Tisková konference předsedy vlády ČR Mirka Topolánka po zasedání vlády dne 9. 1. 2008

Jana Bartošová, tisková mluvčí: Dobrý den dámy a pánové, dovolte mi, abych vás přivítala na tiskové konferenci po zasedání vlády. Vítám zde předsedu vlády pana Mirka Topolánka, místopředsedu vlády a ministra pro evropské záležitosti pana Alexandra Vondru a ministra zemědělství pana Petra Gandaloviče. Pane premiére máte slovo.

Mirek Topolánek, předseda vlády: My jsme dnes měli zasedání, jednání výboru pro Evropskou Unii, což je zasedání, které probíhá mimo schůzi vlády, i když je fakticky ve stejném složením ministerském. Alexandr Vondra Vás bude informovat o těch hlavních bodech, které jsme projednali právě na tomto speciálním výboru pro Evropskou Unii. Schůze vlády měla na pořadu celou řadu bodů, i když více bodů bylo bez rozpravy, kam jsme převedli některé formální body z té první části. Myslím si, že se vyplatí v rámci té evropské agendy, kterou jsme projednávali, říct a zopakovat přístup české vlády k tomu, co jsem měl pocit, že nebylo pochopeno ani v Rakousku a ani českými médii a to je situace z migrací Čečenců přes české území. Chtěl bych zopakovat, že ty hlavní důvody, proč v Rakousku dochází k pocitu, se týkají především problémům na rakouské straně. Já jsem to jasně v Rakousku řekl všem představitelům dokonce i českým novinářům. Je to dáno zaprvé měkčím azylovým právem, které v Rakousku dnes je, a které vede uchazeče o azyl k tzv. azyl-shopping, což je oficiální nebo neoficiální termín, kdy se uchazeči snaží po zahájení azylového řízení, např. v Polsku nebo v jiné zemi, přemístit do země s měkčím azylovým právem a toto dnes upravuje tzv. Dublinská dohoda, která umožňuje těm zemím vracet tyto uchazeče o azyl do země, kde původně tu žádost o azyl podali. A to se děje jak v případě Rakouska, tak i v případě České republiky, která v těch uplynulých dnech a týdnech celou řadu těch čečenských běženců na polské území vrátila. Tím druhým důvodem je samozřejmě velká, řekl bych azylantská, vlna z roku 2003-2005, která vytvořila v Rakousku poměrně velkou diasporu těchto běženců, kteří se přímo podílejí na organizaci příchodu dalších Čečenců přes Rusko-Běloruskou, případně Rusko-Ukrajinskou hranici a tyto pronikají fakticky potom na území Schengenského prostoru. Třetím důvodem toho, proč ten stav je takový jaký je, je malá spolupráce rakouských orgánů, kterou jsem já kritizoval a na kterou jsme upozorňovali kancléře Gussenbauera, protože u nás po zřízení analytického centra, které jsme zřídili jako první společně s Německem, všechny informace, celé monitorování, všechna data a všechna rizika byla detailně popsána a předána rakouské straně, která ovšem od 21. 12. vůbec nereagovala. Nefunguje v této chvíli ještě z rakouské strany ani spolupráce na operačním středisku v Drasenhoffenu, které má tyto problémy řešit. Říkám to proto, protože nesmí vzniknout podle mě dojem, že otevření Schengenského prostoru je ohrožením pro některé země, protože speciálně Česká republika jako jedna ze dvou vnitroshengenských zemí nebude mít takový problém s azylanty jako tomu bylo dříve, protože nemá vnější hranici, a proto zahájení těch běženců žádostí o azyl bude probíhat zásadně v těch zemích, kde překročili hranici Schengenského prostoru. Monitorování, které provádíme, je dostatečné a chtěl bych ubezpečit i českou veřejnost, že v tomto smyslu neexistují žádná další rizika. Cítil jsem potřebu to říct, protože to mediální zkreslení bylo na můj vkus velmi, velmi silné. Další věci, které jsme projednávali, kromě programových cílů vlády, což je pravidelný bod každý měsíc, jsme projednávali poměrně zásadní bod a to je dvakrát přerušený bod o silniční dani, kde jsme signalizovali, že jsme v podstatě dohodnuti a že chceme jenom přesné legislativní znění a tento návrh zákona byl všemi hlasy schválen a ta změna, kterou jsme nakonec schválili, se týká kompromisu pro vozidla, která budou zproštěna placení této silniční daně a ty jsme rozšířili proti původnímu návrhu z těch vozidel, je to míněno do 12 tun, tzn. netýká se to vozidel nad 12 tun, která mají elektrický pohon, která mají hybridní pohon, kombinující spalovací motor a elektromotor, která používají palivo jako je zkapalněný ropný plyn neboli LPG nebo stlačený zemní plyn označený CNG, a která jako čtvrtý bod jsou vybavena motorem určeným jeho výrobcem ke spalování automobilového benzínu a ethanolu 85 označovaného jako E85, říkám to natolik detailně proto, protože to byl vlastně jediný sporný bod, který bránil přijetí už v loňském roce. O zákonu vodním, který byl také opakovaně projednáván, vás bude informovat pan ministr Petr Gandalovič. Nemyslím si, že je nutné vás detailně seznamovat se zákonem o osivech, ale i ten proběhl bez problémů. Myslím si, že je dobře, že vláda schválila dnes koncepci, která se týká, nebo analýzy účinnosti zákona o svobodném přístupu k informacím, byla to velmi rozsáhlá precizní analytická práce, která povede k novele zákona o svobodném přístupu k informacím a to minimálně ve dvou směrech a to je rozšíření povinných osob, jiná osoby ovládané státem, krajem a obcemi a další a další body, které vyplynuly z té analytické práce a spolupráce jak samozřejmě s povinnými osobami, které tyto informace poskytovat mají, tak s těmi, kteří se cítí být dotčeni nekvalitou poskytování informací jako občanská sdružení, apod.

Myslím si, že poměrně zásadním bodem byl poslední projednávaný bod dnes a to byla informace ministra financí o plnění rozpočtu za loňský rok, informaci on podal na tiskové konferenci již 3. ledna pro média, my jsme řešili některé z toho vyplývající problémy a některé ještě řešit budeme, např. nakládání s rezervními fondy a i tady jsme se shodli. Myslím si, že nad rámec toho, než se dostanu k olympiádě, která vás jistě zajímá, vám musím podat informaci, která sice už nikoho nezajímá, protože je pozitivní, ale protože jsme byli předmětem kritiky celé řady médií v loňském roce, tak si zaslouží určitě pozornost, minimálně z mé strany musí být zmíněna. My jsme byli seznámeni s čerpáním strukturálních fondů k 31. 12. 2007 s tím, že celá ta alokace za rok 2004 a 2005 byla zcela vyčerpána. To znamená, to je dobrá zpráva, že jsme vyčerpali všechny prostředky, nechtějte po mě, abych vám řekl i to, že byly dobře vyčerpány, protože to si myslím, že nejsem schopen říct. Je předpoklad úspěšného vyčerpání celého toho plánovacího období 2004 - 2006, což si myslím, že proti všem těm hrůzostrašným mediálním zprávám, které tady probíhaly v loňském roce, je zpráva dobrá. Ještě lepší zprávou je, že byly schváleny na konci roku nové operační programy toho nového plánovacího období a to hlavně integrovaný operační program a operační program technická pomoc, což je velmi dobře, tzn. že jsme kromě toho programu věda a výzkum pro inovace schválili všechny operační programy a bylo dohodnuto, a to je další dobrá zpráva, že pokud ten program věda a výzkum pro inovace bude schválen a dopracován do 31. 3., jak jsme samozřejmě dohodnuti, tak na něj bude hleděno, jako by byl schválen v minulém roce. Což je zpráva velmi dobrá z hlediska čerpání i z hlediska všech těch výtek a všech těch výhrad, nebo proti těm výhradám a proti těm výtkám, které se objevovali v médiích v minulém roce.
