Tiskové konference

4. 10. 2006 14:54

Tisková konference předsedy vlády ČR Mirka Topolánka po jednání vlády ve středu 4. 10. 2006

Radim Ochvat, osobní tajemník předsedy vlády ČR: Dámy a pánové, pěkný den vám přejeme po jednání vlády. Dovolte mi, abych zde přivítal premiéra Mirka Topolánka, místopředsedu vlády a ministra práce a sociálních věcí Petra Nečase a ministra zahraničí Alexandra Vondru. První slovo má, samozřejmě, pan premiér.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Dobrý den. Vláda měla dnes standardní agendu. Z těch věcí, které by vás mohly zajímat, tak s těmi vás seznámí Alexandr Vondra. My jsme samozřejmě projednávali celou řadu bodů standardních, technických, jako je schválení naší delegace vedené Václavem Klausem na summit NATO v Rize, celou řadu výjimek, ať už potvrzených nebo nepotvrzených pro využívání chráněných krajinných oblastí a celou řadu, zhruba 40 bodů, podobného charakteru. Z těch významnějších bodů, které vláda projednávala, je to schválení návrhu poslance Radko Martínka, kterým se mění zákon o předškolním, základním, středním a vyšším odborném školství a dalším vzdělávání. A je to, mimo jiné, z těch personálních změn jmenování paní ministryně Kopicové předsedkyní Rady pro vědu a výzkum.

Radim Ochvat, osobní tajemník předsedy vlády ČR: Děkuji, místopředseda vlády Petr Nečas, jestli k tomu něco má.

Petr Nečas, místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí: Já dám přednost ministru zahraničí.

Radim Ochvat, osobní tajemník předsedy vlády ČR: Takže, pan ministr zahraničí.

Alexandr Vondra, ministr zahraničních věcí: Dobrý den. Tak asi nejzajímavější materiál, který dneska vláda schválila, je v zásadě návrh na působení sil a prostředků Armády ČR v zahraničních operacích na příští rok, tedy 2007, který budeme předkládat do Poslanecké sněmovny tak, jako každý rok. Já bych chtěl tímto omluvit ministra obrany, který tu není, protože odjel na služební cestu. V zásadě vláda se rozhodla potvrdit ty závazky, ke kterým se dlouhodobě hlásí, tzn. předpokládáme nadále účast ve třech, respektive čtyřech, větších zahraničních operacích. Jedna ta mise je mise na Balkáně, která se uskutečňuje jednak formou naší participace v misi KFOR v Kosovu, a jednak naše účast v misi EU v Bosně a Hercegovině. Čili, tady předpokládáme udělení nebo potvrzení mandátu na účast našich ozbrojených sil v těch balkánských operacích v počtu do 730 osob na celý rok. Druhou misí, kde pokračujeme v naší působnosti, je mise pod hlavičkou Severoatlantické aliance v těch silách ISAF v Afghánistánu, kde dojde k jemnému rozšíření, mimo jiné, jako výsledek jednání ministrů obrany států NATO ve slovinském Portoroži v minulém týdnu, kde ten počet je něco málo přes 200. A konečně třetí mise, kde budeme pokračovat, je mise vojenských policistů v počtu do 100 osob v rámci mnohonárodnostních opatřeních v Iráku. Také na celý rok ve spolupráci s Brity. Kromě toho se vláda rozhodla k tomu, že tento mandát rozšíří o několik málo osob. Počítáme, že ten mandát by byl do deseti mužů, fakticky ovšem počítáme v této fázi zatím s vysláním dvou, tří pyrotechniků do nové mise pod hlavičkou OSN, mise UNIFIL, která byla zahájena v Libanonu. Toť asi celkový rámec rozhodnutí, které vláda dnes učinila a bude předkládat Poslanecké sněmovně a Senátu k potvrzení.

Radim Ochvat, osobní tajemník předsedy vlády ČR: Děkuji. Místopředseda vlády Petr Nečas.

