Tisková konference předsedy vlády ČR Mirka Topolánka po jednání vlády ve středu 11. 10. 2006

Martin Schmarcz, ředitel tiskového odboru: Dámy a pánové, já vás vítám na dnešní tiskové konferenci po skočení jednání vlády. Vítám zde předsedu vlády pana Mirka Topolánka, vítám zde pana vicepremiéra Petra Nečase a ministra financí Vlastimila Tlustého. O úvodní slovo požádám pana premiéra.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Děkuji. Já začnu od konce, myslím si, že tím, co vás zajímá. Posledním projednávaným bodem dnešní vlády bylo, samozřejmě, podání demise. Podle článku 73 odstavec 2 Ústavy jsme dnes podali demisi, protože vládě nebyla vyslovena důvěra v Poslanecké sněmovně, a já ve 13,30 na Pražském hradě tuto demisi podám do rukou pana prezidenta. To je možná na úvod. Ta druhá věc se bude týkat, a seznámí vás s tím podrobněji Vlastimil Tlustý – zprávy o plnění státního rozpočtu za 1. pololetí letošního roku. Uvedl bych to větou – lhali nám ráno, lhali nám v poledne, lhali nám i večer. Další materiál, který jsme projednávali, a jehož projednávání jsme přerušili, a zaslouží si to určitý komentář, je volba scénáře zavedení eura v ČR. Na jednom z příštích zasedání této vlády, která sice bude vládou v demisi, ale nese zodpovědnost za celou řadu úkolů, budeme tento materiál projednávat znova. Tento materiál správně navrhuje scénář zavedení eura takovým určitým jednorázovým komplexním řešením. Nicméně, ta diskuse se musí odvíjet od toho, je-li vůbec možné a kdy, zavést euro v ČR, aby se na tom shodla vláda, Parlament ČR a ČNB. V souvislosti s tímto balíčkem, řekl bych těch evropských věcí, budeme projednávat národní referenční plán pro čerpání strukturálních fondů, který je rovněž připraven na některou z příštích vlád, právě v rámci toho evropského balíčku. A tady jsme už signalizovali tendenci přesunout některé potenciální prostředky z některých resortních operačních programů na posílení infrastruktury a čerpání fondů v té infrastrukturní části našeho referenčního rámce. A tou třetí věcí, a to je věc, o které chci mluvit především, je české předsednictví. Nám připadá jakékoliv zpoždění té věci, bez ohledu na turbulence na české politické scéně, jako nepřijatelné, a proto v rámci toho balíčku projednáme institucionální, finanční a další rámce českého předsednictví. Rozhodli jsme se nakonec, že nebude naše vláda jmenovat státního tajemníka nebo národního koordinátora nebo vládního zmocněnce, což tím říkám, že ještě nejsme dohodnuti ani na názvu, i když to není tak podstatné, a budeme chtít ještě před odchodem pro příští vládu připravit již projednaný a připravený, vládou odsouhlasený návrh českého předsednictví a jeho přípravy. Možná z těch dalších zajímavostí, které jsme dnes projednali – uložili jsme ministru informatiky Ivanu Langerovi, aby připravil materiál do příští vlády, kdy chceme řešit problém, se kterým se potkávají všichni ministři na všech resortech, a to je velmi podivný způsob zadávání zakázek v oblasti ICT, tzn. informačních technologií. Chtěli bychom v rámci eGovermentu, a tento materiál jsme dnes schválili, opatření vedoucí k urychlenému zavedení eGovermentu, řešit i tento problém. Z toho, co by vás ještě mohlo zajímat, je samozřejmě schválení přesunu finančních prostředků ve výši zhruba 48 milionů Kč na zahlazení škod v Krkonošském národním parku, což jsme dnes měli možnost projednat a odsouhlasit. Ode mě je to v dané chvíli všechno, já poprosím své kolegy o doplnění.

Martin Schmarcz, ředitel tiskového odboru: Nyní má slovo pan ministr financí Vlastimil Tlustý, který vás seznámí s plněním státního rozpočtu.

Vlastimil Tlustý, ministr financí: Dámy a pánové, dobrý den. V předložené zprávě o plnění státního rozpočtu za letošní rok, tj. rok 2006, je uvedeno, že proti schválenému schodku státního rozpočtu ve výši 74,4 mld. Kč lze očekávat jeho skutečnou výši na úrovni 90 mld. Kč. Ten rozdíl, zhruba 15 mld. Kč, vyplývá z následujícího. Došlo ke zvýšení výdajů, a to jednak v důsledku úhrady státní záruky ve prospěch ČNB, a také v důsledku zvýšených výdajů na důchody. To je dohromady efekt - zvýšené výdaje o 25 mld. Kč. Proti tomu v této zprávě, která dnes byla projednávána na základě prognózy, kterou udělalo ministerstvo financí v červnu letošního roku, tzn. zhruba v době voleb, bylo očekáváno zvýšení daňových příjmů o 10 mld. Kč. Z toho tedy tato bilance – 74 mld. Kč původně očekáváno, o 25 mld. Kč větší výdaje, o 10 mld. Kč větší příjmy, proto oněch zvýšených očekávaných 90 mld. Kč. Teď přijde ovšem druhá část konstatování, a to budu citovat doslovně: Podle aktuální prognózy daňových odborů ministerstva financí však již nelze počítat s překročením daňových příjmů státního rozpočtu právě o oněch, v červnu avizovaných, 10 mld. Kč, nýbrž naopak s jejich nenaplněním v rozsahu 2,5 mld. Kč. Pokud připočtete k té, před chvilkou zmíněné, částce 90 mld. Kč tyto důsledky, tak, a to je závěrečná věta mého vystoupení, výsledný očekávaný schodek státního rozpočtu v letošním roce může překročit částku 100 mld. Kč.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Na doplnění jenom, že upravené výsledky růstu HDP v loňském roce na deficit 3,6 % ve vztahu k HDP jenom ukazuje, že plnění konvergenčních kritérií a jejich halasné vyhlašování bylo podle hesla přání otcem myšlenky. Ta skutečnost loňského roku a předpokládaná skutečnost letošního roku vede samozřejmě k úplně jiným číslům.

Martin Schmarcz, ředitel tiskového odboru: Nyní má prostor pro své úvodní vystoupení pan vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas.

Petr Nečas, místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí: Dobrý den, já jenom doplním ty údaje, abychom si uvědomili, v jakém stavu se ocitly veřejné finance. Chci připomenout, že doposud nejvyšší deficit státního rozpočtu byl 109 mld. Kč v roce 2003. Jestliže vezmeme do úvahy, že revidované údaje Českého statistického úřadu ukazují, že již loňský deficit přesáhl 100 mld. Kč, že údaje, které má čerstvě ministerstvo financí ukazují, že i letošní deficit s velkou pravděpodobností může skončit nad hodnotou 100 mld. Kč. A že minulá vláda připravila rozpočet tak, že zcela zjevně podle metodiky ESO a podle zákona o rozpočtových pravidlech, příští rok bude také, de facto deficitní nad 100 mld. Kč. Ukazuje se, že se roztočila spirála deficitního financování, kterou spustila vláda Jiřího Paroubka. Znamená to, že se deficity veřejných financí v podstatě vymkly kontrole, protože do těch deficitů musíme započítávat např. i takové mandatorní výdaje jako jsou výdaje na důchody, které tyto deficity začínají zdvihat směrem nahoru. A je evidentní, že jakákoliv vláda bude muset přijmout jasné reformní kroky v oblasti veřejných financí, sahajících do daňové oblasti, do výdajové oblasti, do oblasti jako je sociální systém a jako je důchodová reforma. Jinými slovy, jakákoliv vláda tady bude v následujících měsících a letech, pokud se bude chtít chovat jenom trochu zodpovědně, bude muset provést zásadní reformní kroky, protože znovu opakuji, to základní konstatování: deficity veřejných financí v ČR se díky působení minulé vlády vymkly z kontroly a začínají se šplhat pravidelně již třetí rok, příští rok tři roky po sobě, nad částku 100 mld. Kč.

Martin Schmarcz, ředitel tiskového odboru: Dámy a pánové, nyní je prostor na vaše dotazy. Helena Šulcová, televize Prima.

Helena Šulcová, televize Prima: Dobrý den, já se omlouvám, že se nebudu ptát úplně k dnešnímu jednání vlády, ale byl zatčen pan Doležel, šéf z kabinetu sociálně demokratických premiérů. Mě by zajímalo, protože ono to mělo souvislost také s čerpáním peněz EU, jestli třeba bylo přijato nějaké opatření, aby k takovým věcem už nedocházelo. A pan Paroubek na to konto řekl, že to je pochybení jednotlivce, nikoli ČSSD a od těchto lidí se distancoval. Tak by mě zajímal váš názor.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já jenom zopakuji větu, kterou říkám často, že toto a mnohé další důvody mě vedou k tomu, proč si myslím, že Jiří Paroubek se nemá vrátit do Strakovy akademie. To je věta číslo jedna. Já k tomu nemám žádné detailní informace, domnívám se, že to není jednotlivost, že to je pouze vrchol ledovce. A třetí věta – my jsme samozřejmě v rámci nástupu této vlády udělali celou řadu opatření z hlediska zjednodušení čerpání a z hlediska lepší kontroly, nicméně, sama musíte vědět, paní redaktorko, že během toho měsíce, případně těch dvou měsíců, nejsme schopni provést zásadní systémovou změnu čerpání, která by takovým krokům zamezila. Nicméně, já jsem velmi rád, že to korupční jednání se prokázalo a budu velmi rád, když se prokáží všechna ostatní pochybení, která tady zůstala jako Pandořina skříňka z té minulé vlády.

Petr Nečas, místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí: Já bych k tomu jenom dodal konstatování jednoho jediného faktu, že je sice pěkné, že se pan Paroubek distancuje od pana Doležela, ale je třeba připomenout, že pan Doležel byl jeho pravou rukou, že to musel být člověk, který požíval vysoký stupeň důvěry u pana Paroubka, protože jinak by přece toho úředníka neposílal na tak závažnou misi jako byla např. jednání s polským předsedou vlády ohledně privatizace Unipetrolu. Čili, zatčen byl velmi blízký pracovník a důvěrný spolupracovník pana Jiřího Paroubka.

Martin Schmarcz, ředitel tiskového odboru: Doplňující dotaz paní Šulcová. A pak se hlásil pan Takáč.

Helena Šulcová, televize Prima: Ještě otázku na pana ministra financí. Soud dnes vydal předběžné opatření pokud jde o mýtné. Mě by zajímalo, jestli už máte nějakým způsobem vyčísleno, o kolik se přijde peněz, pokud se to mýtné nerozjede tak, jak se plánovalo.

Vlastimil Tlustý, ministr financí: Já mohu uvést pouze to, že příjmy z mýtného byly součástí bilance státního rozpočtu.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já k tomu jenom dodám, že ten rozsudek nenapadá postup ministerstva dopravy, ale napadá poměrně formální chybu při sepisování druhoinstančního rozhodnutí Úřadu pro hospodářskou soutěž. To projednávání bohužel může trvat několik let, a hrozí kromě toho, že hrozí nedovýběr mýtného, tak hrozí, že ty investice doposud do tohoto systému zavedené, přijdou vniveč, a samozřejmě budou chybět i ty miliardy na opravu a rozvoj, které měly být čerpány právě z mýtného. Já pevně doufám, že ta formální chyba při sepisování toho rozhodnutí u ÚOHS, Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, není definitivní, a že se v tom v dalších instancích soudy vyjádří jinak. Ale do toho samozřejmě nemůžeme zasahovat.

Petr Nečas, místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí: Nezbývá než dodat poznámku pod čarou, že ti z nás, kteří jako řidiči strávili někdy hodinové čekání v mnohakilometrových frontách ve chvíli na dálnici, kdy se tam natahovaly ty brány, tak v případě, že by to skutečně přišlo vniveč, toto stání ve frontách, tak bychom asi jako řidiči byli hodně naštvaní.

Martin Schmarcz, ředitel tiskového odboru: Máte doplňující otázku? Tak ještě pan Takáč.

Daniel Takáč, ČT: Dobrý den. Já bych položil první otázku. Já bych se vrátil k panu Doleželovi. Otázka na pana premiéra. Jestli jste panu ministrovi pro místní rozvoj nařídil nějaké zvláštní kontroly uvnitř svého úřadu, jestli takových případů náhodou nebylo více? To za prvé. A druhou otázku poprosím, jestli se, a taková spekulace se objevila, nemohl objevit tlak z vaší strany, aby se tato věc zveřejnila právě ještě teď před volbami, které jsou tu příští a přespříští týden. Děkuji.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já se přiznám, že jsem netušil, že takové šetření probíhá, a je to dobře, to není starost premiéra, je to starost právě orgánů činných v trestním řízení. Já jsem dostal pouze informaci, že ta věc se vyšetřuje už nejméně půl roku. Takže, ještě z dob, samozřejmě, minulé vlády. Ta opatření nedostal jenom ministr pro místní rozvoj, který má v gesci ten národní rámec, ale na všech ministerstvech dostali zadáno bezprostředně po našem nástupu do vlády, aby provedli revizi. To nejenom navrhovaných operačních programů, ale také způsobu čerpání. A tak, jak jsem to řekl už v úvodu, na jedné straně, aby zjednodušili, a nikoli komplikovali nad rámec požadovaného controllingu Evropskou komisí, aby zjednodušili to čerpání, a na druhé straně právě zvýraznili controlling. Myslím si, že ta věc má systémový charakter, a že v tomto smyslu během té doby, kdy budeme mít ten mandát, i když omezený, uděláme všechno pro to, aby ty parametry, které nastavují čerpání, byly jednodušší, průhlednější, a samozřejmě lépe kontrolovatelné.

Daniel Takáč, ČT: Ovlivní to podle vás volby?

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: To si vůbec nemyslím, že to lidi ještě vnímají jako problém, protože tu minulou vládu provázelo takových skandálů, asi pět nebo sedm za měsíc, takže si nemyslím, že by to něco ovlivnilo. My jsme v žádném případě to vyšetřování neměli možnost ovlivnit.

Petr Nečas, místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí: ČSSD se stala synonymem korupce a podobných skandálů, takže já pochybuji, že to vůbec ještě veřejnost zaznamená.

Vlastimil Tlustý, ministr financí: Pane redaktore, já bych se sám za sebe chtěl ohradit proti té vaší hypotetické otázce, kterou se možná někdo snaží podsouvat variantu možného urychlování, a chci za sebe prohlásit, že já jsem se o tomto kroku policie dozvěděl z médií, myslím, že moji kolegové jsou na tom přesně stejně. A když už tady takto podsouváte jednu hypotézu, tak bych se já chtěl zeptat, proč nepodsouváte hypotézu, zda to v minulosti někdo nebrzdil.

Martin Schmarcz, ředitel tiskového odboru: Prosím, vzadu se hlásil pan Kopecký.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Ta hypotéza, jestli zopakuji slova svého kolegy, zda někdo to vyšetřování naopak nebrzdil.

Veronika Kročáková, televize Nova: Já bych měla otázku na pana premiéra. Pan Paroubek se dnes na tiskové konferenci veřejně omluvil české společnosti. Myslíte si, že to myslí upřímně? A také, jestli si myslíte, že politické špičky o té korupční aféře věděly?

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já nevím, jak dlouho trvala jeho omluva. Ale kdyby se měl pan Paroubek omluvit za všechno, co způsobil nebo, co řekl, tak by ta tisková konference trvala ještě večer.

Veronika Kročáková, televize Nova: Myslíte si tedy, že o tom tedy věděli jeho blízcí spolupracovníci?

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Netuším

Petr Nečas, místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí: Já mohu pouze zopakovat to konstatování, které jsem řekl, že pan Doležel byl pravou rukou pana Paroubka, že byl jeho nejbližším spolupracovníkem, velmi důvěrným spolupracovníkem, jinak by přece tohoto státního úředníka nepověřil tak delikátní misí, jako je vyjednávání s předsedou polské vlády o privatizaci Unipetrolu.

Martin Schmarcz, ředitel tiskového odboru: Slovo má pan Kopecký z Mladé Fronty Dnes.

Josef Kopecký, MfD: Dobrý den, já jsem se chtěl zeptat na jednu věc. Pan prezident Václav Klaus včera řekl, že by se mohlo diskutovat o možnosti, aby prezident mohl jmenovat úřednickou vládu, která by nemusela žádat Sněmovnu o důvěru. Měla by taková úprava Ústavy vaši podporu? A doplňující otázka, kdy se podle vás v Parlamentu objeví návrh, aby se v příštích volbách volilo pouze 199 poslanců?

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Tak na první otázku. Já to slyším poprvé, pokládám tuto prvorepublikovou úpravu, nikoli hlasování o důvěře, ale jakési sestavení úřednické vlády, za velkou chybu první republiky, a myslím si, že se k ní nebudeme vracet. To je odpověď číslo jedna. Celý mýtus kolem úřednické vlády u nás je samozřejmě způsoben tímto chybným pojetím, nebo chybnými expektacemi lidí, kteří si myslí, že úřednická vláda nemusí získat důvěru. Domnívám se, že ten model, který je zvolen v naší Ústavě, v české Ústavě, který každé vládě předepisuje jít si pro důvěru, vede naopak k řešením, kdy vždycky musí existovat politický půdorys, který takové vládě dá důvěru, a ta vláda se úplně nevymkne kontrole Parlamentu v případě vlády úřednické tak, jak to bylo za první republiky. To je možná ta první odpověď. Ta druhá otázka. Já si myslím, že to je tak jednoduchá novela, že my ji, ještě před tím než skončíme účinkování v této vládě, připravíme. Myslím si, že mohu ohlásit ještě přípravu dalšího návrhu zákona, protože se mohou ty věci projednávat souběžně, a to je příprava zákona buď poslaneckou iniciativou, a nebo přímo v gesci vlády, která by opakovala paralelní, nebo ten scénář z roku 1998, a tj. zkrácení funkčního mandátu Sněmovny. Byl bych rád, aby ty normy byly připraveny v Poslanecké sněmovně, aby se po dohodě politických subjektů a při shodě na konání předčasných voleb, mohl jeden z těchto scénářů naplnit. A ten scénář změny počtu poslanců má už dnes poměrně širokou podporu všech politických subjektů, takže zřejmě nebude problém ho v obou komorách projednat.

Martin Schmarcz, ředitel tiskového odboru: Hlásil se pan Takáč, potom má slovo pan Kopecký.

Daniel Takáč, ČT: Ještě jednou Takáč, dobrý den. Já bych si dovolil uchopit tu myšlenku, kterou zde naznačil pan ministr financí Tlustý, zda-li to vyšetřování někdo nebrzdil, a přeformulovat to do otázky – máte informace o tom, že vyšetřování této záležitosti někdo brzdil?

Vlastimil Tlustý, ministr financí: Já takové informace nemám, ale protože vylučuji, že by to někdo urychloval, tak si myslím, že tyto dvě otázky jsou obě dvě relevantní.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Média mají vždycky více informací než politici.

Martin Schmarcz, ředitel tiskového odboru: Prosím, pan Kopecký.

Josef Kopecký, MfD: Já bych měl doplňující otázku k tomu zkrácení funkčního období Sněmovny. Je podle vás možné, že ten zákon by byl přijat tak, že by již žádná další vláda nemusela být jmenována, a vy, jako vláda v demisi, byste dovládli do předčasných voleb, pokud byste získali 120 hlasů aspoň ve Sněmovně a ústavní většinu v Senátu?

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: To si hrajete s neuvěřitelnou spekulací. O tom jsem ani nepřemýšlel. O tom začnu přemýšlet po této tiskové konferenci. To já jsem ani netušil, že taková konstrukce může existovat. Děkuji za nápad.

Martin Schmarcz, ředitel tiskového odboru: Prosím, jsou další dotazy?

Redaktor, deník Právo: Já bych se chtěl zeptat na zprávu o vyhodnocení jarní povodně a zprávu o životním prostředí. Jestli jste přijali nějaké usnesení v tomto smyslu, jako je např. výstavba nových přehrad.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Ty zprávy jsou od toho pouze zprávy, že se schvalují. U roční zprávy o životním prostředí jsem doporučil ministrovi financí, a on to akceptoval, aby určitý výtah, nějaký manažerský souhrn těch základních informací, které konstatují spíše stagnaci, nikoli zlepšování životního prostředí, byly ministerstvem životního prostředí zveřejněny nejenom na webu, ale v nějakém typu publikace. Informace o jarních povodních vláda schválila a v tomto smyslu si myslím, že vláda udělala dostatek už tím, že posílila rozpočet v rámci projednávání státního rozpočtu na příští rok, právě v oblasti protipovodňových opatření v kapitole ministerstva zemědělství o 500 milionů Kč. To si myslím, že je odpověď.

Martin Schmarcz, ředitel tiskového odboru: Dámy a pánové, jsou další dotazy? Jestliže tomu tak není, tak vám děkuji.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Přeji pěkný den, nashledanou.