Tisková konference předsedy vlády ČR Mirka Topolánka po zasedání vlády ČR ve středu 30. 5. 2007:

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové, já vás vítám na tiskové konferenci po zasedání vlády. Vítám předsedu vlády pana Mirka Topolánka a ministra financí pana Miroslava Kalouska. O slovo poprosím předsedu vládu.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Dobrý den. Do úvodu – my jsme dnes řešili, mimo jiné, v té části Evropská agenda rozhodnutí vlády o tom, jestli ČR půjde do žaloby s Evropskou komisí o tzv. nadlimitních zásobách, mimo cukr. Myslím, že všichni tu kauzu známe, a my jsme přesvědčeni, že tady to naše postavení je velmi silné. Jedná se spíše o diskusi jednotlivých statistických úřadů a vláda rozhodla do této žaloby jít. Myslím si, že velmi významné jednání jsme vedli o tzv. antidiskriminačním zákoně. My jsme ten bod přerušili spíše z formálních důvodů. Jsou tam některé nejasnosti ohledně tělesně postižených, ohledně dalších formulací a budeme se tím zabývat na vládě příští. Schválili jsme, a musím říci, že se vyplatil ten určitý odklad, zákon o emisních limitech, který se po té diskusi na vládě před několika týdny výrazně zjednodušil jak počtem tabulek, tak počtem těch příloh a vyjádřila s ním souhlas všechna zainteresovaná ministerstva, tzn. personálně jak Martin Bursík, tak Martin Říman, tak Petr Gandalovič, a to pokládám za velký úspěch a vyplatilo se, že se těch několik týdnů na té věci ještě pracovalo. Ostatní věci, které se schválily, byly drobné. Z těch významnějších, a to nechám spíše Miroslavu Kalouskovi, bylo rozhodnutí o výběru majetkové účasti státu nebo o privatizaci Škodaexportu, o kterém se již dlouho mluvilo a dneska vláda rozhodla o způsobu privatizace. Musím říci, že z těch věcí, které se dnes ještě projednaly, byl velmi významný, a také se přerušil, ten bod, návrh zákona o řešení digitalizace. To je věc, kterou říkám proto, že nepochybně bude zajímat i zde zúčastněné televize, zde zúčastněné účastníky toho procesu. Ten návrh, který vypracovalo ministerstvo vnitra, který teď bude předkládán podle nové kompetence ministrem průmyslu a obchodu a ministrem kultury, je kompromisem, jak řešit situaci s náběhem digitalizace s tím, co všechno provází ten proces, to je vlastně soudní rozhodnutí o neplatnosti licencí po výběru Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Je to, samozřejmě, diskuse o naplnění Fondu kinematografie. Chci říci, že tento zákon budeme projednávat znovu 18. a bude dopracován spíše v legislativní podobě. Dnes jsme na návrh ministra vnitra odvolali z funkce, poté, co splnil svůj úkol – překlenout určité období po odchodu Karla Randáka, tak jsme odvolali ředitele Jiřího Langa z vedení Úřadu pro zahraniční styky a informace, a byl jmenován dosavadní náměstek Schwarz. Myslím si, že z těch věcí, které jsme projednali a vedli k nim rozpravu, je to zhruba všechno. Možná ještě věc – schválili jsme materiál, který souvisí, časté dotazy, jestli vláda má strategii a plán k prosazování svého programového prohlášení. Byl schválen materiál, který se jmenuje Programové cíle vlády ČR do roku 2010, kde, samozřejmě, jsou síťové grafy, kde jsou stanoveny jak priority, tak časový harmonogram, tak souslednost, případně propojenost jednotlivých cílů, ať už jsou to cíle dílčí nebo cíle hlavní, a tento materiál chceme předložit i zákonodárcům, aby si mohli kontrolovat určitý harmonogram a „roadmap“ konání vlády. Diskutovali jsme také o naplnění kontrolních a dozorových činností Úřadu pro ochranu osobních údajů z hlediska vstupu do schengenského prostoru. Ani tento materiál jsme nedoprojednali do konce, máme určité výhrady. A mimo jiné jsme zřídili komisi, což je úkol, který jsme si dali již před volbami, pro narovnání vztahů mezi státem a církvemi a náboženskými společnostmi. Tato komise je na úrovni ministerské, je šestičlenná. V té komisi je ministr Kalousek, ministr Gandalovič, ministr Jehlička, ministr Schwarzenberg, ministryně Stehlíková a místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová. Předsedou bude, samozřejmě, ministr kultury Václav Jehlička. Myslím, že to jsou všechny ty klíčové věci. Děkuji.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, slovo má ministr financí pan Miroslav Kalousek.

Miroslav Kalousek, ministr financí: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, jak jste již slyšeli, dnes vláda rozhodla o zařazení majetkové účasti státu v akciové společnosti Škodaexport. Jedná se v zásadě o reprivatizaci, protože vláda ČR v roce 2001 se rozhodla finančně restrukturalizovat Škodaexport, který byl v obtížné situaci a stala se tak majoritním akcionářem. Nyní vlastně přistupujeme k reprivatizaci majetkové účasti. Ministerstvo financí je 100%, tedy jediným, akcionářem akciové společnosti. Vláda rozhodla o zařazení toho podílu do privatizace, rozhodla o tom, že bude uspořádáno výběrové řízení, bude uspořádáno dvoukolově. V prvním kole uchazeči musí prokázat splnění kvalifikačních kritérií, a ti, kteří prokáží kvalifikační kritéria, postupují do druhého kola, kde rozhodne jediné kritérium, a sice – nabídnutá cena. Rovněž tak vláda rozhodla o ustavení komise pro vyhodnocení těchto nabídek a v té komisi budou dva zástupci ministerstva financí, dva zástupci ministerstva průmyslu a obchodu, po jednom zástupci bude mít Úřad vlády, Česká exportní banka, EGAP, protože Česká exportní banka i EGAP jsou významně angažovány v aktivitách Škodaexportu. Tolik k tomuto privatizačnímu rozhodnutí dnešní vlády a já si dovolím využít tiskové konference po vládě k tomu, abych okomentoval bod, který sice na vládě nebyl, ale který je jistě v zájmu médií, a to je zveřejnění hodnocení Českého konvergenčního programu Evropské komise. To hodnocení je podle našeho očekávání mimořádně kritické. Nejurgentnější problémy Evropská komise vidí, upřímně řečeno, v těch samých bodech, kde je vidí vláda ČR, tzn. ve vysokém podílu mandatorních výdajů, v nezbytnosti realizovat důchodovou reformu, reformu systému zdravotní péče. Komisař Almunia vyjádřil politování nad stavem českých veřejných financí. Myslím si, že by se dalo volit i silnější slovo, slovo politování je slovo diplomatické. Já k tomu mohu říci jediné, ta kritika, je, samozřejmě, nepříjemná, mnohem nepříjemnější je, že je absolutně objektivní a pravdivá. ČR neměla a nemá žádný objektivní důvod, aby po několika letech výrazného hospodářského růstu měla takový schodek, a zejména takové trendy autonomního vývoje veřejných rozpočtů, pokud bychom k reformám nepřistoupili. Neměli jsme ani enviromentální katastrofu, ani válečný stav, ekonomika se dynamicky vyvíjela, a přesto se otevíraly nůžky mezi příjmy a výdaji ze státního rozpočtu, zejména díky mimořádnému nárůstu mandatorních výdajů a ten důvod je jediný. Tím důvodem je politická neodpovědnost. Žádný jiný důvod fiskální expanze v době hospodářského růstu prostě tady nebyl. Takže, naším prvořadým úkolem, nejenom proto, že nás Evropská komise kritizuje, ale především pro budoucnost ČR a pro budoucnost příštích generací, ty otevírající se nůžky bilance veřejných rozpočtů sklapnout, přivřít reformním úsilím. Já 9. července na Radě ministrů financí EU budu, samozřejmě, náš konvergenční program obhajovat, budu na kritiku, nejenom Evropské komise, ale především svých kolegů, reagovat. Mám trochu výhodu, že to bude poté, co Poslanecká sněmovna projedná reformní balíček vlády, takže, buď budu moci demonstrovat první reformní úsilí vlády, která povede ke snižování deficitu, nebo jako ministr v demisi budu muset oznámit, že reformní úsilí ČR chybí. Ale v každém případě už budeme více vědět, na čem jsme. Za předpokladu, že bychom reformním úsilím nebyli schopni plnit své vlastní závazky, které jsme každoročně porušovali, my sami jsme se zavázali k výdajovým limitům, které jsme porušovali, my sami jsme se zavázali k principu, že vyšší příjmy z vyššího HDP budou zapojovány proti snižování deficitu a nebudou zapojovány proti vyšším výdajům. To byly naše vlastní závazky, které jsme každoročně porušovali, takže, pokud bychom dál v této politice pokračovali, tak, samozřejmě, musíme počítat, kromě vlastní složité situace, musíme počítat i s tím, že nám to nikoliv Evropská komise, ale naši partneři v EU, tzn. ostatních 26 členských států, prostě nebudou chtít platit a podle toho také přistoupí k možnosti čerpání ČR ze strukturálních programů. I to je, samozřejmě, jeden z důvodů, proč jsou reformní kroky naprosto nevyhnutelné.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji ministru financí panu Miroslavu Kalouskovi a teď je prostor na vaše dotazy. Prosím.

Helena Šulcová, televize Prima: Dobrý den. Já bych se chtěla zeptat obou pánů na ten antidiskriminační zákon, jestli vy osobně jste s tím měli problém, pokud jste měli výhrady, tak jaké?

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já se budu k antidiskriminačnímu zákonu vyjadřovat poté, co bude schválen.

Miroslav Kalousek, ministr financí: Řekl jsem ráno jedné kamery, že se opravdu nedomnívám, že musíme mít úplně na všechno zákon. Nicméně, antidiskriminační zákon je nezbytnou transpozicí evropské směrnice, tzn. plníme nějaké závazky. Pro mě je důležité, abychom opravdu pouze transponovali směrnici a neextendovali některé věci, které pokládám za zbytečné, ale k nim bych se opravdu vyjádřil až tehdy, až ten zákon bude schválen, třeba tam nebudou.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Prosím, další dotaz.

Kamil Houska, televize Nova: Dobrý den, já bych měl otázku na předsedu vlády v souvislosti s tou kritikou ze strany Evropské unie, jestli si myslíte, že ta vaše chystaná reforma bude natolik silná, že to zlepší ten stav anebo to pouze, řekněme, jenom v této první fázi zastaví to rostoucí zadlužování?

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Ta reforma bude a je nastavena tak, že nejenom, že zastaví expanzi veřejných výdajů a mandatorních výdajů, ale bude působit autonomně ke snižování schodku rozpočtu. To znamená, je nastavena trendově, takže, nejenom, že budeme plnit kritéria a nebudeme vystaveni potenciální kritice Evropské komise a členských států, ale budeme i dlouhodobě trendově plnit konvergenční kritéria, která mohou vést k přijetí eura. Ta reforma v tomto smyslu je dostatečná tak, jak je nastavená. Pokud by byla schválena tak přesně naplňuje nebo odstraňuje ty výhrady Evropské komise, jak byly prezentovány dnes.

Miroslav Kalousek, ministr financí: Jestli smím říci ještě několik vět. Myslím si, že takto se dá asi popsat plánované reformní úsilí vlády. Tento první reformní balíček, který začne Poslanecká sněmovna projednávat příští týden, je dominantně odstraňováním toho, co se stalo. Ty další kroky jsou nezbytnými odpověďmi na výzvy budoucího vývoje, tedy zejména na stárnutí generací, obsažené zejména v penzijní reformě a v reformě zdravotního systému. Myslím, že takto se dá asi časově v obecné rovině rozdělit to, co před vládou stojí. Napravit to, co se stalo, to je ten balíček A, odpovědět na výzvy dalšího vývoje, balíček B.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Samozřejmě, co se týká veřejných financí, je to pravda, nicméně, první etapa důchodové reformy půjde do Poslanecké sněmovny, samozřejmě, ještě letos, i když není součástí toho připravovaného balíku, který je ve Sněmovně projednáván příští týden.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Prosím, další dotaz.

Jan Hreňo, ČT: Já se ještě vrátím k tomu Škodaexportu. Chci se zeptat, jestli už máte představu, kolik by ta privatizace mohla vynést a jestli už je také nějaké určení, kam by ty peníze mohly jít, jestli např. do fondu dopravní infrastruktury?

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Peníze půjdou do příjmů státního rozpočtu, takže, nejsou „omašličkované“, půjdou na privatizační účet. A my se k tomu vyjádříme, když tak, oba. U Škodaexportu bych řekl, že, samozřejmě, ten výnos je důležitý, ale daleko důležitější je to, že je tam celá řada garancí z České exportní banky a naší státní pojišťovací společnosti EGAP. Je tam celá řada rozjednaných a už podepsaných zakázek, je to podnik, který za těch 17 let po revoluci neztratil své jméno v zahraničí, takže, u toho výnosu my dáváme daleko větší důraz na to, aby zůstala tato společnost ku prospěchu našim vývozcům investičních celků, pokud to bude možné. A ten výnos odhadujeme v řádu stovek milionů korun, ale předjímat ho nemíním, protože to je otázka v té druhé fázi toho výběru. Jednoznačně to kritérium – cena – nejsme schopni odhadnout, kam až ta cena se vyšponuje, jak investoři ocení fakticky ten bonus společnosti, která má nasmlouvány miliardové zakázky. V tomto smyslu já nepředjímám privatizační výnos za Škodaexport a není to asi ani to hlavní kritérium.

Miroslav Kalousek, ministr financí: Já pevně doufám, že v té soutěži dostaneme více než částku, o které přemýšlím, a kterou vám, samozřejmě, neřeknu, protože kdybych ji řekl, tak by mně vyšší částku nikdo nenabídl.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Prosím, další dotaz.

Daniel Takáč, ČT: Dobrý den. Na pana premiéra, chtěl bych se vrátit k té kritice Evropské komise ohledně našich veřejných financí. Pana premiéra bych chtěl požádat, jestli může jednoznačně popsat viníka této situace a pana ministra financí, říkal tady, že kdybychom s tím nic nedělali, tak by nám ostatní členské země EU, lidově řečeno, odmítly dávat peníze. Je nějaký odhad, o kolik bychom takto mohli přijít? Děkuji.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Na první otázku je celkem jednoduchá odpověď. Po, řekl bych, počátečním úsilí Špidlovy vlády a nerealizaci těch kroků, jsou to všechny tři předcházející vlády, tzn. jak Špidlova, tak Grossova, tak především za ten poslední půlrok v roce 2006 vláda Paroubkova. Je to celkem jednoznačné, dá se to prokázat na všech číslech, která jsou k dispozici.

Miroslav Kalousek, ministr financí: Možná, že kdybychom vzali hlasování ve Sněmovně, že bychom to politické spektrum mohli rozšířit. Já se domnívám, že odpovědnost nese v zásadě celá politická reprezentace v minulých 12ti letech. Já osobně se k té spoluodpovědnosti hlásím. Na otázku, o kolik bychom mohli přijít. Dá se očekávat, že do dvou měsíců Evropská komise bude formulovat svá doporučení a ČR bude mít do ledna 2008 čas na to, aby demonstrovala, že tato doporučení je připravena plnit, a že skutečně prokazuje reformní úsilí. Pokud bychom tak neučinili, jinými slovy, pokud by reformní kroky nenalezly podporu, k tomu „sankčnímu“ řízení by došlo až začátkem roku 2008. Zatím to nemá precedent v Evropské unii, takže lze těžko odhadovat nebo kvantifikovat výši možných sankcí, ale že by k nim bylo přistoupeno a že by byly redukovány o možnosti čerpání ze strukturálních fondů, o tom prostě není pochyb. Já bych na místě svých kolegů, kdybych hodnotil nějakou jinou zemi ve stejné situaci, tak bych, samozřejmě, postupoval stejně. To není potom rozhodnutí Evropské komise, to je společné rozhodnutí všech zemí a proč by to jiné země, které se chovají k finanční politice odpovědně, měly nějaké neodpovědné zemi platit? Na tuto otázku existuje jednoznačná odpověď – proč by nám to měly platit? Platit nám to nebudou.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, další dotaz, prosím.

Jan Hreňo, ČT: Já se omlouvám, já se ještě jednou vrátím k tomu Škodaexportu. Co vedlo k rozhodnutí Škodaexport privatizovat, a jestli ten očekávaný výnos, který zatím nechcete říct, kolik čekáte, jestli pokryje ty náklady, co vlastně stát s tím Škodaexportem měl hlavně okolo roku 2002, kdy ho vykupoval zpátky?

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já tu otázku otočím. Proč Škodaexport neprivatizovat?

Miroslav Kalousek, ministr financí: To je filozofická otázka, naprosto správná. Tato vláda se nedomnívá, že úkolem státu, že je stát si občané nezřizovali proto, aby vlastnil pivovary, aby vlastnil obchodní společnosti, aby vlastnil podnikatelské subjekty. Stát mají občané pro úplně jiné účely. To znamená, vláda má v úmyslu, samozřejmě, zprivatizovat své majetkové účasti tam, kde není nezbytné, aby je měla. Nikoliv tam, kde by se účastnila podnikání, to není účel.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, další dotaz. Žádné dotazy. Nashledanou.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Děkujeme, pěkný den.