Petr Nečas, místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí: Já dodám pouze jeden krátký dodatek. Vláda také vyslechla některé informace v uplynulých dnech, i v průběhu dnešního jednání, které se týkají dalšího vývoje veřejných financí. My musíme konstatovat, že ten vývoj veřejných financí je podstatně závažnější, než se ukazovalo před několika měsíci. Chtěl bych připomenout nová aktualizovaná čísla Českého statistického úřadu, týkající se vývoje veřejných financí v minulém roce, kde v podstatě, když to řeknu velmi diplomaticky, předvolebně - účelově modelovaná čísla o deficitu veřejných financí za minulý rok ve výši 2,9 % HDP se ukázala jako ne zcela přesná, a skutečný deficit za loňský rok je 3,6 % HDP. S tím také souvisí analýzy, které jsou momentálně dělány na ministerstvu financí v souvislosti s letošním rozpočtem. A příští týden seznámí ministerstvo financí s vývojem příjmů a výdajů v průběhu letošního roku, a ukazuje se, že ta situace je výrazně kritičtější než představovala veřejnosti v předvolebním období minulá vláda.

Radim Ochvat, osobní tajemník předsedy vlády ČR: Děkuji také panu místopředsedovi a nyní prostor pro vaše dotazy. Kamil Houska, televize Nova.

Kamil Houska, televize Nova: Dobrý den, já bych měl dvě otázky. Jednak by mě zajímalo, pan Paroubek dnes znovu zopakoval, že vaše vláda by neměla dělat žádné zásadní kroky, ani nepokračovat ve výměnách na ministerstvech, myslím personálních výměnách, tak jestli byste na to mohli zareagovat, jestli skutečně teď budete se takto chovat, anebo jestli budete vládnout jako plnohodnotná vláda. A pak by mě zajímala druhá věc, co bude podle vás teď následovat? Protože pan Paroubek dneska říká, že nepochybuje o tom, že by byl tím druhým pokusem pověřen k sestavení on. Tvrdí, že by byl schopen, na rozdíl od vás, sestavit vládu, která by se opřela o většinu. Jestli byste mohl ten další vývoj říci, jak vy to vidíte. Děkuji.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já si myslím, že česká politická scéna, ani česká veřejnost, by se neměla nechat zastrašit těmito výkřiky. Samozřejmě, že i my si myslíme, že je nutné jednat rychle, a my podle Ústavy potřebně rychle jednat budeme. V této chvíli nejsme ani vláda v demisi, takže, ty výkřiky jsou podle mě zbytečné. Jiří Paroubek vedl vládu, která tři měsíce po volbách, v době, kdy obstrukcemi bránil Jiří Paroubek nástupu jakékoliv vlády nové, dělala kroky, které byly naprosto bezprecedentní, a to nejenom v personální oblasti. Já mohu slíbit, že my se takových rychlých pohybů určitě vyvarujeme, ale jsme vláda, na rozdíl od té minulé, s mandátem, přestože vláda, která nedostala důvěru. Podáme demisi samozřejmě po dohodě s prezidentem neprodleně, a určitě zahájíme jako politická strana jednání, které by vedlo ke stabilnímu prostředí a ne k tomu, co se snaží dnes evokovat a navodit Jiří Paroubek. Myslím si, že Jiřímu Paroubkovi ani nejde o východisko z krize, chce si určitým nátlakem vynutit ten svůj pokus, a já se společně s většinou českých občanů nedomnívám, že jeho většinová vláda s podporou komunistů je to, co by si česká veřejnost přála.

Radim Ochvat, osobní tajemník předsedy vlády ČR: Děkuji, další dotaz. Kateřina Eliášová, Česká televize.

Kateřina Eliášová, ČT: Dobrý den, já se chci ještě zeptat, Jiří Paroubek, mimo jiné, ještě řekl, že sociální demokracie bude chtít převolit současného předsedu Sněmovny Vlčka na postu šéfa Sněmovny, aby nebyl vázaný tím slibem třetího pokusu. Co vy na to?

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Vzhledem k tomu, že ten slib byl veřejný, že všechny ostatní strany deklarovaly, že pokud nebude naplněn tento slib, tak toho předsedu před třetím pokusem odvolají, tak v tomto smyslu já věřím slibům takto učiněným veřejně, a jakýkoli jiný postup je nejenom proti politické kultuře, ale i proti základním zásadám, které vůbec v parlamentní demokracii jsou. Pan Vlček veřejně vystoupil s příslibem, že před třetím pokusem odstoupí, a všichni ostatní deklarovali, že pokud to neučiní, tak ho odvolají.

Petr Nečas, místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí: Byla uzavřena konkrétní dohoda parlamentními stranami, a tato slova pana Paroubka svědčí opakovaně o tom, jak pan Patroubek zachází s dohodami, co si o nich myslí, jak je nedodržuje apod. Myslím si, že je to další informace a další zpráva pro českou veřejnost o panu Paroubkovi.

Radim Ochvat, osobní tajemník předsedy vlády ČR: Děkuji, další dotaz.

Redaktor, Pražský deník: Já mám dvě otázky. První otázka je, jestli vláda nějakým způsobem se rozhodne vyjádřit k americkým základnám v Čechách. Vím, že není ještě oficiální žádost na stole, nicméně, pokud by byla, nebo, zda to nechá na vládě příští. A zda podpoří vlastně komunistický návrh referenda, případně vůbec nějaké referendum v této otázce.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já si myslím, že to je předvolební bouře ve sklenici vody. Tady žádný oficiální požadavek není, ani na základnu, ani na případnou radarovou jednotku. Je nesmyslné se tím zabývat v situaci, kdy taková debata ještě nebyla ani na oficiální úrovni zahájena. My jsme dnes mimo jiné v tom pořadu jednání měli i návrh zákona o referendu poslanců za KSČM Filipa, Šedivé, Rujbrové, Jičínského a dalších. A i toto byl jeden z důvodů, proč jsme tento návrh na vypsání referenda o věci, která ještě není realitou, zamítli.

Alexandr Vondra, ministr zahraničních věcí: Já ještě možná, jestli k tomu mohu dodat, já jsem byl nedávno na návštěvě v New Yorku v OSN a mluvil jsem s představiteli americké vlády, a oni mě ujistili, že v letošním roce toto téma nebude předmětem nějakého ještě definitivního vyhodnocení na jejich straně. Čili, my nevidíme žádný důvod tady, aby tato vláda činila za prvé nějaká rozhodnutí, a nevidíme také žádný důvod, proč by o tom měl v tuto chvíli jednat, nebo letos, Parlament. Je to skutečně jenom předvolební show, jiný význam ten návrh, který se tam objevil, v tuto chvíli nemá.

Petr Nečas, místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí: Je evidentní, že je to umělé předvolební téma komunistů. To, co je jediné na tom zajímavé, opět je to zajímavá informace pro českou veřejnost, je, nakolik budou ochotni se tohoto zúčastnit sociální demokraté. Ze jmen předkladatelů je zjevné, že budou, protože zvláště v souvislosti, že celá tato jednání rozjel ministr obrany za sociální demokracii pan Tvrdík. A musím říci, že tak učinil za zády Parlamentu v září 2002, že intenzivní jednání na expertní úrovni se vedla zvláště za doby, kdy předsedou vlády byl pan Jiří Paroubek, tak myslím, že to samotné vypovídá o mnohém.

Radim Ochvat, osobní tajemník předsedy vlády ČR: Děkuji, další dotaz. Pan Houska.

Kamil Houska, televize Nova: Jestli ještě mohu doplňující. Jestli už jste, pane premiére, telefonicky aspoň hovořil s panem prezidentem, a jestli už třeba máte jasno, kdy byste se mohli po jeho návratu vidět. Jestli už padl nějaký termín, kdy byste spolu mohli jednat. Děkuji.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já se přiznám, že včera z důvodu časového posunu jsem mu nevolal. On samozřejmě byl informován, dnes byl na vládě přítomen pan Jakl, takže jsme spolu chvíli hovořili. Já mu samozřejmě budu volat v době, která je přijatelná, teď po zasedání vlády. Myslím, že po jeho návratu zítra se neprodleně setkáme, dohodneme další postup a já budu připravovat podání demise na příští středu, tj. na zasedání vlády ve středu.

Radim Ochvat, osobní tajemník předsedy vlády ČR: Děkuji, další dotaz. Pražský deník, ještě jednou.

Redaktor, Pražský deník: Já se omlouvám, já tu otázku budu tedy formulovat jinak. Čili, pokud by přišla žádost Ameriky o umístění základny, ať už radarové nebo ne, pro tuto vládu, třeba získáte v příštím kole podporu, jak by se zachovala? Podpořila by referendum, nepodpořila? Podpořila by výstavbu, nepodpořila by výstavbu? Děkuji.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já, pane redaktore, na „kdybysmus“ nevěřím.

Petr Nečas, místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí: Zahraničně-bezpečnostní politika je příliš vážná věc na to, aby se tam operovalo s pojmy jako „co kdyby“, „kdybychom“ apod. Čili, tato věc není na stole, je evidentní, že několik dalších měsíců to nebude aktuální záležitost, a my nevidíme jeden jediný důvod, proč naskakovat na komunistickou vějičku předvolební agitace. Prostě tato věc je naprosto neaktuální, má v tuto chvíli stejný základ pro seriózní debatu jako debata o vyslání českého kosmonauta na Měsíc.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Možná doporučím přečíst si bezpečnostní a strategické materiály vlády Vladimíra Špidly, Stanislava Grosse a Jiřího Paroubka, tam se dočtete určitě víc, tam to všechno je.

Radim Ochvat, osobní tajemník předsedy vlády ČR: Další dotaz, prosím.

Lucie Petrová, ČTK: Já bych se chtěla zeptat, jestli byste nám mohli upřesnit, kolik budou stát ty zahraniční mise, jestli máte rozpočet. A dále, možná, že jsem to přeslechla, ale zda jste také schválili vyslání té chemické roty na summit NATO. A kolik to bude stát. Děkuji.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: To jsem možná opomněl, a mně to nepřipadalo zase tak významně důležité, je to zcela standardní postup, že na summity NATO vláda schvaluje vyslání naší jednotky. Ta jednotka je speciálně, jak jste uvedla, na protichemické, protijaderné a další hrozby, v počtu zhruba 20 mužů, jestli se nepletu. Je to standardně z rozpočtu ministerstva obrany, a k těm nákladům na naše mise, které jsou dlouhodobé, a které jsou dlouhodobě schvalovány, vám řekne Alexandr Vondra. Má ten materiál před sebou, doufám.

Alexandr Vondra, ministr zahraničních věcí: Ta kalkulace těch předpokládaných nákladů na jednotlivé operace v příštím roce, tzn. po celých těch 12 kalendářních měsíců, je na misi KFOR zhruba 950 milionů Kč, na misi v rámci EUFOR v Bosně a Hercegovině necelých 100 milionů Kč, na misi v Afghánistánu zhruba 330 milionů Kč, na misi v Iráku zhruba 255 milionů Kč, a ta mise v rámci UNIFILU, ta vyčíslena zatím není, ale myslím si, že tam ta částka bude minimální vzhledem k předpokládanému nízkému počtu těch pyrotechniků.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: K té misi v Libanonu jenom tolik, že již minulá vláda se ústy svých představitelů zavázala této mise nějakým způsobem účastnit. Pan náměstek ministra Bašta byl na jednání v Bruselu s panem Solanou a s panem Kofi Annanem, a přislíbil minimálně tuto účast, takže vláda neschvalovala nic mimořádného.

Radim Ochvat, osobní tajemník předsedy vlády ČR: Další dotaz, ještě jednou ČTK.

Lucie Petrová, ČTK: Mohu mít ještě doplňující otázku? V tom materiálu ministerstva obrany byla také možnost nasazení českých vojáků do sil rychlé reakce NATO. Vy jste to z toho vypustili, nebo jste to jenom nezmínili?

Alexandr Vondra, ministr zahraničních věcí: Ne, to jsme nezmínili. Samozřejmě to souvisí i s konáním summitu NATO v lotyšské Rize, ke kterému dojde koncem listopadu tohoto roku, a tam se předpokládá, že členské státy NATO oznámí vyčlenění svých sil do těch sil rychlé reakce, čili, NATO Response Force, a tam se počítá, že vyčleněno bude 400 osob v tom prvním pololetí roku 2007, a do 35 osob v tom druhém pololetí s tím, že tam samozřejmě o konkrétním rozhodnutí, pokud by k takovém vysílání docházelo, musí vláda ještě zaujmout stanovisko a informovat o něm Poslaneckou sněmovnu a Senát.

Petr Nečas, místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí: Já bych chtěl jenom upozornit, že u těch NATO Response Forces se jedná o potenciální vyslání, tzn. nikoliv, že vysíláme ty jednotky, ale ony jsou vyčleněny, jsou v pohotovosti, a v případě operace NATO jsou případně vyslány do zahraničí. Čili, na rozdíl od naší mise na Balkáně, v Afghánistánu a v Iráku, kde je rozhodnuto o bezprostředním vyslání, tak tady se jedná o možnosti vyslání.

Radim Ochvat, osobní tajemník předsedy vlády ČR: Další dotaz, prosím.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já jenom z těch otázek, aby nevznikl pocit, že se jedná o něco nového. Já chci paní redaktorku upozornit, že my řadu let už v těchto misích působíme.

Radim Ochvat, osobní tajemník předsedy vlády ČR: Pokud nejsou dotazy, děkuji za pozornost.

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter