Tiskové konference

17. 1. 2007 17:15

Tisková konference předsedy vlády ČR Mirka Topolánka po zasedání vlády ČR ve středu 17. 1. 2007

Martin Schmarcz, ředitel tiskového odboru Úřadu vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové, já vás vítám na první tiskové konferenci po prvním řádném jednání vlády ČR. A nyní tímto předávám slovo premiéru Mirkovi Topolánkovi, který vám řekne, o čem vláda jednala.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já vás zdravím, dobrý den. Vláda měla dnes normální pracovní den, projednávala celou řadu bodů. Mimo jiné, jedním z těch bodů bylo programové prohlášení vlády, které bylo po úpravách, buď na základě změn navrhovaných jednotlivými resortními ministry, které se nedotýkaly podstaty, ale spíše formy a formulací těch jednotlivých úkolů a cílů, tak na základě jednání s poslanci sociální demokracie bylo upraveno programové prohlášení do podoby, která je nyní v jazykové korektuře, aby mohla být předložena poslancům, a toto programové prohlášení vlády bylo jednomyslně schváleno. Takže, bude, samozřejmě, na základě zvykového práva předloženo současně, nebo v předstihu, ale bude dáno poslancům Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v souvislosti s hlasováním o důvěře vlády. Vláda projednala dva formální body, které jsou bohužel již koloritem, a to je schválení státního dluhopisového programu na úhradu rozpočtovaného schodku státního rozpočtu na rok 2007, a současně schválila možnosti operace s těmito středně a dlouhodobými státními obligacemi, které umožňují lepší obsluhu státního dluhu. Dala vyjádření ke třem poslaneckým návrhům, a to ke školskému zákonu, k trestnímu zákonu a k zákonu o obcích. Projednala celou řadu bodů. Dva body, které přerušila, se týkaly materiálu, který předkládala paní ministryně Stehlíková. Jeden se týkal úmluvy o právech dítěte, a ten druhý doporučení výboru pro odstranění diskriminace žen. U obou materiálů vláda žádá v té ukládací části po ministryni daleko konkrétnější zadání, které vyplývá ze závěrů těchto dvou institucí nebo těchto dvou zpráv. Projednali jsme rovněž změnu jednacího řádu vlády a projednali jsme některé kompetenční záležitosti týkající se nové vlády. To je zhruba všechno. Měli jsme samozřejmě daleko více bodů, k nimž buď máte vy sami dotaz nebo doplní je mí kolegové.

Martin Schmarcz, ředitel tiskového odboru Úřadu vlády ČR: Já se nyní zeptám pana vicepremiéra Čunka, případně dalších vicepremiérů, jestli to chtějí doplnit nebo jestli počkají na dotazy.

Jiří Čunek, 1. místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj: Já bych jenom doplnil jednu věc, a to, že vláda se hned začala zabývat, což já vidím jako velmi pozitivní, snížením a snižováním administrativní zátěže, protože v souvislosti s body, které tady byly s evropským právem související, a nejenom tedy s evropským a našimi povinnostmi, se ukázalo, že vládou procházejí materiály, které se nás vůbec netýkají, jako je povolávání nebo využívání dětských bojovníků apod., to jsou věci, které na vládu chodí, všichni se k nim musí vyjádřit. Jsou to tuny papíru a práce těch úředníků, takže, jsme hned stanovili nějakou redukci těchto věcí na samém počátku, a to je asi základní obsah, proč jsme ty dva materiály, které, podobného druhu, na vládě byly, vrátili, abychom snížili tu administrativní zátěž, která je skutečně nejenom v tomto, ale i v těch ostatních případech velká.

Martin Schmarcz, ředitel tiskového odboru Úřadu vlády ČR: Dámy a pánové, nyní je prostor pro vaše dotazy. Jenom bych vás rád upozornil, abyste položili dotazy skutečně všechny, protože v souladu s běžnými zvyklostmi, premiér a ministři po skončení tiskové konference nebudou odpovídat jednotlivě. Takže, prosím.

Marek Miller, Bloomberg News: Já jsem se chtěl zeptat, jestli můžete komentovat ty ústupky, které byly udělány pro poslance sociální demokracie, čeho se týkaly, nějaké detaily. Děkuji.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Tak vzhledem k tomu, že znáte jejich prohlášení, co oni berou jako to, co si vybojovali, tak to, co si oni vybojovali ne ve všech případech jsou zásadní ústupky, protože někdy se dokonce záměr těchto poslanců blíží tomu, co vláda stejně chtěla udělat, tzn. pokud mluvíme např. o zákonu o neziskových nemocnicích, tak to, že musí být nahrazen, řekl bych, s Ústavou konformní normou, nejlépe evropskou normou, o neziskových organizacích, tak to, přestože to třeba nebylo explicitně uvedeno, tak to měla v úmyslu i tato vláda. Takže, tam nakonec nám nedělalo velký problém té žádosti vyhovět. To, že jsme některé úkoly, které byly v tom programovém prohlášení, možná trochu proti smyslu a proti obecnosti toho programového prohlášení, kogentně uvedeny, že jsou nahrazeny větou, že sociální dávky budou posuzovány jednotlivě podle účelnosti a bude snaha je udělovat transparentně a adresně, tak to také v principu nejde proti filozofii této vlády. A v celé řadě těch oblastí jsme se nakonec shodli, některé ty věci se do programového prohlášení nedostaly, ale souvisí s obecnou tendencí např. daleko lepšího fungování soudů a justice, vyřešení problémů v policii a ve státním zastupitelství, a to jsou věci, na kterých jsme se nakonec shodli, že nebudeme v tomto smyslu měnit programové prohlášení vlády, protože jak poslanci sociální demokracie, kteří jsou ochotni tolerovat vládu, tak my, v této věci máme v podstatě stejný zájem.

Martin Schmarcz, ředitel tiskového odboru Úřadu vlády ČR: Pan vicepremiér Nečas má ještě k tomu doplnění.

Petr Nečas, místopředseda vlády ČR a ministr práce a sociálních věcí: Já bych označil ty formulace za upřesňovací nebo ujišťovací, a nedělaly nám v podstatě žádný problém, protože pokud např. mluvíme o daňových změnách, o daňové reformě, tak my považujeme za absolutní podmínku, ke které nás nikdo nemusel tlačit, že na těchto daňových změnách musí vydělat každý, tzn. že nesmí být žádná příjmová skupina nebo sociální skupina, které by se v důsledku těchto daňových změn zvýšily daně. Takže to, že tam explicitně tato formulace bude, tak my s tím nemáme žádný problém. Zrovna tak, větší adresnost a efektivnost sociálního systému, jak o tom mluvil pan premiér, opět je upřesňující formulace.

Martin Schmarcz, ředitel tiskového odboru Úřadu vlády ČR: Prosím, Mladá fronta Dnes.

Josef Kopecký, MfD: Dobrý den, já bych měl dvě otázky. Ono se o tom trochu hovořilo na tom jednání, které minulý týden přenášela i přímo televize, ale přece jen, jak si nyní představujete spolupráci mezi vládou a opozicí při prosazování některých klíčových záměrů. A druhá věc, jestli součástí nějaké kooperace s opozicí, alespoň minimální, bude to, že ČSSD bude mít právo si říci, kdo má být šéfem poslanecké sněmovny. Děkuji.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Tak mě připadá trochu úsměvné, že jste to jednání minulý týden, které si Jiří Paroubek sám zorganizoval, sám si určil místo, formát, dokonce mediální prezentaci, že berete vážně a seriózně. Já si myslím ale, že ať už to v pátek dopadne jakkoliv, a doufám, že ta vláda důvěru dostane, tak se tím nic nemění na těch nabídkách, které ode mě v rámci toho jednání směrem k opozici šly. To je, že dokonce je to jeden ze závazků vůči poslancům sociální demokracie, kteří jsou ochotni tolerovat vládu, a to je, že každá klíčová reformní norma bude ještě předtím, než bude předložena, konzultována s opozicí. Ty nástroje komunikace, které já jsem nabízel, ty budeme navrhovat. Jestli na ně Jiří Paroubek přistoupí nebo ne, to je mi po jeho velmi ostrých prohlášeních záhadou, to já nevím jistě. Každopádně, z naší strany ta nabídka nepochybně přijde. To, že se v minulosti osvědčila tzv. Bezděkova komise pro diskusi o důchodové reformě, s tím snad budou souhlasit všichni. My podobný nástroj budeme chtít navrhovat ve zdravotnictví, máme to dokonce v programovém prohlášení. Já ve směru k opozici nemíním dělat žádné obstrukce, protože počty poslanců v Poslanecké sněmovně nám žádné silové řešení neumožňují, takže, budeme muset komunikovat, a jsme na to připraveni. Já v tom nevidím nic nenormálního, menšinové vlády působí v celé Evropě, řekl bych, v poslední době jsou téměř standardem a fungují velmi dobře. A dokonce se jim daří realizovat někdy reformnější plány, než by někdo očekával. A mohl bych uvést celou řadu příkladů, takže, já počkám, až ty hlavy vychladnou a budu navrhovat standardní mechanismy komunikace a nástroje, které se navrhovaly během toho jednání minulý týden.

Martin Schmarcz, ředitel tiskového odboru Úřadu vlády ČR: Pan vicepremiér Nečas má opět konkrétní doplnění.

Petr Nečas, místopředseda vlády ČR a ministr práce a sociálních věcí: Já bych chtěl zdůraznit, že v tradicích demokratické kultury demokratických států je snaha v konkrétních oblastech dosahovat co nejširšího politického konsensu. Bezesporu zahraničně bezpečnostní politika, reforma bezpečnostního a zpravodajského systému, jsou záležitosti, které by měly být hluboce diskutovány s opozicí, a základní kroky by zde měly být činěny v souladu s demokratickou opozicí, a tato vláda o to bezpochyby bude usilovat. To, že tady existují kroky, které se mají dělat na desítky let, jako je třeba penzijní reforma, tak se dá dokumentovat přímo v textu programového prohlášení, kde, když si přečtete část týkající se důchodové reformy, tak zjistíme, že je to do posledního slova, do poslední slabiky, do posledního písmene, identický text, který byl dohodnut do 13. prosince se sociální demokracií. Jinými slovy, je tam popsán postup v penzijní reformě, na kterém se dohodla v prosinci ODS, sociální demokracie, Strana zelených a KDU-ČSL. Čili, je tady snaha u těchto zásadních koncepčních věcí dosáhnout co nejširší politické shody, protože jsme přesvědčeni, že tyto věci se dělají na léta, nebo na desítky let, bez ohledu na to, jaká konkrétní vláda v budoucnosti bude u moci, tak by to měla být stabilní řešení.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Takže, kdybych to měl dopřesnit na otázku pana Kopeckého. Jedna věc je umožnění vzniku vlády, druhá věc je prosazování reformních plánů, které vyžadují širší konsensus.

Josef Kopecký, MfD: Já se omlouvám, mohu vás poprosit, ta druhá otázka, vzdáte se případného práva ČSSD určit si, kdo má být jejím reprezentantem v čele Poslanecké sněmovny, nebo jestli toto se bude nějak měnit?

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já bych to nechal na další jednání. Zatím jsme svědky trochu tragikomického pokusu změny Vlčka za Vlčka, kterému přece už nikdo nemůže rozumět jinak, než obstrukci, a že si počkáme znovu až ty hlavy vychladnou a budeme se pokoušet dohodnout na předsedovi Poslanecké sněmovny. My jsme nikdy nezpochybňovali právo opozice předsedu Poslanecké sněmovny mít, ale není to žádný automatismus. Já si myslím, že k tomu jednání teprve dojde.

Martin Schmarcz, ředitel tiskového odboru Úřadu vlády ČR: Jsou nějaké další dotazy? Bloomberg.

Marek Miller, Bloomberg News: Já mám ještě jednu otázku a týká se toho, zda v programovém prohlášení vlády budou nějakým způsobem jinak uchopeny privatizační plány té nové administrativy v porovnání s koaliční smlouvou, kterou jste před časem uzavřeli, jestli tam můžeme hovořit o identických prohlášeních, jestli k tomu můžete něco říci.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já znovu zopakuji to, co jsem už několikrát řekl – programové prohlášení vlády je jiný žánr, než je koaliční smlouva a její programová část, ale věcně, obsahově, jsou ty dokumenty identické. Liší se pouze forma, žánr, tzn. jsou tam doplněny některé věci, které připadaly všem třem koaličním stranám jako automatické a nebylo třeba je do koaliční smlouvy nějakým způsobem kodifikovat, tak o ně je případně to programové prohlášení rozšířeno, to jsou věci nekonfliktní. Některé věci jsou pouze dopřesněny anebo doplněny na základě jednání s poslanci ČSSD, kteří jsou ochotni tolerovat vládu. Nicméně, obsahově je ten dokument totožný.

Martin Schmarcz, ředitel tiskového odboru Úřadu vlády ČR: Televize Prima má dotaz?

Helena Šulcová, televize Prima: Já jsem se chtěla zeptat, jestli máte nějaké informace o tom, že by poslancům Pohankovi a Melčákovi bylo po tom včerejším vystoupení nějakým způsobem vyhrožováno, a jestli popřípadě mají ochranku?

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Samozřejmě, že oni sami jsou pod obrovským tlakem, není to tlak, jak jsme se někde dočetli, ze strany ODS nebo trojkoalice. Oni sami mají pocit, a to je spíš otázka na ně, že jsou sledováni, že jsou odposloucháváni nelegálně. Je na ně vytvářen určitý nátlak a myslím, že to je spíš otázka na ně. Oni zatím o ochranu nepožádali.

Martin Schmarcz, ředitel tiskového odboru Úřadu vlády ČR: Prosím, jsou nějaké dotazy? Mladá fronta Dnes, pan Dolejší.

Václav Dolejší, MfD: Dobrý den. Pane premiére, já bych se chtěl zeptat, vy jste v létě říkal, abych citoval přesně – přeběhlíci vždy budou podezřelí z korupce a vydírání. Jestli tito dva pánové jsou přeběhlíci, platí to, neplatí? Děkuji.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Tak já pokládám ty mediální útoky na „přeběhlictví“ za nemístné v případě té dohody, kterou jsme zcela otevřeně a veřejně udělali s některými poslanci. Odvažuji se tvrdit, že zhruba možná čtvrtina poslanců ČSSD má podobný názor jako má pan Melčák a pan Pohanka, že by ČSSD měla setrvat v opozici, že by měla být konstruktivní tvrdou opozicí, a že by neměla usilovat o křesla ve vládě za každou cenu. To, že tu odvahu našli pouze někteří, ukazuje spíše na obraz nebo na situaci v sociální demokracii. To zcela otevřené jednání, a nakonec i určité programové ústupky, svědčí o tom, že to žádní přeběhlíci nejsou. Přeběhlíkem mohl být pan Kott, který, a málo se o tom píše, držel vládu Jiřího Paroubka i Stanislava Grosse jedním hlasem. To byl opravdu přeběhlík z jedné části politického spektra do druhého. Nicméně, ani pan Melčák ani pan Pohanka nesignalizují změnu svých politických názorů, a dokonce ta jejich tolerance neznamená automatické hlasování pro každou normu, kterou trojkoalice předloží. Myslím, že to z těch prohlášení vyplývá zcela jasně. Já je nepokládám za přeběhlíky. A mimochodem, když si přečtete Ústavu – Ústava nezná politické strany v tom smyslu hlasování o důvěře, tam každý hlasuje sám za sebe, hlasuje podle svého vědomí a svědomí. Mně připadá daleko větším „přeběhlictvím“ to, že někdo proti své vůli a proti svému svědomí hlasuje na základě rozhodnutí nějakého stranického sekretariátu, přestože si myslí opak. Mně připadá daleko větším „přeběhlictvím“ to, že někdo je ochoten vládnout s komunisty, a tím popřít celý polistopadový vývoj. To bych řekl, že je „přeběhlictví“. To, co udělali ti dva poslanci, mně připadá velmi odvážné a znamená to spíše zlepšení politické kultury v této zemi než opak, protože oni veřejně ještě před hlasováním vystoupili, proč budou tolerovat tuto vládu, za jakých okolností a z jakých důvodů. To si myslím, že otevřenější být nemůže a ty mediální komentáře mně připadají velmi nemístné.

Martin Schmarcz, ředitel tiskového odboru Úřadu vlády ČR: Prosím, jsou nějaké dotazy? Já vím, že všichni již pospícháme do sněmovny.

Petr Vašek, Hospodářské noviny: Já bych měl dotaz na pana premiéra a na pana předsedu Čunka, co oni osobně považují za největší ústupky v té dohodě s panem Melčákem a Pohankou?

Jiří Čunek, 1. místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj: Já jsem s panem Melčákem ani s panem Pohankou nejednal, já jsem jenom včera s kolegy Bursíkem a Nečasem dělal závěrečnou redakci programového prohlášení vlády. Tam chci jenom zdůraznit, že tam bylo daleko více připomínek od ostatních koaličních poslanců, se kterými jsme se museli vypořádat. Samozřejmě tam byly připomínky odborné z ministerstev, protože každý z nás, jak si „sedl“ na ministerstvo, tak chtěl dopracovat programové prohlášení v těchto částech. Dokonce bych řekl, že některá zpřesnění směrem k sociální oblasti, mně, nebo, řekl bych, KDU-ČSL, vyhovovala, protože tím pádem zamezují jinému výkladu, než ten smysl skutečně měla. To znamená, já dám jeden příklad, o kterém myslím, že se tady zmínil pan kolega Nečas. Když mluvíme o tom, že stanovíme jednotnou sazbu DPH v rozmezí 17 – 19 %, tak je samozřejmě jasné, že čím nižší sazbu určíme, tak tím na druhé straně jsou položky, které jsou sociálně citlivé, u kterých bude snížena sazba DPH. Takže, tam si myslím, že to zpřesnění, že ta snížená sazba DPH skutečně bude u položek, které sociálně slabé občany nejvíce postihují, že bude opravdu vypočtově co nejnižší, atd. To si myslím, že byl závazek, ke kterému směřovaly všechny strany, a to dopřesnění tam takové je. A k těm sociálně ostatním věcem, které jsou sociálně citlivé a jsou dopřesněny, tak tam my nemáme zásadních důvodů něco měnit, to je v pořádku.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já bych řekl, že to, co požadovali poslanci, tak se blížilo tomu, co jsme vyjednali se sociální demokracií v prosinci. Například u poplatků u lékaře požadoval Jiří Paroubek, a několikrát to veřejně prezentoval, sociální diferenciaci, a to je i jedním z vyjednávacích úspěchů poslance Melčáka a Pohanky při tom vyjednávání s trojkoalicí. Jsou to možná drobnosti, ale pro ně osobně ty věci byly natolik důležité, že jsme nakonec na tyto změny přistoupili, protože nejsou proti duchu té trojkoaliční smlouvy tak, jak jsme ji uzavřeli.

Martin Schmarcz, ředitel tiskového odboru Úřadu vlády ČR: Dámy a pánové, jsou nějaké další dotazy? Česká televize, pak Mladá fronta, pan Dolejší.

Daniela Písařovicová, ČT: Já jsem se chtěla zeptat, jestli jste řešili i zprávu o dálniční síti a o tom, jak zvýšit bezpečnost na dálnicích. Mělo to být dnes, měli jste to na stránkách.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: To byla pouze informace. Já myslím, že to nebyl bod, který by byl projednáván a nějakým zásadním způsobem by něco měl změnit. Ten materiál máte samozřejmě i pro vás k dispozici, protože to je pouze informace.

Martin Schmarcz, ředitel tiskového odboru Úřadu vlády ČR: Jinak, pokud budete chtít informace, co vláda projednala, neprojednala, tak po skončení tiskové konference, jak už jste si zvykli, u paní Júdtové z tiskového odboru se můžete informovat.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Některé body byly přerušeny.

Martin Schmarcz, ředitel tiskového odboru Úřadu vlády ČR: Nyní pan Dolejší.

Václav Dolejší, MfD: Já jsem se ještě chtěl zeptat, jestli opravdu věříte v prosazení reforem, když oba poslanci, a vlastně i Jiří Paroubek, jak se ukázalo během těch osmi měsíců, tu podporu nedokáží prostě přislíbit, nebo-li, jestli pak vláda dodrží to, co slibuje, že vyvolá nebo zařídí předčasné volby. Děkuji.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já vás pane Dolejší nechám poslat na stáž do Dánska, kde právě taková menšinová vláda prosadila poměrně velmi razantní reformy, které předtím nebyla schopna prosadit ani levicová ani středopravicová koalice. To, že to je možné, že to vyžaduje trpělivost, mravenčí práci, získávání podpory pro jednotlivé zákony těmi metodami, které jsem uváděl, tzn. pomocí komunikačních nástrojů, to je pravda. Ale kdybych nevěřil, že neprosadíme ty věci, na kterých jsme se se sociální demokracií dokonce byli schopni dohodnout, to bych byl opravdu malověrný, a v tom smyslu by asi nemělo smysl takovou vládu vůbec skládat. Navíc, existuje ten instrument, a já na něj chci upozornit opakovaně, článek 10 koaliční smlouvy, a to je, že v případě, že např. nebudeme schopni schválit reformní státní rozpočet, uděláme všechno pro to, aby ta vláda skončila a konaly se předčasné volby. Tak to ukazuje to, jakým způsobem, a na základě jakých principů, jsme k ustavení této trojkoalice přistupovali, tzn. buď reformní zákony, reformní vláda, nebo předčasné volby. Znovu opakuji, že to je poctivé řešení, a pokud vám to nepřipadá, jak naznačují některé vaše komentáře, tak já vám to neberu, ale myslím, že se mýlíte.

Martin Schmarcz, ředitel tiskového odboru Úřadu vlády ČR: Nějaké další dotazy? Pokud nejsou, tak já vám děkuji a uvidíme se příští středu, kdy budete moci zkontrolovat, jak vláda pracuje, jestli skutečně prosazuje program, nebo ne.

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter