Tisková konference předsedy vlády ČR Mirka Topolánka po jednání s krajskými hejtmany v Lichtenštejnském paláci v pátek 23. 2. 2007

Martin Schmarcz, ředitel tiskového odboru Úřadu vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové, já vás vítám na tiskové konferenci po jednání premiéra a ministra financí s hejtmany krajů, a nyní již bych předal slovo rovnou panu premiérovi Mirku Topolánkovi, který by vás krátce seznámil s tím, o čem se jednalo. Prosím.
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Děkuji. Já jsem si osoboval při tomto jednání tak trochu právo moderátora, protože tím klíčovým setkáním bylo setkání hejtmanů všech čtrnácti krajů s ministrem financí a jeho náměstkem. A ta hlavní témata, kromě mnoha jiných, možná o stupeň méně důležitých, byla spolupráce na tvorbě nového rozpočtového určení daní. Výsledkem, kromě rozsáhlé diskuse, je vytvoření určité pracovní skupiny, kde společně s představiteli Asociace měst a obcí, se kterými jsme o tom ještě nejednali, započnou velmi rychle práce, protože je únor a je třeba na tom začít pracovat už teď, na novém rozpočtovém určení daní a případně legislativních krocích s tím spojených. To druhé téma, které neslo podobný stupeň důležitosti, byly regionální operační plány, kofinancování. Já nechám to hodnocení a ty závěry na mých kolezích, ať už na ministru financí nebo na hejtmanu Evženu Tošenovském. Třetí téma byla diskuse trochu hůře uchopitelná, a byla to dohoda na spolupráci, na metodice a vyhodnocení stávajících projektů, tzv. PPP – Public Private Partnership – spolupráce veřejného a soukromého sektoru, kde, pokud tato vláda má mít ambice zastavit narůstání státního dluhu a dluhů veřejných rozpočtů, tak by měla mít, svým způsobem, pod kontrolou i tyto skryté dluhy, tuto skrytou dluhovou službu. A my jsme hovořili, řekl bych v této chvíli, spíše jako přípravný nebo diskusní názor, o tom, jakým způsobem obce, případně kraje a stát, bude přistupovat k realizaci spolupráce veřejného a soukromého sektoru. Ta všechna ostatní témata byla o úroveň níž a já nechám své kolegy, aby vás seznámili případně s detaily. Děkuji.
Martin Schmarcz, ředitel tiskového odboru Úřadu vlády ČR: Já se zeptám pana premiéra, v jakém pořadí, ale pravděpodobně bude hovořit šéf Asociace krajů pan Tošenovský, protože je větší.
Evžen Tošenovský, předseda Asociace krajů a hejtman Moravskoslezského kraje: To je první důvod, kdy dostávám slovo. Já bych chtěl poděkovat panu premiérovi, že nás všechny pozval, a to hovořím za všechny hejtmany v této chvíli, že nás pozval na toto jednání, protože debata s vládou v této době, v době kdy začínáme diskutovat spíše o filozofii, vůbec, jak přistoupit k rozpočtovému určení daní, je velmi důležitá a v tomto roce se do toho velmi úzce napojuje debata o použití, přípravě a vlastně startování, skutečném startování, použití Evropských fondů, kde je zvláštní situace oproti minulým létům, kdy nevystupuje stát směrem k EU jako jeden svodný kanál, ale každý NUTS, čili, ta statistická jednotka, tzn. jednotlivé kraje pospolu i spojené, jednají přímo s Bruselem. A tady je potřeba velmi úzké spolupráce a koordinace s představiteli vlády a jednoznačně s ministerstvem financí a s ministerstvem pro místní rozvoj, jak tuto velmi složitou operaci zvládnout. Z hlediska rozpočtového určení daní jsme se skutečně dohodli na tom, že to je začátek té debaty, nemělo by dojít pouze k úpravě zákona o rozpočtovém určení daní tak, aby se pouze přesunuly povinné mandatorní výdaje, buď hrazené ze státu, či z kraje. To by byl velmi malý cíl, ale provést skutečně i úpravy a filozofii tak, aby na té cestě, protože ta debata asi nikdy nebude konečná, ale na té cestě jsme se zase přiblížili realitě potřeb, kdy to, co má financovat stát, aby financoval stát, to, co je v povinnostech kraje, tak aby měl i ten nástroj finanční aspoň v té únosné rozumné míře, ke které jsme schopni dospět anebo prosadit ji, jako vláda, aby ji jako prosadila v rámci Parlamentu, protože to není jenom dohoda nás, ale mnohé věci musí být schváleny na úrovni českého Parlamentu. Z hlediska PPP, projektů Public Private Partnership, je ta debata velmi složitá, protože vláda úplně nemá v rukou nástroje regulace či omezení na úrovni obcí či krajů, ale je to velmi vážný argument k tomu, aby skutečně jsme se nedostali do větších finančních problémů jako český stát. Takže, já bych chtěl ještě jednou poděkovat za možnost té skoro dvouhodinové diskuse s panem premiérem a s ministrem financí při startu velmi složitých příprav zákona o rozpočtovém určení daní a příprava vstupu Evropských fondů je skutečně jedna z těch nejtěžších, která je před námi. Děkuji.
Martin Schmarcz, ředitel tiskového odboru Úřadu vlády ČR: Nyní má slovo ministr financí Miroslav Kalousek, bez kterého by to nešlo.
Miroslav Kalousek, ministr financí: Děkuji, je to poprvé v mém životě, co se svými 190 cm jsem nejmenší na tiskové konferenci. Já myslím, že většinu toho řekli mí předřečníci pan premiér i pan hejtman Tošenovský. Je na mně, abych poděkoval za možnost setkání s hejtmany, abych to jednání ocenil jako velmi pracovní a prospěšné. Jak krajské rozpočty, tak státní rozpočet jsou segmenty, jsou stavy veřejných rozpočtů. Rozpočty jsou v pravém slova smyslu propojeny a s oblibou někdy říkám, že spolu musí dýchat. Takže, je nezbytná poměrně úzká spolupráce mezi ministerstvem financí a krajskými úřady a krajskými zastupitelstvy. Já velmi oceňuji racionální pracovní atmosféru jednání. Skutečnost, že krajská zastupitelstva si uvědomují reálnou situaci, ve které je státní fiskál, že máme společnou vůli provést skutečně efektivní reformu veřejných rozpočtů, že cítíme společnou odpovědnost za to, abychom co nejefektivněji vyčerpali prostředky ze strukturálních fondů EU a dohodli jsme se na některých pracovních skupinách. Já pevně doufám, že ta spolupráce bude fungovat k obecnému prospěchu. Ještě jednou za to děkuji.
Martin Schmarcz, ředitel tiskového odboru Úřadu vlády ČR: Nyní chce pan premiér ještě doplnit to, co bylo řečeno.
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já jsem, jako vždycky, něco zapomněl. Myslím, že se vždycky díváme trochu dopředu. To, že ta spolupráce je startem, je evidentní, ale já jsem se rozhodl, a po dohodě s hejtmany, oni to akceptovali, že jim postupně představím a k diskusi přivedu i další ministry mé vlády, speciálně ty, kteří mají svou činností významný vliv na činnost kraje. Ať už je to ministryně školství Kuchtová nebo je to ministr dopravy, samozřejmě, kraje mají své úkoly, své silnice, svoji obslužnost, pan Řebíček nebo je to ministr životního prostředí Martin Bursík. A takto postupně bychom chtěli diskutovat velmi detailně některá témata, která buď v minulosti řešena nebyla anebo, která nově před námi stojí.
Martin Schmarcz, ředitel tiskového odboru Úřadu vlády ČR: Dámy a pánové, nyní prostor pro vaše dotazy. Jen upozorňuji, abyste počkali vždy na mikrofon, než začnete mluvit. Prosím, televize Prima.
Martin Erva, televize Prima: Já bych chtěl poprosit pana premiéra, jestli by mohl popsat atmosféru jednání, jestli by mohl o tom říci, jaké to bylo?
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já myslím, že už to řekl Miroslav Kalousek. Dříve se říkalo, že jednání probíhalo v přátelském ovzduší. Tady, samozřejmě, jsme neměli nějaké vážné, řekl bych, ideové rozpory, protože dnes představitelé krajů nejsou v rozporu, řekl bych, politickém, s dnešní vládní koalicí, z hlediska stranického složení. Nicméně, ta úroveň krajského řízení a centrálního z povahy věci je kontroverzní, dochází ke střetům a na nás, na obou těch stranách, jak té vládní, exekutivní moci, tak toho krajského uspořádání je, abychom spolu hovořili, abychom si „prohádali“ ten konsensus, abychom dospěli k něčemu, co bude prospěšné pro lidi, kteří tady žijí. V tomto smyslu to jednání bylo velmi konstruktivní a já jsem ale neočekával nic jiného.
Martin Schmarcz, ředitel tiskového odboru Úřadu vlády ČR: Prosím, další dotaz.
Evžen Tošenovský, předseda Asociace krajů a hejtman Moravskoslezského kraje: Jestli to mohu doplnit, tak já bych chtěl poděkovat za tu velmi pracovní debatu a mohu jenom říci za kolegy hejtmany – hejtmani jsou vždy velmi konstruktivní, ale vždy jsou také velmi kritičtí a musí být, z povahy věci. Takže, to, co říkal pan premiér, skutečně vždy ten vztah vláda – kraje bude v nějaké diskusi. My ji vždy považujeme za velmi zásadní, a je to jenom o stupni toho kontaktu, zda je silnější nebo není. Tady jsme skutečně tím, že ty zásady jsou stejné, tak mohu říci, že to opravdu proběhlo v tom přátelském ovzduší.
Martin Schmarcz, ředitel tiskového odboru Úřadu vlády ČR: Já mohu jen říci, že jsem byl za rohem a žádné zvýšené hlasy jsem neslyšel, žádnou hádku. Prosím, doplňující dotaz, televize Prima.
Martin Erva, televize Prima: Já bych se ještě zeptal na jednu věc. Já jsem ráno s několika hejtmany mluvil, a někteří z nich mluvili např. v otázkách dopravní infrastruktury a získávání peněz z EU, mluvili o přefinancovávání těch projektů tak, aby se kraje nemusely samy zadlužovat. Chtěl bych se zeptat ministra financí, jestli si od něj odnesli nějaké konkrétní závazky a jestli jim slíbil např. nějaké peníze na přefinancovávání těch dopravních akcí.
Miroslav Kalousek, ministr financí: Myslím, že jsme mnohem více hovořili o systému než o konkrétních částkách. Chcete-li, zazněla zcela konkrétní částka u regionálních operačních programů, kdy stát si ponese i v dalších letech svoji odpovědnost za polovinu dofinancování, které je na krajských zastupitelstvech. Mám-li to říci v konkrétních číslech – 85 % je vyjednána účast EU, 15 % zůstává na národních zdrojích a státní rozpočet z těch 15 % bude financovat polovinu. Shodli jsme se také na tom, že to nebude polovina na každou akci, ale že ta polovina vždy bude alokována do krajského rozpočtu a zůstane na regionální radách a na krajských zastupitelstvech, které projekty v rámci této částky chtějí podpořit o něco více, které o něco méně. Dohodli jsme se na tom, že je lepší posílit tu subsidiární odpovědnost než to administrovat z centra.
Martin Schmarcz, ředitel tiskového odboru Úřadu vlády ČR: Prosím, další dotaz. Opět televize Prima.
Martin Erva, televize Prima: Já se omlouvám, já bych měl ještě jednu otázku. U toho PPP projektu je teď asi nejdůležitější dálnice do jižních Čech, tak jsem se chtěl zeptat, jestli jste tam nějakým způsobem našli konkrétní řešení, které by umožnilo tam v té dálnici pokračovat.
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Samozřejmě jste správně odhadl, že to mohlo být jedno z témat. Bylo to téma v tomto smyslu dílčí vzhledem k povaze těch projednávaných otázek, které jsme otevřeli. Dohodli jsme se s hejtmanem Zahradníkem na velmi rychlé schůzce, v řádů týdnů, jak s ministrem financí, tak s ministrem dopravy, a chceme, samozřejmě, naplnit nejenom ty sliby minulých vlád, ale chce ten problém řešit ku prospěchu občanů Jihočeského kraje, protože projekt PPP, pokud by neměl konkrétní vyústění, tak byl pouze slibem a nemuselo by nakonec dojít tak, jak kraj očekává, oprávněně k realizaci.
Martin Schmarcz, ředitel tiskového odboru Úřadu vlády ČR: Prosím, další dotaz. ČTK.
Tomáš Cimrman, ČTK: Dobrý den. Ze Svazu měst a obcí nedávno zaznělo, myslím tento týden, že jim vadí, že do městských kas plyne málo peněz, že by chtěly větší podíl např. na spotřebních daních. Souhlasí s tím hejtmani a půjdou případné návrhy zákona o rozpočtových daních tímto směrem? Děkuji.
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já nechci být jako jeden politik, který mě předcházel, který říkal, že je to špatná otázka, protože ta otázka už v sobě vyvolává trochu umělý střet mezi kraji a obcemi. Já se domnívám, že další jednání na úrovni ministerstva financí a vlády bude se Svazem měst a obcí, který budeme chtít přizvat k té spolupráci na vytváření filozofie a potom konkrétních nástrojů nového rozpočtového určení daní. To, že filozofie je, abychom zrušili skokové změny při financování měst, abychom zrušili takové ty podivné závody jednotlivých měst, které si přetahují občany, které vyzývají občany, aby se stěhovali do jejich měst, to je jeden z principů, který jsme uzavřeli a ten vyřešíme. Takže, ten změní to skokové, a někdy velmi podivné, financování měst podle počtu obyvatel. To, že chceme zvýšit podíl měst na daních vytvořených ve městě nebo v té dané obci, je úkol dlouhodobější a je to jedna z otázek, kterou právě s obcemi a městy chceme řešit. Jestli plyne do měst a obcí málo nebo hodně peněz, to já se neodvažuji posuzovat, protože platí to, co řekl Miroslav Kalousek, že ty rozpočty, ať už obecní nebo krajské nebo státní spolu dýchají, nedají se oddělit a když se podíváte na státní financování a na dluh, který jsme zdědili, tak potom asi můžete očekávat i odpověď, jestli jsme ochotni ten dluh zvyšovat.
Martin Schmarcz, ředitel tiskového odboru Úřadu vlády ČR: Prosím, další dotaz. Opět ČTK.
Tomáš Cimrman, ČTK: Já bych požádal o doplnění, já bych potřeboval někoho z hejtmanů. Děkuji.
Evžen Tošenovský, předseda Asociace krajů a hejtman Moravskoslezského kraje: Já jenom doplním. Skutečně jsme na začátku. Jednoduché slovo, že v rozpočtech je málo peněz, to platí o všech rozpočtech. Neznám rozpočet na světě státní, městský, krajský, který by vám řekl, že má hodně peněz nebo, že jich má dost. Z tohoto pohledu toto platí obecně. To musíme říkat, i kdybychom nechtěli, ale na druhé straně, já to nechci snižovat, ten názor starostů, že mají málo peněz, ta debata je složitější. Já jsem přesvědčen, že v tom se skrývá totiž ještě jedno „čertovo kopýtko“ – to, co stát, a to je ten velmi vážný problém, o kterém jsme začali hovořit, vláda či Parlament, jaké naloží povinnosti plnit jednotlivým obcím, krajům v podřízených rozpočtech, a jestli je to dostatečně zajištěno, v tom se skrývá právě ta veliká komplikace. Potom nastupuje ten poměr těch vlastních příjmů, a to, co obec rozhoduje skutečně sama. A to, co musí plnit v té úloze obce, protože stát se rozhodl např. že dá za úkol povinnost dohledu nad životním prostředím zvyšují se nároky na administrativní zátěž, a tak bych mohl pokračovat. Stát se rozhodne, že se musí rozšířit tak, jak proběhlo, že ve školách musí výt nerezové bezdotykové baterie, obec jako zřizovatel školy musí plnit, což jí ubírá z jejího rozpočtu a o tom nemůže rozhodovat, to zkrátka musí nějakým způsobem plnit. V tom případě má ten starosta plnou pravdu, a o tom jsme hovořili, že takovéto kroky by stát, vláda či Parlament dělat neměly. Pokud takto rozhodne, tak musí být jinak dokrýváno. Takže, já s tím názorem starostů svým způsobem souhlasím, ale je to o debatě, aby někdo vyšší s legislativní mocí, pokud zatíží tu obec, kraj nějakým rozhodnutím, si byl vědom, teď neříkám, jestli plně dokrýt, ale byl si vědom, že zatěžuje nižší rozpočty nějakým rozhodnutím. A jedna věc je ta, my nemáme, to je velký omyl, my nemáme deset tisíc rozpočtů jakoby z jednoho balíku, máme jeden státní rozpočet, který se potom v tom balíku rozděluje na obecní a krajské podle nějakých pravidel a tento balík je víceméně pořád stejný. Takže, jestliže se někomu ubere, někomu přidá, a velká úloha vlády a Parlamentu je, jak rozdělí ty povinnosti a pravidla a kolik, rozhodují ty jednotlivé stupně samy, aniž by se musely ptát nadorgánu, který je nad tím. Takže, proto ta odpověď je velmi komplikovaná, na ten váš dotaz.
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já se to pokusím doplnit. Takže, ta cesta je dvojí. Ta jedna je zvyšování rozpočtů měst a obcí, což samozřejmě má ty limity dané tím centrálním balíkem. A druhá cesta je redukce té agendy. Já si myslím, že to je cesta správná. Pokud se převádí agenda na města a obce, města třetího typu, případně kraje, tak je další cesta, a to je zjišťování, jestli na té centrální úrovni předaná agenda ubyla, což v mnoha případech také pravda není. Takže, způsob financování měst a obcí nespočívá pouze v tom, že jim přidáte peníze. Můžete jim ubrat té agendy, a na druhé straně, pokud jim přidáte peníze, tak z té agendy, kterou jste zrušili na centrální úrovni. Já myslím, že to je celkem logické a tomu pláči starostů naprosto rozumím, protože v posledních letech agenda, kterou speciálně obce třetího typu musí řešit, tak je pokrývaná nejenom z těch peněz, které mají na výkon státní správy, ale bohužel i z peněz, které mají na vlastní samosprávná rozhodnutí a rozvoj obce.
Martin Schmarcz, ředitel tiskového odboru Úřadu vlády ČR: Prosím, o dotaz kolegy z ČTK, potom znova Prima.
Jan Šindelář, ČTK: Já bych se zeptal pana ministra financí – Svaz dopravy odhadl nutnou částku do dopravní infrastruktury na následujících sedm let přibližně na 100 mld. Kč ročně, jestli vidíte tuto částku jako realistickou?
