Úřad vlády nově přechází na doménu vlada.gov.cz. Více informací

Tiskové konference

7. 12. 2006 11:14

Tisková konference předsedy vlády ČR Mirka Topolánka po jednání vlády ČR ve středu 6. 12. 2006

Martin Schmarcz, ředitel tiskového odboru: Dobrý pozdní večer, dámy a pánové, vítám vás na tiskové konferenci po jednání vlády ČR a na úvod poprosím o úvodní slovo premiéra Mirka Topolánka.
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Dobrý večer nebo dobrou noc. Já se pokusím vybrat ty věci, o kterých se domnívám, že by mohly být zajímavé. My jsme schválili několik norem implementačního charakteru. Předkládal jsem dnes s předsedou Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Martinem Pecinou návrh zákona o ochraně hospodářské soutěže, který napravuje malou novelou některé chyby rozporované Evropskou komisí. Schválili jsme návrh zákona, který souvisí s nařízením Evropského parlamentu a Rady v oblasti spotřebitele. Schválili jsme, a to nechám prostor místopředsedovi vlády Petru Nečasovi, celou řadu materiálů, které se týkají platových poměrů zaměstnanců v různých oblastech, včetně církví, vojáků. Schválili jsme minimální mzdu a celou řadu dalších materiálů, které souvisí s touto problematikou. Projednávali jsme celou řadu sněmovních návrhů nebo návrhů poslanců. Některé pozitivně, některé negativně. Myslím, že velmi zajímavý materiál předkládala ministryně zemědělství z hlediska aktualizace strategie financování čistíren městských odpadních vod, kdy se ukazuje, že ten termín, o kterém měli jistou pochybnost všichni, co tomu rozuměli, už v době, kdy se sjednával, že určitě nebudeme plnit. Projednávali jsme celou řadu různých ekonomických smluv, mimo jiné protokol ke smlouvě mezi ČR a Ruskou federací o zamezení dvojího zdanění. A projednávali jsme také monitorovací systém strukturálních fondů pro programové období 2007 – 2013. Myslím, že zajímavým materiálem byly národní alokační plán ČR, kolem kterého byla opravdu velká diskuse. Pan ministr Pospíšil mě prosil, abych upozornil na materiál, který se týkal navýšení kapitoly 336 v oblasti vězeňství, která se týká rušení nebo rušiček pro používání mobilních telefonů. A tento program a projekt bude ve věznicích počátkem příštího roku realizován. Ty prostředky jsou rozloženy do dvou let. Domnívám se, že to je v zásadě to hlavní a nyní předám slovo místopředsedovi vlády Petrovi Nečasovi, který vás seznámí s celou řadou materiálů z jeho resortu, které byly dnes na vládě schváleny.
Martin Schmarcz, ředitel tiskového odboru: Tak, jak jste pochopili, vicepremiér Petr Nečas má nyní slovo.
Petr Nečas, místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí: Děkuji. Hezkou půlnoc, dámy a pánové. Jak již řekl pan premiér, dnes vláda schválila celou řadu návrhů, nařízení vlády, které plynou především ze zmocňovacích paragrafů nového nešťastného zákoníku práce, který, pokud Sněmovna nerozhodne v následujících dnech jinak, bude platit od 1. ledna. Jedním, samozřejmě, z důsledků je také stanovení platových poměrů zaměstnanců ve veřejných službách a správě a např. i stanovení platových poměrů vojáků z povolání, duchovních církví a náboženských společností. A také jedním ze základních zmocňovacích paragrafů vede také ke schválení nařízení vlády o minimální mzdě. Vláda se rozhodla přijmout návrh ministra práce a sociálních věcí, tzn. minimální mzdu nezvyšovat, protože v průběhu letošního roku se zvedla poměrně razantně o 11 %, což je nebývalý nárůst minimální mzdy. Došlo pouze k úpravě přepočtu a k zaokrouhlení tohoto přepočtu, protože počet pracovních dní v průběhu příštího roku je vyšší, než je ve 2. pololetí letošního roku. To znamená, že byla ta původní minimální mzda ve výši 7955 Kč zaokrouhlena na 8000 Kč, právě na základě toho přepočtu hodinové mzdy a také na základě toho, že považujeme za účelné, aby nadále minimální mzda byla stanovována v celých násobcích 100 Kč. To znamená, že od 1. ledna příštího roku bude platit minimální mzda ve výši 8000 Kč. My jsme přesvědčeni, že je to správný krok, protože za prvé, jak jsem již uvedl, došlo, a řeknu to otevřeně, k předvolebně motivovanému, a v podstatě s odbory domluvenému, razantnímu navýšení minimální mzdy v průběhu letošního roku. My jsme přesvědčeni, i na základě včerejšího jednání tripartity, že tento krok by, pokud by pokračoval dalším navyšováním minimální mzdy, vedl k zániku celé řady pracovních příležitostí v některých sektorech ekonomiky, jako je např. textilní průmysl, jako jsou civilní bezpečnostní služby, kde mzdové náklady tvoří až 85 % veškerých nákladů v tomto sektoru ekonomiky, že by byly ohroženy pracovní příležitosti v sektoru sociálních služeb, kde významná část tohoto segmentu jsou lidé pracující v blízkosti minimální mzdy, že by byly ohroženy pracovní příležitosti především pro lidi, kteří mají nízkou kvalifikaci, ztíženou uplatnitelnost na trhu práce. Takže, to je důvod, proč vláda, především s ohledem na pracovní příležitosti v tomto segmentu pracovního trhu, se rozhodla nadále nenavyšovat minimální mzdu. A jsme přesvědčeni, že je to rozhodnutí správné. Vedle toho byly stanoveny některé další záležitosti, které souvisí s platovými poměry ve veřejné správě, také s příslušným katalogem prací a kvalifikačními předpoklady. A také bylo přijato nařízení vlády, které se týká pracovní doby a doby odpočinku zaměstnanců v dopravě, protože doposud tato záležitost byla upravena zvláštním zákonem, který přijetím nového nešťastného zákoníku práce byl zrušen, a tato věc tedy musí být upravena nařízením vlády. Musím říci, že ministerstvo dopravy a ministerstvo práce a sociálních věcí ve vzájemné kooperaci nesmírně pečlivě posuzovala tyto záležitosti, protože neřešení této věci v příslušném nařízení vlády by vedlo ke kolapsu celé řady konkrétního odvětví dopravy, počínaje autobusovou linkovou dopravou, přes železniční dopravu, až třeba po leteckou dopravu, respektive po obrovské problémy národního leteckého dopravce. Čili, všechny tyto věci musely být ošetřeny v příslušném nařízení vlády, které dneska vláda schválila.
Martin Schmarcz, ředitel tiskového odboru: Dámy a pánové, nyní je prostor pro vaše dotazy. ČTK.
Aleš Sosnovský, ČTK: Dobrý večer, já bych měl několik dotazů k dnešním bodům. Zda vláda také projednávala materiál ohledně pozemků v Praze – Letiště Ruzyně a s jakým výsledkem? Pak, v jakém objemu bude vláda požadovat ty emisní povolenky? A ještě k těm čističkám odpadních vod, zda vláda náhodou také neprojednávala nebo neuvažuje o tom, že by prodloužila to přechodné období z toho roku 2010 někam dál, dokdy musí investovat do těch čističek odpadních vod. Děkuji vám.
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já jsem to naznačil už v tom představování velmi obecném. My se o to samozřejmě pokusíme a nezáleží to jenom na nás. Tím, že došlo ale, podle našeho názoru, minimálně z 80 % ze strany Evropské komise ke zpoždění celého toho programu čerpání fondu na čističky odpadních vod, tak si myslíme, že argumentačně jsme vybaveni natolik, abychom mohli ten termín posunout. To je odpověď na tu poslední otázku. Odpověď na tu první otázku – ano, vláda se zabývala materiálem předloženým ministrem dopravy a pověřila ho k vypracování finanční analýzy nebo analýzy, kam až případně při nákupu těchto pozemků můžeme jít z hlediska možnosti případně ty pozemky vyvlastnit. Nicméně, to by přece jenom trvalo několik let a bylo by to rovněž za odhadní cenu, takže ministr Řebíček dostal zmocnění od vlády takovouto analýzu zpracovat a s tou finanční analýzou bude vláda dále nakládat. Myslím si, že to bylo rozhodnutí správné, protože z hlediska případného prodeje Letiště Praha nebo privatizace Letiště Praha se může ukázat rychlý nákup těchto pozemků za cenu, která bude blízká té odhadní ceně za čtyři roky, jako efektivnější krok a je to opravdu záležitost vysloveně finanční analýzy. K té další otázce. My jsme diskutovali národní alokační plán asi nejdéle ze všech bodů dnešního jednání. Já bych řekl, že asi třičtvrtě hodiny, tak odhaduji. Jednalo se spíše o zvolení, řekl bych, takového čísla, nebo takového množství emisních povolenek ročně, aby bylo před Evropskou komisí obhajitelné, aby k němu existoval celý zásobník argumentů, který vyplývá samozřejmě i z toho připomínkového řízení, který vyplývá z celé metodiky výpočtu, který vyplývá z nárůstu HDP v následujících pěti letech, který vyplývá samozřejmě i z toho, jaké emisní povolenky platily v tom uplynulém období. Nakonec jsme po velmi dlouhé diskusi a při velmi, řekl bych, nebylo to jednomyslné hlasování, to hlasování dopadlo nakonec většinově pro objem těch emisních povolenek v množství 101,9 milionů tun ročně, což byl ten původní návrh, vykonzultovaný mezi ministerstvem průmyslu a obchodu a ministerstvem životního prostředí. Ta praxe Evropské komise u těch dosavadních projednávání byla velmi rozdílná. Platilo to, že Velká Británie přišla s plánem, který nebyl ambiciózní a byl schválen. Slovensko bylo kráceno o 25 %, ale přesto dosáhlo emisních povolenek vyšších než v tom uplynulém období a nedalo se jednoznačně odhadnout, jaké množství těch povolenek Evropská komise, na základě jaké metodiky bude nakonec rozhodovat, proto jsme šli nakonec na to číslo 101,9 milionů tun ročně. Diskuse komplikovaná, vysoce odborná. Mohu vás ubezpečit, že ty argumenty byly opravdu věcné, odborné než jiné. Myslím si, že jsem odpověděl důkladně.
Martin Schmarcz, ředitel tiskového odboru: Ano, televize Prima.
Jiří Daníček, televize Prima:Dobrý večer. Já se chci zeptat, měli jste také definovat, co to je sociální bydlení. Jaký je výsledek, případně existuje tam nějaké omezení, že by se to týkalo bytů do 90 m čtverečních apod.?
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Tak mě fascinovalo to, že v médiích už jsem se dočetl, že už to bylo dávno rozhodnuto. My jsme ten materiál dnes znovu přerušili, to projednávání. Necháváme si zpracovat analýzu jak od ministerstva zahraničních věcí, tak od ministerstva financí, která bude daleko podrobněji analyzovat ten stav. Ten původní záměr tak, jak ho navrhl ministr financí, byl sice pro Českou republiku výhodný a zjevně by ho podpořila většina občanů, nicméně uvažujeme i v intencích pravidel EU, v intencích toho, co je obvyklé, nikoli to, co je možné. Takže, my jsme ten materiál neuzavřeli, budeme se jím zřejmě zabývat příští týden. Každopádně na to máme dost času, protože nás nic netlačí k tomu, abychom to rozhodovali právě v této chvíli. Nebylo schváleno, bylo přerušeno. Spíše, úplně přesněji, předkladatel tento materiál stáhl z jednání, to je přesná formulace.
Martin Schmarcz, ředitel tiskového odboru: Další dotazy.
Ondřej Černý, Radiožurnál: Já bych poprosil o odpověď, jestli jste se zabývali materiálem poslanců za ODS a Stranu zelených, co se týče státních maturit. Jak jste rozhodli a proč jste se k tomu postavili, jak jste se k tomu postavili.
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Tak vzhledem k tomu, že jsme to nenavrhovali poprvé, minimálně naši poslanci, tak to rozhodování bylo velmi jednoduché. My pokládáme, a doporučení ministryně školství, mládeže a tělovýchovy bylo celkem jednoznačné, my jsme podpořili návrh odložení o dva roky. Pokládáme ten systém za nepropracovaný. Navíc platí ta naše výhrada, že děti, které vstoupily do studia ve starém režimu, by měly nyní maturovat, dělat státní maturitu, ke které se vlastně, k rozhodnutí došlo v průběhu jejich studia. Pokládáme maturity za nepřipravené, pokládáme vůbec ten celý systém za ne takový, aby podle něho děti hodnověrně mohly maturovat už v příštím roce. To, jestli tento návrh projde v Parlamentu, nemíním předjímat, ale každopádně to rozhodnutí bylo jednoznačné.
Martin Schmarcz, ředitel tiskového odboru: Další dotazy.
Redaktor, deník Právo: Ještě prosba k té Ruzyni, k tomu odkupu pozemků. Nebyl stanoven nějaký konkrétní termín, dokdy by se v podstatě maximálně mělo dojít k té dohodě s Pentou, aby nemuselo dojít k tomu vyvlastňování, protože dráha už se měla původně začít stavět v příštím roce.
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já ten materiál tady nemám. Určitě ten termín je z hlediska toho, že ta vláda vládne tak trochu hekticky a má zkrácený mandát, tak určitě ta doba není nezměrně dlouhá. Nicméně, platí to, co jsem řekl. Ne naší vinou Letiště Praha o tyto pozemky přišlo. Ta možnost toho vyvlastnění ze zákona je možností krajní. Vždycky to musí být na základě, samozřejmě, odhadem stanovené ceny a tady ta analýza, protože to nebylo nějak vázáno na žádný jiný obchodní případ, to byl případ samostatný. Myslím si, že se musíme pokusit ty pozemky vykoupit tak, aby Letiště Praha vstupovalo do privatizace, která se připravuje, s vyjasněnými majetkovými vztahy, protože potenciální výstavba té druhé paralelní vzletové a příletové dráhy zhodnocuje samotný majetek a dává při privatizaci šanci na větší výnos. Nicméně, pokud se budeme bavit o tom, že se měla stavět příští rok, a to pokládám za, teď říkám svůj osobní názor, za zbytečně ambiciózní, protože některá letiště, a ta zkušenost z Evropy je, obslouží daleko větší počet cestujících na jedné vzletové dráze než je schopna dneska Ruzyně. A je otázka, jestli ta potřeba z hlediska časové naléhavosti je taková, že by se muselo příští rok začít stavět. Já se domnívám, že to je ještě z daleka není konečné rozhodnutí. Nicméně, to je můj soukromý názor. Platí to, že připravíme do poloviny roku Letiště Praha definitivně k převodu na akciovou společnost, státní akciovou společnost tak, aby nic nebránilo privatizaci tohoto státního majetku standardními metodami.
Martin Schmarcz, ředitel tiskového odboru: Prosím, další dotaz. Česká televize.
Kateřina Eliášová, Česká televize: Jenom prosím k těm rušičkám v těch věznicích. O kolik je tedy to navýšení? A kolik peněz na to celkově půjde?
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Je to celkově o 50 milionů Kč. V příštím roce 16, v tom dalším roce zbytek s tím, že se jedná o mimořádný projekt, o který požádal pan ministr Pospíšil. Nakonec po dohodě s financemi došlo k rozdělení té částky a pokládáme to za projekt chvályhodný, který bude realizován okamžitě od začátku příštího roku. 50 milionů Kč celkem na dva roky.
Martin Schmarcz, ředitel tiskového odboru: Prosím, jsou další dotazy? Není-li tomu tak, já vám děkuji, dámy a pánové. Vláda České republiky si váží toho, že jste jí i v tuto hodinu věnovali čas.
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Děkujeme. Pěkný zbytek rána.

vytisknout   e-mailem   Facebook   síť X