Tisková konference předsedy vlády ČR Mirka Topolánka po zasedání vlády dne 19. 12. 2007

Jana Bartošová, tisková mluvčí: Dobrý den dámy a pánové, já vás vítám na tiskové konferenci po zasedání vlády. Dovolte mi zde přivítat členy vlády: předsedu vlády pana Mirka Topolánka, ministra financí pana Miroslava Kalouska, ministra vnitra pana Ivana Langra a ministra spravedlnosti pana Jiřího Pospíšila. Předsedu vlády poprosím o úvodní slovo.
Mirek Topolánek, předseda vlády: Jak už to tak bývá, tak ty poslední vlády v roce nejsou ty nejjednodušší, ale kupodivu nejsložitější. My jsme projednávali s rozpravou, to znamená s diskuzí o daných tématech zhruba 40 bodů.
Pan ministr Kalousek nám představí kromě, já bych řekl, napravení určitých informací o dluhu v Libii, také bod, který jsme projednávali společně s Centrální bankou a to je vyhodnocení plnění Maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti České republiky s Eurozónou. Myslím, že mohu oznámit už teď, že nebudeme diskutovat silniční zákon, my jsme to ještě odložili do 9. 1., protože tam ještě máme nějaký prostor, ta stanoviska se blíží, máme tam některé, potřebujeme udělat určitou studii dopadů a myslím si, že toho 9. 1. ten zákon může být schválen.
Klíčové normy, které jsme dnes schvalovali, se týkaly resortu spravedlnosti, představí vám je Jiří Pospíšil, je to návrh zásadní rekodifikace trestního práva hmotného a návrh zákona, kterým se mění občanský soudní řád. Ministr vnitra měl dnes celou řadu bodů, s kterými vás seznámí sám. K bodům, které navrhli poslanci, našel snad jediný bod určitý neutrální postoj vlády a to byl bod, který se týkal zákona o vodách a prodloužení té doby, po kterou mohou ti oprávnění žádat úřady, takže to byla spíše formální věc, všechny ty ostatní návrhy, byly fakticky na návrh Legislativní rady vlády budou doručeny do poslanecké sněmovny se zamítavým stanoviskem.
Schválili jsme návrh zákona o elektronických komunikacích a obrovské množství nařízení, které koncem roku také patří k projednávání, které se týkali například poskytování příplatků k důchodu, ke zmírnění některých křivd, způsobených komunistickým režimem, byly to příspěvky na bydlení ze státní sociální podpory, bylo to nařízení o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, byly to podobné návrhy ministryně obrany a ministra vnitra, nejrůznější náhrady na ztrátách na výdělku, apod.
Schválili jsme také návrh nařízení vlády o národním programu snižování emisí, ze stávajících zvláště velkých spalovacích zdrojů. Schválili jsme celou řadu formálních bodů, které se týkaly statutu rady pro zahraniční rozvojovou spolupráci, některé změny v Legislativní radě vlády, souhlasili jsme s přelety, apod.
Já vás nechci tím, co všechno jsme projednávali trápit, myslím si, že ty body, které budou prezentovat ti ministři, jsou v tomto smyslu daleko zajímavější a poprosím tedy, aby se postupně vyjádřili k těm matériím, které předkládali.
Jana Bartošová, tisková mluvčí: Děkuji předsedovi vlády, nyní má slovo ministr financí pan Miroslav Kalousek.
Miroslav Kalousek, ministr financí: Dobrý den, já budu stručný, když tak prosím jsem k dispozici vašim dotazům. Především bych vás rád informoval o tom, že na uzavřeném jednání vlády byl projednáván problém deblokace Lybijského dluhu, který vznikl v době Československa. Informoval jsem vládu, že na posledním mezivládním jednání předložila libijská strana dopis z roku 1997, který zpochybňuje existenci tohoto dluhu, ale který je podepsán zřejmě tehdejším egyptským deblokátorem. Vzhledem k tomu, že zmíněný dopis nemá ani základní předepsané náležitosti, obsahuje chyby a překlepy, jedná se evidentně o snahu poškodit zájmy České republiky a uvést v omyl lybijskou stranu. Znovu zdůrazňuji, že byl datován v roce 97 a že byl předložen teprve na posledním jednání. Ministerstvo financí tedy podává na základě tohoto dokumentu podnět k šetření orgánům činným v trestním řízení. Libijský dluh je do současnosti plně evidován v národních bankách obou států a jeho dořešení bude dále pokračovat jednáním s ministerstvem financí Lybie. Tolik k této otázce.
Jinak dovolte, abych vás informoval o tom, že jsem vládu požádal o změnu úkolu ve vztahu k loterijnímu zákonu. Bylo ukončeno připomínkové řízení k legislativní předloze, připomínkové řízení, které mě utvrzuje v přesvědčení, že zahájit legislativní podobou zákona nebyl úplně šťastný krok, že ten správný krok je předložit k diskuzi věcný návrh zákona a diskutovat koncepci a učinit zásadní politická rozhodnutí, a pak tato rozhodnutí přepsat do legislativní podoby. Proto mě dnes vláda uložila, abych nepostupoval dál v legislativním procesu v té legislativní předloze, ale abych zpracoval a v příštím roce předložil věcný návrh loterijního zákona, který po diskuzi a rozhodnutí bude přepsán do legislativní podoby. Byla celá řada dalších bodů na vládě, která se týkala ministerstva financí, ale já nechci zdržovat kolegy s důležitějšími předlohami a ponechám to na vašem zájmu a na vašich dotazech. Prosím.
Jana Bartošová, tisková mluvčí: Děkuji ministru financí, nyní má slovo ministr spravedlnosti pan Jiří Pospíšil.
Jiří Pospíšil, ministr spravedlnosti: Děkuji. Dobrý den dámy a pánové. Takto vypadá návrh nového trestního zákoníku, který dnes vláda schválila. Splnili jsme tak slib, který je i v programovém prohlášení, že vláda dokončí novou kodifikaci trestního práva hmotného. Zdůrazňuji, že to není pouhá novela, je to úplně nový zákon, úplně nový zákoník a z pohledu trestního práva je to samozřejmě historická chvíle.
Ten návrh přináší mnohé změny, já v tuto chvíli zdůrazním pouze některé. Za prvé přináší novou systematiku trestních činů, kdy na prvé místo klade trestné činy proti životu a zdraví jako nejzávažnější trestné činy a také výrazně zpřísňuje sankce, zpřísňuje se sankce výjimečného trestu, atd.
Za druhé posiluje postavení státních zástupců, tzn. v případě, kdy je evidentní, že důkazy jsou nedostatečné a že soud by rozhodl v prospěch obviněného a nemohl by odsoudit, tak může státní zástupce sám rozhodnout a řízení zastavit. To znamená do budoucnosti to bude vyžadovat od našich státních zástupců větší odpovědnost, větší odvahu a ochotu věci ukončit a přijít s obžalobou jen v případě, kdy státní zástupce bude mít vysokou míru pravděpodobnosti, že bude schopen u soudu obstát.
Třetí věcí, kterou chci zmínit, je to, že nový zákoník počítá s alternativními tresty. Dnes v České republice máme 19 000 lidí ve výkonu trestu odnětí svobody, jsme tak na špičce Evropy v přepočtu na 100 000 obyvatel, co se týče počtu osob, které vykonávají trest odnětí svobody a do budoucna bude třeba tento trend změnit. Proto například přicházíme s trestem domácího vězení. Je to velmi důležitá věc, která pomůže do budoucna.
A poslední věc, kterou takto namátkou zmíním, je posílení principu ochranného léčení, tzv. zadržovací detence, o které jsme již hovořili. Vláda klade velký důraz na to, aby v České republice vznikly tzv. detenční ústavy, do kterých budeme umisťovat pachatele závažné trestné činnosti, kteří páchají trestnou činnost v důsledku nějaké duševní poruchy a nebo nemoci. Nemohou tak být ve výkonu trestu a hlavně je velké nebezpečí, že výkon trestu nepomůže v resocializaci a že budou dále páchat trestnou činnost. Sexuální delikventi, jsou to lidé, kteří jsou agresoři, atd. Takže cílem vlády je ochránit společnost před takovýmito útočníky. Tolik tedy velmi stručně k trestnímu zákoníku.
Jak již avizoval pan premiér, druhá klíčová norma, která dnes byla přijata, je relativně rozsáhlá novela občanského soudního řádu, jejímž cílem je obecně ochránit práva dítěte, posílit práva dítěte a to ve všech řízeních, která se dětí dotýkají. Mimo jiné zavádíme úplně speciální typ soudního řízení. V případě tzv. mezinárodního únosu dítěte, kdy dítě z manželství dvou občanů různých států je proti vůli druhého rodiče odvezeno do jiné země. Jsou to příklady v České republice, například kauza Barao, kdy děvčátko s Portugalska bylo zde v České republice proti vůli otce a my právě chceme, aby soudy v takovýchto případech velmi rychle rozhodovaly, rozhodovaly v řádech týdnů, tak aby to rozhodnutí, co možná nejméně, poškodilo dítě. Protože problém je, pokud soud rozhodne po třech letech, tak samozřejmě u dítěte dojde k určitému vývoji, a pak je rozhodnutí pro něj velmi bolestivé.
Takže shrnu to, ta novela je rozsáhlá, já případně odpovím na vaše dotazy, ale filozofií je posílení ochrany dětí. Ostatně to také je jedna z priorit vlády v oblasti resortu justice. Děkuji.
Jana Bartošová, tisková mluvčí: Děkuji ministru spravedlnosti a nyní má slovo ministr vnitra pan Ivan Langr.
Ivan Langr, ministr vnitra: Dobrý den. Vláda dnes udělala další krok při naplňování strategie vlády v boji proti korupci v letech 2006 až 2011. Já jsem přesvědčen, že jsme tím potvrdili to, co bylo dáno do vínku této strategie. Tedy promyšlený dlouhodobý koncepční boj proti tomuto negativnímu fenoménu. Dnešního dne vláda projednala závěry z protikorupčních auditů na jednotlivých resortech s tím, že vzala tuto zprávu a výsledky na vědomí a uložila následně jednotlivým reprezentantům postupovat podle závěrů těchto protikorupčních auditů.
Cílem protikorupčních auditů bylo nastavit jakoby zrcadlo sami sobě a v tomto smyslu já bych chtěl velmi poděkovat za velkou otevřenost všem, kteří se na jednotlivých resortech na této práci podíleli. Současně cílem bylo zmapovat současné probíhající a existující procesy z pohledu možných rizik korupčního jednání, schopností je detekovat, analyzovat a omezovat a samozřejmě eliminovat a současně také další cíl bylo doporučení nových účinných metod, jejichž cílem není nic jiného, než minimalizovat prostor pro korupční jednání.
Současně také vláda vzala na vědomí informaci o průběhu pilotního projektu protikorupční linky 199. Víte, že ta byla uvedena do provozu 19. září tohoto roku a od té doby linka zaznamenala celkem 336 relevantních volání. Říkám-li relevantních volání, jsou to volání, které bylo možné zpracovat a se kterými bylo možné i nadále pracovat. Z našeho pohledu tedy v tuto chvíli, přestože ten pilotní projekt stále ještě běží a bude ukončen někdy v únoru 2008, lze konstatovat, že tato dohoda, tento záměr a provoz prostřednictvím Transparency International byl krok správným směrem a že i protikorupční linka č. 199 má své místo, je v souladu se strategií vlády v boji proti korupci na léta 2006 až 2011 postavené na těch třech pilířích – prevence, průhlednost a postih.
Podotýkám, respektive připomínám, že v poslanecké sněmovně prošel prvním čtením návrh zákona, kterým by měl být zřízen tzv. protikorupční agent, jako další konkrétní bod v rámci této strategie. To je z mé strany vše.
Jana Bartošová, tisková mluvčí: Děkuji ministru vnitra i všem členům vlády a nyní prostor pro vaše dotazy. Prosím televize Prima.
Televize Prima: Dobré odpoledne, já toho dnes nemám málo. Já bych se chtěl zeptat ministra vnitra Ivana Langra na ten plán vlády na vypínání mobilních sítí v případě teroristického útoku, tak bych se chtěl zeptat v jakých případech by se to používalo, jak by se to realizovalo a jestli byste operátorům třeba nějak vypláceli náhradu za zisk, protože oni si proti tomuto stěžují, dneska jsme točili, oni si na to stěžují.
Ivan Langer, ministr vnitra: Tak, včerejší bezpečnostní rada státu projednala národní akční plán boje proti terorismu. Ten představuje základní strategické směřování vlády v této oblasti a říká, co chce realizovat, do kdy toho chce dosáhnout a začíná teď plnění konkrétních úkolů, tedy zodpovězení na otázku, jak toho chce dosáhnout. Ústřední motiv, který se prolíná celou touto strategií, tímto akčním plánem, je velmi pečlivé vyvažování dvou základních svobod a dvou základních hodnot – svobody na jedné straně a bezpečnosti na straně druhé. Toto je zásadní rozdíl oproti původnímu akčnímu plánu, který vznikal na ministerstvu vnitra v letech minulých, který tyto dvě hodnoty vůbec nevyvažoval a my jsme velmi pečlivě říkali a trváme na tom, že jakákoliv odpověď na otázku, jak chceme dosáhnout ty cíle, musí vycházet z respektu k těmto dvěma hodnotám. To o čem vy hovoříte je takovýto malinkatý střípeček v tom celém akčním plánu, který říká, že v případě bezprostředního ohrožení zdraví, života osob a velkých škod na majetku je možné na dobu určitou, časově omezenou, provést vypnutí těchto sítí. Já jsem poslední člověk, který by vítal jakýkoliv průlom do práv a svobod občanů, nicméně jsem přesvědčen, že takto definovaný cíl, je cíl, se kterým se dokáže ztotožnit každý, ať už je to fyzická osoba nebo právnická osoba, ať již je to člověk, kterému hrozí, že přijde o život v případě teroristického útoku, nebo právnická osoba, která provozuje mobilní telefony a sítě.
Jana Čermáková, Česká televize: Dobrý den. Já mám také dotazů několik, ale všechny se týkají dnešního projednávání, dnešních bodů. Já bych se nejprve ráda zeptala na ten bod, který jste pane premiére jenom zmínil, ale jenom zmínil, že jste ho přijali a to jsou ty příplatky k důchodu pro pozůstalé za komunistické křivdy. Jestli byste se k tomu mohl nějak stručně vrátit o čem to vlastně je.
Mirek Topolánek, předseda vlády: To je nařízení vlády, které realizuje nápravu křivd pro pozůstalé po lidech, kteří byli postiženi v tom období, já to teď tady nemám, ptáte se mě na něco, co samozřejmě jsem si na to měl vzít Petra Nečase, nebral jsem to jako důležité, já vím přesně, ale ty detaily komu se to dává já přesně nevím. Důležité je to, že to jede v té tendenci, kterou já budu diskutovat i dnes, například z konfederací politických vězňů a to je náprava křivd po třetím odboji a toto je vlastně první část, která byla schválena. Já k tomu nic dalšího podrobnosti nevím. Ivane.
Ivan Langer, ministr vnitra: Já jsem chtěl také poprosit o kontakt na pana ministra Nečase, ten je předkladatelem toho návrhu, ten zná konkrétní čísla a pravidla pro vyplácení.
Jana Čermáková, Česká televize: Ve vládě dnes neprošel podle očekávání návrh sociálních demokratů na zrušení poplatků ve zdravotnictví. Jak čekáte, že ta norma dopadne ve sněmovně?
Mirek Topolánek, předseda vlády: Tak neprošel, kromě toho jednoho, který jsem jmenoval žádný návrh. Byly buď chybné legislativně, nebo byly chybné i věcně, nebo jsou pouze účelové. Tento návrh je účelový v tom smyslu, že má svým způsobem podpořit tu ústavní stížnost. Já se nedomnívám, že v té podobě, jak je napsán, může projít. Na vládě neprošel jednomyslně.
Ivan Langer, ministr vnitra: Já si myslím, že pro tento návrh by se dala najít dvě charakteristická slova – sobectví a populizmus. Sobectví v tom smyslu, že si apriory odmítá připustit odpovědnost za jiné generace, než je ta naše, jinými slovy odpovědnost za hospodaření a to co po sobě necháme našim dětem a populismus v tom, že není schopen reálně akceptovat nezbytně nutné změny, které naše zdravotnictví potřebuje a které jsou realizovány proto, aby ti nejpotřebnější měli dostatek peněz na svoji péči a já si myslím skutečně, že dokážete-li si to přeložit do konkrétních jiných produktů, než jsou léky, tak když si já dokážu odepřít jedno pivo, aby stejně tak to udělali desítky, stovky a tisíce lidí pro ty potřebné bylo dostatek financí, tak je to naprosto v pořádku.
Mirek Topolánek, předseda vlády: Já jen dodám, že ten návrh je i věcně pochybený, ten systém je vybalancovaný a pokud by opravdu, a já samozřejmě si nemyslím, že k tomu dojde, došlo ke zrušení těch poplatků, tak by to například neznamenalo zlepšení situace pro pacienty, naopak zhoršení, protože v případě například léků je ten systém vybalancovaný tak, že v případě zrušení poplatků by nebyl v žádné skupině léků ani jeden lék bez příplatku. To znamená situaci by to naopak zhoršilo, samozřejmě by to destruovalo celý systém stropu 5 000, takže speciálně těm, pro které je to určeno, to znamená v rámci solidarity zdravých s nemocnými, speciálně pro důchodce a osoby, které jsou těžce nemocné a které už dnes platí samozřejmě daleko větší částky, jak 5 000 ročně, tak ty by to postihlo. Já to pokládám za velmi účelové, velmi populistické a velmi nebezpečné a samozřejmě pokládám za nebezpečné i s tím související vlastně výzvy k nerespektování zákona. Myslím si, že se to stalo poprvé od listopadu 89, kdy se někdo propůjčil k něčemu tak hanebnému.

Jana Čermáková, Česká televize: Mohla bych poprosit ještě pana Pospíšila, v tom trestním zákoníku se předčíslovávají některé paragrafy, tak to je jedna otázka, z jakého to je důvodu. A druhá, které trestné činy vlastně budou na začátku a proč? Proč je to jinak než teď, ono tam dochází k nějakému přeskupení?

Jiří Pospíšil, ministr spravedlnosti: Tak jak jsem řekl, je to úplně nový zákoník, takže to, že se přečíslovávají, vaší otázce úplně nerozumím, protože to není novela. Nenapravujeme, neopravujeme současný zákoník, je to úplně nově napsaný zákon a samozřejmě paragrafy jednotlivých skutkových podstat, například krádeže mají jiné číslo, než v současném platném zákoníku, protože ten zákon je jinak rozsáhlý, jsou jinak strukturovány skutkové podstaty a autoři mimo jiné zpřesnili velkou část skutkových podstat a došlo tak v některých případech k rozdělení. Některé skutkové podstaty se třeba úplně vypustily v oblasti hospodářských trestních činů, třeba nesvolání valné hromady, atd. Já si myslím, že to nemá podléhat oblasti trestního práva, takže nový zákon samozřejmě, protože je postaven trošku jinak, má pro jednotlivé skutkové podstaty jiná čísla, tím jak má jinou strukturu, jiné seřazení.
A chcete-li reakci na tu vaší druhou otázku, tak jiné řazení hlav řekněme, do kterých jsou seskupeny typy trestních činů, odpovídá tomu, jak demokratický právní stát vnímá závažnost trestních činů. Zkrátka a dobře my jsme přesvědčeni, že v právním státě a v našem vidění světa jsou trestné činy proti životu a zdraví nejzávažnější formou trestné činnosti, proto jsou v té zvláštní části postaveny na prvé místo, a proto také u některých z nich dochází k tvrdším sankcím.
Jana Čermáková, Česká televize: Už opravdu poslední věc, ještě na pana ministra financí bych měla jeden dotaz k maastrichtu. Ukazuje se a ministerstvo financí už také řeklo, že v příštím roce v České republice bude inflace, která se pravděpodobně nevejde do té stanovené hranice. Tak jsem se chtěla zeptat, na kolik to třeba může Českou republiku nějakým způsobem poškodit v očích Evropské unie a co lze dělat s tím, aby se to třeba neopakovalo i v dalších letech.
Miroslav Kalousek, ministr financí: Já myslím, že cenová hladina nepostihne jenom Českou republiku, že toto zvýšení cen, které bylo způsobeno především pohybem na komoditních burzách a s pohybem cen ropy, že pochopitelně postihne všechny země Evropské unie, to znamená všechny budou mít o něco vyšší inflaci než ve svých střednědobých predikcích předpokládali a nedomníváme se, že se jedná o dlouhodobý trend. Takže máte-li na mysli, zda to nějakým způsobem poškodí kredit České republiky, tak toto opravdu ne. Kredit České republiky by poškodilo, kdybychom nebyli schopni dodržet tu finanční disciplínu, kdybychom nebyli schopni dodržet své výdajové limity, kdybychom nebyli schopni snižovat deficit, to by velmi silně poškodilo náš kredit, tento jev nikoliv.
Jana Bartošová, tisková mluvčí: Děkuji, další dotaz. Mladá fronta a pak Prima.
Josef Kopecký, MF Dnes: Dobrý den, tady byla řeč o tom, že jste jednomyslně odmítli návrh sociálních demokratů na rušení těch nově zaváděných poplatků ve zdravotnictví, nicméně včera užší vedení KDU-ČSL dalo prohlášení, že po jisté době chtějí zvážit, zda ty poplatky mají v plné šíři smysl. Vyjasňovali jste si na vládě rozdílná stanoviska třeba mezi ODS a mezi KDU-ČSL na ty poplatky a případně jaké by to mělo nějaké dopady v koalici, pokud by KDU k těm poplatkům přistoupila po určité době jinak, než jak je vnímala doposud při hlasování v parlamentu? Děkuji.
Mirek Topolánek, předseda vlády: Já jsem měl včera tu smůlu, že jsem mluvil s Jiřím Čunkem bohužel až po tiskové konferenci ODS a už na ní jsem tušil, že ta otázka není položena správně. To co říkají lidovci, to si myslím, by ministerstvo udělalo stejně a platí to nejenom pro poplatky, platí to pro celou řadu jiných opatření a to je standardní vyhodnocování té situace, jestli došlo k očekávaným jevům, k očekávanému výběru, jestli technicky ty věci probíhají správně, jestli správa daní, jestli výběr, nebo jestli placení poplatků v nejrůznějších oblastech prostě probíhá tak, jak bylo očekáváno. To že k tomu vyhodnocení dojde, to není nic nového, jestli to má být za půl roku nebo za rok, já si myslím, že poprvé bude ale možno, a to myslím bylo součástí dnešní diskuze na vládě, poprvé díky zavedenému systému bude možno vůbec něco vyhodnocovat, protože před tím fakticky nebylo možno vyhodnocovat nic. Takže k vyhodnocení dojde, mně ten požadavek nepřipadá nijak agresivní, když jsem si ho vyposlechl tak, jak skutečně zněl na KDU-ČSL a v tomto smyslu proti němu nic nemám, protože k tomu vyhodnocení stejně musí dojít.
Jana Bartošová, tisková mluvčí: Děkuji, další dotaz, televize Prima.
Televize Prima: Tak já snad naposledy bych měl otázku na ministra financí a na ministra spravedlnosti. Na ministra financí, jak to dopadlo se silniční daní a jejími změnami, jestli se bude navyšovat ta absolutní částka, nebo jestli to bude v rámci vašeho návrhu. A potom na ministra spravedlnosti, jak to dopadlo se stanoviskem vlády k jednání majitelů domů ve Štrasburku, jaké to stanovisko má být. Děkuji.
Miroslav Kalousek, ministr financí: Tak diskuze o silniční dani byla ještě mnou přerušena, nicméně teď už víceméně z formálního důvodu, protože té dohody jsme dosáhli. Dohoda spočívá v tom, že bude předložen návrh ministerstva financí, který bude upraven v § 3 o vozidla s rize ekologickým palivem, to znamená tam je v tuto chvíli návrh, kde se jedná o vozidla s hybridním pohonem a s elektrickým a ministr životního prostředí toto portfolio žádá ještě rozšířit a míra toho rozšíření tak, aby to bylo v souladu s primárním právem bude teď věcí rutinního zpracování a 9. ledna definitivně ten návrh schválíme.
Jiří Pospíšil, ministr spravedlnosti: Tak a dotaz, který zněl na mě, velmi stručně odpovím. Vláda projednala návrh ministerstva spravedlnosti, který obsahuje vyjádření České republiky k těmto stížnostem, tento návrh byl schválen, pokud se nemýlím, všemi členy kabinetu, kteří v tu chvíli byli přítomni na jednání a diskuze byla v zásadě velmi krátká, já jsem pouze poskytl základní informaci, protože ten materiál byl řádně připomínkován, to znamená každý resort se k němu vyjádřil a my jsme připomínky akceptovali již v průběhu a zapracovali do konečného návrhu.
Jana Bartošová, tisková mluvčí: Další dotaz, prosím.
Šindelář, ekonomická redakce ČTK: Dobrý den, já mám dotaz k bodu 12, to znamená ten sociální polštář pro propuštěné železničáře. Na kolik let je ten program určen, kolik je tam peněz a kolika lidí by se měl týkat. A pak ještě bych prosil odůvodnění, proč jste zamítli poslanecký návrh k bodě 15, to znamená zákon o odpadech. Děkuji.
Miroslav Kalousek, ministr financí: Ten program je, a teď prosím, do roku 2010 nebo do roku 2012, spíše si myslím že 2010, ale pokud si pak přečtete, že je do roku 2012, tak mi to odpuste. Celkové náklady na tento doprovodný program se budou pohybovat kolem 600 milionů korun a týká se to samozřejmě těch, kteří v souvislosti s restrukturalizací odejdou, je to kolem 4 000 lidí.
Mirek Topolánek, předseda vlády: Já bych řekl, že se podařilo dojednat i s železničními odbory tento kompromis a pokračování toho programu je v intencích toho, co jsme dohodli s odboráři. Ta druhá věc se týkala bodu 15. Ten zákon, nebo ty návrhy, tak jak byly, já si na to vzpomínám, zpracovány Legislativní radou vlády, tak nešly. To jde v podstatě jakoby správným směrem, ale je to celé napsáno tak špatně a bez dalších konsekvencí, že jsme to v této podobě přijmout nemohli.
Ivan Langer, ministr vnitra: Ministerstvo životního prostředí i ve spolupráci s ministerstvem vnitra pracují na jiné podobě právní úpravy téže věci. Důvod pro odmítnutí tedy zněl, jde to správným směrem, legislativně špatně zpracováno, předloží ministr životního prostředí.
Mirek Topolánek, předseda vlády: Já jsem si vzpomněl. Některé věci už dokonce jsou zapracovány do některých návrhů novel, které už mají ministerstva připraveny, a proto se pokusíme přesvědčit poslance, že ty věci, které nebyly zapracovány a jsou užitečné, tak budou zapracovány v rámci těch novel, které půjdou standardní cestou. Takže nebylo to striktní odmítnutí v tom smyslu, že by to šlo špatným směrem, ale spíše proto, že většina těch věcí buď už je řešena, a nebo ten návrh existuje v novelách, které jsou připraveny. Já si na to přesně vzpomínám, já se omlouvám.
Jana Bartošová, tisková mluvčí: Děkuji, další dotaz.
Hrdlička, ČTK: Dobrý den, já jsem se chtěl pana ministra Pospíšila chtěl zeptat, zda vláda v rámci trestního zákoníku podpořila i to snížení hranice trestní odpovědnosti z 15 na 14 let. Děkuji.
Jiří Pospíšil, ministr spravedlnosti: To je jediná změna, která byla přijata nad rámec textu, který připravilo ministerstvo spravedlnosti a upravila Legislativní rada vlády. My jsme o tomto hlasovali, protože jak konstatoval obě varianty jsou možné, návrh, který šel z ministerstva spravedlnosti, reflektoval většinový názor Poslanecké sněmovny při posledním projednávání této věci před dvěma lety. V tuto chvíli tedy vláda schválila návrh, ve kterém je věková hranice 15 let.
Mirek Topolánek, předseda vlády: To hlasování bylo poměrně těsné a je na sněmovně a na zákonodárcích, aby tu konečnou úpravu provedli, protože to samozřejmě bude předmětem diskuze. Na vládě to nebylo bráno jako kontroverzní, ale spíše kontrolním hlasováním jsme zjistili, který ten návrh má většinu a je spousta argumentů pro 14 let a spousta argumentů pro 15, stejně jako existuje spousta argumentů proti oběma hranicím. Padají dokonce návrhy v některých případech tu hranici ještě snížit, ale ty už jsou spíše ojedinělé. 14 nebo 15, necháme rozhodnout parlament. My jsme navrhli 15.
Jiří Pospíšil, ministr spravedlnosti: Jenom jednu větu k tomu, 14 či 15 let není o kvalitě trestního zákoníku. Trestní zákoník předkládáme z jiných důvodů, které jsem se snažil načrtnout. Takže poslanci se rozhodnou, my to budeme respektovat.
Jana Bartošová, tisková mluvčí: Děkuji, ještě nějaký dotaz? Česká televize.
Nora Fridrichová, Česká televize: Dobrý den, vzhledem k tomu, že dnešní jednání vlády bylo poslední v tomto roce, tak mám dotaz. Nejprve na pana premiéra, a pak i na ostatní pány ministry. Co byste vy rád našel pod stromečkem? Co byste také rád popřál pod stromeček občanům této země? A co byste rád popřál pod stromeček Jiřímu Paroubkovi? A na pány ministry, co by si pod stromeček přáli oni? Děkuji.
Mirek Topolánek, předseda vlády: Tak vzhledem k tomu, že je konec roku a řekl bych, že všichni meleme z posledního, tak nebudu ani rádoby vtipný. Já bych si přál pod stromeček, abych měl více času na své nejbližší, abych byl schopen nabrat síly, abych byl schopen se věnovat těm okolo mě. Myslím si, že to mě potěší určitě více, jak papuče nebo kravata, ale vím o tom, že papuče nebo kravatu nedostanu, takže se mi to snad vyplní. Všem bych popřál, aby ten rok, který byl po roku velmi turbulentním, po tom roku volebním, nebo měl být rokem relativně klidným, aby brali s rezervou všechny ty strašení, všechny ty poplašné zprávy, které předznamenávají rok příští, aby opravdu se v únoru, v březnu, podívali do svých peněženek a porovnali si to, aby se nenechali děsit, protože každá taková vyvolaná umělá expektace, každé takové umělé očekávání se nakonec může naplnit. Takže jim přeji, aby si zachovali zdravý rozum, aby měli v příštím roce hodně štěstí, aby je doprovázelo zdraví, aby nemuseli platit ty poplatky a aby si uchovali klid a zdravý rozum. Jiřímu Paroubkovi přeji totéž, co myslím si přeje každý politik, to znamená nalézt alespoň týden v kuse klid, aby mohl plnit svoji opoziční roli lepším způsobem, než v tom roce letošním.
Jana Bartošová, tisková mluvčí: Děkuji a poprosím ostatní ministry, aby se vyjádřili k otázce.
Ivan Langer, ministr vnitra: Já začnu. Já si přeji, abych pod stromečkem dostal dopis od Ježíška, kde bude napsáno – milý Ivane, od Nového roku bude mít den 30 hodin a týden 10 dnů, aby jsi měl dostatek prostoru na práci a ještě více času na sebe, na rodinu a na to, abys mohl odpočívat.
Mirek Topolánek, předseda vlády: To by šlo udělat naopak. Kdybys měl více času, tak že bys nebyl ministr, třeba.
Ivan Langer, ministr vnitra: Tak takový dopis od něj neočekávám.
Mirek Topolánek, předseda vlády: Já ti ho nepošlu.
Miroslav Kalousek, ministr financí: Tak ta zveřejnitelná přání již zazněla a já bych jenom opakoval tím či oním klišé. Ta nezveřejnitelná jsou od toho, aby se nezveřejňovala. Já vám všem přeji krásné svátky.
Jiří Pospíšil, ministr spravedlnosti: Já budu velmi přízemní. Já bych si přál pár knížek a trochu času si je přečíst, takže přeji všem pokojné Vánoce.
Mirek Topolánek, předseda vlády: Takže to myslím za všechny, měli jste s námi složitý rok, já vám přeji, aby ten příští, z hlediska naší spolupráce, byl lepší, jak ten letošní. Děkujeme, pěkný den.
Jana Bartošová, tisková mluvčí: Děkujeme, na shledanou.