Tiskové konference

19. 9. 2007 15:14

Tisková konference předsedy vlády ČR Mirka Topolánka po jednání vlády ve středu 19. září 2007

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové, já vás vítám na tiskové konferenci po zasedání vlády. Vítám zde členy vlády, předsedu vlády pana Mirka Topolánka, prvního místopředsedu a ministra pro místní rozvoj pana Jiřího Čunka, místopředsedu vlády a ministra pro životní prostředí pana Martina Bursíka a ministra financí pana Miroslava Kalouska. O úvodní slovo poprosím pana premiéra.
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Tak, myslím, že hlavním bodem dnešního jednání, které je z důvodu předkládaní zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů v Senátu, kratší, tím hlavním bodem bylo nepochybně projednávání zákona o státním rozpočtu. Nebylo nijak zvlášť dlouhé, protože většina těch věcí se vyjasnila během toho týdne. Předtím, než ho okomentuje Miroslav Kalousek, řeknu jediné, návrh zákona byl jednomyslně schválen. My jsme souběžně s tím projednávali celou řadu jiných rozpočtů. Projednávali jsem návrh rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury a přestože někteří mají pocit, že je menší, tak musím říct, že ten rozpočet je největší v historii existence tohoto fondu. Souběžně s tím jsme projednávali výstavby dopravní infrastruktury mezi lety 2008 a 2013. Tady ta diskuse byla daleko rozsáhlejší, samozřejmě, i z důvodů dofinancování některých staveb ze strukturálních fondů existuje v rámci toho harmonogramu převis, fakticky, těch priorit a převis staveb tak, aby se nám nestalo, že bychom nevyčerpali strukturální fondy určené na infrastrukturu. Diskuse byla o prioritách a jedním z bodů Usnesení, které se změnilo je, že ministr dopravy bude pravidelně jednoročně informovat o tom, jak jsou ty jednotlivé stavby v rámci těch priorit připraveny tak, aby nebyly ohroženy priority vlády jako takové. Schválili jsme nakonec po úpravě, a bude o tom mluvit ministr pro místní rozvoj a první místopředseda vlády, návrh Státního fondu rozvoje bydlení na rok 2008 a změny rozpočtu Státního fondu rozvoje bydlení na rok 2007. Zabývali jsme se změnou podmínek pro Garanční fond podnikání na kapitálovém trhu, vysvětlí Miroslav Kalousek. Řešili jsme opakovaně, nakonec úspěšně, návrh zákona o předcházení a nápravě ekologické újmy, bude vás informovat Martin Bursík. První místopředseda vlády představil jednotný systém informování veřejnosti o možnostech čerpání z evropských fondů, což je jedna z podmínek čerpání, kterou vyžaduje Evropská komise. Ostatní věci se týkaly drobností, přesunu, žádosti na rozpočtový výbor a podobně. Z těch věcí, které si zaslouží komentář, je určitě transformace systému zahraniční rozvojové spolupráce. Je to dlouhodobý úkol, který jsme nakonec dostali do podoby realizace, protože naše rozvojová pomoc je za prvé dána našimi závazky a za druhé našimi zájmy. Skloubit tyto dva požadavky a koordinovat poskytování rozvojové pomoci nadresortně, řeší právě tento materiál který startuje koordinaci rozvojové pomoci z jednotlivých resortních programů. A případné vytvoření implementační agentury, ať už v rámci ministerstva nebo outsercovaná nebo mimo tento materiál, v této chvíli ještě neřeší. Každopádně by to mělo znamenat koncentraci prostředků ČR v rámci rozvojové pomoci zemím, které to potřebují. To je ode mne do úvodu všechno a požádám své kolegy, aby vás seznámili detailněji s jednotlivými projednávanými body.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji předsedovi vlády, slovo má první místopředseda vlády pan Jiří Čunek.
Jiří Čunek, 1. místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj: Já myslím, že si přednost zaslouží rozpočet, s dovolením.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Dobrá, tak tedy pan ministr financí.
Miroslav Kalousek, ministr financí: Svého předsedu musím poslouchat, takže, dámy a pánové, dobrý den. Vláda dnes jednomyslně schválila návrh zákona o státním rozpočtu. O základních parametrech, v jaké ho předkládám, jsem vás informoval už minulý týden. Na celkových příjmech a výdajích se nezměnilo nic. Dovolil jsem si okomentovat, že jsme po dvanácti letech první vládou, která mezi prvním a druhým projednáváním státního rozpočtu, protože je tradicí, že se projednává minimálně na dvou vládách, že mezi prvním a druhým projednávání rozpočtu jsme neobjevili zázračně žádné nové, další dodatečné, příjmy, jak bylo tradicí mnoho let zpátky. Schválili jsme příjmy a výdaje ve stejné výši, tedy jeden bilion 36 miliard 510 a půl milionu příjmů a jeden bilion 107 miliard a 310 a půl milionu výdajů. Schodek státního rozpočtu je 70,8 miliardy korun, podařilo se nám udržet deficit veřejných rozpočtů pod 3 % HDP podle metodiky ESSA95 je to 2,95 %, tedy méně než 3 %. V národní hotovostní metodice je to schodek nižší, ale my musíme vykazovat v metodice evropské. Mám-li zdůraznit některé priority, tak bych se měl vrátit na začátek června letošního roku, kdy vláda stanovila jednotlivé limity pro jednotlivé kapitoly. Media tenkrát informovala, že vláda si zcela mimořádně pospíšila, začala brzy s přípravou rozpočtu. Takhle se standardně chovaly všechny vlády 15 let zpátky, což jsou běžné časové termíny technologie přípravy státního rozpočtu. Nové na tom bylo pouze to, že si toho media poprvé všimla. Takže, vrátím-li se zpět k těm limitům, které byly komentovány a ke kterým se vyjadřovaly jednotlivé odborné a profesní skupiny, tak se podařilo, v rámci priorit vlády, navýšit, oproti těmto červnovým limitům, kapitolu ministerstva školství o 1,7 miliardy korun. Kapitolu ministerstva kultury o 1,2 miliardy korun a kapitolu ministerstva zemědělství, zejména pro program rozvoje venkova, o jednu milardu korun. Ostatní úpravy v ostatních kapitolách už byly mnohem menšího rozsahu. Opět, oproti těm limitům, které počítaly výlučně s národními zdroji, se promítá do bilance schváleného zákona o státním rozpočtu i transfery s EU, to znamená, že příjmy i výdaje jsou zvýšeny o předpokládané čerpání prostředků z EU ve výši 76 miliard korun a 44 milionů. Ta předpokládaná bilance naší pozice k EU je, že budeme čerpat 76 miliard a naše odvody a příspěvky budou 30,1 miliard. Předpokládáme, že budeme více než dvojnásobně přijímat než odvádět. Dodám ještě tu větu, kterou jsem s jistou hrdostí říkal už minulý týden, že tato vláda je první vládou, která dodržela zákon od okamžiku, kdy byl schválen, tedy první vládou, která dodržela zákonné výdajové limity od okamžiku, kdy se staly součástí právního rámce ČR. Všechny předcházející vlády tuto zákonnou normu porušovaly. Děkuji za pozornost a rád budu odpovídat na vaše dotazy.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji ministrovi financí a nyní má slovo, místopředseda vlády a ministr pro životní prostředí pan Martin Bursík.
Martin Bursík, místopředseda vlády a ministr pro životní prostředí: Děkuji pěkně, dobrý den. Vláda schválila návrh zákona o předcházení ekologické újmě a o její nápravě. Jde o zavádění směrnice Evropského společenství o odpovědnosti za životní prostředí, jde o to, že vybrané činnosti, vybrané podniky, mají povinnost předcházet a nesou odpovědnost za nápravu ekologické újmy na vodě, půdě, chráněných druzích volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin na přírodních stanovištích. Je to v podstatě ekosystémový přístup, který posouvá ochranu životního prostředí výše, než je současná ochrana, která je opřena o složkové zákony. Ten zákon anticipuje, předpokládá další vývoj na základě té směrnice, který můžeme v Evropě očekávat po roce 2010, kdy se očekává, že finanční ústavy nabídnou speciální produkty, které budou podniky využívat k tomu, aby byly finančně zajištěny právě pro případ, že by došlo k ekologické újmě. My očekáváme, že od roku 2013 tu bude povinnost firem, aby měly finanční zajištění. Tudíž, aby se nestalo, že způsobí nějakou ekologickou újmu, škodu, na kterou po té ta firma nebude mít finanční prostředky. Ten rok 2013, který je zdánlivě daleko, vychází z toho, že ten nový systém se teprve vytváří a v roce 2010 dostaneme, respektive