Tiskové konference

27. 11. 2012 15:28

Tisková konference premiéra, ministra životního prostředí a Miroslava Zámečníka k programu Nová zelená úsporám, 27. listopadu 2012

Michal Schuster, tiskový mluvčí vlády ČR: Dobré odpoledne, dámy a pánové. Začíná tisková konference k představení programu Nová zelená úsporám. Vítám předsedu vlády Petra Nečase, ministra životního prostředí Tomáše Chalupu a člena NERV Miroslava Zámečníka. Pane premiére, poprosím o úvodní vyjádření.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové. Dovolte nám, abychom vás seznámili se základními rysy nového programu, který chceme spustit ještě v průběhu příštího roku, Nová zelená úsporám. V prvé řadě bych chtěl také ocenit to, že se nakonec po všech těch počátečních problémech podařilo nastavit a úspěšně administrovat ten původní program Zelená úsporám, který byl zahájen v roce 2009 a ne šťastně administrován, až zhruba do podzimu roku 2010. Tento program tehdy vznikal v období ekonomické recese a byl mimo jiné namířen na to, aby pomohl domácí ekonomice, a v současné ekonomické situaci nemáme jinou ambici, než aby tento nový program mířil stejným směrem. Záměrem vlády je tedy využít finanční prostředky získané z dražeb emisních povolenek na vytvoření nástupnického programu Zelené úsporám, a to na roky 2013 – 2020, kterým navážeme na ten původní program a především se vyvarujeme chyb, které byly obsaženy v tom úvodním programu. Jsem přesvědčen, že se nám to podaří po diskusi, která proběhne i na úrovni odborné veřejnosti i v rámci připomínkového řízení a po projednání ve vládě spustit tento program v průběhu příštího roku, aby naši spoluobčané a firmy mohly ocenit tento přínos.

Dovolte mi, abych také stručně shrnul výsledky původního programu Zelená úsporám. Ten byl spuštěn v dubnu roku 2009 a byl financován také z prodeje emisních povolenek. Pro velký počet žadatelů musel být příjem žádostí ukončen již v říjnu roku 2010 a po následné inventuře bylo zjištěno, že byly přijaty žádosti za víc peněz, než je v programu k dispozici. Za to neslo zodpovědnost tehdejší vedení Státního fondu životního prostředí a byl to docela průšvih. Smutnou ironií je, že z některých těchto postav se staly nakonec ikonické postavy, a vzhledem k jejich působení v tomto fondu bych je nazval spíše drakonickými postavami. Nicméně to jsou paradoxy českého veřejného života. V dubnu 2011 byl představen program jisté sanace a života uschopnění tohoto programu s tím, že program nejenže vyrovnal bilanci, ale navíc bylo možné poskytnout další finanční prostředky do sektoru veřejných budov, kam šlo 900 mil. korun. Státní fond životního prostředí přijal více než 80 tisíc žádostí, z nichž téměř 97 % bylo úspěšných. Od roku 2011 bylo proplaceno 17 mld. korun a celkové finanční prostředky, které šly na účty žadatelů, byly více než 19 mld. korun. Zelená úsporám dala podle ekonomických propočtů práci více než 16 tis. lidí a svá obydlí mohlo tak renovovat více než 250 tis. domácností.

A nyní k projektu Nová zelená úsporám. Doba trvání tohoto programu, tedy roky 2013 – 2020 odpovídá období, kdy bude probíhat dražba povolenek, což je stanoveno zákonem o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, který byl schválen v letošním roce. Část výnosů z těchto dražeb podle tohoto zákona vytvoří zdroje pro tento nový program. Očekávané zdroje pro tento program jsou odhadovány zhruba ve výši 28 mld. Je to jakási střední hodnota mezi pesimistickým odhadem, což je zhruba 17 mld. korun a optimistickým odhadem, což je 36 mld. korun. Počítáme také s tím, že příjmy žádostí bude možné začít provádět již v srpnu příštího roku s tím, že do programu budou akceptovány všechny realizace započaté již po 1. lednu příštího roku. Takže všechny realizace a proplácení bude možné mít v běhu již v příštím roce. Tento program představuje významné prorůstové opatření. Díky pákovému efektu veřejné podpory soukromými zdroji a vysokému multiplikačnímu efektu v oboru výstavby a rekonstrukce budov. Ekonomické propočty ukazují, že 1 koruna státní podpory vložená do tohoto nového programu přinese 2,84 korun z hlediska dodatečného HDP. Tento program umožní zachování stávajících a vznik nových pracovních míst ve stavebnictví, návazné výrobě, službách, dopravě apod. Chci zdůraznit, že vzhledem k rozsahu prací v oblasti stavebnictví bude přínosem především pro malé a střední firmy, které dnes hůře dosahují na různé zakázky v oblasti stavebnictví. Podle odborných odhadů a propočtů tento program přinese více než 70tis. pracovních příležitostí a podpoří také aplikaci nových technologií, např. ve výstavbě tzv. energeticky pasivních domů. Oproti nesmyslným experimentům typu masového zavádění fotovoltaiky, na které doplácíme dnes všichni jako daňový poplatníci i jako spotřebitelé, navíc to ohrožuje naši konkurenceschopnost. Tento program jde opačným směrem, tzn., jde k větší podpoře ekonomiky, šetří životní prostředí, ale šetří také peněženku každého žadatele díky příspěvku na stavební a technologická opatření a šetří také peněženky nás, daňových poplatníků.

Co tento program přinese občanům ČR a samotné ČR. Občané zejména uspoří i finanční prostředky, jelikož náklady na vytápění zateplených domů budou mnohem nižší. Dochází také ke zvýšení kultury bydlení, zlepšení vzhledu měst a obcí a také se sníží energetická závislost státu a sníží se také tomu, kdo v to věří, emise skleníkových plynů. To je potřeba dodat, jakkoli někteří z nás v této věci nejsou věřícími. Takže bych chtěl říci, že tento program bude jedním z prvků prorůstové agendy vlády ČR, kterým chceme pomoci k obnovení ekonomického růstu v následujícím období, a větší podrobnosti teď vysvětlí pan ministr životního prostředí Tomáš Chalupa.

Tomáš Chalupa, ministr životního prostředí: Pane premiére, děkuji pěkně za úvodní slovo. Já bych si dovolil prezentovat některé konkrétní záležitosti tohoto programu, který bude odeslán do vlády tak, aby se jím vláda zabývala a definitivně o věci rozhodla. Je to tedy naše představa, návrh, jakým způsobem posunout dále. Vidíte ta čísla, o kterých mluvil premiér. Já bych chtěl poděkovat za tu pochvalu a zároveň poděkovat 150 lidem fondu, kteří dva roky ten systém dávali dohromady, mnohdy přes noc. Na začátku jsme neměli žádnou kontrolu, dnes jich máme víc jak 4500 realizovaných v místě atd.

Jak bude ten program probíhat. 2013- 2020 aukce emisních povolenek, to již bylo zmíněno. 28 mld., zde bych chtěl doplnit, že to je střední hodnota tak, jak říkal pan premiér. Počítáme s tím, že v rámci evropských prostředků bychom chtěli zapojit ještě evropské peníze, které by směřovaly na veřejné budovy v daném poměru. Předpokládanou ambicí je nalézt tady v tom období zhruba 10 mld. korun, proto je to 28 + 10 mld. z evropských prostředků.

Co se týká toho principu, to je asi nejpodstatnější častý dotaz. Počítáme, a náš návrh pro vládu je, aby byl poměr 7:3 ve prospěch budov soukromých. Tedy 30 % tzv. budovy veřejné služby, 70 % budovy soukromé, určené k bydlení. Vnitřní poměr je potom 55 % rekonstrukce, 15 % nová výstavba soukromých pasivních budov, u veřejných 6 % nová výstavba, 24 % rekonstrukce. Je to také protože u rodinných domů nemáme zapojení z evropských peněz, zatímco tady jsme schopni si sáhnout i na ty evropské peníze. Parametry, jak bude vysoká podpora. Podpora se bude skládat ze tří částí: za prvé nenávratná podpora, za druhé, podpora úvěru pro ty, kteří si na ně nejsou schopni sáhnout, a za třetí bonus. Co se týká nenávratné podpory tak oproti předchozímu programu, jak byl spuštěn, který fakticky znamenal, že byla stejná výše podpory pro dům, který je uprostřed řady panelových domů a uprostřed zatepluje jen dvě fasády, dvě stěny a má stejný nárok podpory jako ten, který má tři. Tady bude nový, lepší způsob výpočtu a bude od toho i odstupňována podpora. Podle toho, jaká bude výše úspory, podle toho bude výše základní nenávratné podpory. U těch domů, u kterých se dosáhne alespoň 40 % snížení energetické úspory, potom 25 % u těch, kteří alespoň 50 %, 35 % nákladů, bavíme se o objektech určených k bydlení. V případě nad 60 %, my jsme v řadě případů dosahovali 70-75 %, potom ta podpora nenávratná by byla 50 % nákladů.

U nových budov záleží na tom, pokud by byly v pasivním standardu, počítáme s maximální výší podpory 400 tisíc, pokud by se jednalo o téměř nulový standard, maximální výše podpory 500 tisíc. U veřejné služby, tedy primárně se jedná o zařízení na úrovni obcí, těch je také nejvíc a jejich náklady jsou největší, počítáme s tím, že půjdeme metodou výzev obdobně, jako to známe z operačních programů. Právě proto, aby ti žadatelé znali a pohybovali se v programu, který znají, a tady ta výše je až 90 % uznatelných nákladů, také proto, že obce a města jsou dnes v situaci, kdy si nemohou dovolit byť neúročené, ale další úvěry, s ohledem na svou dluhovou službu. Stejná pravidla, jako u operačního programu, aby byli schopni přecházet z jednoho systému financování na druhý a byly tam v minimální administrativě. Co se týká toho prvního vyhlášení, pan premiér to zmínil. Náš návrh je srpen 2013. Proč srpen 2013, také proto, že musíme také uzavřít tu stávající Zelenou úsporám 1. Fakticky nejsou přijímány nové žádosti, zbývá nám k proplacení ještě 1,5 mld. korun na ty žádosti, které měly chyby, chyby odstranily, ale jsou v procesu realizace. A jednak proto, že musíme dotáhnout a vyúčtovat zejména vůči Japonsku a ostatním kupcům zdárné provedení programu včetně těch kontrol. Pracuje na tom 150 lidí a nemůžeme si dovolit přijmout nových 150 lidí. Musíme to stavět na těch, kteří ten program znají a umí, a také proto že po půl roce budeme vědět, jak se vyvíjí aukční model. Náš odhad vývoje cen při ceně 5 euro, což je zhruba o 3 eura méně než aktuální cena na trhu, bychom pro příští rok byli schopni dát 1,4 mld., a návrh je pro první výzvu, tedy tu první, která by byla v příštím roce, tak by směřovala na rekonstrukce a to rodinných domů. Tedy ty jsou administrativně i technicky nejméně náročné, na to by pak navazovaly v dalších letech delší typy, jako jsou obytné domy, panelové nebo nepanelové a veřejné budovy. Co se týká toho systému operace. Za prvé, bude se postupovat formou výzev, nebude to tak jako ve stávající Zelené úsporám, to byla otevřená výzva, která měla najednou mnoho mld. pře-alokováno a nevědělo se pořádně, kolik je žádostí, kde jsou a jaké peníze žádají. Půjdeme metodou, kterou jsme si ověřili u operačních programů, tedy v určitém datu otevřená výzva. Žádosti bude možné podávat pouze elektronicky. Na všech pracovištích Státního fondu budou pracovníci, kteří pro ty, kteří nejsou schopni podat elektronickou žádost, s nimi tu žádost vyplní, ale bude podávána do jednotného systému tak, aby v celé republice byly žádosti řazeny za sebou, aby někdo nemohl říct, že na některém pracovišti to bylo rychleji zpracované než na nějakém jiném. Tak jak ty žádosti půjdou, tak budou řazeny s přidáváním unikátních čísel přesně a spravedlivě pro celou republiku.

Jak jsem již zmínil, je to formou přímé dotace, zvýhodněného úvěru a bonusu. V případě toho bonusu se jedná o to, že my budeme podporovat taková opatření, která jsou inteligentní a komplexní. Tedy nejenom slepé potlučení fasády polystyrenem, ale provedení komplexních opatření, tedy jak stěn, tak střechy, tak i ostatních částí domu. Pokud tato opatření budou provedena, pak k nim zároveň přistupuje bonus, a ten spočívá v podpoře na výměnu zdroje vytápění z fosilních paliv na některá, která jsou šetrnější k životnímu prostředí, tedy na nový kotel.

Co se týká preciznějšího nastavení, tam se primárně jedná o to, co jsem zmínil. Od 1. ledna příštího roku předpokládáme vydání nové vyhlášky Ministerstva průmyslu a obchodu, které pro autorizované inženýry stanoví novou metodu výpočtu energetických úspor tak, aby byla opravdu férová a spravedlivá i na základě těch zkušeností, které máme s první Zelené úsporám.

Co se týká ostatních záležitostí a odborných detailů, rád bych pozval, v 16:30 na ministerstvu bude otevřen další brífink, kde budou přítomni členové toho řídícího týmu, kteří připravovali Novou zelenou úsporám, aby odpovídali konkrétní detaily, ať už to jsou detaily typu, které firmy se budou moci zúčastnit atd., na které je připravena další prezentace i konkrétní výpočty pro jednotlivé typy. Samozřejmě to bude zveřejněno na našich webových stránkách v průběhu dnešního dne. Děkuji.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Já bych teď požádal pana Miroslava Zámečníka, člena NERV o zhodnocení vlivu tohoto opatření na ekonomiku naší země.

Miroslav Zámečník, člen NERV: Děkuji, pane premiére. Dámy a pánové, toto je jeden z typů opatření, která na rozdíl od strukturálních, které samy o sobě jsou velmi důležité, má jednu cennou vlastnost, že je relativně velmi rychle spustitelné. Já bych upozornil na jednu věc, která v prezentaci je, ale nezazněla. A to je element retroaktivity. Příjem žádostí je od srpna, ale budou přijaty i realizace, které byly započaty po 1. lednu 2013. Tahle možnost znamená velmi rychlé zapojení prostředků do ekonomiky s tím, že stavebníci se potom přihlásí a uplatní to opatření k podpoře.

Teď jenom k tomu, jakým způsobem se program tohoto typu promítá v reálné ekonomice. Jak říkal pan premiér, jsou tady dva velmi silné, atraktivní prvky, které tyto typy opatření posouvají velmi vysoko nahoru v prorůstových efektech, a sice samotná výstavba a rekonstrukce budov má z tzv. obratových multiplikátorů čtvrtou nejvyšší hodnotu. Jenom pro srovnání, v tomhle oboru je ten multiplikační efekt 2,63 zatímco kdyby ta podpora šla do komputerizace, tak bychom mohli počítat s obratovým multiplikátorem pouze 0,87. To jsou data, která jsou spočtena z Českého statistického úřadu, já teď fajnšmekry bych uspokojil až po tiskovce dalšími detaily. Nicméně je velmi málo opatření, která rezonují v ekonomice, zanechávají v ní výraznou stopu a výstavba budov je nepochybně jedna z nich.

Zmínil bych ještě docela podstatnou věc, a to je regionální prvek, protože ještě o málo vyšší koeficient toho multiplikátoru má liniová inženýrská výstavba, ale víte, jaké problémy jsou s přípravou staveb, s projektováním, s povoleními atd. Tohle je z hlediska rychlého nasazení nějakého prorůstového opatření asi zdaleka to nejlepší, co se v danou chvíli dá dělat. Je dobře, že doběhne administrativa toho prvního programu, který už v té ekonomice tu pozitivní stopu zanechal a velmi krátce na to se bude rozjíždět pokračování.

K tomu jen ještě jeden dodatek, jakým způsobem se to promítá do HDP. Červená čára je, jaký je multiplikátor v případě nespecifikovaných výdajů ze státního rozpočtu. Ty mají velmi různou strukturu včetně pořizování např. výpočetní techniky s obratovým multiplikátorem 0,87, kdežto tohle je téměř nejvyšší, co můžete v té ekonomice dostat. Takže pro srovnání, ta Zelená úsporám dvě, za předpokladu že to bude doplněné finanční pákou, tzn., že stavebníci sami buď na úvěr, nebo z vlastních zdrojů zapojí privátní zdroje do celkového financování zateplovacích opatření. Tak vidíte poměrně velmi významný rozdíl z hlediska indukovaného HDP. Obdobně zaměstnanost, zmiňoval to pan premiér, dohromady asi 75 tisíc příležitostí, tady jen pro vyloučení jakékoli pochybnosti, to je kumulovaný efekt za léta 2013 – 2020.

Je to docela hezké i z hlediska příjmů státního rozpočtu. Na jedné straně je to výdaj, ale přes ten vysoký multiplikační efekt, když to počítáte na daňovou kvótu, tzn. výnosy z daní ve vztahu k HDP, tak to vynáší na daních téměř 96 haléřů díky efektu finanční páky. Ono to vypadá jako perpetuum mobile, ale pak vám to po tiskovce rád vysvětlím.

Pojistné na sociální zabezpečení. Protože to vytváří zaměstnanost, tady jsme to zkoušeli počítat korektně. Protože se jedná, ty realizátoři, které si najímají stavebníci, jinými slovy, to je rozhodnutí soukromého stavebníka, kterého z těch tisíců certifikovaných dodavatelů si vyberou, což z hlediska transparence toho programu je jeho silná charakteristika. Úplně poctivě, je tam značný počet firem, které využívají OSVČ, takže tam je ta korekce uplatněna. Vidíte, že ten kumulovaný efekt je zhruba 4 mld. korun a zohledňuje skutečnost, že výběr pojistného sociálního a zdravotního je nižší, vzhledem k té nižší zátěži OSVČ. Takže to jsme se snažili počítat korektně.

Ekologické přínosy. Pan premiér to říkal. My jsme se také při těch propočtech nezaměřovali přímo na toto jako hlavní cíl. Hlavní cíl bylo co nejdříve dostat do ekonomiky prostředky s co největším multiplikačním efektem a s efektem na tvorbu a udržení pracovních příležitostí. Víte, že zrovna to malé stavebnictví má nyní extrémně špatné časy, takže čím dříve to opatření přijde, tím lépe. S tím, že ten ekologický efekt ale také není zcela zanedbatelný – 2,35 terawatt hodiny za rok, to není zrovna málo. Skleníkové plyny, tady máte rovněž udělaný propočet, což je zhruba 30 % ročních emisí CO2 u velké uhelné elektrárny. Takže bych nechal zbytek na dotazy a těším se na ně, pokud budu moci, rád je zodpovím. Díky.

Michal Schuster, tiskový mluvčí vlády ČR: Děkuji za úvodní prezentaci a nyní je prostor pro dotazy k tématu Nová zelená úsporám. Na ostatní dotazy pak bude prostor poté.

TZB-info, Petr Bohuslávek: Dobrý den. Můžete nám více přiblížit tu druhou složku podpory, ty úvěry?

Tomáš Chalupa, ministr životního prostředí: My v tuto chvíli jednáme o tom, jakým způsobem poskytnout jednak záruku, a tím pádem snížit úroky, a jednak jakým způsobem přispět. Není to o tom, že bychom hráli roli banky, státní fond se nebude transformovat na banku v tom smyslu, že by sám poskytoval peníze, ale spíše v tomto ohledu jednáme o podobném modelu, nebo svým charakterem podobném modelu, jako známe třeba v programu Panel. Udělali jsme průzkumy u žadatelů a ukazuje se, když se podíváte na stávající Zelenou úsporám jedna, a ten podíl, kolik bylo financováno, tak průměrná výše podpory byla 67 % celkových nákladů. Tady budeme mít tu celkovou nevratnou výši podpory menší. Na druhou stranu se ukazuje, že i v těch 33 % u toho prvního to bylo tak, že to byly subjekty, které byly schopny financovat z vlastních zdrojů. A ty, které neměly ani těch 33 %, se toho nezúčastnily. Proto naší snahou je, aby do toho mohli jít i ty subjekty, vlastníci nemovitostí, ať už rodinných domků anebo panelových anebo obytných domů, u kterých ten podíl je takový, že i ten malý díl znamená, že by si museli vzít někde úvěr a zvažovali by vůbec účast na programu tohoto typu.

Miroslav Zámečník, člen NERV: Pro doplnění. Ono to není tak úplně triviální záležitost, protože jedna z dalších charakteristik, které jsou dobré, že ten program je nastaven tak, aby toho stavebníka nezatěžoval na jeho cash flow. Zejména v případě, že to financujete úvěrem, tak musíte řešit garantování některých skupin obyvatelstva, nebo žadatelů s tím, že podstatná výhoda je zvýšení dostupnosti pro širší okruh a tím nezvyšujete celkovou zadluženost obyvatelstva. Tohle není spotřeba, to je investice, zvednutí kapitálové zásoby v oblasti rodinných domů, resp. činžovních domů. To jsou věci, které mohou poměrně významně přispět právě i přes ten multiplikační efekt. Otázka je rozsah toho garančního krytí, protože sice se ten program z pohledu stavebníka sám zaplatí a nezatěžuje jeho cash flow, ale otázka je samotná schopnost úvěru toho stavebníka. Jinými slovy před tím, než načerpá tento typ podporovaného úvěru.

ČTK, Jakub Dospiva: Já mám v této souvislosti otázku. Bavil jsem se dnes s člověkem z malé stavební firmy, který tuhle práci dělá. On říkal, že v důsledku toho, že už se ví, že ty žádosti se přijímají od srpna, tak oni už přišli o řadu zakázek, protože lidi čekají na tu podporu. Jestli bylo moudré oznámit to s takovým předstihem.

Miroslav Zámečník, člen NERV: Ta retroaktivita. To je to. Jinými slovy…

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Je možné to uplatnit na všechny projekty, které budou spuštěny k 1. 1. příštího roku, není žádný důvod cokoli odkládat.

Miroslav Zámečník, člen NERV: Já myslím, že těch šest neděl, to už opravdu…

Lidové noviny, Jan Kálal: Jedna otázka na pana premiéra. Kde bere tu jistotu, že s tou administrací programu Nové zelené úsporám už nebudou takové problémy jako s tou starou, které byly tristní a řešilo se to tady několikrát? A potom pana ministra životního prostředí bych se dovolil zeptat. Tam jsou zajímavá ta čísla, 40, 50, 60 %, kdo bude ověřovat, na co má kdo daný nárok, jak to bude zpětně? A poslední věc. Vy jste říkali, první na řadě budou rodinné domky, a s jakým odstupem budou např. panelové domy a další?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Mám vysoký stupeň jistoty mimo jiné i proto, že se podařilo právě zvládnout na Ministerstvu životního prostředí problémy administrace toho stávajícího programu. Ten teď běží z velmi komplikované situace, která se ještě vyhrotila v létě a na podzim roku 2010, velmi zdárně. Tak byla přijata konkrétní opatření, jak těmto administrativním problémům zabránit. Já nepochybuju, že to bude probíhat velmi kvalitně a konec konců to, že osobně tento program představuje a zaštiťuje přímo ministr životního prostředí, dává i vysoký stupeň personální garance.

Tomáš Chalupa, ministr životního prostředí: Já to doplním. My jsme se z toho původního programu mnohé poučili, jak vidíte. Tak tam není jen změna v té výši podpory, ale také způsobu administrace. To, že se bude dělat formou jednotlivých výzev, a ne výzvy otevřené, která není schopna odchytit, kdy už jsme v přetlaku, a jak velkém. Výzvy budou podány jednotným způsobem, vezměte si, že ten minulý program, jedna z jeho největších potíží byla, že se přijímaly tzv. prázdné obálky, které se následně doplní. Nikdo pořádně nevěděl, co v těch obálkách je. Jestli obsahují pouze identifikační údaje žadatele a zbytek se doplní časem. Nebo cokoliv jiného. Že v té věci nebyla stanovena jasná pravidla. Že byli zapojeni externí subjekty, které také přijímaly některé žádosti a následně se doplňovaly v neznámém čase. Tzn., my nebudeme postupovat metodou, že by bylo různé množství různých metod podání, ale bude jedna jediná.

Co se týká těch výzev, počítáme v prvním roce s výzvou na rodinné domy. Pro ty další období počítáme, že musí přijít jak ty domy obytné, tedy ať už panelové nebo nepanelové, ale domy s bytovými jednotkami a také veřejné budovy. U těch veřejných budov je to také odvislé od toho, že na ČR vstupuje směrnice o energetické účinnosti budov, která zejména pro veřejný sektor od let 2018 a dalších stanoví jasná kritéria. My se snažíme v tom celém období ve spolupráci se Svazem měst a obcí ČR reagovat tak, abychom byli schopni odchytit ty podpory obcí v reálném čase, kdy na ně nejvíc bude směřovat ta legislativní a administrativní zátěž. U panelových domů předpokládáme, že by přišly v tom druhém sledu po rodinných domech v příštím roce, ale kdy přesně ty výzvy budou, záleží na tom, jak se podaří za prvé administrovat první výzvu. Proto jsme spustili tzv. retroaktivitu 1. ledna také proto, abychom ještě v prosinci příštího roku mohli vyplácet finanční prostředky z těch aukcí.

A druhá záležitost je, že také záleží na tom, jak se nám bude pohybovat trh. Jakým způsobem bude úspěšný ten první rok emisního obchodování a jakých cen se bude dosahovat a napoví nám to pro ty roky následující. Necháváme si tedy relativně volný prostor také proto, abychom se nedostali do situace, kdy budeme dávat nějaké falešné přísliby a pak je nebudeme schopni naplnit. Konec konců, to se stalo o u těch veřejných budov v tom minulém programu, kdy bylo slíbeno 4 mld. korun a my jsme je pak museli vyřadit. Na druhou stranu musím říci, že v tuto chvíli ta situace poté, co se podařilo zapojit evropské peníze, znamená, že na ty veřejné budovy nakonec z toho prvního programu nepůjdou 4 mld. ale 5 mld.

Lidové noviny, Jan Kálal: K tomu, kdo určí, že to je 40, 50, 60 %…

Tomáš Chalupa, ministr životního prostředí: Já jsem se o tom zmínil, že bude nová vyhláška, která bude stanovovat preciznější způsob výpočtu, než byl ten dnešní, který pouze řešil otázku podlahové plochy, a pak jsme měli ty problémy, že zcela jiné náklady měl dům v řadě dvou domů, nebo uprostřed dvou domů, který měl tu zátěž zcela jinou, než dům krajový. Z toho důvodu máme připravenou ve spolupráci s MPO novou vyhlášku, která bude precizní a bude proveden kontrolní audit na základě, kterého se zjistí, jakého výsledku bylo dosaženo a podle toho bude vyplacena ta konkrétní výše podpory v těch jednotlivých třech liniích.

Ekolist, Charvát: Vy jste mi nahrát s tím trhem. Chtěl jsem se zeptat, jestli v rámci obchodování s emisními povolenkami třeba vláda, aby získala více peněz na takový program, plánuje změnit své rozhodnutí o tom, že by se přiklonila k tomu zrušit část povolenek, jak navrhuje Evropská komise a tím by mohla narůst jejich cena a v konečném důsledku by se získalo víc peněz? Nebo případně, zda se neplánují revize v tom systému, kdy část povolenek tzv. zadarmo dostávají velké průmyslové firmy, resp. energetické firmy? Jestli by právě tato opatření nebyla účinnější v konečném důsledku jednak ekonomicky a v dopadu na životní prostředí? Děkuji.

Tomáš Chalupa, ministr životního prostředí: K tomu druhému. Já myslím, že tady to rozhodnutí bylo dáno, má svou vnitřní logiku. Já tady představuju program, za který budu bojovat. Myslím, že je dobře vymyšlený, ale nepovažoval bych za korektní, abych tady měnil rozhodnutí, která jsou dána, a která byla schválena konec konců i Parlamentem.

Co se týká otázky tzv. back loadingu, to je téma, o kterém velmi pečlivě diskutujeme. Naposledy v pondělí na zasedání visegrádské skupiny ve Varšavě. Dnes jsem o tom hovořil s paní komisařkou Hedegaardovou, zítra se tou záležitostí bude zabývat vláda. V tomto ohledu česká pozice podle mého názoru by měla být jasná a jednoduchá, měli bychom se držet takové metody, která zajistí co nejvyšší příjmy v daném čase. Já se přiznám, že jsem poměrně skeptický k tomu, co se stane v roce 2018, 2019, 2020 s trhem, když nejsme schopni odhadnout, co se stane na jaře letošního roku. Já jsem také zmínil, že ta kalkulace, kterou jsme učinili, je kalkulace, kterou tak, jak jsem mohl hovořit s ostatními kolegy z ostatních zemí, kteří jsou na tom víceméně podobně, je ta výše podpory těch řekněme programů environmentálního charakteru je v ČR mezi našimi sousedy mimochodem jedna z největších, podívejme se na to, co je v Polsku, Maďarsku, Slovensku, tak v tomto ohledu ČR je opravdu tím, kdo do energetických úspor konečných spotřebitelů investuje výrazně vyšší částku, ne ty ostatní země. A přesto jsme v těch kalkulacích počítali se zmíněnou částkou 5 euro, zatímco celá řada zemí, nejenom kolem nás, má ty odhady vyšší. Pravda je, že Evropská komise na začátku v letech 2009-2010 počítala s částkami, které jsou dneska spíš kosmického charakteru než realitou, a to je cena 20 euro. Té částky dosaženo nebude. Ale přiznám se vám, že bavit se o tom, že se sundá část povolenek z trhu, aby se dosáhlo efektu, který je definován v rozpětí 6 – 15 pro mě není příliš vysoká míra jistoty, že se tak skutečně stane.

ČTK, Jakub Dospiva: Já mám na pana premiéra pravděpodobně očekávaný dotaz na téma dnešní výrok Ústavního soudu, který z reformního balíčku vyškrtl tu povinnou veřejnou službu + zdravotnictví, a kromě jiného také řekl, že v rozporu s jednacím řádem Sněmovny byl ten postup po sloučení rozpravy tehdy o všech reformních zákonech. Tak jsem chtěl požádat o komentář. Děkuji.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Rozhodnutí Ústavního soudu respektuji, jakkoli ne se vším musím souhlasit, ale to je normální věc. My teď potřebujeme velmi pečlivě prostudovat to odůvodnění a z tohoto odůvodnění potom učinit konkrétní legislativní závěry, z hlediska úpravy těchto norem.

Michal Schuster, tiskový mluvčí vlády ČR: Děkuji. Děkujeme za vaši účast a za vaše dotazy. Na shledanou.

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter

Zvuková příloha

Tisková konference premiéra, ministra životního prostředí a Miroslava Zámečníka k programu Nová zelená úsporám, 27. listopadu 2012

Související zprávy