Tiskové konference

22. 10. 2007 15:29

Tisková konference předsedy vlády ČR Mirka Topolánka po zasedání vlády v pondělí 22. října 2007

Martin Schmarcz, Úřad vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové, já vás vítám, na tiskové konferenci po jednání vlády. Do úvodu dám slovo předsedovi vlády Mirku Topolánkovi, který vás stručně seznámí s obsahem a on se pak sám rozhodne, kterým ministrům a v jakém pořadí dá slovo. Pane premiére.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Děkuji. Liberál. My jsem v úvodu diskutovali dvě věci, o kterých se chci krátce zmínit. Jedna je informace, která se týká Schengenu a, já nevím, událostí spojených s přechodem do schengenského prostoru 21. prosince. Myslím si, že nakonec se celá ta záležitost podaří, přes problémy Maďarska, které se podařilo vyřešit. Druhá informace, kromě informací ústních o zasedání Evropské rady, se v úvodu týkala standardně informace Jiřího Čunka o operačních programech a průběhu, já doufám, že ta mediální, virtuální realita, minimálně rozhovorem Dannoty Hubner pro česká media alespoň částečně rozptýlena, že už nebudeme pořád zjišťovat, který ministr opustí vládu, protože neplní operační program. Z těch zákonů a těch norem, které jsme dnes projednali, a byla jich celá řada a některé byly velmi zásadní, bych chtěl zmínit poměrně velmi rozsáhlý návrh zákona o přeměnách obchodních společností a družstev, s kterými souvisí další zákony. Diskutovali jsme velmi detailně a opakovaně zákon o spotřebních daních, který se týká biopaliv a přechodu od prvního ledna. Diskutovali jsme návrh, který je ale spíše malou novelou, před připravovanou velkou novelou zákona o veřejných zakázkách. Je to spíše implementační novela, kdyby tady byl Jiří Čuněk, tak bych ho požádal, aby vás seznámil s hlavními principy té významné, velké změny v příštím roce. Což souvisí samozřejmě s koncesním zákonem, který jsme rovněž tou implementační novelou schválili. Schválili jsme malou novelu zákona o péči o zdraví lidu. Myslím, že klíčová diskuse, a s tou vás seznámí Martin Říman, proběhla kolem nového živnostenského zákona, klíčové zásadní normy letošního roku, kterou pokládáme, vedle těch schválených stabilizačních opatření ve veřejných financích, za zákon s absolutní důležitostí. Ministr průmyslu a obchodu měl celou řadu dalších návrhů, s kterými vás jistě seznámí, ať už to byla Zelená karta, návrh parametrického modelu, který předkládal společně s Petrem Nečasem a Ivanem Langerem. Nebo to byl bod omezování administrativní zátěže podnikání, s kterým vás zcela jistě bude chtít seznámit. Projednali jsme celou řadu poslaneckých návrhů, až na jeden většinou s nesouhlasným názorem vlády. Poměrně smířlivě jsme nakonec přijali, po velké diskusi, návrh poslanců, který se týká komor. Upozorňuji, že v tomto návrhu není, tak jak se mediálně velmi často objevuje, návrh na nepovinné členství. Není obsahem této novely. Opakuji, aby k tomu nebyly další dotazy, protože se tím ta diskuse zavádí někam jinam. Schválili jsme několik významných zákonů, koncepcí, které předloží Vlasta Parkanová, ať se týkají návrhu působení našich sil a prostředků naší armády v zahraničí. Nebo se týkají koncepce nebo transformace resortu ministerstva obrany, nebo se týkají civilně vojenského provozu na letišti v Přerově. Myslím, že za zmínku ještě stojí minimálně bod, kdy jsme schválili založení dceřiné společnosti Českých drah, ČD Cargo. A projednali jsme i zprávu o plnění národního lisabonského programu. To je z těch bodů, o kterých si myslím, že stojí za to se bavit, všechno. A nyní bych dal slovo dámě, tj. Vlastě Parkanové, aby okomentovala ty body, které dnes na vládě byly z jejího resortu projednávány.

Vlasta Parkanová, ministryně obrany ČR: Děkuji za slovo. Tím prvním bodem, který vláda projednala a přijala byl návrh působení sil a prostředků Armády ČR v zahraničních operacích v roce 2008. Tento materiál je, samozřejmě, naprosto nutný, aby mohl být předložen oběma komorám Parlamentu, které ho budou projednávat a schvalovat. V usnesení vláda schvaluje vyslání tří příslušníků armády do velitelských struktur operace EU v Čadu a ve Středoafrické republice. Dále usnesení schvaluje prodloužit působení sil a prostředků Armády ČR v operaci sil KFOR pod vedením sil NATO na Balkáně, a to v celkovém počtu do 550 osob na dobu od ledna do prosince příštího roku. V operaci EU Althea v Bosně a Hercegovině pouhých 5 osob na dobu od 1.1. do 30.6. příštího roku. V silách ISAF organizace Severoatlantické smlouvy v Afghánistánu v celkovém počtu do 415 osob na dobu od ledna do prosince 2008 a pokud jde o Íráckou republiku, tak tam vláda schválila celkový počet do 100 osob od 1.1. do 30.6. příštího roku a 20 osob na dobu od července do prosince roku 2008. To jsou asi ty nejzásadnější věci, které bylo třeba v tomto smyslu uvést. Já bych k tomu ještě chtěla doplnit, že předložený návrh nutně musel být zpracován v souladu se závazky, které vyplývají z našeho členství v mezinárodních organizacích a prioritami, které v zahraničně-politické oblasti ČR má. Proto jsme schválili ta usnesení tak, jak jsem vám je uvedla. Chtěla bych zároveň upozornit a pozvat vás, či vaše kolegy, k podrobnější tiskové konferenci, která bude probíhat dnes v podvečer na ministerstvu obrany, kde bude větší časová plocha na to, abychom materiály probrali do větších detailů. Tím dalším byl bod, který se jmenuje „Transformace resortu ministerstva obrany ČR“. O tomto materiálu ví diváci a média a čtenáři pravděpodobně úplně nejvíce ve smyslu s debatou o tzv. transformaci záchranných útvarů. Já opakovaně, a budu vysvětlovat nadále trpělivě, jakkoliv se v médiích objevují mnohé dezinformace, že cílem této transformace vojenských záchranných útvarů je získat větší množství nasaditelných sil, vytvořit tedy dva ženijní prapory, snížit finanční náklady, které se vynakládají na udržování vojenských záchranných útvarů a zefektivnit jejich činnost. A to vše samozřejmě při zachování specifických a nenahraditelných schopností při pomoci obyvatelům či obcím v případě živelných pohrom. Zbylé vojenské útvary budou schopny i nadále plnit a podílet se na plnění humanitárních úkolů civilní ochrany. My na té dnešní tiskové konferenci v podvečer probereme podrobnou prezentaci. Chceme připomenout za jakých okolností tyto záchranné útvary plnily úkoly, které dnes již zcela bez problémů převzal Integrovaný záchranný systém, Hasičský záchranný sbor. Je tomu skutečně tak, že tento záměr, který patří do souvislosti toho, že česká armáda je plně profesionální a toto je jakési reziduum doby, kdy Integrovaný záchranný systém neexistoval. Je to jakýsi dluh, kterým plníme to, co měli již naši předchůdci v úmyslu zhruba někdy kolem roku 2000. Je to skutečně logický krok a není to nic, co by ohrozilo zdraví, bezpečí, životy nebo majetek občanů ČR. Armáda se skutečně nechce zříkat pomoci lidem a obcím při povodních a jiných přírodních katastrofách, jak už jsem uvedla, tehdy bylo záměrem výrazně podpořit vznikající, ještě nedokončený, Integrovaný záchranný systém a kompenzovat armádou omezenou vycvičenost a vybavenost těch ostatních složek Integrovaného záchranného systému. V současné době je tento systém zcela vybudován a ministerstvo vnitra zcela připraveno na to, aby všechny úkoly plnilo a armádu pouze povolalo jen v těch případech nejnaléhavějších. Myslím si, že není skutečně nutné, aby tyto složky se neúčelně zdvojovaly. Jediné, co chceme a budeme sledovat je jejich vzájemné doplňování se. Pokud jde o starosty a hejtmany, kteří velmi obtížně tuto změnu nesli a velmi obtížně se s ní vyrovnávají, oni budou moci i nadále vyžadovat nasazování prostředků a sil Armády ČR ve prospěch IZS, ta jediná změna bude v tom, že požadavky na to nasazení budou řešeny pouze cestou operačních a informačních středisek IZS a prostřednictvím společného operačního centra ministerstva obrany, tedy nikoliv napřímo, že si můžou přímo zavolat na jednotlivou posádku. Rozhodovat o tom, jak reálně nasazovat síly bude náčelník generálního štábu. Na podrobnější vysvětlení opět odkazuji na tu podvečerní tiskovou konferenci. Konečně vláda schválila ještě jeden materiál, ten se jmenuje „Návrh dalšího postupu ve věci zachování letecké základny Přerov a jejího využití pro smíšený letecký provoz v souladu s usnesením vlády z 15.11.2006“. Já bych tedy chtěla uvést, že na základě toho usnesení z listopadu loňského roku pracovala meziresortní komise, byl složena ze zástupců ministerstva obrany, dopravy a místního rozvoje. Spolupracovala se zástupci krajů Olomouckého, Zlínského a statutárního města Přerov. Posuzovali možnosti zachování letecké základny Přerov a jejích využití pro smíšený letecký provoz. Musím říct, a kolegové mě zřejmě doplní, že jakkoliv ta věc pro mě osobně by měla být nazírána pouze z vojenského hlediska, tak z hlediska vlády jako celku je nutno jí posuzovat nejen z vojenského, ale také z hlediska regionálního, z hlediska možnosti regionálního rozvoje. Přerov je projektován jako letiště s civilně smíšeným vojenským provozem a proto je nutno přihlédnout i k tomu aspektu. Možnost regionálního rozvoje, možnost fungování jako letiště se smíšeným provozem, jak vojenským, tak civilním. Děkuji za pozornost.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Když jsem byl Martinem Schmarczem pověřen moderováním té diskuse nebo tiskovky, tak nyní dávám slovo Martinovi Římanovi, aby představil ty základní body, které byly dneska na programu.

Martin Říman, ministr průmyslu a obchodu: Děkuji za slovo.Tak z jiného soudku než z armádního. Vláda schválila navrženou novelu živnostenského zákona, která je pravděpodobně nejrozsáhlejší z té více než stovky novel, kterými byl tento zákon novelizován od svého vzniku v roce 1991 a měl by, obrací ten trend těch předchozích novel, stovky novel, kdy každá další ztěžovala a komplikovala živnostenský zákon a tedy i vstup podnikatelů do podnikání. Asi tímto způsobem, tady je celková zátěž a nyní by mělo dojít k celkovému výraznému snížení asi o třetinu. Ať už co se týče počtu stran, kdy se snižuje počet stran živnostenského zákona ze 136 na 93, tak i v počtu živností, to je jedna zásadní změna. Dnes stát reguluje nějakým způsobem 261 živností, což je daleko nejvíce ze všech zemí EU. Jsou země EU, které neregulují žádnou živnost, jsou také země, které regulují jen několik, třeba Estonsko jen 7, ale i poměrně zregulované Švýcarsko, které sice není členem EU, ale dá se s ním srovnávat, reguluje pouze 48 živností. My tedy snižujeme ten počet 261 na 96, a to redukcí u všech typů živností, to znamená, jak u volných, řemeslných, vázaných, tak i koncesovaných. K největší redukci dochází u volné živnosti, kde z dnešních 125 volných živností vznikne pouze jedna. Prostě, kdo bude provozovat volnou živnost, tak ať jich bude provozovat z toho dnešního pohledu jakékoliv množství, tak bude provozovat jednu živnost. Ono to vyplývá logicky i ze současné právní úpravy, která říká, že kdybyste se nevlezly do žádné z dnes 125 definovaných živností, tak to napište do kolonky 126 a vymyslete si vlastně tu další volnou živnost, což je nesmysl. Takže to je jedna věc, prostě výrazná redukce počtů živností. Živnost, to je řemeslná živnost kovář, podkovář, se slučuje do jedné živnosti. Ten kdo je kovářem a bude si chtít k tomu přidat podkovářství, tak už nebude muset jít na živnostenský úřad a žádat si o novou živnost a dokládat všechny papíry, které k tomu jsou zapotřebí. Druhá ta významná změna je v rovině administrativní, skončí klasické živnostenské listy, které mnozí z vás novinářů znáte a máte je ve svých kancelářích, kdyby přišla kontrola s tím, že kolik živností máte, tolik musíte mít živnostenských listů, tolik musíte za něj zaplatit. Živnostenský list bude nahrazen výpisem z živnostenského registru. V podstatě to bude výpisem z databáze, kde je uvedeno, kolik živností provozujete a za ten výpis se platí jednotná taxa. To znamená nikoliv jako doposud za každý živnostenský list. Každoročně tím podnikatelé či živnostníci vstupující do odvětví a měnící své živnosti ušetří poměrně výraznou částku 125 milionů korun proti současnému stavu. Ruší se místní příslušnost živnostenských úřadů k živnostníkovi díky elektronizaci databáze je v podstatě možný sdílený přístup odkudkoliv z ČR. To znamená, živnostník může dle potřeby žádat o změny či jiný styk s živnostenským úřadem kdekoliv na území ČR. To je poměrně významná změna a živnostník bude muset dokládat pouze změny takových údajů, které si státní úřad není schopen jinak opatřit ze zdrojů státní správy, které jsou k dispozici. Tou třetí nohou, na které změna živnostenského zákona stojí, je zjednodušení přístupu k podnikání pro začínající živnostníky, kde dáváme na jednu úroveň člověka, který chce pracovat jako zaměstnanec a jako živnostník. Uvedu příklad, jestliže dneska chce člověk vyučený jako zedník vykonávat toto povolání v pracovním poměru, tak mu stačí výuční list, jestliže chce vykonávat stejné povolání jako osoba samostatně výdělečně činná, tak potřebuje, kromě toho výučního listu, několik let, v tomto případě tři roky, praxe, při čemž vykonává úplně stejné povolání. Od této změny si slibujeme mimo jiné i to, že pozvedne prestiž a význam školských oborů, učebních oborů nebo oborů s maturitou nebo i středních škol, protože budou muset se žáky učit tak, aby byli schopni vykonávat své povolání poté, co získají výuční list. To jsem uvedl jako příklad. Co se týče kvalifikací, tam ta škála je hodně široká, včetně započítávání rekvalifikací a podobně. Takže to je živnostenský zákon. Dále vláda projednala materiál, který v podstatě má svou třičtvrtě roční periodicitu, totiž celkový sumář, jak se daří omezovat ve všech resortech administrativní zátěž. Co se týče, ať už v oblasti daní, oblasti bezpečnosti práce, ekologických regulací, trhu práce atd. Co se týče resortu MPO, tak v tom uplynulém období se podařilo sloučit kontroly, které provádí živnostenské úřady společně s ČOI, a to na polovinu z loňských 26 000 kontrol, které prováděli jak ČOI, tak živnostenské úřady v podstatě nezávisle na sobě, se díky tomu, že nyní chodí na kontroly společně, tak se ten počet snížil na polovinu, to znamená, že ubylo asi 13 000 kontrol u podnikatelů. Ne, že bychom méně kontrolovali, ale ty kontroly probíhají současně, ztrácí se čas, chceme ten systém rozšířit na potravinářskou inspekci i inspekci zemědělskou atd. Je třeba se jen dohodnout s resorty, je evidentní z toho našeho příkladu, že to funguje. Dále se podařilo snížit administrativní zátěž, co se týče statistických výkazů, což je velmi obsáhlá činnost, asi o 30 % pro rok 2008 a budeme v tom pokračovat. Za největší úspěch osobně pokládám to, že se podařilo tento registrační formulář, který musí každý začínající podnikatel vyplnit, když chce získat živnostenské oprávnění, a který v současné době má těchto 21 stran a 471 kolonek, kterými se musí každý prokousat, tak se ho podařilo zredukovat na tyto dvě strany a 140 kolonek, což je poměrně přehlednější a jednodušší pro něj, ne pro státní správu. Od 1.7. bude možno tento formulář vyplňovat i v elektronické podobě na počítači. To znamená, že úplně odpadne fyzická nutnost být přítomen na registračním úřadě a tímto způsobem si požádat o možnost podnikání. Poslední věcí, kterou vláda projednávala, byly Zelené karty, ale tady jsme se dohodli, že ty představí pan ministr Nečas. Děkuji.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Takže Zelené karty, ministr Nečas.

Petr Nečas, místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí: Děkuji. Dobrý den, dámy a pánové, vláda dnes schválila základní koncept programu Zelených karet, na základě kterého budou vytvořeny konkrétní legislativní změny. Podstatou tohoto programu je liberalizace pracovního trhu v ČR, kde se nedostává především kvalifikované pracovní síly a to od dělnických a řemeslnických profesí až po profese vysokoškolsky vzdělaných lidí, samozřejmě, že se ve skutečnosti nedostává ani nekvalifikovaných profesí. V současné době je v ČR legálně zaměstnáno více než 220 000 zahraničních pracovníků, samozřejmě, významná část z nich z unijních zemí, především ze Slovenska, nicméně česká ekonomika při svém tempu růstu potřebuje zahraniční pracovní sílu a potřebuje ji ze zemí mimo EU. Podstatou tohoto projektu je zjednodušení celého byrokratického procesu, který jev současné době velmi komplikovaný, přirovnal bych to tady k té redukci onoho dotazníku. V současné době musí být napřed prokázáno, že pracovní místo je tři měsíce neobsaditelné českým uchazečem nebo uchazečem ze zemí EU, pak si ten zaměstnavatel musí požádat o vystavení speciálního povolení k nabírání zahraniční pracovní síly v zahraničí a teprve poté může být jednáno o konkrétním pracovníkovi s tím, že vyřizování různých vízových povinností a pracovních povinností trvá po tomto kroku dalších 120-180 dní. My ten proces velmi zjednodušujeme, to znamená, že nadále ten systém bude fungovat tak, že se omezí administrativní rozhodování, každé volné místo, které bude nahlášeno a u kterého zaměstnavatel výslovně neuvede, že nemá zájem o zahraničního pracovníka, tak se automaticky po 30 dnech, kdy nebude obsazeno českým nebo unijním zaměstnancem, objeví v centrální databázi na webových stránkách, které budou veřejně přístupné a veřejně kontrolovatelné. Do tohoto seznamu bude moci MPO dodávat další volné pozice, tzv. klíčový personál, což se bude týkat nejenom například významných investic nebo obecně míst, která budou vytvářena z hlediska nových projektů, ale například i pozice, které se budou týkat některých oblastí veřejného sektoru, jako jsou zdravotnický personál a podobně. MPSV bude mít pojistný mechanismus na základě kterého bude moci z tohoto veřejně přístupného seznamu stáhnout některé pozice, pokud dojde k faktoru, že bude lokálně nebo subregionálně u některých profesí deformován trh práce. Všechny tyto věci budou veřejně přístupné s tím, že Zelená karta v sobě obsahuje současně jedním úředním úkonem udělené povolení k pobytu s pracovním povolením, které bude vydáváno na našem zastupitelském úřadu v zahraničí s tím, že jakési konečné slovo bude mít ministerstvo vnitra, které bude mít právo veta vůči konkrétním uchazečům v případě, že by dospělo k názoru, že tito uchazeči představují bezpečnostní riziko, například z hlediska organizovaného zločinu, mezinárodního terorismu a podobně. Tento systém velmi zjednodušuje administrativní rozhodování, omezuje prostor pro volní rozhodování úřední, zda ano či ne, je veřejně kontrolovatelný, bude velmi liberální a chceme ho zavést velmi rychle, což znamená, aby začal fungovat v průběhu příštího roku.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Dotazy. Prosím

Redaktor MfD: Dobrý den, Gazdík, Mladá fronta Dnes. Já bych měl dotaz na pana premiéra a paní ministryni Parkanovou. Podle všeho většina těch tranformačních změn v armádě souvisí se škrty, nebo s méně penězi ze státního rozpočtu pro armádu. Vy jste pane premiére, tuším asi před rokem, řekl, když jste se setkal s generálním tajemníkem NATO, a tehdy to bylo asi 1,55 HDP, že další pokles byste považoval za nepřijatelný a předpokládáte mírný nárůst. Teď to podle toho, alespoň co já jsem si vypátral, je něco kolem 1,46 a měl by to být další pokles. Jak to ovlivní činnost armády? Nebo není to v rozporu s těmi vašimi sliby? Nemyslím to nějak, že bych vás chtěl chytat za slovo. K čemu může ten pokles rozpočtu vést? A potom bych měl ještě jednu…

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Ano. Já začnu. Podcenil jsem míru nepřijatelnosti. Ta míra nepřijatelnosti byla ještě pod hranicí 1,55, to je za prvé, Za druhé, a teď to myslím zcela vážně a seriózně, naše HDP roste tak rychle, že z hlediska absolutního objemu k těm poklesům nedochází, z hlediska relativního dochází k poklesu vůči HDP. Za třetí, my se dnes také bavíme metodicky o tom, že celá řada věcí je hrazena mimo rozpočet ministerstva obrany a bude hrazena mimo rozpočet, třeba nové mise, a v tomto smyslu se budeme bavit i o jiné metodice. Pravdou ovšem je, že i rozpočet ministerstva obrany dýchá s rozpočtem celostátním, nebo tím pro všechny resorty a veřejné rozpočty. V tomto smyslu dochází k finanční redukci. My, ten materiál to jasně ukazuje, hledáme zdroje jak vevnitř, tak je hledáme venku, nebo z hlediska systémových opatření. Musím říct, že je zcela evidentní, že nesplníme ty původní ambiciózní plány z hlediska plné operační schopnosti, i když pořád diskutujeme, já nesouhlasím s prostou aproximací, o posunutí do roku 2018. To zase ale vychází z plánovacího kalendáře desetiletého období NATO, takže on by to nebyl zas až takový problém. Hledáme prostor v organizaci ministerstva, hledáme ho v nepotřebném majetku, v lepší organizaci nákupů, jak zbrojních, tak jiných prostředků a materiálů a já jsem hluboce přesvědčen, že ty úkoly, které před námi stojí v rámci našeho členství v EU, v rámci našeho členství v NATO i v rámci našeho členství v OSN, naplňovat budeme a současně nechceme rezignovat na schopnost naší armády zajišťovat, ale také bezpečnost občanů doma. A to i potenciálně. Já souhlasím s tím, že k té redukci dochází, k té dochází dlouhodobě a nám se jí, v rámci té stabilizace veřejných rozpočtů, zatím nepodařilo zastavit. To že ten příslib existuje zastavit a případně později navyšovat, to beru velmi vážen, i když je pravda, že téměř žádná evropská země NATO neplní ty 2 %, na kterých se usnesla. Nicméně, to pro nás není omluva, není to v této chvíli ani naše chyba, budeme chtít alespoň v tom střednědobém výhledu se vrátit na ty podíly k HDP, které byly obvyklé.

Vlasta Parkanová, ministryně obrany ČR: Já k tomu jenom doplním, že mě skutečně to číslo 1,55 velmi mrzelo, že nebylo dodrženo. Kolegové z vlády mi to potvrdí, že jsme takto hovořili, ale každý resort byl v tomto smyslu nespokojen, když se státní rozpočet sestavoval a já jsem tedy musela vzít na vědomí, že jsem součástí jednoho celku vlády a že budu muset i těmto nepříjemným otázkám, ať už od novinářů nebo z Bruselu, být vystavena a že je budu muset ustát. Samozřejmě, že se tak děje, samozřejmě, že téma procento HDP na výdaje obrany je téma diskutované na všech možných jednání, ale za tu dobu jsem se také poučila o tom, jak to chodí v těch jiných státech. Ona je čtvrtina členských států NATO, která ten závazek plní. My jsme v těch třech čtvrtinách, které neplní, což není důvod k žádné spokojenosti ani k jásotu, ale myslím si, že tak, jak jsme představili a dnes nechali projednat, tento balík reforem, můžeme pokračovat v příštím roce, bude-li nám to dopřáno, dál a ještě se podívat na nejrůznější rezervy. Ono to číslo v procentech někdy vypovídá o něčem, co je v absolutních číslech něco úplně jiného.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Tak ta druhá otázka, pan Gazdík.

Jan Gazdík MfD: Já bych si dovolil ještě jednu otázku,. Ministerstvo obrany v minulosti rekonstruovalo za poměrně značné částky posádky s tím, že už je to konečné. Potom následovaly škrty, armáda ty posádky opustila, ty investice byly zbytečné. Vytváří tento dokument, který jste projednali, s tím, že už k těmto, nechci říct chybám, ale k tomuto plýtvání bude zamezeno?

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já musím říct, že jsem rád, že máme profesionální armádu, ono k tomu došlo trochu překotně. Máte pravdu v tom, že mnohdy byly alokovány prostředky do míst, kde nakonec posádka není. Já jsem rád, že jsme rezignovali na ten systém tří, čtyř velkých základen amerického typu, které by pokrývaly veškeré naše vojskové soustředění. Domnívám se, že posádky tak, jak jsou dnes nastaveny, s tím výhledem, např. u záchranných útvarů, s tím jak dnes víme, jak budou vypadat letecké základny, s čímž souvisí ten dnešní dokument, to znamená Kbely, Čáslav, Náměšť a smíšený provoz v Přerově. Neříkám, že jsou definitivní, nicméně na nějakou dobu definitivní jsou. Já nechám Vlastu Parkanovou, ať to případně upřesní. Ty prostředky, které byly tímto zmařeny, to mě může mrzet, ale myslím si, že řada těch investic je využitelná buď v rámci armády či mimo ni.

Vlasta Parkanová, ministryně obrany ČR: Já bych si ten minulý stav dovolila označit do značné míry označit za chybu a za plýtvání, jenom bych si přála, aby až skončí moje éra, aby, až se za sebe ohlédnu, abych za sebou něco takového neměla. Ambicí tohoto materiálu bylo mimo jiné i toto. Možná, že se nám může vyčítat určitá střízlivost, protože 1,4 % není nijak oslnivé číslo, ale možná, že kdyby naši předchůdci s touto střízlivostí plánovali a věci realizovali, tak by potom nemuselo docházet k těm překotným změnám. Čili, je ambicí i tohoto materiálu, abychom se vyvarovali toho, abychom za rok, za dva, za tři museli zase zcela radikálně psát další verze reformy.

Martin Schmarcz, Úřad vlády ČR: Děkuji, prosím další dotaz.

Redaktor ČTK: Dobrý den, Šindelář, ekonomická redakce ČTK. Já bych se chtěl zeptat na osud poslaneckého návrhu, který vláda měla na programu pod číslem 13, to znamená, novela zákona o obchodování s emisemi. A pak jen formálně na pana ministra Římana k bodu 11, jestli ano nebo ne?

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: K tomu bodu 13. K tomuto návrhu se postavily negativně všechny resorty, včetně resortu životního prostředí. Ten návrh je, já bych řekl, že bez toho, že bychom uměli některé věci ovlivnit, si stanovovat další parametry, a tady to bylo snížení o 50 % oproti roku 2000, jestli se nepletu. To už můžeme navrhnou o 150 %. Byl to trochu nesmyslný návrh, já jsem vlastně nepochopil, proč je takto podán. Já jsem se vrátil z Evropské rady, kde naopak se, a to je druhý důvod, proč jsme s tímto nesouhlasili, uvažuje o poměrně dramatické změně v systému emisních povolenek. V tom smyslu ta naše žaloba, která nebyla jediná, těch států byla celá řada, se zdá být oprávněnou, protože ten systém emisních povolenek se neukazuje jako nejúčinnější v té podobě, v jaké je, s nastavováním národních kvót a národních parametrů, jako bylo u toho národního alokačního plánu 1 a 2. Takže, dva důvody. Jeden je prostě věcný z hlediska změny toho systému v rámci EU a druhý je, že je to svým způsobem velmi ambiciózní a těžce dosažitelný cíl, nebo těžce zabezpečitelný, při současných znalostech, technologiích a podobně. Je to tak trochu přání otce myšlenky.

Martin Říman, ministr průmyslu a obchodu: Můžu k bodu 11?

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: To byly kmitočty.

Martin Říman, ministr průmyslu a obchodu: Kmitočty, ano.

Martin Schmarcz, Úřad vlády ČR: Děkuji, prosím další dotaz.

Redaktorka ČRo1: Mám celkem dvě otázky. První. Jakým způsobem dnes vláda rozhodovala o oddělení nákladní dopravy ČD? Vlastně do té samostatné společnosti Cargo. A druhý dotaz, který se úplně netýká dnešního zasedání vlády, nicméně, pane premiére, co říkáte na to, že sociální demokraté dneškem podávají tu ústavní stížnost o které mluvili a kterou slibovali v souvislosti se způsobem projednání reformy veřejných financí ve sněmovně. Děkuji.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já začnu tím jednodušším, a to je ten druhý dotaz. Já už jsem k tomu říkal tehdy, že prostředky, které jsou garantovány Ústavou a jednacím řádem Sněmovny, případně Senátu, jsou prostředky legitimní, ať si o jejich osudu u Ústavního soudu myslím co chci, ať si myslím, jestli jsou, či nejsou oprávněné. Oprávněné jsou z hlediska toho, že je lze podat. V tomto smyslu to beru jak standardní parlamentní boj mezi opozicí a koalicí. Počkám si na rozhodnutí Ústavního soudu, nechci ho předjímat, nechci k tomu říkat ani svůj osobní názor, který je jasný. Ke Cargu. Ta diskuse se vede dlouhou dobu. Ona souvisí s celou řadou faktorů. To je přesun Carga a tranzitu některých komodit a zboží z železnice na silnici. Nekonkurenceschopnost železniční přepravy, neschopnost vyjádření nákladů mezi osobní a nákladní přepravou. S celou řadou dalších faktorů, které souvisejí s otevíráním tohoto trhu v Evropě, které vyplývají z našeho členství v Schengenu, to znamená definitivního otevření hranic, to znamená snahy pokrýt ten prostor mezi východní hranicí Schengenského prostoru, popřípadě i EU a naší západní hranicí. Patří to k dlouhodobým koncepčním záměrům této, ale i té mé minulé vlády. Je to prokonzultováno velmi detailně s železničními odbory, které nakonec celou tu filozofii akceptují, protože teprve zvýšením efektivity přepravy carga jsme schopni řešit osobní přepravu. V této chvíli to bude znamenat vyšší nároky na rozpočet, zcela evidentně, my s tím počítáme, ale umožní to jak optimalizaci regionálních tratí, tak zvýšení efektivity přepravy. Schválili jsme to s tím, že máme nějaké další záměry, o kterých budete včas informováni.

Martin Schmarcz, Úřad vlády ČR: Děkuji, nyní prosím o poslední dotaz vzhledem k dalšímu programu. Televize Nova. Tak dva. Televize Nova a pak ČT. Pak bude konec.

Kamil Houska, televize Nova: Pane premiére, máte už představu, kdyby mohl být váš vládní tým doplněn o ministra školství? A vy jste před pár dny vznesl určité výhrady vůči panu Lužnému, poslanecký klub Zelených nicméně zatím jiné jméno nevygeneroval. Jestli ten člověk je pro vás problém nebo to není zas tak velký problém, jak to mohlo působit. Děkuji.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já si tedy nevzpomínám, že bych jakkoliv reagoval na ještě neprovedenou nominaci pana náměstka Lužného. Já jsem žádnou takovou nominaci nedostal. A různá usnesení jiných stran mě v této chvíli mohou zajímat, ale nejsou to nominace. Já jsem se vyjadřoval jednou jedinkrát, a to nebylo ke jménu pana Lužného, ale k tomu, jestli si přeji kontinuitu nebo diskontinuitu personálního vývoje na MŠMT. A preferoval jsem diskontinuitu. Což samozřejmě pro vás může znamenat, že nesouhlasím s panem náměstkem Lužným jako ministrem a nebudete se mýlit.

Martin Schmarcz, Úřad vlády ČR: Děkuji, prosím, Česká televize.

Redaktorka ČT: Dobrý den, já těch dotazů mám přeci jenom víc. Za prvé jsem se chtěla zeptat, ministr zahraničních věci tu měl prezentovat jakousi analýzu toho, proč ČR neuspěla v té volbě na nestálého člena Rady bezpečnosti OSN. Chtěla jsem se zeptat, zda to skutečně odprezentoval? A jaké ty důvody tedy byly? Jestli mohu navázat dalším dotazem…