komise teprve zveřejní vývoj vytváření těchto speciálních produktů a na základě toho vláda nařízením vlády tohle podrobněji upraví. Ten konsenzus najít mezi čtyřmi resorty bylo obtížné, jsem rád, že jsme ho nakonec nalezli. Ta druhá poznámka se týká ještě toho harmonogramu výstavby dopravní infrastruktury. Jak je možná známo, tak vláda se rozhodla ve svém Programovém prohlášení vypracovat harmonogram výstavby, který určí priority. Za ty priority definovala jednak propojení s evropskou dopravní sítí. Je tam také zmíněna minimalizace škodlivých vlivů na životní prostředí, přednostně, že dokončíme rozestavěné stavby a zároveň, že upřednostníme budování silničních obchvatů obcí před stavbou nových úseků dálnic a rychlostních silnic. To čistě z praktických důvodů, protože obchvaty obcí jsou projekty a stavby, jejichž časový výhled je daleko kratší než u liniových staveb. My jsme ještě, po té diskusi, poněkud upravili návrh, který předložilo ministerstvo dopravy. Pro vaši informaci, ten návrh usnesení obsahuje přílohu, která zahrnuje 90 obcí, kde je navrženo, aby byly vystavěny obchvaty, které jednorázově odlehčí těmto obcím. Ministerstvo dopravy bude ještě tento seznam analyzovat, ale je to jednoznačné zadání vlády, aby na základě této přílohy zahrnul do harmonogramu výstavby dopravní infrastruktury dalších 90 obchvatů. Vedle toho jsou tu projekty výstavby rychlostních silnic a dálnic, kde si otevíráme prostor pro to, aby rychle byly posouzeny varianty a aby ministr dopravy ve spolupráci s dalšími resorty, na základě vytvořené expertní komise, posoudil, která z těch variant bude realizovaná. Jedná se o dálnici D-3 a především pasáž v Posázaví, kde je určitý střet s ochranou životního prostředí, tedy posoudit jednotlivé varianty. Jedná se o silniční obchvat Prahy, kde také ministr dopravy má za úkol jmenovat skupinu odborníků, zadat rychle expertízu a vyhodnotit to variantní řešení a jedná se i o dialog s rakouskou vládou o propojení Brna s Vídní.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já jenom dodám, že ten fond dopravní infrastruktury bude obnášet pro příští rok 88 miliard korun.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, slovo má první místopředseda vlády.
Jiří Čunek, 1. místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj: Takže, to je navýšení o jednu třetinu oproti minulým rozpočtům, co se týká státního fondu. Já vás všechny také vítám. Co se týká Státního fondu rozvoje bydlení, vláda svým usnesením dnes rozhodla o tom, že posílíme státní fond pro tento rok, s ohledem na velký objem žádostí. Především žádostí vlastníků panelových domů, které se skládají z oprav těch rizikových a potom z těch, které především zajišťují ochranu pláště a tak dále. Tak tam vláda posílila o 2,8 miliardy korun tento rozpočet, který byl pro letošní rok 1,5 miliardy a bude 4 miliardy a 300 milionů korun. Stejně tak na opravy těch zásadních panelových vad bylo zvýšeno o 100 milionů korun. Takže, tím jsme vyhověli téměř všem žádostem, které v letošním roce vlastníci panelových domů či bytů podali. Vláda také schválila návrh rozpočtu Státního fondu rozvoje bydlení, který už nese stopy určité regule, s ohledem na snížení výdajové stránky rozpočtu. Přesto všechno, na ten nejnáročnější program, který chceme podporovat, ten program Panel, jsme zachovali tu výši stejnou jako v tomto roce před změnou rozpočtu. Celkově se ta výdajová část snížila. Dále vláda schválila také Program informovanosti veřejnosti o evropských fondech, jak nás k tomu zavazují pravidla EK. Je to především proto, nejenom proto, aby se zajistila pro veřejnost průhlednost, ale především proto, abychom zajistili informaci veřejnosti o tom, jak probíhá čerpání z evropských fondů, na co všechno fondy jsou využity a má to podnítit podnikatelské skupiny, města a kraje k tomu, aby využily maximálně nabídky, které fondy EU jsou nabízeny. Děkuji.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji prvnímu místopředsedovi vlády panu Jiřímu Čunkovi a nyní je prostor pro vaše dotazy. Prosím.

Redaktor České televize: Dobrý den, já se chci zeptat na rozpočet. Zůstává 70,8 miliardy schodek, nicméně, školství dostalo o 1,7 miliardy víc, kultura 1,2 miliardy. Kde to tedy bylo sebráno a jak se na to tvářili jednotliví ministři?
Miroslav Kalousek, ministr financí: Od okamžiku, kdy vláda v červnu schválila jednotlivé výdajové limity a výdajové rámce, tak se usilovně diskutovalo o svých prioritách. V Programovém prohlášení je jasně řečeno, že těmi prioritami je věda, výzkum, vzdělání, rozvoj infrastruktury. A státní rozpočet má, obecně řečeno stejné zásady jako rodinný rozpočet, prostě, chcete-li si opravit střechu, nemůžete na dovolenou. Postupovali jsme stejným způsobem.
Redaktor České televize: Konkrétně tedy neřeknete, které resorty tedy…
Miroslav Kalousek, ministr financí: Konkrétní návrhy rozpočtu jsou zveřejněny na internetu, my ten návrh předkládáme, takže ta jednotlivá konkrétní čísla jsou k dispozici.
Redaktor České televize: Někteří analytici tvrdí, že ten schodek by mohl být nižší vzhledem k růstu ekonomiky, který pěti až šestiprocentní. Co na to říkáte?
Miroslav Kalousek, ministr financí: Rozpočet je vždycky nějaký odhad, model vývoje ekonomiky v příštím roce. Ministr financí má vždycky sklon příjmy odhadovat spíše konzervativně než optimisticky. Na druhou stranu, i výdajová strana není bez rizik. Upozorňuji na některé výdaje, téměř mandatorního charakteru, například u ministerstva práce a sociálních věcí příspěvek na péči, který vychází z nově schváleného zákona o sociální péči a který byl v letošním roce odhadován zhruba na 7 miliard korun, tak rozpočtový dopad tohoto nového zákona v reálu je daleko větší. Podobná rizika, jako na příjmové straně, jsou i na straně výdajové. My si za odhadem příjmů stojíme, byť říkám, ano, jsou odhadovány konzervativně. Pokud bude výběr příjmů o něco lepší než očekáváme, tak budeme rádi za vyšší příjmy. Budou použity ke snížení schodku, nikoliv k zapojení do vyšších výdajů. Pokud k tomu dojde, tak to určitě nebude ve větším rozsahu než tři čtyři desetinná procenta HDP, ale to už je ten optimistický odhad, který si žádný ministr financí nemůže dovolit.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já jenom dodám, že nevím, co by říkali oni analytici, kdyby nebyl schválen onen vládní balík, vládní zákon, stabilizace veřejných rozpočtů a my bychom předkládali rozpočet se schodkem 160 až 170 miliard. Což by takto bylo, protože ty mandatorní výdaje byly nesnižitelné.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji. Další dotaz? Prosím.
Redaktor ČTK: Já bych se chtěl zeptat k tomu harmonogramu výstavby dopravní infrastruktury. Kolik by měly být investice do dopravní infrastruktury v tomto období? Druhý dotaz se týká rozpočtu fondu dopravy. Je to opravdu těch 88 miliard? Protože podle materiálu z ministerstva dopravy by to mělo být i s evropskými fondy 77. Jestli tedy došlo k nějaké změně?
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Státní fond dopravní infrastruktury v příštím roce bude 88 miliard.

Miroslav Kalousek, ministr financí: Včetně úvěru od Evropské investiční banky, což se domnívám, že je přesně ta část výdajů, která není zahrnuta v onom materiálu. Ale, hovoříme-li o výdajové stránce dopravní infrastruktury, realizovaná prostřednictvím Fondu dopravní infrastrukturu, pak včetně úvěru EIB, je to 88 miliard korun.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji. Další dotaz?
Dotaz nesrozumitelný…
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Myslíte na celých těch pět let nebo na příští rok?

Nesrozumitelné…
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Tak to je fakt hodně. Chcete po mě číslo, které zpaměti neznám.
Jiří Čunek, 1. místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj: Především to je…
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Ani se to nedá odhadnout přesně, protože to čerpání z evropských fondů prostě počítá s tím, že vyčerpáme 100 %, to by bylo krásné, ale to se ještě nikdy nikomu nepodařilo. Já to číslo neumím říct.
Jiří Čunek, 1. místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj: Tak to číslo z evropských fondů známe, to je 21 %, takže ze 750 miliard to je číslo z evropských peněz. K tomu dáváme národní zdroje. Takže, to, na co vy se ptáte, to je ten materiál, ten harmonogram toho čerpání, to je, samozřejmě, harmonogram, je to předpoklad. Není to závazná tabulka, která musí být tak, jak je, bez vývoje. Musíme rozdělit evropské peníze, to je 21 % ze 750 miliard, to je jedna část, druhá část jsou peníze na dofinancování plus další peníze ze státního rozpočtu. Další část je ten harmonogram, na který se ptáte a ten bude mít svůj vývoj a bude upravován především podle toho, jak budou schvalovány a připravovány jednotlivé stavby. Protože, sedí tady pan ministr Bursík, to je ten správný člověk, který může zajistit, že některá stavba nebude moci jít dopředu, protože tam není tam (??? – 0:24:03) a podobně, takže harmonogram je před námi.
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: To číslo se v této chvíli nedá takto nedá říct, jak se ptáte. Dá se odhadnout.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji. Další dotaz?
Pavlína Polatová, televize Nova: Dotaz na ministra Bursíka. Mě by zajímalo, co vám vadí na stavbě nových dálnic, na které by v příštích letech mělo jít více peněz?
Martin Bursík, místopředseda vlády a ministr pro životní prostředí: To se mýlíte. Já neležím na dálnicích tak, aby nebyly stavěny. My jsem z toho celého ohromného balíku připravovaných balíků jednak přišli s podnětem, aby ještě vetší akcent byl položen na výstavbu obchvatů obcí a měst, protože to je v souladu s Programovým prohlášením a iniciativně jsme přišli s vytipováním 90 takových akcí, které teď ministerstvo dopravy posoudí. To neznamená, že bychom byli odpůrci výstavby dálnic. To, samozřejmě, tak není. A pak v té celé sérii staveb, protože rekonstruujeme naši infrastrukturu, která je mimořádně zanedbaná, tak v celé té sérii je několik staveb, kde my vidíme, že může budoucnost a budoucí výstavbu mohou zkomplikovat konflikty s životním prostředím, takovou zkušenost tady také máme. Je lépe s toho vyvarovat tím, že včas a rychle ustavíme expertní komisi, uděláme dodatečně studie. Posoudíme variantní řešení tam, kde je to možné tak, aby ministerstvo dopravy vybralo variantu, kde ten konflikt je menší. To jsou přesně ty případy o kterých jsme tady hovořili, kde dominantní v tom posouzení bude jednak aspekt životního prostředí a jednak ekonomický aspekt.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já to doplním, možná ještě přesněji. Žádná z těch staveb není ohrožena, to, myslím, řekl místopředseda vlády jasně. U dálnice D-3 se jedná pouze o ten úsek, kde není ještě ani vliv stavby na životní prostředí posouzen. Právě proto vznikne expertní komisi, aby vůbec ta (??? – 0:26:16) takzvaná, na životní prostředí prošla, aby se našla optimální varianta. Naopak, u dálnice D-3 budeme zkoušet v tom úseku dole, řekl bych, po neúspěšném projektu dálnice D-47 minulých vlád, projekt spolupráce veřejného a soukromého sektoru, takzvaný PPP projekt. Drtivá většina těch staveb je rozestavěná a mají svůj normální postup daný výkupem, přípravou dokumentace, přípravou stavby a naopak, navýšení toho rozpočtu spíš dává šanci, že plány let minulých budou v těch následujících letech naplněny.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji.
Jiří Čunek, 1. místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj: jestli dovolíte, já jsem teď v hlavě počítal, že mi to nějak nevychází. Zapomněl jsem říct jednu důležitou věc. Z evropských fondů jdou peníze na infrastrukturu, tedy na cesty, do dopravy, tedy do dopravy obecně jdou peníze přes ministerstvo dopravy, přes jeho fond, tedy Fond dopravy a to je těch 21 % a pak ještě přes ROPy. Tam si jednotlivé kraje dohodnou, kolik peněz z ROPů, která činí dohromady 18 %, dají. Dávají zhruba 30-40 % na dopravu, což je potřeba přičíst. Takže se dostáváme téměř ke 30 % ze 750 miliard. Takže to je to číslo, takže 30 % ze 750, zhruba 200-250 miliard půjde z evropských zdrojů mimoto půjde dofinancování státu a krajů a mimoto ještě vlastní rozpočet. Během budoucích 7 neboli 8 let, protože máme ještě rok k dobru.
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já myslím, že ten problém není jen v tom, kolik na to půjde peněz, ale za kolik budeme ty dálnice stavět. To si myslím, že je úkol, který jsme si jasně dali, aby to vysoutežení, aby veškeré ty přípravné práce i samotná výstavba vykazovala z hlediska nákladů lepší úroveň než v letech minulých.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji. Ještě Česká televize.

ČAS 0:28:50

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter