Tiskové konference

10. 1. 2012 13:20

Tisková konference premiéra Petra Nečase a ministra průmyslu a obchodu Martina Kuby k plánům na snižování byrokracie do roku 2014, 10. ledna 2012

Jan Osúch, mluvčí vlády: Dobrý den, dámy a pánové, vítám vás na společné tiskové konferenci předsedy vlády Petra Nečase a minstra průmyslu a obchodu Martina Kuby k plánům na snižování byrokracie. Na úvod vám pan premiér představí cíle ve snižování administrativní zátěže a příklady některých realizovaných zjednodušení, následně bude pan ministr informovat o prioritách ministerstva pro letošní rok a snižování administrativní zátěže v praxi. Prosím tedy o úvodní slovo vás, pane premiére.

Petr Nečas, předseda vlády: Dobrý den, dámy a pánové, jsem rád, že dnes můžu s panem ministrem Kubou představit konkrétní plány na zlepšení prostředí pro české podnikatele, považuji to za důležité zvláště v současném období, kdy jsou tady rizika např. návratu ekonomické recese, já chci zdůraznit, že v žádném případě bychom neměli sdílet nějaké apokalyptické scénáře ekonomického vývoje, tak jak se to stalo prakticky denním chlebem pro některé analytiky, ale bohužel i politiky. Naším cílem je, abychom naopak motivovali k podnikání, motivovali k této podnikatelské aktivitě, protože jedině ta pomáhá vytvářet nová pracovní místa, respektive pomáhá vytvářet prostředí pro to, aby např. živnostníci dokázali uživit sami sebe. My považujeme za velmi důležité snižovat administrativní zátěž, která stojí naše podnikatelské subjekty desítky miliard korun, v roce 2005 jsme provedli ohodnocení, že celkově naše podnikatelské subjekty platí na administrativních nákladech, nebo platily tehdy, téměř 87 mld. korun, z toho jenom ve vazbě na 6 klíčových resortů, tzn. ministerstvo financí, ministerstvo práce a sociálních věcí, ministerstvo průmyslu a obchodu, ministerstvo zemědělství, ministerstvo životního prostředí a ministerstvo zdravotnictví, je to téměř náklad 74 mld. korun. My jsme se přihlásili k této práci již v koalici, která byla v roce 2008 s tím, že ten administrativní náklad z roku 2005, který byl 86 mld. korun, tak jsme se rozhodli konkrétními kroky redukovat s tím, že tady chci říci, že to přineslo výsledky, tzn. v loňském roce, v roce 2010, se podařilo snížit tyto administrativní náklady zhruba o 12 mld. korun na 62 mld. korun s tím, že my v odbourávání těch zbytečných paragrafů chceme jít ještě dál a do konce tohoto volebního období snížit administrativní náklady podnikatelů a firem o dalších 11 mld. korun, tzn. zhruba na necelých 52 mld. korun, tzn. že s tím rokem 2005, kdy jsme začali a vytvořil se nějaký etalon těch nákladů, tak by došlo k poklesu prakticky o 30 %. Chtěl bych zdůraznit, že jenom ministerstvo průmyslu a obchodu má dnes rozpracované na čtyři desítky administrativních povinností zralých na zrušení. Jaké byly ty konkrétní kroky, kde se podařilo dosáhnout konkrétních úspor, tady bych chtěl vyzvednout např. novelu živnostenského zákona, kdy skončilo např. označení, nepotřebné označování provozoven, je jednodušší stěhování, bylo rozšířeno používání služeb centrálních registračních míst, čili stát sám si vyhledá např. při změně provozovny všechny nezbytné údaje a nemusí je hlásit všechny podnikatelské subjekty a jenom tento krok vedl k úspoře administrativních výdajů ve výši více než čtvrt miliardy korun. Dalším praktickým příkladem je novela vodního zákona, kde se výrazně zjednodušuje administrativa spojená s výstavbou malých čističek vod, kde nyní stačí již tuto výstavbu pouze ohlásit, tato novela spoří podnikatelům 400 milionů korun ročně, a jako třetí příklad je příklad novely zákona o léčivech, kde jednodušší posuzování žádostí o změnu registrací, také možnost seskupovat jednotlivé žádosti o registraci a další zjednodušení vede k úspoře 35 mld. korun. Naším cílem je také snížit administrativní zátěž v oblasti výkaznictví pro české firmy, podniky zatěžují skutečně různé statistiky a papíry, které musí vyplňovat, celkem jde o více než 200 různých dotazníků, výkazů a formulářů, ať již z ministerstev nebo z ČSÚ. V některých případech se statistická šetření již podařilo zrušit nebo zjednodušit, např. MPSV zrušilo povinný výkaz o pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz, který každých 6 měsíců muselo vyplňovat 25 tisíc českých podniků. Dnes se toto číslo získává z databází České správy sociálního zabezpečení a firmy zrušením této administrativní povinnosti ušetřily 26 milionů korun, proto také chceme učinit další kroky ve zjednodušování statistických šetření, chceme prověřit všechny oblasti, zda někde nezískává stát duplicitní údaj, např. něco pro ministerstvo, něco pro ČSÚ, a pokud možno všechno soustředit tak, aby tyto údaje získával ČSÚ a ten je potom distribuoval na jednotlivé ústřední orgány státní správy. Chceme, aby se skutečně zavedlo heslo: Jedna firma, jeden statistický výkaz posílaný jednomu úřadu, zpravidla tedy ČSÚ. Na analýze této změny bude pracovat pan ministr Kuba spolu s ministrem vnitra, který nyní připravuje komplexní analýzu ústředních agend státní správy. Další oblastí, kde musíme dávat velký pozor, je oblast evropské legislativy, tady je nezbytné zmínit, že polovina novel legislativy v letech 2005 až 2010 je zaváděna do naší země na základě požadavku evropských předpisů, že se jedná většinou o implementace evropských směrnic, čili jenom zhruba 50 % je národní legislativy, my přesto musíme věnovat velkou pozornost tomu, abychom nebyli eurohujerští, tzn. aby požadavky, které vznikají z implementace evropských norem, jsme nepřeháněli a nedávali tam tvrdší požadavky, než po nás požaduje EU a musíme z tohoto pohledu být velmi opatrní a u každé nové směrnice, kterou zavádíme z hlediska EU, tak se podívat na to, abychom tam nebyli zbytečně přísnější, abychom nepracovali podle zásady poturčenec horší Turka. K tomu mají sloužit i některé procedury, jako např. procedura, která hodnotí dopad regulace, tzv. RIA. Abych uvedl konkrétní příklady té evropské legislativy na skutečné požadavky EU, tak bych chtěl zmínit integrovaný registr znečištění, který my jsme zavedli eurohujersky tak, že to stálo ročně české firmy 3 mld. korun, kam se muselo hlásit 72 různých látek, z nichž desítky látek a chemických činidel třeba vůbec v naší zemi nebylo používáno, podařilo se snížit tento počet ze 72 chemických látek, tak dneska se reportuje pouze 26 a tím dochází k velice výrazné úspoře administrativních nákladů. Tady bych chtěl říci, že naopak některé členské země EU, které před zavedením této evropské normy měly přísná pravidla, např. Francie, tak po té, co byla zavedena tato evropská směrnice, tak to využily a změkčily ta pravidla, u nás po zavedení této směrnice jsme šli opačným směrem a měli jsme je ještě přísnější, než po nás ta evropská směrnice chtěla a teď teprve postupně jsme se vrátili k tomu, že místo hlášení 72 látek se hlásí jenom 26. Dalším podobným případem je povinnost vést plán odpadového hospodářství, EU tento plán požaduje na národní a regionální, čili v našich podmínkách krajské úrovni. O podnikateli v té směrnici není ani slovo. My jsme v ČR tuto povinnost vést tedy plán odpadového hospodaření uvalili i na podnikatelské subjekty, přestože to po nás evropská směrnice nevyžaduje, a to stojí firmy 200 mil. korun ročně, čili i tato povinnost bude MŽP zrušena a tím pádem české firmy ušetří těchto 200 mil. korun ročně a přitom naše legislativa bude plně v souladu s evropskou legislativou, tzn. plán odpadového hospodářství bude vytvářen na celostátní a regionální úrovni. Koordinací snižování této administrativní zátěže v jednotlivých resortech vlastně napříč ministerstvy je pověřen pan ministr průmyslu a obchodu, má to na starosti, a proto bych rád předal slovo panu ministru Kubovi, aby nás seznámil se svými prioritami v tomto směru.

Martin Kuba, ministr průmyslu a obchodu: Dobrý den, dámy a pánové, já využiji této příležitosti představit vám nejen konkrétní kroky, které chceme dělat ve snižování administrativní zátěže, ale představit vám i priority ministerstva pro rok 2012, vidíte je tady za mnou. Hlavním je snižování administrativní zátěže, ty termíny v závorkách jsou tak, jak je chceme plnit, zde vám předkládáme v lednu první kroky, druhým zásadním krokem, který chci, aby MPO pod mým vedením prodělávalo, je zvyšování transparentnosti a prohlubování protikorupčních opatření, třetím klíčovým a, myslím si, v této složité ekonomické době proexportní nebo řekněme strategie proexportní politiky, kterou bychom vám rádi představili v únoru, jednáme o ní se zástupci hospodářské komory a svazů průmyslu a obchodu a diskutujeme o tom, jaká forma by byla pro exportéry nejatraktivnější tak, abychom dokázali více diversifikovat zahraniční obchod ČR. Pomoc podnikatelům v krizovém období je věc, kterou chceme udělat, já jsem zadal na MPO panu řediteli Očkovi v sekci evropských fondů, aby nám zvážili všechny varianty, jak v tuto chvíli využít evropské prostředky pro české podnikatele. V období toho složitého hospodářského období v roce 2012 vám rovněž chceme představit a přinést na vládu aktualizaci státní energetické koncepce, o kterou jsem pana premiéra požádal o prodloužení toho projednání někdy na červen roku 2012, tak abychom dokázali tento materiál ještě lépe verifikovat a potvrdit, že ten zvolený energetický mix je udržitelným mixem, který přináší dobrou elektrickou energii, nebo řekněme za dobrých cenových podmínek pro český průmysl, který jsem přesvědčen, že to v tomto období bude velmi potřebovat, aby zůstal konkurenceschopným nejen na evropském, ale na světovém poli. A naplňování strategie konkurenceschopnosti, což je dlouhodobý materiál, myslím si velmi důležitý, strategický a MPO samozřejmě hlavně ve spolupráci s ÚV a s panem premiérem jej bude prosazovat napříč všemi resorty. Co se týče těch prvních kroků v oblasti zvyšování transparentnosti a protikorupčních opatření, tak bych vám rád oznámil, že MPO v této chvíli je prvním ministerstvem, které od v podstatě tohoto týdne bude mít na svých stránkách on-line přehled o aktuálním stavu rozpočtu MPO, je to tedy ten veřejně přístupný rozpočet ministerstva, tím že jej už zveřejnilo ministerstvo financí, ale my jsme prvním ministerstvem, kde budete moci nalézt ten rozpočet až do položek toho, kdo ty finance čerpá. Pokud se tady podíváte, jak bude ten rozpočet k nalezení, tak ho najdete na standardních našich stránkách, pokud si kliknete, uvidíte rozklikávací rozpočet roku 2011 nebo 2012, kliknete dále na čerpání rozpočtu, objeví se tam příjmy a výdaje, pokud vás bude zajímat, kam se ty výdaje distribuují, tak si rozkliknete další, zjistíte, že jsou to dotační tituly, které jsou buď třeba na podporu podnikání, zahlazování následků hornické činnosti nebo ony dotace na obnovitelné zdroje energie, kterými ministerstvo průmyslu a obchodu dotuje tu zelenou energii, pokud vás bude zajímat, kdo tyto dotace na obnovitelné zdroje energie v roce 2011 čerpal, tak se rozkliknete k tomu, jakých položek bylo čerpáno a jakými subjekty. Myslím si, že v této chvíli je to první takto uvedený rozklikávací rozpočet a já jsem velmi rád, že ho můžeme představit, vnímal jsem ho jako velmi důležitý krok, který zvláště v oblasti napjatých veřejných rozpočtů v těchto obdobích je důležitým krokem k tomu, aby veřejnost mohla kdykoli kontrolovat, jakým způsobem je veřejnými prostředky nakládáno, a takto bude od tohoto týdne na našich webových stránkách ten rozpočet přístupný. Dalším krokem ve zvyšování transparentnosti a protikorupčních opatření je, že v této chvíli bych vám rád představil, že MPO bude při zadávání výběrových řízení postupovat již od ledna tohoto roku v duchu nového zákona, tak jako by už ten zákon byl v platnosti, a také jsme předělali lepší dostupnost k těm informacím o vyhlašovaných výběrových řízení, tzn. že přímo na titulní stránce našich stránek MPO najdete konkrétní odkaz na veřejné zakázky. Někdy je složité se u těch veřejných organizací proklikat vlastně k té stránce nebo k té veřejné desce, kde je to zveřejňováno, my chceme tímto krokem dát jasně najevo, že ty veřejné rozpočty chceme na našem ministerstvu úřadovat zodpovědně a transparentně, a proto takto upravená úvodní stránka s těmito informacemi, to jsou první kroky v této oblasti. Pokud bychom přešli k průběžnému snižování administrativní zátěže, tak já myslím, že velmi detailně o ní hovořil pan premiér, já si dovolím tento slide tedy přeskočit a představit vám svoje konkrétní priority, které bych za resort MPO maximálně podporoval. Týkají se sjednocování administrativy, zjednodušení administrativy, snížení nadbytečné implementace předpisů z EU a otevřenější přístup, jde nám o to, aby vykazování statistických údajů skutečně směřovalo pouze k jedné instituci, abychom tím nezatěžovali naše podnikatele, jde o sjednocování používaných elektronických formulářů na jedno místo, pro nás by bylo optimální vytvoření jedné stránky, na které by byly přístupné ty elektronické formuláře, snížení té implementace a otevřenější přístup. Pokud bych si dovolil představit vám pár konkrétních kroků, které ministerstvo v této chvíli z těch návrhů, které mám, zpracovává a chce je realizovat. Samozřejmě ne vždycky je to úplně v naší moci, řadu těch věcí musíme řešit s jinými ministerstvy, ale v této chvíli podpora pana premiéra pro naše ministerstvo v těchto krocích – zjednodušit, zlevnit tu agendu pro podnikatele, nám dává prostor skutečně prosadit tyto kroky, čili jde nám o méně papírování, konec ohlašování třeba pracovního úrazu několika úřadům, dnes podnikatel při úrazu musí vykazovat ty informace více úřadům, jde nám o to, aby tohle třeba řešil inspektorát bezpečnosti práce, který už by dál se všemi státními organizacemi komunikoval. To samé je dnes nutnost nebo povinnost pro podnikatele hlásit ty samé údaje odboru na své radnici a potom ČSÚ, ten podnikatel je nucen to dělat třeba v rozsahu pár týdnů nebo pár dnů a dělá to zbytečně duplicitně. To vytvoření jedné adresy pro stažení všech formulářů je projekt, který bychom rádi přinesli tak, aby podnikatelé a firmy na jedné ucelené stránce se mohli dostat ke všem elektronickým formulářům, které by využívali ke komunikaci se státní správou a jsme přesvědčeni, že by to tu komunikaci, pokud se nám podaří tu stránku medializovat a zatraktivnit, velmi zjednodušilo. Zlevnění podnikání, jde nám o odstranění takových věcí, jako že dnes je nutnost vytisknout si dokument z datové schránky, někam ho jít ověřit a pak ho teprve někam nést. Jde nám o to, že řada procesů, které se dějí ve firmách, potřebují často návštěvu notáře, ne už z nezbytně nutných důvodů a je to skutečné zatěžování pro firmu, jak ekonomicky, tak řekněme administrativně a jeden z ekonomických faktorů, které vnímáme a myslím si, že jsme v tom velmi ve shodě s vedením hospodářské komory, je to, aby u drobných nebo menších podnikatelů byla platba DPH pouze ze zaplacených faktur, tzn. z platby, která proběhne, a aby nebyl komplikací pro podnikatele, kteří někdy musí odvádět peníze, které jim na konto vůbec nepřišly. Dále chceme zjednodušovat ta pravidla, jde nám o to, aby se zrušila povinnost pro podnikatele zavádět nadbytečné detaily o zápisu do obchodního rejstříku a živnostenských rejstříků, které si může kdokoliv, pokud je požaduje, nalézt. Chceme maximálně usilovat o to, aby došlo k odstranění toho, co vyhrálo absurditu loňského roku, a to je předkládání výpisu z trestního rejstříku u soudu, kde si ho ta úřednice přímo může najít, a přesto je podnikatel nebo každá osoba nucena ho na ten soud donést. Jde nám o to, že chceme zavést pilotní projekt, kde by všechny nově zavedené právní předpisy, ať už zákony nebo vyhlášky, měly pouze dvě data účinnosti, od které začínají platit. Ten návrh je, že by to byl leden a 1. červenec, do toho pilotního projektu by se s námi mělo zařadit MF, MPSV. My jsme přesvědčeni, že by to velmi významně ulehčilo podnikatelům sledovat ty změny, které jsou někdy časově velmi nepřehledné a všichni by si zvykli na to, že mezi 1. lednem a 1. červencem se prostě nic nezmění, a pak je třeba se podívat 1. července, jestli se něco změnilo. Jde nám skutečně o to, aby proces podnikání byl v ČR co nejatraktivnější, aby MPO dokázalo respektovat a dokázalo být pro podnikatele a firmy partnerem a aby stát nevytvářel překážky, ale naopak se věnoval pomoci občanům, firmám, které táhnou českou ekonomiku dopředu. K tomu, že chceme tento proces otevřít veřejnosti, by měla sloužit webová stránka www.zjednodusujeme.cz, protože v současné době my získáváme tyto podněty převážně od profesních sdružení, v této chvíli chceme otevřít ten prostor i pro občany, podnikatele, kteří mají pocit, že se někde na úřadu nebo někde při kontaktu se státní správou setkávají se zbytečným zatížením, tak chceme, aby nás na těchto stránkách informovali, jaké ty absurdity nebo nesmysly se jim zdá, že musí podstupovat, my všechny tyto věci budeme vyhodnocovat, chceme udělat takovou internetovou sběrnu těch podnětů, pravidelně je vyhodnocovat a představit vždycky každého půl roku 15 podnětů, které budou vyhodnoceny tak, že je lze odstranit, že skutečně jsou zbytečnou zátěží a takto vás o nich chceme průběžně informovat. Dámy a pánové, toto jsou první kroky, které chceme na ministerstvu udělat, nebo jsme již v té oblasti veřejných rozpočtů a jejich transparentnosti udělali. A tím dalším prioritním krokem, který vám budu moci s panem premiérem představit někdy do poloviny února, by měla být proexportní strategie ČR. Děkuji.

Jan Osúch, mluvčí vlády: Děkuji za úvodní slova, děkuji za představení všech plánů a novinek, které se týkají snižování administrativní zátěže. Dámy a pánové, nyní je prostor pro několik doplňujících otázek.

Česká televize, Petr Vašek: Dobrý den, já bych měl dva dotazy na pana premiéra. První dotaz, vlastně s tou byrokratickou zátěží podnikatelů, živnostníků souvisí i výdajové paušály, se kterými vlastně přišel teď pan ministr financí, že by je chtěl snížit, mě by zajímal váš názor, pane premiére, na tuto věc, protože pokud by se ty paušály příliš snížily, živnostníci, podnikatelé říkají, že by začali opět vést faktury, že by začali papírovat znovu a moc se jim to nelíbí, tak mě by zajímalo, jestli ty paušály jsou podle vás také tak příliš štědré, jak říká pan ministr financí? A druhá věc je obecně politická, chtěl bych znát vaší reakci na dnešní zasedání výkonné rady VV, neshodli se zatím, jak budou dále postupovat, chtěl jsem se vás zeptat, jestli třeba to neznamená, že by mohlo opravdu dojít k rozpadu vlády, potažmo k předčasným volbám? Děkuji.

Petr Nečas, předseda vlády: Děkuji. Co se týče paušálu, je skutečností, že ty představují snížení administrativní zátěže především pro drobné podnikatele a živnostníky, my se blížíme do období, které nebude ekonomicky úplně jednoduché, kdy se zpomalí ekonomický růst, možná klesne na nulu, možná dokonce pod ní a za této situace ztěžovat podmínky podnikatelům a živnostníkům považuji za, z ekonomického hlediska, za velmi kontraproduktivní. Teď potřebujeme naopak motivovat lidi k tomu, aby podnikali, aby živili sami sebe, aby případně vytvářeli pracovní příležitosti pro ostatní. Co se týče výše paušálu, já to teď řeknu velmi zjednodušeně, výši paušálu, o které mluví pan ministr financí Kalousek, které odpovídaly roku 2005, zavedl s Bohuslavem Sobotkou. Pokud se chce vrátit k výši paušálu z roku 2005, bude tak muset opět učinit s Bohuslavem Sobotkou, nikoli s Petrem Nečasem, já myslím, že z tohoto podhledu je ta odpověď poměrně jednoznačná. Co se týče strany VV, já mohu říct jedno, já jsem přesvědčený, že je správná institucionální spolupráce těchto tří politických stran, tzn. ODS, TOP 09 a VV, já jsem vždycky tuto institucionální spolupráci těchto tří stran podporoval, podporoval jsem a podporuji tento koaliční projekt, stojím za ním, ale má-li mít tento koaliční projekt nějakou budoucnost, má-li mít nadále smysl, tak pouze za předpokladu, že budou dodržovány uzavřené a podepsané koaliční dohody. Tady konkrétně, co se týče vyrovnání vztahů státu a církví byla dohodnuta konkrétní podoba, byla podepsána zástupci všech stran, její parametry byly odhlasovány ve vládě ČR a my teď řešíme pouze praktické naplnění již dříve uzavřené dohody, my nehledáme dohodu o vyrovnání vztahu mezi státem a církvemi, my jsme ji nalezli před několika měsíci, my pouze teď naplňujeme tuto dohodu a já považuji za těžko akceptovatelné, aby kdykoli v budoucnosti byla uzavřena nějaká dohoda, byla podepsána, byla stvrzena zástupci všech stran a dokonce odhlasována ve vládě a pak někdo pod nějakou záminkou začal zpětně zpochybňovat a vyžadovat splnění nějakých dalších podmínek. To bychom se skutečně nedohodli vůbec na ničem. Navíc tady se jedná o specifický způsob, kdy se nejedná pouze o dohodu tří koaličních stran, to je nezbytné zmínit. Kdyby to byla pouze dohoda tří koaličních stran, tak se skřípěním zubů je to možná trochu jiná situace, ale tady se jedná také o dohodu mezi 17 církvemi a náboženskými obcemi a o dohodu těchto 17 církevních institucí s vládní koalicí, s vládní komisí, čili tady v případě, že by vláda nenaplnila tuto svoji dohodu, jejíž parametry schválila svým hlasováním, tak by to elementárním způsobem ohrozilo důvěryhodnost vlády. A kdo by chtěl s touto vládou uzavírat nějaké dohody a smlouvy, když není ochotna naplnit již podepsanou dohodu a smlouvu, v tomto případě dohodu a smlouvu se 17 církvemi a náboženskými společnostmi? Takže musím se přiznat, že z chování kolegů z VV jsem velmi na rozpacích, já ho nechápu, proč konají tak, jak konají. Já jsem nějakým způsobem akceptoval jejich požadavek slyšet, ze kterých rozpočtových kapitol by měla jít ta finanční kompenzace, také po včerejším mém rozhovoru s panem ministrem financí, tak pan ministr financí oznámil, ze kterých konkrétních kapitol by to šlo. Mimo jiné i tento návrh naprosto respektuje to, že pro VV jsou politickou prioritou i výdaje v oblasti dopravy a školství, jinými slovy, zveřejněním těch kapitol je také řečeno, že se nebude v žádném případě, ani omylem, sahat na tyto jejich prioritní rozpočtové kapitoly, čili tady byly naplněny všechny i tedy jakési dodatečné otázky, nikoli požadavky, protože ta dohoda se musí naplnit a musím říci, že s velkými rozpaky vnímám to, že VV a jejich nejvyšší orgán výkonná rada nestojí za dohodou, kterou podepsali a kterou teď pouze naplňujeme, že k tomu potřebují nějaké hlasování. Já to můžu uvést na konkrétním příkladu. ODS nikdy nebyla zastáncem přímé volby prezidenta republiky, v koaličním prohlášení se to ocitlo především proto, že to byla klíčová priorita našich partnerů a především strany VV, proto také já se cítím vázán tímto krokem, proto mimo jiné já jako předseda ODS a předseda vlády jdu mezi své senátory a budu je přesvědčovat o tom, aby naplnili koaliční dohodu a vládní programové prohlášení a umožnili přijetí této přímé volby prezidenta, přestože zdrcující většina senátorského klubu má stejný názor jako já, tzn. že jsme 20 let byli příznivci volby prezidenta prostřednictvím parlamentu, ale je to uzavřená politická dohoda, my ji respektujeme a jsme povinni ji naplňovat, ODS se podle toho chová a nic jiného nevyžadujeme, než aby se podle toho chovali i naši koaliční partneři. Já si spolupráce s ministry, respektive s členy vlády za VV vážím a doufám, že bude úspěšně pokračovat i na zítřejším jednání vlády a na dalších jednání vlády.

Aktuálně.cz, Jan Němec: Já na to jenom krátce navážu. VV teď říkají, že vlastně nehlasují proti církevním restitucím, ale proti ultimátu a tlaku ze strany premiéra a ministra financí, na to jsem se chtěl zeptat, zda si dovedete třeba představit dohady o škrtání i třeba 30 mld., o kterých mluví ministr financí ve světle toho, co se vlastně děje teď? Děkuji.

Petr Nečas, předseda vlády: Musím říci, že úpravy rozpočtu budou navrženy teprve na základě toho, až budeme mít čerstvá data z makroekonomické predikce, čili mluvit o konkrétních částkách je naprosto předčasné, mluvit také o tom, že to bude děláno zrovna škrty tam nebo onde je naprosto předčasné, ještě u toho mostu nejsme, až u něho budeme, tak ho přejdeme a já společně s panem ministrem financí předložím ve vládě jisté návrhy v případě, že budou nutné z hlediska korekce návrhu zákona o státním rozpočtu. Samozřejmě za situace kdy by nebyly dodržovány koaliční dohody, tak by to byl obrovský problém, ale já musím říci, že o ultimátu mluví představitelé strany VV, já musím říci, že zase na druhou stranu tady je nějaká autorita předsedy vlády, který požaduje jisté chování od členů vlády, které on navrhl a za které nese politickou odpovědnost, protože s odchodem předsedy vlády obecně platí, že odchází ministři, i kdyby třeba nechtěli nebo většina z nich nechtěla, navíc ti ministři jsou tam jenom díky návrhu předsedy vlády, jsou tam jenom díky podpoře předsedy vlády, to platí pro ministry všech stran, ne pouze pro ministry za VV, my jsme něco odhlasovali a to bylo hlasování vlády o parametrech této dohody, teď je pouze předělána do konkrétního paragrafového znění, konkrétního zákona a já jako předseda vlády mám právo požadovat od svých ministrů ze všech tří koaličních stran, aby plnili to, co jsme si odhlasovali. To není žádné ultimátum, tam bych rozuměl, že se bouří proti ultimátu, to je elementární uplatňování autority předsedy vlády a já jsem přesvědčen, že členové vlády za VV jsou si tohoto vědomi a této autoritě se podřídí.

Euroactiv.cz, Vitásek: Dobrý den, já bych se dovolil vrátit k hlavnímu tématu té dnešní prezentace, chtěl bych se zeptat pana ministra, jak on se staví, protože ta opatření toho snižování byrokracie tvoří vlastně jednu ze součástí strategie konkurenceschopnosti, ještě jsem neměl možnost zaslechnout přesně názor pana ministra na celou tuhle strategii, jak on ji vnímá a jestli ji bude podporovat během svého působení?

Martin Kuba, ministr průmyslu a obchodu: Já vnímám strategii konkurenceschopnosti jako klíčový dlouhodobý materiál, který ČR potřebuje k tomu, aby její instituce dokázaly obstát a vytvářet státní správu, která podporuje podnikání a veřejný život na úrovních školského vzdělávání, podnikání atd., na konkurenceschopném provozu z toho podnikatelského pohledu. Já budu někdy do konce března předkládat konkrétní materiál, a to jsou implementační kroky, které vedou k naplnění strategie konkurenceschopnosti, je to materiál, který je velmi obsáhlý, prolíná se napříč více ministerstvy, takže bude velmi důležité, abychom v tomto celá vláda kooperovali, abychom měli maximální podporu pana premiéra při prosazování těchto kroků, protože samozřejmě se to týká jak resortu ministerstva průmyslu, tak ministerstva školství, tak ministerstva sociálních věcí a financí. Ty resorty se velmi často prolínají a já myslím, že za ODS jsme si vědomi toho, že tato strategie musí mít od našich všech ministrů podporu, protože je klíčem k tomu, aby ČR v té budoucí ekonomice nejen eurozóny, ale celého světa, obstála.

Petr Nečas, předseda vlády: Já bych jenom doplnil, že zavádění konkrétních opatření plynoucích z této strategie konkurenceschopnosti je jedním z klíčových úkolů vlády v následujícím období. My samozřejmě konsolidací veřejných financí splníme jednu z priorit vlády, ale jednoznačně se ukazuje nejenom na příkladu ČR, ale i všech dalších ekonomik EU, že trvalé řešení, trvale udržitelných nezadlužujících se rozpočtů je pouze v prohloubení konkurenceschopnosti dané ekonomiky, v tomto případě české, tzn. vedle bezprostřední konsolidace veřejných financí, snižování schodků a trajektorie k postupně vyrovnaným rozpočtům, jediné střednědobé a dlouhodobé, trvalé řešení je zavést tuto strategii konkurenceschopnosti a opravdu se do roku 2020 dostat mezi 20 nejvíce konkurenceschopných ekonomik na tomto světě. A to je klíčový úkol této vlády do konce volebního období.

Mediafax, Jan Kálal: Já se zeptám pana ministra Kuby, dovolím si to propojit i s tím krokem, který on říkal, že se v budoucnu bude věnovat proexportní strategii, dneska už byla jedna tisková konference s účastí MPO, která se tak trochu exportu dotkla a podnikatelé ve vodohospodářském sektoru vyjádřili vážné obavy o tom, co udělá udělení azylu pro Alexandra Tymošenka s jejich obchody na Ukrajině, protože jsou vázané na místí municipality apod., tak jestli vy za MPO můžete jim vyslat třeba nějaký uklidňující signál a obecně zhodnotit tento krok, co to může udělat s obchodem Česka a Ukrajiny?

Martin Kuba, ministr průmyslu a obchodu: Udělení azylu nespadá do kompetence MPO, tak já v téhle chvíli mohu pouze potvrdit kroky, které bude MPO činit v té proexportní strategii. Samozřejmě Ukrajina patří mezi naše partnery, my jsme se s panem premiérem nedávno setkali s ukrajinským premiérem, diskutovali jsme všechny záležitosti, které se týkají naší bilaterální spolupráce, a nejsem v této chvíli schopen vyhodnotit konkrétní dopad nějakého politického rozhodnutí na konkrétní obchod. Musím říct, že ta strategie konkurenceschopnosti tak, jak ji připravuje MPO je především danými kroky, které mají diverzifikovat ten obchod a to znamená těch 80 % vývozu ČR, které směřují do zemí EU nějakým způsobem odklonit, no to je dobré slovo v diverzifikaci, převést do zemí mimo EU, tzn. tak, aby se dokázali naši exportéři dostat na trhy, které jsou v jiné fázi ekonomického vývoje. My chceme o tom velmi výrazně diskutovat s ministerstvem zahraničních věcí tak, abychom maximálně obnovili obchodní zastoupení na těch rozvojových trzích, ať už jsou to země jako Brazílie, Indie, Čína, jsou to země ASEANU, ať už jsou to země SNS a v této chvíli ta proexportní strategie je připravená tímto způsobem. Možná ten konkrétní dotaz v téhle chvíli za MPO určitě nejsem schopen zodpovědět na konkrétní obchody a nevím, jestli pan premiér.

Petr Nečas, předseda vlády: Já pevně věřím, že to vliv na konkrétní obchody nebude mít, protože i během návštěvy ukrajinského premiéra v Praze jsem mu poměrně jednoznačně vysvětlil, že v ČR jsou žádosti o azyl prováděny nezávisle na politickém rozhodování orgány ministerstva vnitra ve správním řízení a se soudním přezkumem, tzn. nejenom ministr průmyslu a obchodu, ale ani předseda vlády nemůže žádným způsobem ovlivňovat nebo zasahovat do tohoto správního řízení, čili to není politické rozhodování ale správní řízení.

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter

Zvuková příloha

Tisková konference premiéra Petra Nečase a ministra průmyslu a obchodu Martina Kuby k plánům na snižování byrokracie do roku 2014, 10. ledna 2012

Související zprávy