A nyní k tomu bodu, který byl velmi sledovaný, celkem zbytečně si myslím, protože je trochu formální. My jsme nakonec, nebo vláda mě uložila, abych podepsal garanční prohlášení a příslib vlády pro mezinárodní olympijský výbor a myslím, že bude správné, abych vám přečetl celé usnesení, protože ta diskuse k tomu byla velmi bouřlivá a řekl bych, že agenturně o hlasování vyšly informace ještě před tím hlasováním. Není pravdou, že to bylo striktně stranické hlasování z těch hlasů, bylo to průřezové hlasování s tím, že kromě hlasů pro, tam byly hlasy, které se zdržely a ode mne nečekejte žádnou informaci o tom, jak kdo hlasoval, protože ten názor byl více méně totožný, akorát bylo při závěrečném hlasování odstíněn ten závěrečný postoj, nicméně vláda na to má postoj, nebo pohled na to, má téměř totožný. To usnesení zní: Vláda bere na vědomí záměr Hlavního města Prahy a Českého olympijského výboru usilovat o uspořádání letních olympijských her v Praze v roce 2016. Vláda schvaluje nutnou podmínku pro zařazení Hl. města Prahy na listinu uchazečů a to je poskytnutí standardního garančního prohlášení a příslibu, o kterém jsem hovořil, přičemž vláda nejednala o finanční garanci a ani se nezavazuje kdykoliv v průběhu kandidatury finanční garance poskytnout, čímž je nevylučuje samozřejmě. A za třetí vláda my ukládá podepsat to garanční prohlášení. Mám pocit, že to je přesně to, co v dané chvíli je potřeba, nezablokovat celé řízení, ale myslím, že z toho i vyplývá určitá distance, kterou vláda k celému projektu má, protože fakticky způsob informování a způsob projednávání olympijské kandidatury byl vládou shledán po velké diskusi jako velmi nepřípadný a v podstatě nepřijatelný. To je možná ode mně do úvodu všechno, dávám nyní slovo, to jestli mohu teda Petrovi Gandalovičovi s jeho bodem, a pak nechám Alexandra Vondru na závěr prezentovat ty body, které jsme projednali ve vládním výboru pro Evropskou Unii.
Petr Gandalovič, ministr zemědělství: Tak já jestli si můžu ještě vzít také ten jeden z bodů vládního výboru pro Evropskou Unii. My jsme se shodli na postoji vlády vůči geneticky modifikovaným odrůdám, nebo organismům, tj. téma, které možná není tak mediálně atraktivní, nicméně čím dál tím více je to problém, se kterým se naši zemědělci setkávají a projednává se na půdě Evropské Unie a má své dopady i do vztahu na půdě Světové obchodní organizace. Ten postoj byl velmi pečlivě projednáván a je určitým kompromisem mezi stanoviskem ministerstva zemědělství a ministerstva životního prostředí a ve zkratce v podstatě znamená to, že za prvé Česká Republika spoléhá na vědecké závěry, které jsou na toto téma vůči bezpečnosti GMO odrůd a za druhé, že vůči ostatním zemím bude přistupovat tak, že pokud by tyto země chtěli omezit obchod s GMO odrůdami, bude Česká republika vystupovat na základě návrhu komise proti tomuto zákazu ochodu, tzn. bude podporovat, aby byl v rámci Evropské Unie obchod se schválenými GMO odrůdami otevřený. Naopak pokud některá z členských zemí na základě zase řádně zdůvodněných stanovisek, především odborných, vědeckých, apod., bude chtít omezit pěstování GMO odrůd na svém území, na svém vlastním území, nebude Česká republika tomuto zákazu jednotlivé členské země bránit. Takže to je stanovisko, které budeme v takových těch jednotlivých konkrétních případech hájit. V minulém roce na půdě Evropské komise Evropské rady ministrů zemědělství bylo jednáno v případu Maďarska a Rakouska, takže je z toho vidět, že se jedná o relativně aktuální problematiku, která se dotýká našich sousedních zemí, a proto je velmi dobře, že jsme takovéto jednotné stanovisko si vyladili a budeme jej do budoucna prosazovat. Z těch legislativních úkolů, jak už pan premiér řekl, novela zákona o osivech skutečně není nikterak převratnou záležitostí, takže ponechávám případně na vaše individuální dotazy na našem ministerstvu, myslím, že významným krokem je schválení novely zákona o vodách, my jsme, jak víte, navrhovali tuto novelu už v minulém roce, kde jsme navrhovali speciální právní režim, tzv. strpění těch protipovodňových opatření na soukromých pozemcích, po diskusi na vládě ten minulý rok po projednání jsme tentokrát navrhli standardnější systém tzn. vyvlastnění v případě nedohody s vlastníkem pro stavbu těchto protipovodňových opatření. Jedná se především o tzv. suché rozlivy, což je věc, která je relativně nová, fakticky první suchý rozliv je postaven na pomezí pardubického a olomouckého kraje u obce Žichlínek, je to protipovodňové opatření, které v normální situaci fakticky vypadá jako jenom jakýsi přírodní val, v případě povodní je potom řízeně do toho území právě s použitím toho příslušného valu do toho území nasměrována ta faktická povodeň a tím se odlehčí zástavbě, která je po proudu dole a sníží se povodňové škody. Je to tedy nesmírně důležitá novela zákona, která by měla umožnit právě tato plošná protipovodňová opatření v horních částech toků. Já jsem rád, že vláda s touto novelou souhlasila, věřím, že se nám podaří získat i souhlas parlamentu České Republiky. Děkuji.
Jana Bartošová, tisková mluvčí: Děkuji ministru zemědělství, nyní má slovo místopředseda vlády pan Alexandr Vondra.
Alexandr Vondra, místopředseda vlády: Tak ano. Dobrý den. Čili výbor pro Evropskou Unii projednával čtyři materiály. Za prvé plán práce výboru, je začátek roku, čili na rok 2008, druhý materiál byla ona rámcová pozice České Republiky ke geneticky modifikovaným organizmům, to dopodrobna vysvětlil kolega ministr zemědělství a já bych k tomu jenom dodal, že jsem velmi rád, že se podařilo po zhruba půlročních diskusích najít to kompromisní řešení a je to myslím dneska ukázka toho, jak vláda koaliční v těchto citlivých věcech umí nacházet východisko, kde se vlastně každý najde, pokud jde o tu část, která pojednává o pěstování těch GMO, tak myslím, že i pro nás je přijatelný tady ten vstřícnější postoj k zeleným, protože vlastně se opíráme o jakýsi princip Supsidiarity, skutečně by mělo být v rámci Evropské Unie tady ponechána svoboda nebo právo členské země si toto upravit a na druhé straně v té rovině obchodní držet ten důsledně liberální přístup, který je tradicí pro tuto zemi. Třetí materiál, schválili jsme systém vzdělávání pro přípravu předsednictví České Republiky v Evropské radě příští rok, vy možná víte, že na tom posledním výboru koncem loňského roku jsme dokonce schválili, že ministři této vlády podstoupí určitá školení v tomto roce, aby byli připraveni na řádné a úspěšné řízení v těch ministerských radách a posvítili jsme si na přípravu úřednictva v průběhu toho loňského roku, a protože nyní vstupujeme do fáze už skutečně těch horkých příprav, zbývá těch dvanáct měsíců, tak jsme, trochu jsme se inspirovali Slovinskem, tak jsme se rozhodli, že to uložíme jako povinnost tak, aby skutečně všichni řádně v těch posledních dvanácti měsících absolvovali ty kurzy, které absolvovat musí, jedná se zejména teda o vyšší úředníky, kteří budou předsedat oněm pracovním skupinám a podskupinám, čili to je těch zhruba 200 lidí. A konečně čtvrtý materiál jsme schválili nebo vzali na vědomí koncepci informování o evropských záležitostech. Tady k tomu lze říci asi jedno, ty tradiční prostředky vládního informování o evropských záležitostech, tzn. portál Euroskop, Eurofonia, systém eurocenter, která jsou po celé České Republice, tak vycítíme, že se dostáváme dneska už do jiné fáze, do nedávena tyto komunikační prostředky vlastně si jaksi nesly to dědictví informování o Evropské unii v duchu jistého Ethosu, když jsme vstupovali do Evropské Unie. Čili byla to jakási propagace těch evropských záležitostí a my víc a víc cítíme, že se musíme teď orientovat spíše na ty praktické věci tak, aby ty potenciální zákazníky těchto informací to skutečně zajímalo. A s tímto souvisí i to, že počítáme samozřejmě, že jak tak webová stránka toho Euroskopu, tak i ona eurocentra budou více využita i v souvislosti právě s přípravou toho předsednictví v příštím roce. Budou vypsána také grantová schémata na různé tématické okruhy, které my budeme považovat v rámci toho předsednictví jako prioritní.
Jana Bartošová, tisková mluvčí: Děkuji místopředsedovi vlády a nyní prosím vaše dotazy.
Televize Nova: Já bych se chtěla zeptat pana premiéra i pánů ministru, je to rok od fungování vlády, jestli byste mohli zhodnotit ten rok, jestli si myslíte, že byl úspěšný.
Mirek Topolánek, předseda vlády: Tak já jsem dostal možnost se k tomu roku vyjádřit v nějakém novinovém rozhovoru, nazval jsem to rokem bolavých vítězství, pokud se týká věcné náplně toho, co jsme dokázat chtěli, tak jsme to téměř ve 100 % dosáhli, jak na té exekutivní úrovni, kde jsme udělali celou řadu velmi užitečných, možná ne úplně viditelných kroků, tak v té úrovni legislativní, parlamentní, kde nám vlastně neprošel jediný zákon, a to je zákon o rozpočtovém určení daní pro kraje, který byl přiznávám trochu kontroverzní. Z pohledu toho, co jsme mohli udělat, to jsme snad udělali, chtěli jsme toho udělat víc, chtěli jsme do konce roku předložit první etapu důchodové reformy, budeme ji předkládat nyní s malým zpožděním, musím říct, že z pohledu mě jako předsedy vlády, ten rok po všech těch peripetiích se sestavováním vlády, po všech těch, řekl bych, velmi napjatých hlasováních a velmi křehké podpoře v parlamentu, tak ten rok hodnotím jako velmi úspěšný. ¨
Jana Bartošová, tisková mluvčí: Děkuji. To byla otázka i na další ministry?
Petr Gandalovič, ministr zemědelství: Tak asi by bylo dobré také říci, že je to rok fungování koaliční vlády, koaliční vlády v České Republice vždycky měly své problémy, kdy jednotlivé koaliční strany ne zcela vždy v minulosti např. stály za těmi rozhodnutími vlády, která byla učiněna, tento rok ukázal, že tato koalice a já myslím, že to je hodně zásluha předsedy vlády, je koalicí, která umí nejen tedy nacházet vzájemně přijatelná řešení, ale potom za nimi stát. Zatím myslím, že jste nebyli svědky to, že by některá z koaličních stran nějakým způsobem oficiálně, veřejně napadla předchozí usnesení vlády, nebo že by její poslanci nepodpořili příslušný návrh zákona, jak už bylo řečeno. Vlastně všechny vládní předlohy, s výjimkou té jediné, parlamentem prošly, tzn. je to prostě práce, která se odehraje při přípravě těch jednání vlády při hledání kompromisů, např. o kterém jsme hovořili teď v případě těch geneticky modifikovaných organismů, apod. Potom je to diskuze na tom samotném jednání vlády, která dává prostor všem členům vlády, všem koaličním stranám, a potom tedy fakticky ten výsledek je o to pevnější a myslím si, že to je vlastně dobrý závěr tohoto roku a že by se to mělo podařit i v následujícím období.
Alexandr Vondra, místopředseda vlády: No, jestli teda mám také tak, já lidsky mám zkušenost, jako pracovník kanceláře prezidenta republiky jsem měl možnost občas vidět práci Čalfovy vlády, jako náměstek ministra zahraničních věcí jsem měl možnost občas sedět v těch Klausových vládách v 90. letech, dokonce jako velvyslanec ve Spojených státech a zmocněnec pro summit NATO jsem měl možnost výjimečně si sednout i ve vládě vedené Zemanem nebo Špidlou a musím říci, že pokud bych to měl hodnotit z hlediska nějakého manažerského a z hlediska tahu na branku reformního, tak toto je nejlepší vláda, kterou jsme kdy měli a neříkám to, protože v ní sedím, ale protože prostě mám možnost vidět toho ducha, samozřejmě je to vláda, která pracuje ve velmi těžkých vnějších podmínkách, prostě s počty v parlamentu, které máme, je to vláda koaliční, ale ten tah na branku a ten týmový duch je tam velmi silný.
Šindelář, ČTK: Já se chci zeptat, jak dopadl bod 12, tedy záměr oddělit osobní dopravu od Českých drah, jestli byste mohli uvést nějaké detaily jako termíny a důvod toho kroku?
Mirek Topolánek, předseda vlády: Ten krok je jenom pokračováním celého toho běhu transformace vydělení karga a vytvoření společnosti, na to navazující vytvoření společnosti pro osobní dopravu. Byla předložena víceméně formálně ta koncepce již schválených, předchozími usneseními, vlastně kroků, ta diskuse k tomu byla velmi krátká a bylo to, řekl bych spíš potvrzení toho, že ta práce pokračuje a že na to nebudou navazovat legislativní kroky, protože to byla spíše jenom koncepce, tam není nic překvapivého.
Petr Běhal, ČTK: Já mám dotaz na pana premiéra. Včera pan ministr oznámil záměr vyměnit jedenáct budov ve vlastnictví ministerstva za nový administrativní objekt na okraji Prahy a údajně to má být nějaký pilotní projekt, nějaká větší akce kulový blesk, do které by měla být zapojena ostatní ministerstva, která by se podobným způsobem zbavila nepotřebných budov a získala vlastně nové centrální úřadovny. Děkuji.
Mirek Topolánek, předseda vlády: Souvisí to s materiálem, který jsme zpracovávali, já jsem nechal zpracovat materiál, který se netýká jenom nefinančních aktiv státu, což jsou pozemky, budovy, IT, což jsou ty tři hlavní položky, ale celá řada dalších položek, ta nefinanční aktiva státu jsou obrovská, jsou to prostě bilióny korun a my samozřejmě máme zkušenost, která proběhla v celé řadě zemí Švédsko, Kanada, Rakousko, kde to řeší různým způsobem, buď ty budovy nechají spravovat nezávislou organizací a těch budov je více a tím se snižují náklady s nějakým cenovým stropem nebo cenovým poklesem, nebo jsou ty budovy prodány, a pak buď zpětně pronajaty, nebo leasbeackem řešeny jako to udělali Kanaďané, anebo se buduje jako v celé řadě státu, to je standardní, Praha není ten případ, že se vybuduje něco jako ministerský kampus. Mydlím si, že Praha má některé velmi tradiční budovy, stejně jako Londýn a některá jiné velké evropské metropole, kde ta ministerstva tradičně jsou umístěna, u nás to je Černínský palác pro zamini, je to u nás František pro ministerstvo průmyslu a obchodu. Ten záměr vytvořit několik pilotních projektů jak vlastně naložit se správou tohoto nefinančního majetku státu, těch projektů je několik, ten, který předkládá ministr průmyslu, nepředložil ještě, připravuje ministr průmyslu a obchodu, má základní myšlenku v tom, že dnes je po Praze rozeseto deset budov, které patří, které spravuje ministerstvo průmyslu a obchodu, které jsou pro organizace, jejichž osud je nejistý nebo budou fúzovat a nebo je zbytečné, aby seděly v historických prostorách za horších podmínek, než na základě BenchMarkingu, jsou dnes prostory komerční třeba bank, které vycházejí levněji a dokonce s většími výměrami a s větším komfortem a nejsou ty budovy tradiční. Ten záměr připravit výstavbu budovy, která by těchto deset budov, nebo těch agent v deseti budovách umístěných, sloučila, je v naprosto syrovém stavu. Vláda o tom ještě ani nejednala, nejednala o tom ještě ani porada ekonomických ministrů a pan ministr Říman má za úkol takový materiál do porady ekonomických ministrů předložit. Pak se o něm teprve budeme bavit a budete mít možnost dostat nějaké jasnější kontury toho celého projektu, který samozřejmě bude s pozitivním výnosem pro stát, o tom nepochybuji.
Kateřina Eliášová, Aktuálně.cz: Já bych měla jenom na pana premiéra, abych na vás viděla. Já bych se chtěla zeptat, jestli na dnešním jednání vlády byl i primátor Pavel Bém objasňovat nějaké záležitosti, které se týkají olympiády a druhá věc, jestli jste se bavili s ministry i o tom, jaké by byly případné podmínky toho dát vlastně Praze garance finanční. Protože Miroslav Kalousek dneska řekl, že ty finanční garance by byly pouze v případě, že by nedošlo k zadlužování státu, apod., takže i když je to záležitost roku příštího roku, jestli jste o tomhle už mluvili, děkuji.
Mirek Topolánek, předseda vlády: Tak primátor Bém na jednání vlády nebyl a já myslím, že jste musela i z toho co vláda schválila, v jaké podobě to schválila, tak jste musela vycítit celkem jednoznačně, že vláda nemá v této chvíli nejmenší důvody poskytnout jakékoliv finanční garance. To co jsem řekl to je věta dostatečná.
Jiří Michal, Deník E15: Já se ještě vrátím k bodu dceřinná společnost - osobní doprava, byť jste říkal, že jste to projal pouze formálně. Pane premiére, vy jste někdy v létě loňského roku řekl, že dceřiná společnost by mohla vzniknout v dubnu tohoto roku. Nyní se zdá, že až teprve někdy v roce 2010, co je důvodem tohoto prodloužení, to je jedna věc, a také jste zmínil tenkrát jeden problém, že je potřeba vyřešit dotace do osobní dopravy. Mluvilo se dneska o tom?
Mirek Topolánek, předseda vlády: O dotacích se mluvit nemuselo, protože ten problém jsme vyřešili již v loňském roce, kdy usnesením vlády byly navýšeny prostředky do osobní přepravy, protože po vydělení karga bylo zcela evidentní, že k tomu navýšení dojde a je to i v souladu s diskuzemi, s železničními odbory. Takže ty kroky jsou konzultovány. My se domníváme, že vydělením té osobní dopravy dojde k racionalizaci, samozřejmě jasnému vyčíslení podílu státu a objednávky krajů za dopravní obslužnost a dojde tak k pokračování toho přerušeného procesu někdy z let 1996, 1997. Samozřejmě to celé se to nezpozdilo, protože bychom pracovali pomalu, ale protože to má svoje lhůty, možná jsem měl velké oči, že jsem si představoval vznik už v dubnu, to kargo, a železniční odboráři to pochopili, aby bylo úspěšné, tak musí fungovat na širší bázi než jenom Česká Republika, potom má šanci být velmi efektivní a samonosné a v tom případě udrží i zaměstnanost příslušnou v této branži. U té osobní dopravy to opravdu záleží na tom, jaké služby, kromě těch hlavních železničních tahů v rámci dopravní obslužnosti, bude ta společnost schopna nabídnout. Už dnes se ukazuje, že některé ty trati jsou potřebné, přestože se domnívali, podle krajských analýz, že nikoli a naopak. Já jsem hovořil s hejtmany při posledním setkání, a řada z nich už to dělá na úrovni krajské, aby si zpracovali generaly dopravní obslužnosti, které zpracovány v řadě případů mají, aby se nedublovalo dotace na autobusovou a železniční dopravu na stejné trati a aby z toho potom vycházeli i ta diskuse s českými drahami o tom, které ty tratě do budoucna mají a které nemají fungovat. Zase je to proces, který teprve proběhne a ustanovení té společnosti pro osobní dopravu to vůbec umožní.
Petr Vašek, Hospodářské Noviny: Pane premiére, já bych se vás chtěl zeptat, jak by podle vás teď měla vypadat komunikace s Prahou o olympiádě. Vy jste říkal, že ta komunikace nebyla ideální, že Praha vás příliš neinformovala. Jak byste si to představoval, aby prostě ty vztahy byly lepší?
Mirek Topolánek, předseda vlády: Tak já bych to upřesnil, ta komunikace byla nulová. To si myslím, že u celé řady členů vlády vedlo k rozladění a svým způsobem to mohlo, nakonec se tak nestalo, ovlivnit i jejich hlasování. Tak já se domnívám, že tak jak známe ty termíny, že v této chvíli je čas na upřesnění analýz a my budeme chtít ty analýzy vidět. Jedná se více méně o rozhodování v příštím roce a to jenom v případě, že bude Praha zařazena na shortlist té listiny uchazečů, což teda já velmi racionálně, tak úplně stoprocentně nevidím. Říkám to velmi opatrně. Každé město velikosti Prahy, tzn. malé město, pokud se chce ucházet o olympijskou, o pořádání letní olympiády, tak to zkouší dvakrát, někdy i třikrát. Myslím si, že Praha bude podobný případ. Tím nevylučuji, že k tomu dojít může, ale ta pravděpodobnost podle mně není úplně vysoká. Takže pokud bychom se někdy vůbec zabývali ve vládě finančními garancemi, v případě zařazení Prahy na shortlist, tak to bude v příštím roce a budeme vyžadovat opravdu nadstandardní komunikaci, nadstandardní analýzy, ne to, co je předkládáno dnes, kdy samotná společnost, která to předkládá, žádné z těchto čísel negarantuje.
Jana Bartošová, tisková mluvčí: Děkuji. Prosím dotaz, ještě má někdo? Tak my Vám děkujeme. Na shledanou.