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Zkusme nejdřív ten jeden. My nemáme hotovou tu analýzu. Bavíme se o tom. Já jsem chtěl poděkovat novinám, které nečtu, a to jsou myslím Haló noviny, nebo jak se jmenují přesně, které odprezentovali mé vyjádření z roku 2005, kde zcela explicitně uvádím důvody tehdejšího nesouhlasu ODS s naší kandidaturou na nestálého člena rady bezpečnosti OSN, a ty důvody, které jsem tehdy uvedl jako ohrožující naše vítězství, se v plné míře potvrdili. To znamená, to je za prvé. Za druhé bych chtěl demonstrovat to, že na rozdíl od jiných politických stran já jsem zastáncem kontinuální zahraniční politiky a proto také od nás nikdo nemohl očekávat, že bychom tento úkol, který už dlouhodobě byl mezi prioritami české zahraniční politiky, by ODS, případně tato vlády po nástupu k vládní odpovědnosti zrušila. Dokonce bych řekl, že teprve s nástupem mé minulé vlády a nástupem mě osobně do funkce premiéra, skutečně ta práce na prezentaci a prosazení tohoto záměru začala. Toto je do úvodu. My máme udělanou krátkou analýzu, kterou chceme připravit spíše do Poslanecké sněmovny, která uvádí zásadní důvody, co mohlo ovlivnit tuto nevolbu, za co nemůžeme a za co případně můžeme. Nepochybně to nezvolení, které jsme nemohli úplně ovlivnit my a mohlo to ovlivnit rozhodování jiných zemí, byl souběh s předsednictvím a myslím si, že ten faktor mohl být poměrně silný. Specielně území, které nechtěly posílení dalšího euroatlantického státu a specielně člena EU, v dané chvíli dokonce předsednickou zemi, právě jako nestálého člena Rady bezpečnosti. To co mohlo ovlivnit, a je to otázka, mohlo to ovlivnit oběma směry a diskutujeme o tom, ale zase, nemá cenu se tím zabývat hlouběji, ono se zas tak nic strašného nestalo, to je to, jestli ČR kandidovala už podruhé a Chorvatsko poprvé ovlivnilo rozhodování některých států. Mohlo pozitivně, mohlo negativně. Nemáme to kvantifikováno. Těžko jsme mohli ovlivnit, a za to nemůžeme, a já jsem rád, že za to nemůžeme, i mé projevy, jak na Radě bezpečnosti, tak na recepci pořádané v New Yorku, byly zcela jednoznačné v ochraně lidských práv a ochraně demokratického vývoje v řadě zemí, a to nám zcela jistě vzalo pár hlasů, a já jsem dokonce rád, že nám to vzalo některé hlasy. Já si nedovedu představit, že by nás volilo Bělorusko, Severní Korea, Myanmar, Venezuela, já nevím Čína a další země, to bych pokládal za selhání české diplomacie. Určitě velmi výrazný vliv mělo to, že jsme členy EU, jsme členy NATO, účastníme se v celé řadě mírových a rekonstrukčních misí a i to nám mohlo u celé řady zemí vzít hlasy, ale ani to by nás nemělo mrzet. Myslím si, že není úplně pravdou, jak se spekuluje, že nám vzali nějaké hlasy například Klausovo vystoupení a jeho názor na globální oteplování. Musím říct, že já sám jsem pokládal trochu za degradaci Nobelovy ceny míru, když jí dostal Al Gore, ale to sem asi úplně nepatří. Musím říct, že se nepodařilo, podle mě, a to souvisí právě s tím, že Chorvatsko začalo daleko dříve, se nepodařil dokonce sjednotit Visegrád v této věci úplně. Dokonce řada zemí přes písemný závazek nedodržela to hlasování, které přislíbili v naprosto jasných jednáních a dokonce písemně. To také se stalo. Musím říct, že trošičku nám mohlo uškodit i to, jakým způsobem prezentuje naše opozice zahraniční politiku v zahraničí. Protože my jsme nikdy, ani v opozici, nezpochybňovali rozhodnutí české diplomacii, i kdyby byla seberoztodivnější. Pak jsou věci, za které můžeme. Teď tím nemyslím jako já, jako Mirek Topolánek, Karel Schwarzenberg, jako ministr zahraničí a obecně česká diplomacie dlouhodobě. A tady, to jsou některé faktory, které snad ani nemá cenu moc mediálně říkat. Asi jsme dali malé dárečky. OSN je svým způsobem z hlediska některých zástupců poměrně roztodivnou organizací. Zřejmě to Chorvatsko v tomto smyslu víc stálo. Až po to, že naše diplomacie, která s tím přišla před několika lety, měla trochu moc ambiciózní cíle, které vlastně měla od začátku, a my jsme je tak vyhodnocovali, vyhodnotili jako nenaplnitelé v dané chvíli a po našem dlouhodobém členství v NATO a EU. Může v tom být i podcenění soupeře. Může v tom být nedostatečná zpravodajská činnost našich zastupitelských úřadů. Může v tom být, protože my máme více zastupitelských úřadů než Chorvatsko, přesto přecenili jsem naši účast, já myslím, že opozice nemá pravdu, to že jsme redukovali neznamená, že nemáme více, máme více než Chorvatsko. Přesto jsme nebyli schopni v těch zemích zabezpečit ten hlas. Myslím si, že je třeba přehodnotit naši rozvojovou a humanitární podporu. Není přeci možné, abychom někam posílali desítky milionů korun a ta země potom poslechla našeho soupeře. Myslím si, že to patří k diplomacii, k ekonomické diplomacii, tak jak jí prosazujeme. A je to celá řada subjektivních důvodů. Nicméně klíčové jsou podle mne ty, které jsme ovlivnit nemohly, ty nakonec rozhodly o tom, že to bylo rozdílem dvou hlasů v prvním kole a v OSN platí, že pokud ta podpora není vyjádřena v prvním kole, tak v tom druhém kole a dalších už ta podpora klesá. Náš odchod po druhém kole byl velmi čestný, velmi sportovní. Já jsem strávil dvacet minut rozhovorem s Ivo Sanaderem hned večer, tentýž den, protože naše podpora Chorvatskému členství v EU trvá nezávisle na tom, že jsem spolu soupeřili do Rady bezpečnosti. Ta analýza bude vypracována, nicméně, já to neberu tak fatálně, jak se snaží z toho ten problém dělat opozice, to že jsem získali, náměstka generálního tajemníka NATO, to tady prošlo bez povšimnutí, pro mě je to daleko důležitější zpráva.

Redaktorka ČT: Jestli bych tedy mohla tu druhou otázku. Jenom bych poprosila o krátkou reakci, teď Právo v sobotu a Mladá fronta, tuším, dnes psala o tajném materiálu, který měl Jiří Paroubek prezentovat na ÚVV, ve kterém se zmiňoval o tom, že vlastně ta reforma, kterou kritizuje, nebude mít tak zásadní dopad na české rodiny. Vnímáte to? Spíše kratičký komentář bych poprosila. Potom tu důležitou otázku, vy jste říkal, že tady byla dosti divoká debat kolem zákona o komorách. Chtěla jsem se zeptat, proč? Jakým poměrem hlasů to dopadlo?

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: K té první otázce. Pro mě to není žádné překvapení, protože my to celou dobu říkáme. K té druhé. Tam je spíš problém v tom, že i když ta novela jde správným směrem, tak pokusy v této chvíli řešit povinné či nepovinné členství, což bude i součástí debaty v Poslanecké sněmovně, v turbulentním prostředí českého zdravotnictví té diskusi neprospívá. My to v této chvíli nepreferujeme, myslíme se, že ty komory je třeba možná nějakým způsobem reformovat, pokud mají za stát vykonávat část té státní správy. Nicméně, nám připadala ta novela uspěchaná a pokusy do ní přidávat další věci, budou vyvolávat další turbulence ve Sněmovně, nicméně, nebyla kolem toho tak vzrušená debata. My jsme s tím tak umírněně souhlasili. To prošlo na konec? Mám pocit, že ano, malým rozdílem hlasů, souhlas s tím, že byly neutrální postoje, většinou.

Martin Schmarcz, Úřad vlády ČR: Děkuji, bohužel, musíme opravdu končit z důvodu dalšího programu. Omlouvám se za tuto kratší tiskovou konferenci.

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter