, pane vicepremiére. Děkuji.

Ivan Langer, ministr vnitra: Bude-li hlasování o nedůvěře zítra, tak jedním z poslanců, který nebude, tak budu já, protože jsem na jednání v Berlíně s německým ministrem vnitra ohledně Schengenu a policejní spolupráce. Tak jako tak, podstata hlasování o nedůvěře je postavena na tom, že k tomu, aby byla vyslovena nedůvěra je potřeba 101 hlas v Poslanecké sněmovně. Jsem přesvědčen o tom, že 101 hlas pro nedůvěru pozítří nebude.

Jiří Čunek, 1. místopředseda vlády ČR a ministr pro místní rozvoj: Ta druhá otázka mířila na mě. Domnívám se, pominu teď nějaké stesky na média, která se touto kauzou tolik zabývají, já jsem přesvědčen, že když se něčemu věnuje přílišná pozornost, že to naopak vede k letargii, takže, nevím, jestli v tuto chvíli občany ČR tato kauza tolik zajímá, ale v každém případě já jsem přesvědčen, že to povede také k tomu, že se může naopak posílit to vědomí. Já vím zcela jistě, jak ta skutečnost byla, jinými slovy, nikdy se nestala. Vím zcela jistě to, co už jsem řekl, že ve městě Vsetíně ty protikorupční mechanismy byly zavedeny velmi dobře a kdokoliv chce pátrat a pátrá, tak zjistí jednoznačné písemné stopy o každém rozhodnutí a jakákoliv změna rozhodnutí komisí, nikdy ne jednoho člověka. Ano, a pokud je tam změna rozhodnutí jednoho člověka, tak je to zaznamenáno a ví se přesně, kdo nese odpovědnost. Já jsem přesvědčen o tom, že v tomto smyslu to může být naopak pozitivní.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Další dotaz, Česká televize.

Daniel Takáč, ČT: Dobrý den, já bych se chtěl nejdříve paní ministryně školství zeptat, kterak to dopadlo s její půlmiliardou, kterou chtěla získat pro svůj resort. To byla první otázka. A potom všechny tři zúčastněné bych poprosil ve vztahu k bodu o rovných příležitostech žen a mužů, jejich hodnocení aktuální situace v této oblasti v ČR. A druhá otázka do této oblasti, jak by podle vašich představ měli být motivováni zaměstnavatelé k tomu, aby tento problém u nás nebyl, aby zkrátka ty příležitosti byly rovné. Děkuji.

Dana Kuchtová, ministryně školství, mládeže a tělovýchovy: Půlmiliarda na státní informační politiku ve vzdělávání – projednávání tohoto bodu bylo opět přerušeno a přesunuje se na příští týden, a to z důvodu toho, že vyjednáváme, mimo jiné, s panem ministrem vnitra společně s firmou O2 a snažíme se dosáhnout určitého kompromisu, protože tady firma O2 zajišťovala konektivitu a jsou tam určité nejasnosti ohledně smluvního zabezpečení této konektivity. Čili, vyčkáme společně na vyjasnění této situace a potom budeme v projednávání této otázky pokračovat. Já ale celkem otevřeně říkám, že projekt, a především jeho část, projekt SIPVZ, internet do škol, má a měl tak špatný image, že se obávám, že se nepodaří přesvědčit tuto vládu, aby v něm pokračovala a to v takovém rozsahu, jako to bylo dosud.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, zareaguje ministr vnitra.

Ivan Langer, ministr vnitra: Já jen dodám, že jsem paní ministryni přislíbil pomoc, neboť ministerstvo vnitra je garantem komunikační infrastruktury veřejné správy a pokusíme se jednáním vyjednat řešení toho historického problému, který paní ministryně zdědila a je zjevně nad síly jednoho resortu se s tím utkat. Pokud jde o ty další otázky, může ministr vnitra říct, že neví? Neberte to, prosím, jako snahu vyhnout se vaší odpovědi, ale doopravdy nevím. Považuji se za odborníka v jiných oblastech, než jsou Gender Studies a gender tématika.

Jiří Čunek, 1. místopředseda vlády ČR a ministr pro místní rozvoj: Já jsem přesvědčen o tom, že to není záležitost jenom tohoto zákona, že ta situace v ČR už není až tak zlá, že by byla vnímána velmi kriticky. Všichni víme, kde ten problém založen. Ten byl založen už dávno před první republikou, kdy v zásadě muž živil rodinu a od toho se odvinula také disparita platů i v té pozdější době, řekněme, už i v době socialismu i za stejnou práci bral muž většinou více peněz, než brala žena. Dnes se domnívám, že především v těch vedoucích funkcích a funkcích ve státní správě tento problém je již vyřešen. Vidím to podle jednotlivých ministerstev, protože mnozí ministři a ministryně spolu komunikují také o personálních obsazeních. Jsem přesvědčen o tom, že nikdo z nás se nedívá na člověka, kterého chce posadit na některé důležité místo, tak zda je to muž nebo žena. Díváme se na to, jestli je schopný nebo neschopný. Tam si myslím, že tento problém již není. Faktem ale je, že ten váš dotaz, který směřoval k podnikatelům, ten má dvě roviny. Jedna je ta rovina, řekněme, historicko-filozofická, tzn. pohledu na život toho konkrétního podnikatele, si řekne, že vzít tu pětadvacetiletou ženu i s tím, že bude těhotná, se vyplatí, protože ona v té firmě může dlouhodobě pracovat. Druhá věc skutečně je, abychom vytvářeli ostatní zákonné podmínky pro to, aby to stálo toho podnikatele co nejméně. To znamená, je to především strana motivace, tj. aby zaměstnankyně, ale i zaměstnanci, protože se to týká i mužů, nezůstávali např. s dětmi zbytečně doma atd. Teď nemyslím mateřskou, ale myslím doba nemocností a tyto věci, aby tam byla velká spolupráce rodiny při těchto věcech. A to jsou všechno mechanismy, které, bohužel, česká společnost již dávno opustila a my se je pokoušíme mnohdy neuměle za pomoci právního řádu, zavést. Takže, jedna z věcí, která v tom novém zákoně 222 také mimo jiné je, je také ta vícerychlostní mateřská dovolená, kde si mohou ženy vybrat, jestli chtějí být doma dva roky, tři roky nebo čtyři roky. To jsou mechanismy, které všechny přispívají k tomu, aby ta svobodná volba ženy a zároveň, aby na ni nedoplatil ten zaměstnavatel, aby tady existovaly. Samozřejmě, je spousta věcí, které se musí zlepšit, ale myslím si, že toto jsou kroky, které v této oblasti hodně mohou pomoci.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, nyní ministryně školství.

Dana Kuchtová, ministryně školství, mládeže a tělovýchovy: Já vám za tu otázku děkuji, protože asi možná nevím, ale na rozdíl od pana místopředsedy, si nemyslím, že je to vyřešeno, včetně státní správy. Ten problém tady evidentně je, je to v oblasti finančního hodnocení, to se obávám, že se týká i státní správy, kdy ženy jsou, samozřejmě, placeny na stejných funkcích hůře než muži. Bohužel dochází k diskriminaci často i na trhu práce, kdy ženy, které mají několik dětí, hůře hledají pracovní uplatnění a známe i případy, samozřejmě, křiklavé případy, a to nechci hovořit o různém harašení a sexuálním obtěžování apod. Ten genderový problém tady evidentně je, ale obáváme se, že mnohdy v rámci té snahy o vyrovnání těchto genderových nespravedlností, že někdy postupujeme příliš byrokraticky, a že se nám nedaří najít cesty k tomu účinnému prosazení rovnosti žen a mužů. Tolik jenom v úvodu, že i někdy ty naše strategie a koncepce jsou příliš obecné, ale celkově pokládám za velmi pozitivní to, že se vláda pravidelně věnuje této otázce, což bylo ostatně i dnes. Diskutovali jsme o tom tématu a novinkou je, že v podstatě tato agenda přechází z resortu pana ministra práce a sociálních věcí z větší části do kompetence paní Džamily Stehlíkové. Co se týče mého resortu, tak já se domnívám, že nejúčinnější opatření na to, aby došlo k vyrovnání těch šancí, jak říkáme, v různých oblastech je to, abychom dokázali odstranit genderové stereotypy už v počátcích, tzn. v počátcích ve výchově, odmala, od mateřských školek, základních škol a dále. Skutečně, ty naše učební dokumenty byly často koncipovány tak, a vy to všichni znáte, že maminka vaří a tatínek staví ty vesmírné koráby anebo jinak. To se postupně mění. Mění se to i díky reformě školství, díky novým rámcovým a školním vzdělávacím programům, kde dbáme na to, aby tyto genderové stereotypy byly postupně odstraněny, aby se tam objevil moderní přístup, což ovšem neznamená zase, že maminka řídí traktor a tatínek vaří. Opačně. Jde o to, aby to bylo vyrovnané, ale neznamená to ani stereotyp na jednu stranu, ani na druhou stranu. Já bych chtěla ještě říci, že v mém resortu je zřízena speciální pozice pro tuto genderovou problematiku. Věnuje se jí jedna pracovnice a spolupracujeme velmi úzce s nevládními organizacemi a připravujeme takovou koncepci, která by, řeknu to jednoduše, nebyrokratickým způsobem přispěla k tomu, aby jak na našem ministerstvu, tak na ostatních ministerstvech se dařilo účinně prosazovat ty rovné šance.

Ivan Langer, ministr vnitra: Mám nutkání to vážné téma trochu uvolnit. Když jsem nad tím přemýšlel, měl jsem čas, tak já jsem otcem dvouletého syna a pětileté dcery a mohu vás ujistit, že jsem v přístupu k nim úplně gender, že zachovávám rovný přístup. Mám to o to snazší, že jsou to obě dvě moje děti.

Jiří Čunek, 1. místopředseda vlády ČR a ministr pro místní rozvoj: Já bych tady ještě podotknul jednu vážnou věc, ten materiál byl opět dnes přerušen, už poněkolikáté. Vy jste si to toho všimli, a proto bych to rád zmínil, že to nezastíráme. A to proto, že někteří jsme přesvědčeni, že už ten název je špatně. Bohužel ho nemůžeme údajně měnit s ohledem na evropskou legislativu, na kterou navazujeme, a to názvosloví musíme v zásadě kvůli jasnosti ponechat stejné. Ale my jsme přesvědčeni, že to prosazování rovnosti, že vyjadřuje velmi nesprávně to, co bychom chtěli. My chceme, aby měli všichni stejné příležitosti při respektování mateřství ženy atd. Takže, to je věc, která je velmi vážná. Samozřejmě, na vládě někdy padne nějaká úsměvná připomínka, to určitě ano, ale většina té diskuse je velmi vážná, o tom také svědčí také tom, že ten materiál nechceme propustit jen tak, aby to byl byrokratický materiál, který zasáhne všechny stupně veřejné správy. To znamená, veřejná správa je vše od státní správy, komunální sféry, soudů atd. a pak se budou jen vypočítávat tabulky, kolik kdo, kolik žen, kolik mužů. Přitom ten obraz nemusí být vůbec přesný a vypovídající a jde spíše než o tabulky vytvořit vládou rovné příležitosti pro každého.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, další dotaz, prosím.

Kateřina Krausová, ČTK: Já bych měla nejdříve takou technickou otázku na paní ministryni k té novele školského zákona. Znamená to, že stejný přístup ke vzdělání budou mít i cizinci ze třetích zemí, kteří tady pobývají dlouhodobě nebo tady mají trvalý pobyt?

Dana Kuchtová, ministryně školství, mládeže a tělovýchovy: Ano, k tomu základnímu vzdělání to budou i ti, kteří ještě nejsou občany, kteří tady se prostě se pohybují, zatím nepožádali třeba o azyl. K tomu základnímu vzdělání všichni, a potom k těm ostatním vzděláním ti, kteří tady nejsou ještě rezidenty, nejsou trvale usazeni, ale už třeba požádali o azyl, jsou tady déle než těch, myslím, 90 dní. Nejde jen o dlouhodobý pobyt, je to ten pobyt, kdy oni tady třeba pracují nebo požádají o ten azyl a už mají tím pádem vlastně nárok i na to další vzdělávání. My to rozšiřujeme o tyto, dříve to byli jen rezidenti.

Kateřina Krausová, ČTK: Druhá otázka by se týkala těch rovných příležitostí, na pana vicepremiéra nebo na kohokoliv, jak by se podle vás ta problematika měla nazývat, když se přete i o jméno? A pak je jedním ze sporných bodů, protože pan vicepremiér se zmínil o podpoře žen, je jedním ze sporných bodů zavedení případných kvót?

Jiří Čunek, 1. místopředseda vlády ČR a ministr pro místní rozvoj: Ta zpráva kvóty nepředpokládá. Já vám přečtu, jak se jmenuje ten bod – Souhrnná zpráva o plnění priorit a postupů vlády při prosazování rovnosti žen a mužů. A ten názor mnoha členů vlády nevyjádřený ještě hlasováním, protože se o tom ještě nehlasovalo, bylo, že by bylo lépe, aby to nebylo prosazování rovnosti, ale prosazování rovné příležitosti, že tam nebude jen rovnost, ale že tam bude ještě příležitost, a to proto, aby se jasně řeklo, že nejde o nějaké porovnávání právě jen mezi ženou a mužem, ale aby všichni dostali stejnou šanci, stejnou příležitost. Bohužel ale legislativci stále tvrdí, že ten bod by měl být nazýván tak, jak je s ohledem na srovnatelnou legislativu EU. Tak, uvidíme.

Kateřina Krausová, ČTK: Co kromě toho názvu je takový problém, že ten materiál se pořád odkládá?

Jiří Čunek, 1. místopředseda vlády ČR a ministr pro místní rozvoj: Paní kolegyně, prosím.

Dana Kuchtová, ministryně školství, mládeže a tělovýchovy: Tam skutečně nebyl žádný problém zásadní, kvóty nejsou obsahem toho materiálu a kvóty řeší v podstatě každá politická strana svým vlastním způsobem. A opravdu tam není spor o to, že zásadně se touto problematikou chceme zabývat. Jediný drobný problém je ten, že nechceme, aby se ten materiál jmenoval Strategie rovné příležitosti, to je to naše heslo, ne rovnost žen a mužů, neboť to zase implikuje nějaké takové to srovnávání, které jsem tady zmiňovala u toho pohlaví. A to není správně. A to genderové téma skutečně není v tomto smyslu na vládě žádným problémem a přerušení bylo v podstatě jen z toho důvodu názvu.

Jiří Čunek, 1. místopředseda vlády ČR a ministr pro místní rozvoj: Jestli dovolíte, já to doplním. To už jsme trošku jakoby za tím. My jsme ještě diskutovali o tom, protože to vyhodnocovalo ministerstvo práce a sociálních věcí, a my jsme chtěli, aby to měla v kompetenci paní Džamila Stehlíková a s tím souvisí převod pracovníků a technické záležitosti. A protože dnes paní ministryně je v zahraničí a pan ministr Nečas v tu dobu na vládě také nebyl, tak ten materiál proto byl odsunut. Co se týká toho názvu, to už jsme řekli, je to legislativní problém, není to problém názoru vlády.

Dana Kuchtová, ministryně školství, mládeže a tělovýchovy: Ještě doplním. Vy jste se mě ptala, já vám tady ocituji ten paragraf 20 – předškolní vzdělávání, základní, umělecké vzdělávání, jazykové vzdělávání atd. je umožněno cizincům, pokud mají právo pobytu na území ČR na dobu delší než 90 dnů.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, jsou ještě nějaké dotazy? Jen připomínám, že všechny dotazy pouze v rámci tiskové konference. Děkuji a nashledanou.

vytisknout   e-mailem   Facebook   síť X

Připojené dokumenty