Miroslav Kalousek, ministr financí: Já myslím, že je docela typické a legitimní, že tuto částku odhadlo profesní sdružení, které je na ní do značné míry závislé. 100 mld. Kč ročně pro financování infrastruktury přesahuje konkrétní možnosti státního fiskálu. Budeme se snažit, samozřejmě, aby infrastruktura byla financována maximálně rychlým tempem, ale to je otázka, jaká bude také vůle ke změně mandatorních výdajů. Peníze na infrastrukturu, peníze na vzdělání, peníze na celou řadu dalších rozvojových aktivit nejsou, v případě vaší otázky konkrétně, peníze na dopravní infrastrukturu, nejsou primárně v kapitole ministerstva dopravy nebo Fondu dopravní infrastruktury, ty jsou primárně v kapitole ministerstva práce a sociálních věcí, v systému veřejného zdravotního pojištění, a v celém dalším okruhu balíků mandatorních výdajů. Ta koruna je jenom jedna, buď ji spotřebujete anebo ji investujete pro svoji budoucnost. Jedno nebo druhé, nemůže s ní udělat obojí. Je nezbytné, v rámci reformy veřejných rozpočtů, nalézt přiměřenou míru prostředků, které budou aktuálně spotřebovány, a které budou investovány pro budoucnost, tedy i pro dopravní infrastrukturu.
Martin Schmarcz, ředitel tiskového odboru Úřadu vlády ČR: Televize Prima.
Martin Erva, televize Prima: Já mám ještě jeden dotaz a slibuji, že už poslední, více méně na doplnění. Já jsem se chtěl ještě zeptat pana ministra, zda kromě toho, že budete dávat polovinu na to dofinancování, jestli budete půjčovat krajům na to, aby mohly zaplatit ten zbytek, a potom by vám to případně vrátily, protože o tom některý z těch hejtmanů, se kterým jsem o tom mluvil, říkal, že o to bude usilovat.
Miroslav Kalousek, ministr financí: Pane Ervo, já jsem velmi rád, že to řekl pouze vám, nikoli mně. Jestli jim chcete půjčit, tak je to vaše svobodná vůle, my žádnou takovou dohodu nemáme, platí závazek pokrytí poloviny kofinancující části.
Jan Šindelář, ČTK: Doplňující. Jestli se hejtmani tedy dozvěděli, kolik půjde do Fondu dopravní infrastruktury, a kolik tak chcete zhruba vydávat na ty dálnice? Vy jste mluvil obecně o tom principu, ale jestli už máte představu konkrétní sumy?
Miroslav Kalousek, ministr financí: Nebyla o tom debata, ale myslím si, že pro rok 2007 je rozpočet Fondu dopravní infrastruktury státní rozpočet zřejmý, tzn. tam jsou ty čísla zcela jasná. Co se týče rozpočtu pro léta 2008, 2009, prosím, posečkejte na střednědobý výhled. To souvisí s tím, o čem jsem již hovořil. Buď to projíme nebo to proinvestujeme, to není primárně otázka vlády, to je především otázka Poslanecké sněmovny, protože ta bude hlasovat o těch zákonech, které budou rozhodovat o tom, zda budeme více projídat nebo více investovat do budoucnosti.
Martin Schmarcz, ředitel tiskového odboru Úřadu vlády ČR: Čas vyhrazený pro tiskovou konferenci se pomalu chýlí ke konci. Jsou ještě nějaké dotazy? Poslední dotaz, Lidové noviny.
Redaktor, Lidové noviny: Já bych se chtěl zeptat pana hejtmana, jestli by šlo srovnat ten dialog, který je nyní veden s vládou, s tím dialogem nebo se spoluprácí, která probíhala s vládou předchozí, sociálnědemokratickou?
Evžen Tošenovský, předseda Asociace krajů a hejtman Moravskoslezského kraje: Já bych si netroufal srovnávat. Bylo to první setkání. Samozřejmě, je jednodušší debata představitelů, kteří mají velmi podobný ideový základ. Na druhé straně, zeptejte se mě za půl roku.
Martin Schmarcz, ředitel tiskového odboru Úřadu vlády ČR: Dámy a pánové, děkujeme vám za pozornost.