Tiskové konference

19. 9. 2006 16:45

Tisková konference předsedy vlády ČR Mirka Topolánka v ČNB v úterý 19. září2006

Tiskový mluvčí ČNB: Dobré odpoledne, dámy a pánové, vítám vás na krátkém tiskovém briefingu s premiérem ČR Mirkem Topolánkem a guvernérem ČNB Zdeňkem Tůmou. O pár úvodních slov požádám pana guvernéra.

Zdeněk Tůma, guvernér ČNB: Dobré odpoledne, dámy a pánové, já spíše jako hostitel bych jenom uvedl pana premiéra Topolánka. My jsme se krátce dohodli na schůzce a pan premiér potom přišel s nápadem, že by se to mohlo začít u nás, což my jsme považovali za dobrý nápad, takže proběhlo jednání, jak asi můžete očekávat. Témata jsou celkem zřejmá, tzn. euro, rozpočet a nechám pana premiéra, aby to sám komentoval.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Děkuji panu guvernérovi za to, že jsme se mohli setkat. Potkali jsme se na chviličku sami a potom se členy bankovní rady a s mými spolupracovníky, s náměstkem ministra Tlustého pro akceptaci eura, panem Zídkem a s Martinem Kocourkem. Dostal jsem od pana guvernéra medaili, výroční, 80 let Národní banky československé. Samozřejmě jsme podrobně diskutovali celou řadu konsekvencí, které souvisí s přijetím eura v ČR, ke krokům, které by měly vést k přijetí eura. Dotkli jsme se připravovaného rozpočtu a samozřejmě některých detailních problémů. Z hlediska akceptace eura si myslím, že nemusíme nic měnit na té předvolební rétorice, a ukazuje se, že určitá skepse vzhledem k nutným reformám, nebo nerealizovaným reformám na výdajové straně rozpočtu nás vedla celkem realisticky k tomu, co můžeme dnes potvrdit, to je to, že naše ambice akceptovat euro zůstává stejně silná. V této chvíli se neodvažujeme říkat jakýkoliv termín. Víme, že musíme realizovat celou řadu kroků, které jsme ostatně slibovali i před volbami, jako je zvýšení mobility a pružnosti, mobility pracovní síly a pružnosti pracovního trhu, jako jsou právě reformy na výdajové straně rozpočtu, jako je celá řada reformních kroků, které umožní dostat pod kontrolu veřejné finance, a nejenom plnit ta konvergenční maastrichtská kritéria, ale založit, alespoň střednědobě, takové tendence, které budou pozitivní ve směru k těmto kritériím. Shodli jsme se na tom, že v této chvíli neexistují žádné velké hrozby v tomto směru, pouze to, že bez realizace těchto reforem nebude možné tak rychle akceptovat euro, jak jsme možná původně předpokládali. Co se týká rozpočtu – pan guvernér samozřejmě bude přítomen pondělnímu jednání v Kolodějích, kde se budeme o rozpočtu velmi detailně bavit, a bavili jsme se samozřejmě o vlivech, které jsou spíše nahodilé v tom rozpočtu. Bavili jsme se o některých, řekl bych, tendencích v tom rozpočtu, o expektacích, které rozpočet speciálně ve výdajích vyvolal, o možných dopadech, kdy mě pan guvernér uklidnil, že z pohledu stability, z pohledu měnové politiky, i ten sociálními demokraty připravený rozpočet nebude mít zásadní vliv ani v příštím roce na stabilitu kurzu, na ty hlavní měnové ukazatele, na ty, které ovlivňují podnikatelské prostředí a ekonomickou stabilitu ČR. To je ode mě jenom do úvodu, jestli by chtěl pan guvernér doplnit, tak myslím si, že teď je ta správná chvíle.

Zdeněk Tůma, guvernér ČNB: Příliš ne. Jenom ještě možná technicky k tomu euru. Víte, že jsme zavedli praxi s předchozími vládami, že vždycky na podzim diskutujeme nad materiálem, který společně připraví ministerstvo financí a ČNB. Takže, přestože dnes máme základní shodu v tom, že za ten poslední rok se šlo spíše opačným směrem, než bylo v tom hodnocení na konci loňského roku, a v oblasti veřejných financí a trhu práce se příliš neudělalo, takže ty vyhlídky na rok 2010 opravdu nevypadají realisticky, tak přesto máme za to, že je dobré to cvičení absolvovat, podívat se, kde jsou ta nejužší místa, kterým se chceme věnovat. Takže, na tom v současné době naši lidé a kolegové z ministerstva financí pracují a na podzim ten podklad bude předložen vládě a domluvíme se potom zhruba už detailněji a potom lze očekávat další kroky

Tiskový mluvčí ČNB: Děkuji a pokud máte nějaké dotazy. Bloomberg.

Redaktorka, Bloomberg: Mohli byste tedy říci, jestli rok 2010 ještě zůstává ve hře, nebo už ty debaty budou spíše o tom euru, vlastně za jak dlouho bude zavedeno?

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já si myslím, že v té diplomatické odpovědi, nebo v tom, co prezentoval před chvílí guvernér naší ČNB, jste museli slyšet větu, která svým způsobem zpochybňuje rok 2010 z hlediska nerealizace některých kroků, speciálně v posledním roce. Nicméně, my, a to byla ta další věta, si přitom podzimním, jak říkal pan guvernér, cvičení, tzn. společném jednání vlády a ČNB nad, řekl bych, plněním nejrůznějších úkolů, které by mohly vést k zavedení eura, tak tam si řekneme, kdy, jakým způsobem, jakými metodami, co nás čeká, jak to musíme provést, kdy vůbec budeme moci požádat o vstoupení do ERM2, aby naše účast v ERM2 vedla k přijetí eura. Myslím si, že v této chvíli nemíním nic měnit na svých větách před volbami, a to je, že pokud nebudeme realizovat některý typ reforem, tak ten termín 2010 je nesplnitelný.

Tiskový mluvčí ČNB: Marek Petruš, Reuters.

Marek Petruš, Reuters: Já bych měl dotaz na oba pány, pak ještě dotaz na pana guvernéra zvlášť. Na oba pány otázku k tomu, zda součástí toho podzimního cvičení, jak tomu říkáte, bude i rozhodnutí, zda tedy je už teď na pořadu dne rozhodnutí o tom, že v roce 2007 ČR nepožádá o vstup do systému směnných kurzů ERM2. A druhá otázka na pana guvernéra – mohl byste nám říci termín?

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já se nechci opakovat. Domnívám se, že je pravděpodobné, že to letošní podzimní cvičení skončí tím, že nebude reálné. A myslím si, že ta otázka je trošku redundantní v tom smyslu, že my přece víme, že nebyly realizovány kroky na straně mobility pracovních síly na výdajové straně rozpočtu, ani nemohly být. A je otázkou, jaká bude u nás politická situace, aby byly vůbec realizovány v příštím roce. Tzn. tato otázka mně připadá nadbytečná v tom smyslu, že když říkáme, že rok 2010 je těžce splnitelný, tak z toho zpětně vyplývá, já to ponechám na ty podzimní diskuse, že náš vstup do toho systému ERM2 v roce 2007 je nereálný.

Zdeněk Tůma, guvernér ČNB: Já musím souhlasit s panem premiérem, že otázka je duplicitní, protože vy dobře znáte naši pozici, na které se nic nezmění, pro nás, rozhodnutí o ERM2, rozhodnutí o euru, takže nemá smysl tu otázku pokládat zvlášť.

Marek Petruš, Reuters: Ještě je tady dotaz na pana guvernéra. Vy budete příští týden spolu s kolegy rozhodovat o nastavení úrokových sazeb. Máme za poslední měsíc nějaké nové informace o HDP, o inflaci, o vývoji veřejných rozpočtů? Můžete říci, zda je podle vašeho názoru situace zralá na zvýšení úrokových sazeb v ČR?

Zdeněk Tůma, guvernér ČNB: Vy víte, že nemůžu, nemám v rukávu žádný silný výrok, tzn. že žádné informace. A kromě toho, situační zprávu, kterou dostanu na stůl, pak začnu uvažovat o tom, jak se rozhodovat. Takže, dneska, nemám ani žádný předběžný názor, který bych chtěl sdělit.

Marek Petruš, Reuters: Můžu se zeptat jinak? Ta poslední data a poslední událost v české ekonomice zvyšují nebo nezvyšují tlak na to inflační riziko?

Zdeněk Tůma, guvernér ČNB: Já opravdu nejsem momentálně připraven se odchýlit od výroků, které jsem udělal po našem posledním měnovém jednání. My jsme řekli, že rizika kolem našich prognóz jsou vcelku vyrovnaná. Prognóza, jak víte, počítá s jistým nárůstem úrokových sazeb, a to si necháme na naše měnová jednání.

Tiskový mluvčí ČNB: Poslední otázka.

Daniel Takáč, ČT: Dobrý den. Otázka na pana premiéra. ČSSD tvrdí, že záměrně nepravdivě popisujete a zkreslujete skutečný stav veřejných rozpočtů, a že nemáte vlastně žádný koncept řízení veřejných financí. Co tedy uděláte pro to, abyste nezkreslovali, a kdy představíte nějaký koncept? Děkuji.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Kdyby tady stál Jiří Paroubek a vy jste mu položil tuto otázku, tak bych tomu rozuměl. My jsme přišli do vlády zhruba před 14 dny, třemi týdny, kdy na stole ležel připravený koncept rozpočtu, řekl bych, se zkreslenou výší schodku 88 mld. Kč, která byla zbožným přáním. A my teď, samozřejmě, děláme opatření jak na straně škrtů na ministerstvech a v jednotlivých kapitolách, tak samozřejmě na straně realističnosti toho rozpočtu a případného schodku. A tady je třeba říci, že jakákoliv vláda, která přijde po sociálních demokratech, a to není jenom případ v Maďarsku např. kde bohužel přišla tatáž, bude mít velké problémy s tím, aby realizovala přesně to, o čem se tady bavíme. Bez přenastavené výdajové strany rozpočtu, bez zákonů, nutně k tomu potřebných, schválených v Parlamentu. Fakticky nikdo s tím rozpočtem nic významného neudělá, a je třeba to vědět, a my jsme to dlouhodobě také říkali. Náš koncept je celkem jasný, k tomu potřebujeme mandát, a bude velmi zajímavé vidět v Poslanecké sněmovně, jak se socialisté staví k rozpočtu, který sami navrhli, a jak to teď budou torpédovat.

Tiskový mluvčí ČNB: Děkuji oběma pánům i vám za vaši účast.

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter