Úřad vlády nově přechází na doménu vlada.gov.cz. Více informací

Tiskové konference

17. 5. 2007 17:40

Tisková konference po zasedání vlády ve středu 16.5.2007

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Dobrý den. Dnes trochu netradičně začnu a uvedu tiskovou konferenci po zasedání vlády já, a to hlavně proto, že vám chci představit novou tiskovou mluvčí vlády Janu Bartošovou. Tímto ji představuji a dávám jí slovo, aby dále vedla tuto tiskovou konferenci.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové, já vás tady vítám po zasedání vlády. Ráda bych přivítala předsedu vlády pana Mirka Topolánka, místopředsedu vlády a ministra práce a sociálních věcí pana Petra Nečase, ministra financí Miloslava Kalouska a ministra zdravotnictví pana Tomáše Julínka. Tímto předávám slovo předsedovi vlády panu Mirku Topolánkovi.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Dobrý den. Já, ještě předtím, než vás budu informovat o zasedání vlády, o projednávání těch klíčových norem, o nových internetových stránkách ministerstva práce a sociálních věcí a o zákonu o stabilizaci veřejných financí, který bude mít celou řadu novel, o kterých jsme dnes hovořili, tak vás chci seznámit s pozicí, která reprezentuje pozici předsedy vlády a ministra zahraničí Karla Schwarzenberga ve věci, víceméně, reakce, protože tu otázku očekávám, na tiskovou konferenci po zasedání rakouské vlády. My považujeme Melkský proces za naplněný a všechny podmínky, které z něj vyplývaly pro českou stranu, za splněné. Vítáme stanovisko rakouské vlády, že zajistí průjezdnost hranic a splní tak svou část Melkské dohody i závazky vyplývající z členství našich dvou zemí v EU. Nejen čeští občané právě na taková slova rakouské vlády čekali. Rovněž vítáme postoj rakouského kabinetu, že blokády nepřispívají k přátelskému dialogu. A také konstatování, že s žádnou jinou zemí nemá Rakousko tak intenzivní spolupráci v oblasti jaderné energetiky, jako s ČR. Nabízíme rakouské vládě, rakouské straně pokračování bezpečnostního dialogu na vyšší úrovni. Česká vláda již dříve ratifikovala informační dohodu, která přináší takový vyšší stupeň spolupráce, a na rozdíl od dohody z Melku je dohodou podle mezinárodního práva. Věříme, že ji brzy ratifikuje i rakouská strana. Na verbální nótu rakouské vlády budeme reagovat teprve poté, co si ji prostudujeme. Veřejnost o tom, samozřejmě, budeme informovat. Tolik k tiskové konferenci rakouské vlády, a nyní mi dovolte představit to, co vlastně vláda dnes na svém, poměrně dlouhém, jednání projednala s tím, že konstatuji, že celou řadu neprojednala a přesunula je na příští týden. Z toho, co projednala si myslím, že nepochybně byly zajímavé ty tisky, které se týkaly stabilizace veřejných financí. Nechal bych potom jednotlivé ministry, aby reagovali, nebo aby popsali ten proces a řeknu k tomu jenom formálně, že fakticky jsme se na všech detailech těchto zákonů shodli. Jediné, co nám zbývá na příští týden je po přípravě detailní diskuse o některých odečitatelných položkách, které jsme si dnes rozdělili do tří skupin. V té poslední skupině jsou ty, které jsou zrušitelné, a o kterých budeme diskutovat a hlasovat právě příští týden. Hovořili jsme velmi rozsáhle i o nových zákonech, které se týkají, a jsou součástí toho stabilizačního balíku, a to je zákon o spotřební dani z paliv, tzn. z uhlí, elektrické energie a tepla. Další oblast, kterou jsme projednali, a musím říci fakticky bez výhrad a popíše ten proces místopředseda Nečas, je ta část, která se týkala všech sociálních zákonů a jeho resortu všech těch novel, které jsou součástí toho balíku stabilizačních opatření. A potom, samozřejmě, i to, co přednesl Tomáš Julínek a v obou případech jsme se fakticky shodli na předkládaném textu. A to, co nám zbývá, a to musím říci, že mě trochu mrzí, ty dezinformace, které se objevily v českém tisku, nám zbývá to, abychom tento balík sešili, abychom udělali jednotnou důvodovou zprávu, abychom ho po projednání těch věcí, které ještě projednány nebyly, příští týden definitivně v té podobě, včetně všech ukládacích usnesení, schválili. To, co vláda ještě projednala, co souvisí s tímto zákonem, je zákon o elektronických komunikacích a o realizaci zvýhodněného poskytování služeb v rámci telekomunikačních služeb osobám se sníženou pracovní schopností a i tady jsme se shodli na tom řešení, které víceméně je komfortnější pro tyto osoby, není omezeno pouze na osoby, které se prokáží i sociální potřebností, ale je velmi obecný. Z toho dalšího jsme pouze zamítli návrh poslanců Jičínský, Paroubek, Hašek, Sobotka a dalších na vydání ústavního zákona o celostátním referendu. Dodělali jsme plán legislativních prací vlády, kde jsme vyřešili několik rozporů a mám pocit, že jsme vrátili ministrovi práce a sociálních věcí návrh na prodej akcií společností Pražská energetika. Projednali jsme, a to je ještě věc, kterou opravdu chci vzít trochu detailněji, za Martina Bursíka, také pozici české vlády ke sdělení komise Radě a Evropskému parlamentu tzv. Výsledky přezkumu strategie společenství na snižování emisí CO2 z osobních automobilů a lehkých užitkových vozidel. Po poměrně rozsáhlé diskusi jsme fakticky stanovili vládní pozici pro projednávání na ministerské radě v pondělí, která se týká této oblasti, a já si myslím, že se vyplatí tu pozici přečíst, protože bych chtěl, aby byla citována opravdu přesně: „Česká republika podporuje snahu o snížení emisí skleníkových plynů v rámci Kjótského protokolu. ČR vychází z předpokladu, že účastníci dobrovolné dohody mezi automobilovým průmyslem a Evropskou komisí nadále usilují o splnění závazků na snížení CO2 u nových automobilů na 140 g CO2 na kilometr do roku 2008. V případě, že Evropská rada shledá, že dobrovolná dohoda nevede ke stanovenému cíli, ČR souhlasí s přijetím cílového závazného limitu 120 g CO2 na kilometr do roku 2012 za předpokladu, že limit nebude stanoven pro všechny automobilky shodně, ale bude respektována rozdílná modelová struktura jednotlivých výrobců. ČR považuje za nezbytné stanovit parametry, na základě kterých budou ustanoveny limity CO2 pro jednotlivé segmenty trhu. Vláda ČR upřesní pozici na základě výsledků dopadové studie a opatření pro ČR.“ Tolik ode mě do úvodu. Předávám řízení tiskové konference nové tiskové mluvčí Janě Bartošové.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji předsedovi vlády, a já předávám slovo ministru financí panu Miloslavu Kalouskovi.

Miloslav Kalousek, ministr financí: Nemohu převzít slovo, protokolárně je místopředseda vlády přede mnou, já prostě nemohu.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Omlouvám se, já jsem to brala v pořadí, jak to bylo projednáváno na vládě. Teď předávám slovo místopředsedovi vlády a panu ministru práce a sociálních věcí panu Petru Nečasovi.

Petr Nečas, místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí: Já si na protokol také nepotrpím, ale dobře. Dámy a pánové, dobrý den. Já bych chtěl v první řadě konstatovat, že dnešního dne jsme rozhodli o tom, že ty tři původně rozdílně projednávané zákony budou spojeny do jednoho celku, do zákona o stabilizaci veřejných financí, kterým se bude měnit celá řada zákonů v oblasti financí, sociálních záležitostí a zdravotnictví s tím, že v té sociální oblasti se vláda shodla na všech základních principech, které jsou obsaženy v koncepci stabilizace veřejných financí, a které jsme již veřejně představili. Chtěl bych také velmi zdůraznit to, že vláda dnes přijala usnesení, na základě kterého pověřila svého předsedu pana premiéra a místopředsedu a ministra práce a sociálních věcí, aby oslovili předsedy všech politických stran zastoupených v Poslanecké sněmovně a rozhodli o vytvoření zvláštní komise, ve které by byli vždy zastoupeni dva zástupci z každé této sněmovní parlamentní strany, která by začala projednávat konkrétní detaily důchodové reformy. Jak jsme již oznámili, je v tuto chvíli připraveno paragrafové znění první etapy důchodové reformy, a my chceme společně s dalšími politickými stranami, včetně opozičních, v Poslanecké sněmovně, se začít bavit již o konkrétních parametrech, o konkrétních detailech tohoto paragrafového znění, aby mohla naprosto plynule první etapa důchodové reformy v podstatě navázat na tyto kroky, které chystáme v oblasti stabilizace veřejných financí. Abychom současně zlepšili informovanost veřejnosti, tak od dnešního dne jsou na stránkách ministerstva práce a sociálních věcí k dispozici konkrétní stránky, velmi detailní, ve kterých popisujeme, jednotlivé aspekty sociální reformy, tzn. proč jsou nutné tyto reformy, jsou tam jednotlivé prezentace těchto reforem, modelové propočty čistých příjmů domácností, jsou tam i základní otázky a odpovědi. Například, jak to vypadá v oblasti podpory rodin s dětmi, kde může veřejnost i novináři najít celou řadu detailů, je tam konkrétní popis první etapy sociálních reforem včetně té věci, o které jsme teď hovořili, tzn. první etapy důchodové reformy, kde opět je přesný popis. Je tam např. taková ta nejvíc diskutovaná věc, oblast rodičovského příspěvku, je tam velmi podrobně vysvětlena tak, aby česká veřejnost se k těmto informacím dostala. Jsou i další informace, které se týkají druhé a třetí etapy sociálních reforem, protože v tuto chvíli vláda projednává první etapu sociálních reforem a my, samozřejmě, chceme pokračovat druhou a třetí etapou sociálních reforem, kde, především, prosím, ukažme, co tam máme v oblasti rodinné politiky, která konkrétní opatření připravujeme a zvláště bych chtěl novináře a veřejnost upozornit na část sedm těchto webových stránek, kde je přesně popsáno, na co všechno byla sociální demokracie ochotna přistoupit v oblasti sociálních reforem ještě 13. prosince loňského roku, a proti kterým věcem dnes velmi vehementně vystupuje, a v době, když si myslela, že ještě ve vládě bude, tak na ně byla ochotna přistoupit a dnes je označuje za asociální kroky apod. I této věci bych rád, aby byla věnována pozornost. Děkuji, dámy a pánové.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji místopředsedovi vlády a ministru práce a sociálních věcí panu Petru Nečasovi a předávám slovo ministru financí panu Miloslavu Kalouskovi.

Miloslav Kalousek, ministr financí: Děkuji, já se omlouvám za svoji protokolární prudernost. Dámy a pánové, dobrý den. Vláda dnes projednala celkem devět novel daňových zákonů v rámci stabilizace veřejných rozpočtů. Navrhl jsem, na základě diskuse z posledních dnů, vládě některé dílčí změny, které přijala. Většina z nich je technického charakteru, z těch mediálně přitažlivých snad bych mohl jmenovat skutečnost, že při aplikaci nástroje částečné daňové neznatelnosti úroků, již nenavrhuji pevný parametr ve výši 6 %, ale navrhujeme plovoucí parametr, který by mohl reagovat na pohyb úrokových sazeb, jakýchkoliv, v budoucnu. A navrhli jsme u daně z nemovitostí úpravu, na základě diskusí se starosty, o osvobození daně ze zemědělské půdy s tím, že toto osvobození nebude mandatorní ze zákona, ale že bude fakultativní možností jednotlivých obecních zastupitelstev. To znamená, bude na jednotlivých obecních zastupitelstvech, zda v rámci svého katastru osvobodí, či neosvobodí poplatníky ze zdanění zemědělské půdy. Ostatní část daně z nemovitostí zůstává v platnosti. Po diskusi nad předloženými návrhy daňových zákonů ještě se vláda rozhodla neuplatňovat limity u paušálů pro živnostníky, které byly nově v tom zákoně navrženy, takže, do Poslanecké sněmovny tyto limity, nebo tyto stropy, navrženy nebudou. V druhé části jednání, týkající se daní, vláda projednala nikoliv novely, ale tři nové zákony ekologického charakteru, tedy zákon o zdanění elektřiny, uhlí a plynu. Rozhodla se neaplikovat v těchto zákonech žádné výjimky, ani pro plyn ani pro kogenerační jednotky. Předložíme do Poslanecké sněmovny, v rámci onoho balíku o stabilizaci reformy veřejných rozpočtů, rovné podmínky bez výjimek pro tu či onu komoditu. Na jednání příští týden jsme ponechali diskusi o osvobozeních a odečitatelných položkách, kterých je, samozřejmě, celá řada, jak u daně z příjmu fyzických osob, tak u daně z příjmu právnických osob. Dnes jsem nabídl spíše filozofický pohled na tu problematiku, která je často „fetišizována“. Prosím, abychom se uměli dívat na odečitatelné položky v zásadě ve třech kategoriích. Jakoby někdy existoval mýtus, že každé osvobození či každá odečitatelná položka, když se škrtne, tak je systém jednodušší. Ono to velmi často neplatí, velmi často zrušení nějakého osvobození je kontraproduktivní, protože to osvobození samo o sobě ten systém nezjednodušuje. Takže, jsme si pracovně rozdělili tento problém do tří kategorií. V té první kategorii jsou osvobozeni od daně, jejichž zrušení by sice zjednodušilo zákon, ale nesmírně zkomplikovalo život jak daňovým poplatníkům, tak daňové správě. Byl by, v podstatě, kontraproduktivní a ten systém by zesložitěl. Klasický příklad, pokud by bylo zrušeno osvobození od zemědělské činnosti nepodnikatelského charakteru, které ve stávající legislativě v hranici do 20ti tisíc, tak ze zrušením tohoto osvobození bude sice zjednodušen zákon, ale v zásadě všichni, kteří něco pěstují nebo chovají, by museli okamžitě podávat daňové přiznání. To uvádím jeden jako z mnoha příkladů položek v této první kategorii. V té druhé kategorii jsou osvobozeni a odečitatelné položky, jejichž zrušení by sice opravdu systém zjednodušilo, ale vláda by rezignovala na to, že daň používá nejenom jako nástroj na vybrání peněz, ale že ho používá i jako fiskální nástroj k motivaci či demotivaci nějakého chování. To je diskuse, která tady v minulých týdnech zazněla, zda jsou daně jenom nástrojem na vybrání peněz, anebo mají ještě tu druhou funkci, tedy finančního nástroje pro motivaci či demotivaci nějakého chování. Např. podpora vědy a výzkumu, odečitatelnou položkou, nákladově uznatelná položka věda a výzkum, slevy na dani, stavební spoření, hypotéky, slevy na dani na děti, říká správně pan místopředseda. Tady vždy klademe tu otázku, chce vláda daňovou politikou podporovat vědu, výzkum, rodiny s dětmi? Chce vláda daňovou politikou motivovat občany, aby si spořili na stáří, aby měli možnost odpočtu hypoték? Z té diskuse zjevně vychází, že vláda se domnívá, že by daně měly mít tuto funkci, tzn. nechce se vzdát té možnosti, že daňová politika je také finančním nástrojem, který motivuje či nemotivuje k nějakému chování. A v té třetí kategorii, u které předpokládám podrobnou diskusi, jsou položky, které ten systém zjevně zjednoduší a které se do daňové legislativy dostaly čistě prolobbováním nějakých skupinových zájmů. Klasický příklad – odečitatelná položka při daru zoologickým zahradám. Nic proti zoologickým zahradám, ale je otázkou, zda zrovna daň z příjmu by měla být tím nástrojem jejich podpory. A podobných položek bychom tam našli desítky. To znamená, zejména o této třetí kategorii logicky bude příští týden diskuse na vládě. Vláda se rozhodne, kolik těchto položek ze stávající legislativy vypustí. Jsme přesvědčeni, že je to krok správným směrem a nedomníváme se, že bychom měli postupovat překotně a ryze technicky. Prostě, každá ta položka je svého druhu politikem a zaslouží si svoji diskusi.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji ministru financí panu Miloslavu Kalouskovi a předávám slovo ministru zdravotnictví panu Tomáši Julínkovi.

Tomáš Julínek, ministr zdravotnictví: Děkuji, dobrý den. Zásadní reformní kroky ve zdravotnictví nás čekají především v roce 2008 a v roce 2009. Je to zkráceně především definování nároků z veřejného zdravotního pojištění na bezplatnou péči a transformace zdravotních pojišťoven, aby plnily svoji roli správně. Pro tato období je velmi důležitá finanční stabilita v resortu, a proto kroky, které jsme dnes přijímali na vládě, jsou toho druhu, že jednak otevírají dvířka k této reformě a jednak vytvářejí stabilní prostředí. Protože jsme zároveň v situaci, kdy jsou problémy se státním rozpočtem, musel resort zdravotnictví akceptovat zmražení platby za státní pojištěnce. Tudíž je velmi důležité, aby v roce 2008 bylo prostředí stabilní a nedocházelo k plýtvání ze zdravotního systému, lépe řečeno, aby byl efektivnější. K tomu především slouží regulační poplatky, které byly hojně diskutovány v médiích a slouží k tomu i ostatní opatření, která jsou v zákonu, který jsme předkládal, jsou nepřímého charakteru, ale nicméně, zajišťují to, aby prostředky z veřejného zdravotního pojištění byly vynakládány efektivně a zároveň bylo klidné prostředí pro změny, o kterých jsem hovořil. Zároveň to byl prostor pro to dovysvětlit některé věci, které byly předmětem otazníku některých poslanců, jako např. dosvědčit, že v mém návrhu opravdu ženy, které jsou těhotné, jsou osvobozeny od poplatku v rámci prohlídek, které se týkají těhotenství. Zároveň jsem upozornil na nemalý efekt pětitisícového limitu, který již po přijetí by garantoval zlepšení situace mnohých rodin, např. s vážně nemocnými dětmi, které mají vrozené vady, popřípadě seniorů, kteří budou platit již po přijetí tohoto limitu méně než platí dnes. Často platí i 12, 15, 18 tisíc korun za rok a pětitisícový limit jim garantuje, že přestože budou zavedeny poplatky, platit pouze 5000 Kč za rok. To znamená, to je významné zlepšení pozice lidí, kteří jsou vážně nemocní a víte, že moje hlavní téma je – pojďme si na běžnou na péči připlácet drobnou korunu, pojďme se spolupodílet tak, abychom když se nám opravdu něco stane a budeme vážně nemocní, a to je týká přibližně vždycky v tom příslušném roce nebo v tom období asi 200 000 lidí v této republice, abychom na tuto péči měli, protože tato péče často stojí za jeden den milión korun. To se týká i dětí, třeba nemocných leukémií. To je i moje reakce na eventuální odpuštění poplatku až do 15ti let, protože tam potom dochází k tomu, že kromě toho, že by byli pediatři znevýhodněni vůči praktickým lékařům pro dospělé, tak budou chybět stamilióny korun, za které je možno vyléčit příslušný počet dětí, které potřebují miliónové částky na drahá cytostatika. To je asi zjednodušeně to, o čem jsme se bavili, a kde byl opravdu prostor dovysvětlit můj návrh a, samozřejmě, mezidobí jednání vlády a potom v Poslanecké sněmovně je ještě prostor pro další diskusi.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Tímto děkuji členům vlády a teď je prostor pro vaše dotazy. Prosím, Kamil Houska, televize Nova.

Kamil Houska, televize Nova: Dobrý den. Já bych měl na vás, pane ministře, jestli můžete říci, jestli jste definitivně dohodli, že děti nebudou oproštěny od toho placení, nebo jestli je tam nějaký jiný limit než 15 let. Děkuji.

Tomáš Julínek, ministr zdravotnictví: My jsme v mezikroku tohoto jednání, tzn. ta otázka je otevřená, zatím je akceptován ten můj návrh tak, jak byl předložen.

Kamil Houska, televize Nova: To znamená, bez jakéhokoliv omezení?

Tomáš Julínek, ministr zdravotnictví: Je tam omezení, já chci upozornit, že již v tom návrhu je omezení. Pokud jsem mluvil o dovysvětlování, tak jsem upozorňoval na ustanovení, která nebyla mnohým poslancům jasná. To, že je odpuštěn poplatek do tří let věku, to, že se netýká preventivních prohlídek u dětí, to, že se netýká očkování, to, že se netýká poplatek dětí, které mají vrozené choroby. To bylo to, co já jsem potřeboval dovysvětlit, aby bylo jasné, že nejsou atakovány rodiny, které mají vážně nemocné děti, třeba i vícepočetné rodiny. Proto ten návrh zůstal tak, jak měl.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: U vážně nemocných dětí je to bez omezení věku, už v tomto návrhu.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Prosím, další dotaz.

Daniela Písařovicová, ČT: Já jsem se chtěla zeptat všech tří ministrů, jestli by mohli konkrétně říci, přece jenom ta jednání se trochu protahují, budete o tom jednat i příští týden, jestli byly některé sporné body, o kterých jste více diskutovali, které se třeba někomu nelíbily, a proč?

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já na to odpovím sám a nemyslím si, že je třeba, aby odpovídali jednotliví ministři. Ta jednání se neprotahují, ta jednání jsou předem plánována na dva týdny s tím, že dnes jsme projednali fakticky všechno, všechno odsouhlasili až na ty odečitatelné položky, které musí být řádně připraveny na diskusi příští týden. A příští týden už pouze schválíme ten balík jako celek. Takže, ta jednání se neprotahují. To je za prvé. Samozřejmě, že u všech položek byla velmi seriózní diskuse, a to, že jsme nakonec celý ten sociální balík a celý ten zdravotní balík schválili v té původní podobě, a u ministra financí všechny ty daňové změny schválili v navrhované podobě a nebo na základě úprav, které byly diskutovány na té vládě, pokládám za obrovský úspěch. To, že ta ke všemu byla poměrně velmi rozsáhlá diskuse, tak to je u každého zákona a já myslím, že to není špatně.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Další dotaz.

Hana Kadečková, deník Právo: Já bych poprosila pana místopředsedu Nečase, jestli by nám upřesnil k tomu balíku sociálních zákonů. Sice říkáte, byly v původní podobě schváleny, ale přece jenom chci to od vás explicitně slyšet. Nevyjdete vstříc požadavkům, abyste udělal výjimky u odpuštění té třídenní karenční doby u některých profesí? Nevyjdete vstříc požadavku, že uděláte výjimky u zmrazení platů u soudců a nevyjdete vstříc požadavku, že rozšíříte možnost pobírání pohřebného na více rodin? Skutečně jedinou změnou je to zmírnění pro zaměstnavatele zdravotně postižených? Děkuji.

Petr Nečas, místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí: Ano.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Prosím, další dotaz.

Martin Petříček, ČTK: Já bych se chtěl zeptat. Dnes bylo na programu jednání i prodloužení těžby uranu, tak jestli jste se k tomu dostali?

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já jsem všechny body, které jsme projednali, popsal. Ty, které jsem nejmenoval, jsou přeloženy na příští týden. Nechtěli jsme vám nechat déle čekat. Já se omlouvám.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Prosím, další dotaz.

Jan Korselt, Reuters: Já jsem se chtěl zeptat jednak pana ministra Nečase, jestli by mohl říci důvody, proč byla odložena ta privatizace minoritního podílu v Pražské energetice, tuším, že jste to předkládal vy. Jaké byly důvody, proč ten návrh nebyl přijat, a jaký by měl být charakter? A potom bych měl dotaz k vašemu pondělnímu zasedání, kde k tomu nebyl žádný výstup, jestli byste mohli říct, jakým způsobem budete prodávat ten menšinový balík v ČEZu, případně k tomu další podrobnosti, jaké banky to budou prodávat.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Na tu druhou otázku odpovídám, že zcela úmyslně tyto informace nemáte, protože jakákoliv informace, kterou bychom k tomu podali, by byla cenotvorná a my nechceme ovlivňovat tvorbu ceny v této záležitosti tím, že o tom bude mediální spekulace. To je odpověď na otázku číslo dvě. Když tak Miloslav Kalousek doplní. Odpověď na tu první otázku je možná ještě jednodušší. Ministerstvo k velké diskusi předložilo návrh, který nebyl vládou akceptován, protože vláda se domnívá, že ten swap je možný pouze v případě toho, kdo za prvé má o ty akcie státu, které stát nevyužívá, protože je minoritním akcionářem, zájem a na druhé straně je vlastníkem akcií ČEZu a k tomu swapu může vůbec dojít. A těchto zájemců je velmi omezený počet, a proto bude jednáno přímo s nimi.

Miloslav Kalousek, ministr financí: Jestli mohu doplnit k té druhé otázce. Já prosím o pochopení pojmu, co to je transparentní prodej na kapitálovém trhu. To je přísné dodržování zákonných norem a všech pravidel pro ten prodej. To neznamená, prosím pěkně, prodej v přímém přenosu, protože prodej v přímém přenosu by nenahrával výnosům státu. Prodej v přímém přenosu by logicky nahrával všem hráčům na kapitálovém trhu, kteří si na tomto procesu chtějí vydělat. My máme jediný zájem, aby stát vydělal co nejvíc, aby stát prodal svoje akcie za co nejvyšší možnou cenu. To dokonce i za tu cenu, že pokud by bylo vidět, že na tom trhu nemůžeme dosáhnout při tom prodeji fair price, tak ten prodej prostě zastavíme a najdeme pro příjmy státního fondu dopravní infrastruktury jiné náhradní řešení. My prostě neprodáme pod cenou. To já myslím, že je logické a je to v zájmu daňového poplatníka. Jen připomínám, že každoročně ministerstvo financí na kapitálovém trhu prodává za desítky miliard cenných papírů státních dluhopisů a jistě jste si všimli, že nikdy k tomu neudělalo tiskovou konferenci a neřeklo – teď nám to budou prodávat tito brokeři a začnou prodávat tehdy a tehdy a dají ten pokyn pozítří ráno, a popozítří odpoledne. Myslím, že takovou zkušenost nikdo nemáte. Fakt je, že prodej státních dluhopisů na kapitálovém trhu nebyl nikdy předmětem vašeho mediálního zájmu, což jsem velmi rád, ale prostě ta míra informací a proces těch informací se řídí stejnými pravidly a já prosím o pochopení, že míra veřejné informovanosti je vázána tím, že máme jediný zájem – co nejvyšší fair price pro stát, pro daňového poplatníka a my si na tu cenu rádi počkáme.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, další dotaz.

Vladimír Čechlovský, Právo: Já bych se rád zeptal, jestli v tom vládním návrhu se v nějaké podobě objeví návrhy, třeba i dílčí návrhy, pana poslance Tlustého. A pokud ne, tak proč. A druhá moje otázka – které hlavní odpočitatelné položky, o kterých se dnes diskutovalo, pro to příští zasedání vlády, jsou hlavním kandidátem na zrušení nebo ponechání, případně přidání proti současnému stavu. Děkuji.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Na tu první část zřejmě já, na tu druhou část zřejmě Miloslav Kalousek. Já myslím, že jste si museli všimnout, že jeden z hlavních požadavků Vlastimila Tlustého, který může být realizován, byl naplněn. Ta druhá věc, je těžce realizovat dílčí návrhy Vlastimila Tlustého nebo spíše toho slovenského návrhu, který fakticky znamená nový zákon daní z příjmu. Ten může být implementován buď celý, nevím, jakou máte představu, že by z tohoto konkrétního a poměrně revolučního zákona mohly být využity některé jeho prvky. K odečitatelným položkám Miroslav Kalousek.

Miloslav Kalousek, ministr financí: Jestli smím doplnit pana premiéra. Je možné z toho zákona vzít to, co nejde proti heslům, kterým on sám je provázen. Jestliže byl předložen s tím, že daňový systém zjednodušuje a analyzujete jeho obsah, tak opak je pravdou. On ten daňový systém výrazně komplikuje rušením osvobození z kategorie jedna, už jsem o nich hovořil. Skoro všichni bychom podávali daňová přiznání. Ta daňová přiznání někdo musí převzít, evidovat, kontrolovat, musí to být spravovatelné. To znamená důsledkem tohoto návrhu by nebylo zjednodušením ale naopak výrazná komplikace daňové správy a výrazná komplikace života celé řady daňových poplatníků, kteří jdou dnes osvobozeni od daně nebo i od povinnosti podávat daňová přiznání. Jestliže ten zákon je doprovázen heslem, že má podpořit střední třídu a analyzujete jeho dopad na zdanění rodin s dětmi, tak to je bezkonkurenčně největší zdanění rodin s dětmi od roku 1989. Zdanění většiny rodin s dětmi více, nikoli nad vládní reformu, která snižuje daňovou zátěž rodin s dětmi, ale nad současný stav. A to u velké většiny těchto rodin. Hovoříme-li o tom, že daně chce vláda používat jako nástroj k motivaci či demotivaci, tzn. v tomto případě k podpoře rodin s dětmi, tak to je návrh, který bych pochopil např. pro demografickou křivku v Číně, ale to je poměrně nešťastné pro demografický vývoj v ČR. Samozřejmě, že tam jsou věci, které jsou zajímavé. Mně osobně se velmi líbí v návrhu pana poslance Tlustého řešení odpisů. Ten návrh je na internetu, tak si ho tam snadno přečtete. Ten přístup tzv. poolu ve třech kategoriích – 50 měsíců, 100 měsíců, 200 měsíců – je cesta určitě správným směrem. Je to návrh zajímavý a my ho rádi v budoucnu do daňové legislativy zapracujeme. Odečitatelné položky – jak jsem řekl, budeme diskutovat. Dnes jsme si to rozdělili pouze do těchto kategorií, dnes jsme si řekli, že chceme vnímat daně také v té funkci fiskálního nástroje, nejenom jako mašinu na vybírání peněz. V příštím týdnu na základě portfolia některých položek, které jsem již v minulosti předložil. Po radě ekonomických ministrů bude vláda diskutovat o jednotlivých položkách a já teď nechci předjímat výsledek té diskuse.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, další dotaz.

Redaktor, Slovenský rozhlas: Na pána premiéra dve otázky. Ta prvá, nemáte ešte istotu, že prejdú tieto zákony v Parlamente? O tom sviedči aj váš víkendový výlet na Vysočinu. Tak som sa chcel opýtať, zda stále vláda, koalícija, trvá na tom, že spojí tieto zákony o stabilizácii veřejných financí v Parlamente s hlasováním o dôvere vláde? A druhá otázka. Ak mate takéto problémy už len při zastabilizovani ekonomiky, najde táto vláda odvahu aj na tie naozajstne reformné kroky?

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: My jsme nikdy neřekli, že tento balík spojíme s hlasováním o důvěře, to máte opravdu mylné informace. My jsme pouze v koaliční smlouvě jasně popsali mechanismus, co se stane, když nebudeme schopni sestavit rozpočet. Pro což je, mimochodem, ten balík těch parametrických změn nutným předpokladem. Pokud nebudeme moci sestavit reformní rozpočet, přesně koaliční mechanismus, nebo koaliční smlouva popisuje ten mechanismus, kterým se pokusíme vyvolat předčasné volby. A tj., že spojíme s nějakým dalším zákonem, který bude projednáván ve stejné době jako rozpočet, důvěru vlády a pokusíme se neprojednat pomocí koaliční stovky po dobu tří měsíců tuto novelu nebo tento zákon. Potom bychom umožnili prezidentu republiky, aby Sněmovnu rozpustil. To, že je to mechanismus komplikovaný, ale zároveň jediný možný, je nasnadě. My jsme nikdy s tímto balíkem hlasování o důvěře spojit nechtěli. A nikdy jsme to ani neřekli, mimochodem. K tomu druhému. Já bych trochu polemizoval s tím, že ten nastavený stabilizační balík má méně reformní charakter než byly kroky Dzurindovy vlády, která ostatně také neměla většinu ve slovenském parlamentu a také musela tu většinu pro každý tento zákon vyjednávat. A ne vždy se jí podařilo ten zákon projednat a schválit v podobě, kterou sama navrhla, nebo kterou sama chtěla. V tomto smyslu my jsme přesvědčeni, že tento stabilizační balík se podaří schválit, že sestavíme rozpočet, který bude výrazně nižší z hlediska deficitu ve srovnání s letošním rokem nebo s rozpočtem na letošní rok, a že ta vláda bude realizovat normálně důchodovou reformu tak, jak ji má už navrženu, že bude realizovat další kroky v daňové oblasti a další oblasti v sociální oblasti, ale úplně na závěr chci říci, že česká ekonomika je dnes v úplně jiné kondici, než byla slovenská ekonomika před zahájením Dzurindových reforem. My máme 6% růst, máme zvládnutou inflaci, máme přebytek v zahraničním obchodu a máme klesající nezaměstnanost, 3x nižší než byla v době zahájení Dzurindových reforem. V tomto smyslu ty reformy nemohou být totožné s těmi slovenskými a ani nebudou.

Petr Nečas, místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí: Já bych jenom dodal, že i slovenská exministryně paní profesorka Radičová konstatovala, že i v těch opatřeních, které my navrhujeme již v této etapě, tzn. reforma důchodového systému, např. reforma nemocenské, jdeme dál a hlouběji než šly slovenské reformy.

Miloslav Kalousek, ministr financí: Já se omlouvám, že jsem ještě vstoupil do toho. Já jsem chtěl odmítnout premisu, která zazněla ve vaší otázce, že máme problémy se stabilizací ekonomiky. To, prosím pěkně, nemáme žádné problémy, jak tady zaznělo na celé řadě indikátorů. Česká ekonomika je v mimořádně dobré kondici. Největším rizikem budoucího ekonomického vývoje je obrovský strukturální deficit veřejných rozpočtů. Tato vláda měla necelých 80 dní na to, aby předložila a schválila několik desítek, to, co jsme dnes projednávali, bylo několik desítek novel, které, samozřejmě, vedou k tomu, aby ten trend otvírající se nůžky v bilanci veřejných rozpočtů, sklaply. To je náš hlavní úkol – odstranit toto hlavní budoucí riziko ekonomiky. Myslím si, že ještě za posledních dvacet let snad žádná vláda v Evropě nebyla v situaci, kdy mnohem dříve, než vypršelo jejich prvních 100 dní, musela předložit takovýto komplexní balík novel rozpočtové legislativy, jak na příjmové, tak na výdajové straně. Ano, to je obrovský problém, snížení strukturálního deficitu, nikoliv stabilizace ekonomiky. To jsem chtěl vysvětlit.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, další dotaz, prosím.

Jitka Zadražilová, deníky Bohemia: Já jsem se chtěla zeptat pana ministra Julínka, zda návrh na odpuštění regulačních poplatků pro děti z dětských domovů a lidi v hmotné nouzi zůstává ve vašem návrhu nebo jste od něho odstoupili, nebo je ještě otevřený prostor pro diskusi?

Tomáš Julínek, ministr zdravotnictví: Ne, zůstává v mém návrhu.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, další dotaz, prosím.

Alice Blažková, ČTK: Dobrý den. Paní ministryně obrany dnes předkládala návrh na odvolání ředitele Vojenského zpravodajství, mohu se zeptat, jak to dopadlo?

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Stáhla tento návrh.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, další dotaz, prosím.

Jan Korselt, Reuters: Já bych vznesl doplňující dotaz k tomu ČEZu. Opravdu se omlouvám, ale jak jste zmínil ten prodej státních dluhopisů, tak právě to je případ, kdy ty aukce jsou organizovány Centrální bankou za předem stanovených podmínek, zcela přesně známých, za předem jasně daného mechanismu a informace o výsledku těch aukcí jsou vždy k dispozici bezprostředně po skončení té aukce. Tak jsem se chtěl zeptat, jestli budete aspoň informovat o tom mechanismu prodeje ČEZu s předstihem. I třeba z toho důvodu, že právě ve chvíli, kdy se začnou ty akcie prodávat, tak naopak právě jenom část trhu získá nefér výhodu v tom, že ty informace budou pro ně známy. Tak jenom jestli můžete říci, jestli o něčem budete vůbec informovat před tou transakcí a o čem?

Miloslav Kalousek, ministr financí: Nikdo nemá žádnou nefér výhodu. Prostě stát prodává. Vy mluvíte v budoucím čase, jak víte, že už neprodáváme? Prostě, stát prodává své akcie na kapitálovém trhu podle platných právních předpisů prostřednictvím služeb komisionáře či komisionářů. V okamžiku, kdy ta transakce proběhne nebo ji zastavíme, protože nedosáhneme na trhu ceny, za kterou jsme ochotni prodávat akcie ČEZu, tak, samozřejmě, zpětně budeme podrobně informovat o veškerém postupu, který teď řídíme s jedním jediným zájmem – získat co největší cenu na trhu.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, ještě nějaký dotaz? Prosím.

Redaktor: Já bych se ještě s dovolením zeptal ministra Kalouska, vy jste říkal u té ekologické daňové reformy, že nebudou žádné výjimky. Mám to chápat, že těch výjimek, kterých tam byla velká řada, nebude ani u jednoho z těch tří zákonů nějaká výjimka?

Miloslav Kalousek, ministr financí: Promiňte, byla navržena výjimka na zemní plyn. A diskutovali jsme výjimku na pevná paliva pro kogenerační jednotky. Výsledkem té diskuse bylo, že nebude výjimka ani na plyn, ani na kogenerační jednotky. Takto to vláda navrhne do Poslanecké sněmovny.

Redaktor: Takže, i domácnosti, které vytápějí zemním plynem by podle toho dnešního, vládou schváleného, návrhu měly platit tu daň?

Miloslav Kalousek, ministr financí: Podle toho návrhu nejsou osvobozeny.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Všichni budou zpoplatněni na spodní hranici té směrnice, která je pro nás závazná a nebudou zvýhodněni.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, ještě nějaký dotaz? Ne, tak vám děkujeme za účast na tiskové konferenci.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: My vám děkujeme a přejeme vám pěkný den.

vytisknout   e-mailem   Facebook   síť X