Tisková konference předsedy vlády ČR Mirka Topolánka po zasedání vlády v pondělí 4. 6. 2007:

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové, já vás vítám na tiskové konferenci po zasedání vlády. Vítám členy vlády, předsedu vlády pana Mirka Topolánka, místopředsedu vlády a ministra životního prostředí pana Martina Bursíka a ministra spravedlnosti pana Jiřího Pospíšila. Slovo má premiér Mirek Topolánek.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Děkuji. Dnes, jak jste jistě byli informováni, zasedala nejenom vláda, ale také Výbor pro Evropskou unii, což fakticky kopíruje složení vlády, ale je to i díky českému předsednictví zcela, řekl bych, samonosný orgán. Schválili jsme několik mandátů pro jednání našich představitelů v Evropské komisi, mandát pro ministra dopravy o projektu Galileo, schválili jsme mandát pro ministra průmyslu v oblasti roamingu a liberalizace poštovních služeb, schválili jsme mandát téhož ministra v části energetiky, tzn. ownership unbundling, nebo vlastnické oddělení, a projednali jsme dále vyhodnocení institucionálního zajištění členství ČR v EU. Projednali jsme plán koordinace přípravy předsednictví ČR v Radě EU a projednali jsme pro ministra financí návrh pozice na jednání Ecofinu, týkající se společného konsolidovaného základu daně z příjmu pro právnické osoby. To je informace k jednání vládního Výboru pro Evropskou unii a nyní k jednání vlády samotné. Z těch bodů, které jsme projednali, a já nechám kolegům, jak Jiřímu Pospíšilovi, protože se schvalovalo několik jeho materiálů, stejně tak nechám prostor Martinu Bursíkovi, protože i on měl na vládě několik materiálů. Tak ty materiály, které se netýkají těchto dvou ministrů, nebo místopředsedy vlády Bursíka a pana ministra Pospíšila, snad několik nařízení vlády, které se týkaly celé řady oblastí. Také jsme uložili a vzali na vědomí koncepci státní politiky pro oblast dětí a mládeže a schválili jsme doporučenou pozici pro Jiřího Čunka, pro projednávání Národního strategického rámce pro čerpání strukturálních fondů. Já si myslím, že do úvodu ode mě je to všechno a nyní bych poprosil, aby dostali prostor mí kolegové.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji předsedovi vlády a slovo má místopředseda vlády a ministr životní prostředí pan Martin Bursík.

Martin Bursík, místopředseda vlády a ministr životní prostředí: Děkuji pěkně. Dámy a pánové, dobrý den. Z těch věcí, které jsem předkládal dnes vládě jsou asi dvě nejpodstatnější. Ta první se týká mandátu, kterým vláda vybavila mě pro jednání s Evropskou komisí ve věci problematiky provozních smluv projektů z oblasti vodovodů a kanalizací. Potom máte asi povědomí, že už vlastně téměř tři roky se vedou intenzivní jednání s Evropskou komisí, kde jde o to vyjednat a nastavit podmínky pro žadatele, kteří budou žádat o čerpání z Evropských fondů, protože se bude dominantně čerpat z Operačního programu Životní prostředí, ve kterém je celkem 4,317 mld. euro. A největší částka v prioritě č. 1 - voda - bude právě do dokončení projektů odkanalizování obcí jak nad 2000 ekvivalentních obyvatel, tak pod, tak je velmi důležité tento vleklý, vlastně, spor s Evropskou komisí vyjednat tak, abychom odblokovali Operační program Životní prostředí, abychom mohli začít čerpat finanční prostředky. Ten mandát je poměrně podrobný. Na základě tohoto mandátu si myslím, že jsme skutečně schopni vyjednat takové podmínky, které u nových projektů infrastrukturních budou atraktivní. Zároveň vláda připustila možnost, že u stávajících provozních smluv, které byly uzavírány v rámci velké privatizace v roce 1992-1994, budou podmínky, které stanoví komise v dohodě s ČR, povedou vlastně obce a ty firmy, které provozují vodohospodářská díla, povedou je k tomu, že budou v některých aspektech nuceny ty smlouvy korigovat, upravit, dát tam nějaké větší garance, které se týkají kvality těch dodávek, ceny, efektivity a ve výjimečných, odůvodněných případech existuje i možnost, že bude nutné zkrátit délky těch smluv, které byly v některých případech uzavřeny na období 30 let, a nebo dokonce i na dobu neurčitou. Ta debata o tom byla velmi plodná a vláda v podstatě téměř jednomyslně tím mandátem mě vybavila. Já, samozřejmě, udělám všechno pro to, abych vyjednal podmínky pro ČR co nejlepší, to se týká do budoucna, a zároveň na základě vyjednání těchto podmínek do budoucna předpokládám, že komise bude i posuzovat šest projektů vodohospodářských, které teď v Bruselu leží. Tolik ten první bod. Ten druhý bod se týkal návrhu nařízení vlády, kterým se vymezuje Ptačí oblast Heřmanský stav – Odra - Poolší. To je jeden z dlouhodobých restů ČR – nevyhlášení této naturové oblasti. K tomu oddálení došlo především kvůli tomu, že tam byla projektována obchodní zóna a zároveň, že přes tu naturovou oblast má vést dálnice D47 a vysokorychlostní železniční trať. Nám se podařilo v tomto najít shodu. Pokud jde o to trasování dálnice D47, to má již územní rozhodnutí. Ministerstvo životního prostředí souhlasí, definovalo v podmínkách vyhlášení té naturové oblasti, jakým způsobem bude to trasování té dálnice vést. Důležité je, že mezitím jsme našli jinou ptačí oblast pro jednoho z těch chráněných druhů – motáka pochopa – takže bylo možno i snížit výměru té ptačí oblasti. To má velmi dlouhou genezi. Není už tam žádný konflikt, protože se to plošně nepřekrývá s tou plánovanou obchodní zónou, o které ani nevíme, jestli bude či nebude. A výsledkem je tedy to, že vláda tento jeden z restů dostala ze stolu. My jsme vyhlásili tu ptačí oblast s tím, že jsme se shodli na tom termínu nabytí účinnosti toho vyhlášení oblasti k 1. červnu příštího roku. To, protože je tam potřeba ještě vyladit a vyjasnit některé legislativně-právní aspekty, chceme dát prostor státní správě, aby připravila veškerou dokumentaci a kroky, které jsou potřebné pro to, aby mohlo dojít k tomu souladu tak, jak ministerstvo životního prostředí předpokládá, vyhlášení ptačí oblasti na straně jedné a skutečnosti, že skrze tuto ptačí oblast vede koridor dálnice D47. V budoucnosti povede i koridor vysokorychlostní trati, což my jako ministerstvo životního prostředí neshledáváme jako problematické. S tímto jsme vyjádřili a vyjadřovali i dlouhodobě souhlas.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji místopředsedovi vlády a slovo má ministr spravedlnosti pan Jiří Pospíšil.

Jiří Pospíšil, ministr spravedlnosti: Ještě jednou dobrý den, dámy a pánové. Vláda dnes schválila tři materiály ministerstva spravedlnosti, které, pokud budou přijaty Parlamentem, výrazně změní trestní politiku tohoto státu. Jde o za prvé – nový zákon, který upravuje existenci tzv. detenčních ústavů, upravuje existenci zadržovací detence. Po tomto institutu volají odborníci v ČR již od 70. let, a teprve vláda Mirka Topolánka tento materiál připravila do paragrafovaného znění. Pokud bude přijat, vzniknou na našem území ústavy, které budou poskytovat lékařskou péči. Ovšem, na druhou stranu budou plně pod ostrahou vězeňské služby. V těchto ústavech pak budou umístěni nebezpeční agresoři, sexuální devianti, lidé, kteří páchají závažnou trestnou činnost, jsou společnosti nebezpeční, a přitom z důvodu své duševní poruchy nebo nemoci, nemohou být ve výkonu trestu. Cílem tedy je ochránit společnost od nebezpečných agresorů, kteří nemohou být ve vězení. Takže, my si myslíme, že je to výrazný příspěvek ke zvýšení bezpečnosti našich občanů. Druhou novelu, kterou chci velmi stručně prezentovat, je novela, která upravuje výrazné zpřísnění postihu korupčního jednání. Základní informace jste již dostali, proto velmi stručně – zvyšujeme sazby u všech trestních činů, které souvisejí s korupcí. Počítáme s tím, že pokud korupce souvisí s výběrových řízením či jinak s činností veřejného činitele, pak vedle trestu odnětí svobody bude uložen trest zákazu činnosti až na dobu 10 let. Počítáme s tím, že pokud osoba bude vědět o tom, že je někde páchána závažná korupce a toto neoznámí, pak samotné neoznámení bude trestným činem. A počítáme též s tím, že pokud finanční úřad při průběhu kontroly zjistí, že je podezření z korupce, pak bude povinen tyto informace oznámit orgánům činným v trestním řízení. Tolik jenom namátkově, velmi stručně, příklady toho, jak tato vláda chce přísněji, razantněji postihovat korupci, a je to součástí vládního plánu boje proti korupci. Souvisí s tím i speciální senáty atd. Dnes vláda splnila svůj slib z podzimu. První vláda Mirka Topolánka přijala usnesení k tomuto a předkládá konkrétní, jasný návrh novely trestního řádu a trestního zákona. Ještě doplním, že součástí novely zákona, která upravuje detenční ústavy, jsou opatření, která mají zvýšit to, aby odsouzení k výkonu trestu odnětí svobody opravdu nastoupili výkon trestu. Víte, že v ČR je to velký problém, až 5000 odsouzených nenastupuje výkon trestu. My přijímáme taková opatření, která tento negativní trend odstraní. A poslední novela je novela trestního řádu, která, jak určitě již víte, má zavést kontrolu, to povolování odposlechů. Zpřísňujeme podmínky pro soudce, který povolil odposlech. Musí jasně odůvodnit příkaz, kterým, je povolen odposlech a hlavně, přenášíme právo občanovi dozvědět se, že byl odposloucháván a právo obrátit se na Nejvyšší soud, aby takovýto odposlech přezkoumal, zda byl zákonný. Dámy a pánové, tolik velmi stručně z obsahu balíku návrhů, které dnes vláda schválila.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji ministru spravedlnosti a nyní je prostor pro vaše dotazy. Prosím.

Tomáš Drahoňovský, televize Prima: Já jsem se chtěl zeptat na jednu věc, která sice přímo nesouvisí s vládní agendou, ale nutně jste se k tomu museli dostat. Dnes přijede na návštěvu americký prezident George Bush. Mě by jenom zajímalo, dá se od jeho návštěvy očekávat, řekněme, posun, co se týče vízové povinnosti občanů ČR vůči USA? Děkuji.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já vás možná překvapím, my jsme se tím na vládě nezabývali, protože bezpečnostní opatření jsou řešena mimo standardní vládní agendu. To neznamená, že jsou řešena špatně, k tomu se dostanu ještě při jednání za chvíli. A to, co se týče víz, já si myslím, že ta návštěva George Walkera Bushe se s ohledem na tuto záležitost výrazně zveličuje. On sám prohlásil v Rize loňského roku, že se diskriminace některých zemí ve vízové politice ve visa vawer programmu, ve vztahu k USA, že existuje, že si bere jako svůj osobní cíl tento problém řešit. Dnes v Kongresu leží několik návrhů, které jsou vyvolány potřebou změnit vízovou politiku USA vůči třetím zemím, nebo vůči zemím, které patří do EU a přitom nemají volný vízový režim. Domnívám se, že ta jeho slova i v těch rozhovorech, které dal před cestou do Evropy, před cestou na G8 v Německu, jsou zcela jasná. Už jsem na to odpovídal, myslím si, že v průběhu jeho mandátu se tento problém vyřeší, což bude znamenat, nicméně, i to, že se musíme snažit přesvědčit některé evropské země, které žijí v tom stávajícím režimu, že ten nový režim bude znamenat určitou změnu i pro ně v rámci boje proti terorismu a v rámci toho upraveného visa vawer programmu, který se projednává právě v Kongresu. Myslím si, že od té cesty nemůžeme čekat jiný průlom než ten, že George Walker Bush nám oznámí, že to patří mezi jeho priority, a že během jeho funkčního období se ten problém vyřeší.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, další dotaz.

Michal Kratochvíl, televize Nova: Dobrý den. Pane premiére, já mám dotaz. Dnes na tiskové konferenci starosta Trokavce vás obvinil z toho, teď budu citovat, že jste při návštěvě Jinců 4. května údajně řekl tuto větu, v podstatě na negativní dopady radarů v Brdech a měl jste říci: „Uvidíme, co nám předložej a pak to zpochybníme, včetně jejich zdroje. Nemůžou přeci vědět o radaru více než my.“ Mě by zajímalo, jestli jste skutečně tuto větu řekl, a co říkáte na to, že starosta Trokavce vás obvinil, že si v tomto případě děláte z lidí srandu a lžete jim.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já si toho nejsem vůbec vědom, já si nepamatuji, že bych tu větu někdy vůbec uvedl. Zcela jistě ne při tom veřejném vystoupení.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Prosím, ještě televize Prima.

Tomáš Drahoňovský, televize Prima: Ještě jednou. Já bych měl teď otázku na pana ministra Pospíšila. Mě by jenom zajímalo, co se týče těch detenčních ústavů, myslím si, vzpomínám si, že tam byla taková třenice, pod jakou gesci vlastně budou spadat. Budou tedy pod spravedlností a nebo pod zdravotnictvím, jak dopadla diskuse na vládě? Díky.

Jiří Pospíšil, ministr spravedlnosti: Diskuse o tom, zda budou spadat pod nás nebo pod zdravotnictví, se vedla při přípravě onoho zákona. Do vlády šel materiál bez rozporu s tím, že spravovat tyto ústavy bude ministerstvo spravedlnosti.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Ještě doplnění.

Tomáš Drahoňovský, televize Prima: V tom případě ještě doplnění. Zajímalo by mě, už jsou nějací, řekněme, favorité, kde by případně tyto ústavy mohly stát? Myslím, že se mluvilo o Brně atd.? Už máte vytipované lokality, už připravujete, řekněme, stavbu těchto ústavů? Díky.

Jiří Pospíšil, ministr spravedlnosti: Přesně tak. My musíme být připraveni na okamžité spuštění těchto ústavů ve chvíli, kdy se schválí zákon. Nemůžeme si dělat srandu z lidí a připravit zákon a nemít zázemí pro něj. V tuto chvíli připravujeme první ústav, ten bude v Brně v rámci našeho vězeňského zařízení. Přestavujeme část tamní nemocnice. Komise na ministerstvu vyhodnocuje další možné lokality. Mezi obcemi je relativně zájem o takovýto ústav, protože některé regiony s tím chtějí řešit místní nezaměstnanost. Takže, máme několik alternativ, kde bude stát druhý ústav. V tuto chvíli nechci předjímat konečné rozhodnutí. V první fázi počítáme se dvěma ústavy.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, Česká televize.

Redaktorka, ČT: Já jsem se chtěla ještě zeptat, z těch ústavů na jejich případnou kapacitu, jestli počítáte s nějakým počtem lůžek?

Jiří Pospíšil, ministr spravedlnosti: Samozřejmě, v prvním kole počítáme s 200 lůžky. Vycházíme z kapacit z podobně velkých zemí jako je ČR. První kolo 200 lůžek a uvidíme, zda bude tento počet dostatečný nebo ne. To nejde v tuto chvíli předjímat, protože umístění pacienta nebo klienta do takového zařízení je odvislé od toho, zda se dobrovolně podrobí ochranné léčbě nebo ne, zda dobrovolně nastoupí do psychiatrické léčebny, řečeno zjednodušeně. Pokud ano, pak nebude používat takovýto ústav. Takže, to je pouze odhad. Jsme ovšem připraveni na to, od počátku plně aplikovat tento zákon.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Ještě nějaký dotaz?

Redaktor, Radiožurnál: Já bych se chtěl zeptat na ten bramborový škrob, jak to dopadlo a co to vlastně znamená, pokud to vláda schválila. A druhá věc je ta vrtulníková základna v Přerově, jestli z toho, co dnes vláda projednávala, má třeba Přerov šanci na to, aby tam ta základna zůstala. Zřejmě obě dvě otázky jsou na pana premiéra. Děkuji.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já nevím, jestli jsou na pana premiéra, v otázce bramborového škrobu vám řeknu jediné, že jsme to nařízení přijali, a pokud se mě budete ptát na detaily, tak vám k tomu neřeknu vůbec nic. Takže, doporučuji opravdu zavolat Petru Gandalovičovi nebo panu náměstku Hlaváčovi, který byl jednání přítomen. A co se týče Přerova, já si myslím, že to, co jsme slíbili, to je vytvořit podmínky pro to, aby ta vrtulníková letka zůstala v Přerově, tak ta průběžná zpráva pouze konstatuje, že pokud bude naplněno očekávání a, řekl bych, i finanční podíl obou krajů a města, tak potom je možné tam tuto letku ponechat. Nicméně, je to průběžná zpráva, je tam nějaký termín, který dává oběma krajům, a i městu, možnost vlastně představit projekt, který bude životaschopný, představit i možnost čerpání ze strukturálních fondů a zajištěnost financování takového smíšeného civilního a vojenského provozu. My sami pokládáme zrušení této letky za velkou chybu a myslíme si, že z mnoha důvodů to nejsou jenom důvody, řekl bych, toho lokálního patriotismu, ale z mnoha důvodů bezpečnostních, strategických i jiných, chceme udržet, pokud to bude jen trochu možné, tuto letku v Přerově. Takže, to není žádné definitivní rozhodnutí.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, ještě dotaz televize Prima.

Tomáš Drahoňovský, televize Prima: Děkuji, já ještě jednou na pana Pospíšila. Věc, kterou jsem možná opomněl. Kdy plánujete ten start? Kdy by se měly uvést ty ústavy v činnost, a jak vidíte šance ve Sněmovně? Myslíte si, že se shodnete třeba s opozicí?

Jiří Pospíšil, ministr spravedlnosti: Já doufám, že tento návrh bude podpořen napříč politickým spektrem, protože všichni víme, že potřebujeme takovéto ústavy. To je všeobecná potřeba. Ostatně, minulá vláda, myslím tím vládu sociální demokracie, toto několikrát deklarovala, že tento návrh předloží a nepředložila jej. Takže, předpokládám, že to bude v duchu toho, co sama říkala. Se zpuštěním počítáme v roce 2008. Rádi bychom, aby brněnské zařízení bylo připraveno od počátku roku 2008. Já osobně tipuji, že účinnost zákona bude od poloviny roku 2008.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: To souvisí s vyčleněním potřebných prostředků na toto spuštění a i o tom jsme se dnes na vládě hovořili, minimálně pro rok 2007.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Další dotaz. Žádné další dotazy? Děkujeme.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Děkujeme za účast na dnešní tiskové konferenci. Signalizuji, že nebudeme již odpovídat na žádné další dotazy po ukončení tiskové konference a tím vám děkuji. Nashledanou.