Tisková konference premiéra Petra Nečase po jednání Evropské rady o fiskální unii, 30. ledna 2012

Tiskový mluvčí: Dobrý večer, dámy a pánové, vítám vás na tiskové konferenci po zasedání mimořádné Evropské rady. Vítám zde předsedu vlády ČR pana Petra Nečase, pana státního tajemníka pro EU Vojtěcha Bellinga, pana premiéra bych rád poprosil o shrnutí závěru jednání.

Petr Nečas, předseda vlády: Dobrý den, dámy a pánové, právě skončené jednání Evropské rady se dnes primárně, přestože časově to tomu neodpovídalo, zabývalo především problematikou tzv. fiskálního kompaktu nebo fiskální úmluvy. Jak víte, tento návrh pochází z prosincového jednání Evropské rady, došlo nakonec v prosinci k tomu, že neprojednáváme změnu smlouvy o EU, ale vlastně jdeme cestou mezinárodní smlouvy stojící mimo architekturu unijních zakládacích smluv. Já chci v prvé řadě zdůraznit, že ČR má velký zájem na stabilitě eurozóny, ekonomická provázanost české ekonomiky s ekonomikou eurozóny je skutečně velmi vysoká, pro malou otevřenou a proexportně orientovanou ekonomiku jako je ekonomika ČR je samozřejmě ekonomické zdraví eurozóny v našem zájmu. Druhou věcí, kterou chci zdůraznit je, že velkou část věcí, které jsou uvedeny v tomto návrhu fiskální úmluvy, má vláda ČR ve svém programovém prohlášení již od léta roku 2010 a hodlá je provádět bez ohledu na to, zda tato fiskální úmluva vznikne, nevznikne, bude uskutečněna, nebude uskutečněna, např. zlaté pravidlo dluhové brzdy, čili to čemu říkáme finanční ústava, je součástí koaliční smlouvy a vládního programového prohlášení. Zrovna tak důraz na rozpočtovou odpovědnost a konsolidaci veřejných financí včetně trajektorie nastavené tak, abychom v roce 2016 dosáhli vyrovnaných rozpočtů, je úkolem vlády ČR pod mým vedením bez ohledu na to, zda podobná mezinárodní smlouva je nebo není uzavřena. Je zde však nicméně několik aspektů, já musím říci, že tady je nezbytné zdůraznit, že v případě podpisu této mezinárodní smlouvy u členské země, která přistoupí k eurozóně, tak okamžikem vstupu se pro něj stane právně závazná, přitom jak i dnes konstatoval při jednání Evropské rady její prezident Herman van Rompuy, přistoupením k euru dochází k poměrně masivnímu přesunu kompetencí z národní úrovně na úroveň nadnárodní, z tohoto pohledu tento text smlouvy ČR nic nového nebo nic přínosného nepřináší, vyjma kroků, které si uložila sama, tzn. finanční ústavu a rozpočtovou odpovědnost a konsolidaci veřejných financí, nepřináší žádný politický benefit. My jsme velmi usilovali o to, aby země, které jsou v podstatě zeměmi, které se zavázaly přistoupit do eurozóny, jsou tedy, abych použil toho termínu, členy eurozóny s derogací, tak aby měly účast na eurosummitech a aby ji měly bez nějakého omezení na konkrétní témata, ale také za rovnoprávných podmínek z hlediska účasti, ne z hlediska hlasování, samozřejmě, jako členské země eurozóny, tzn. nikoliv až v okamžiku, kdy tuto mezinárodní smlouvu ratifikují. Musím říci, že proti původnímu návrhu, který tady byl ještě z minulého týdne a který byl projednáván v uplynulých dnech, došlo tady k jistému pozitivnímu pokroku, tzn. v podstatě došlo k rozšíření těch možností nikoliv pouze z jednoho eurosummitu, když to velmi zjednoduším, ročně na více možností, na druhou stranu, já musím říci, že tento posun považuji za nedostatečný a od země, jako je ČR, tzn. země, která se chová a chce chovat rozpočtově zodpovědně, chce přijímat protidluhovou brzdu, je připravena poskytnout půjčku MMF ve prospěch eurozóny, tak pozorovatelský statut na pravidelných jednáních eurosummitu podle mého názoru náleží a sluší, nebyli jsme v tomto požadavku sami, nicméně, jak jsem již řekl, ten pokrok, který byl v dohodnuté změně tady dohodnut, tak já nepovažuji za dostatečný a v podstatě ten výklad je tam hodně gumový. Zrovna tak považuji za, bohužel, za trochu špatné, že malá váha v této smlouvě je dána otázce dluhového kritéria. Musím říci, že se poměrně hodně tady řeší otázka deficitu, ale chtěl bych zdůraznit, že současná krize eurozóny je primárně dluhovou krizí, tzn. to dluhové kritérium, byť se podařilo dosáhnout jisté změny v článku 4 této smlouvy, tak podle mého názoru je zde ošetřeno velmi slabě a i podle mého názoru je to dokonce krok zpět v porovnání např. se six-packem, tedy vlastně normami, které jsou v této věci připraveny. Další věcí, kterou považuji za důležité zmínit je, že i vláda ČR ví a počítá s tím, že předseda vlády nepodepíše tuto smlouvu, pokud nebude dosažena vládní shoda na ratifikační proceduře, v této věci panují rozporuplné názory, dokonce jdoucí až do toho bodu, jako kdyby se jednalo o ratifikaci smlouvy typu mezinárodní dohody o velrybářství nebo dvojího zdanění s Paraguají, což je stejná tedy ratifikační procedura u tak významné smlouvy, u které mimo vší pochybnost dochází k přesunu kompetencí na nadnárodní orgány, tak to je velmi těžko tedy akceptovatelné. Já chci také zdůraznit to, že i podle Ústavy ČR potřebuje předseda vlády pro podpis podobné smlouvy, tedy smlouvy prezidentského typu, byť je to s kontrasignací předsedy vlády, tak přesto zmocnění prezidenta republiky a navíc součástí ratifikačního procesu je i podpis prezidenta republiky, tedy věc, kterou pan prezident i veřejně deklaroval, i v oficiálním dopise mě jako předsedovi vlády, že svůj ratifikační podpis pod tuto smlouvu, a to tedy pan prezident poslal v době, kdy ještě nebylo známo znění této smlouvy, nepřipojí. Já považuji za nesmírně důležitou následující tezi, tzn. že jak z důvodu obsahových, tak z důvodů nejasností v ratifikační proceduře jsem nemohl vyjádřit souhlas s touto dohodou, s tím že ale považuji za nesmírně klíčové, že se podařilo dosáhnout změny v článku 15 této smlouvy, tzn. je možné k této smlouvě přistoupit kdykoliv v budoucnosti bez toho, aby byla nějaká přijímací procedura, nějaké podávání přihlášek, nějaké hlasování o vstupu apod., čili tato smlouvy má inklusivní charakter, zůstává otevřená kdykoliv pro budoucnost. Co se týče dalšího důležitého bodu, který se týkal prohlášení k růstu a zaměstnanosti, tady nezbývá než konstatovat, že klíčovým řešením stávajících ekonomických problémů EU je samozřejmě zvýšení její konkurenceschopnosti, že je to jediná cesta, jak mít trvale udržitelné a nedeficitní rozpočtování a z tohoto pohledu klíčové věci jsou věci jako dokončení vnitřního trhu, aby byl skutečně funkční a operabilní, aby se týkal všech sektorů, včetně oblasti služeb, a aby samozřejmě byly uvolněny podmínky i pro podnikání, a také samozřejmě aby touto cestou byly i vytvářeny předpoklady pro programy pracovních míst. Zvláštní pozornost této oblasti věnovala dnes Evropská rada, problematice zaměstnanosti a nezaměstnanosti mladých lidí, tady bych chtěl připomenout, že z hlediska tohoto parametru ČR patří mezi nejlepší země v rámci EU, míra nezaměstnanosti mladých lidí do 25 let, jakkoli nás nemůže uspokojovat, naši zemi, tak je 6. nejnižší v rámci celé EU, čili zpružení trhu práce se v této oblasti projevilo velmi pozitivně. My také vítáme, že byly zohledněny některé naše požadavky, které se týkají posílení kapitálu Evropské investiční banky za účelem pomoci malým a středním podnikům a celkově vzato toto prohlášení k růstu a zaměstnanosti představuje kompromis, který my můžeme akceptovat. Bude nicméně záviset především na jednotlivých členských zemích, jak tato opatření ve své vlastní ekonomické politice budou provádět u nich doma, tady se skutečně může vytvořit jenom nějaký evropský rámec, ale není to tedy věc, kterou bude uskutečňovat EU, ale jednotlivé členské země.

Tiskový mluvčí: Děkuji, poprosím o vaše dotazy.

Český rozhlas: Pane premiére, co by pro nás bylo jako maximum možného ohledně té účasti na summitech eurozóny, abychom přistoupili k této smlouvě. My bychom chtěli být na všech summitech?

Petr Nečas, předseda vlády: Já si myslím, že pozorovatelský statut na všech summitech po podepsání této smlouvy bych nepovažoval u země, která má závazek přistoupit k eurozóně, přispívá finančně na stabilitu eurozóny a podepsala tuto smlouvu, za nějak přehnaný nebo chcete-li nemravný požadavek, samozřejmě nikoli s právem rozhodovat, to samozřejmě nikoliv, to až po vstupu do eurozóny, nicméně účast na těchto jednáních, kdy každé rozhodnutí eurozóny má na nás dopad a my jsme vlastně vázáni touto smlouvou pro futuro po přistoupení k eurozóně, tak podle mého názoru je požadavek oprávněný.

Lidové noviny: Dobrý den, a znamená to tedy, že se můžeme připojit v budoucnosti nebo to je naprosto vyloučené, protože ten text té smlouvy se vlastně nezmění?

Petr Nečas, předseda vlády: Ten text té smlouvy se nezmění, nicméně její článek 15, tedy se podařilo, a musím říct speciálně ČR, v průběhu toho vyjednávání a především v pátek na jednání tzv. šerpů, změnit, tak umožňuje vlastně přistoupení kterékoliv členské zemi EU kdykoliv k této smlouvě.

Lidové noviny: Když teď s tím nesouhlasíme, tak potom když to bude stejné ten text smlouvy, tak s tím souhlasit budeme?

Petr Nečas, předseda vlády: Já jsem vyjádřil dnes nesouhlas, že podle mého názoru ten pokrok byl nedostatečný, ale to nezabraňuje kdykoliv v budoucnosti, s prominutím se skřípěním zubů, toto přesto akceptovat.

Právo: Vy jste tady přednesl námitky proti tomu, že bychom nyní nebyli plně začleněni nebo se účastnili těch jednání eurozóny, ale teď vlastně nebudeme vůbec, není tohleto větší rána pro ČR než...

Petr Nečas, předseda vlády: Není to větší rána, protože stejně ta ustanovení jsou taková, že nečlenským zemím eurozóny bude umožněna tato účast na některých summitech eurozóny a tady si ještě počkáme, jaká bude vlastně praxe, budeme mít možnost to vidět, umožněna až po ratifikaci této smlouvy, takže i tak, když to řeknu velmi zjednodušeně a teď velmi polopatě, tak vzhledem k postoji pana prezidenta by stejně, i kdyby to český premiér podepsal dnes a zítra to odsouhlasily obě dvě komory, tak ratifikační proces minimálně do března příštího roku nebude stejně ukončen, čili ČR by stejně zůstávala mimo jednací místnost i podle tohoto návrhu tak, jak byl dnes schválen.

Česká televize: Dobrý večer, pane premiére, jak slovenská premiérka Radičová, tak švédský premiér Rindsfeld, oba mluví o tom, že nejde o přesun kompetencí z národní na evropskou úroveň, vy naopak říkáte, že je to masivní úroveň přesunu kompetencí, jak vy sám si vysvětlujete tyto rozlišné výklady a zcela odlišné postoje jiných premiérů?

Petr Nečas, předseda vlády: Rozdílnými právními názory, to je přece běžné, jinak by vůbec neexistovala tato civilizace, když by neexistovaly rozdílné právní názory, prostě tento názor, který sdílím já, zase na druhou stranu celá řada jiných členských zemí také sdílí, my jsme pečlivě monitorovali celý vyjednávací proces a nejsme sami, kdo si to myslí. Mimochodem já bych dodal jeden příklad a to je příklad článku 7. Článek 7 je přece klasickým případem, kdy v případě projednávání postojů, respektive sankcí v rámci procedury překročení v Radě EU, tak stačí v podstatě dostatečná kvalifikovaná většina, která přistoupí na návrh komise, v tomto případě stačí součet vážených hlasů, které má Německo a Francie, ostatní státy jsou podle tohoto návrhu vázány hlasovat v Radě EU pro návrh komise. Když to řeknu úplně zjednodušeně, ministr české vlády, který přijíždí s jednomyslným názorem české vlády u něčeho hlasovat ne, tak by byl vázán tím, že se dohodne francouzská a německá vláda s Evropskou komisí hlasovat ano, tak by byl podle této smlouvy, je vázán hlasovat ano, přestože názor české vlády je jiný a vice versa, čili to je podle mě masivní přesun kompetencí např. tady v tomto hlasovacím kartelu.

ČTK: Já bych si to chtěl ujasnit, dokud tedy se nezmění podmínky pro účast na summitech eurozóny, tak ČR se k tomu nepřipojí?

Petr Nečas, předseda vlády: Ne, já jsem vyjádřil názor, že tento posun v účasti nečlenských zemí eurozóny na eurosummitech je nedostatečný, já jsem s tím dnes nemohl vyjádřit souhlas, ale to nevylučuje kdykoli pro budoucnost a už jsem to tedy řekl, se skřípěním zubů, to přesto přijmout.

TV Nova: Dobrý večer, pane premiére, je to tak, že v případě, že se staneme zemí eurozóny, bychom s touhle smlouvou neměli problémy?

Petr Nečas, předseda vlády: Tak já to řeknu jinak, v podstatě podmínkou přistoupení k eurozóně je schválení ratifikace této smlouvy, ano, chce-li být někdo v eurozóně, tak musí přistoupit k této smlouvě.

Dotaz: Could You just explain to the non-czech speakers what would take over Czech Repulic to sign the treaty?

Petr Nečas, předseda vlády: Já se fakt omlouvám, ale to teď mám všechno opakovat v angličtině?

Tiskový mluvčí: Let´s speak through the interpreter. Jen jestli chcete, tak to krátce sumarizujte v češtině, ať to pak můžeme přeložit.

Petr Nečas, předseda vlády: Dobře. My máme 3 základní výhrady. První, že je limitovaná účast nečlenských zemí eurozóny, které nicméně chtějí k euru přistoupit a podepíší tuto smlouvu, na summitech eurozóny. My jsme přesvědčeni, že za situace, kdy podepíšeme tuto smlouvu a za situace, kdy např. finančně přispíváme k půjčce MMF, tak by ta účast s pozorovatelským statusem měla být zajištěna. Druhým důvodem je to, že v návrhu této fiskální úmluvy se podle našeho názoru věnuje malá pozornost a malý důraz na tzv. dluhové kritérium, současná krize eurozóny je primárně dluhovou krizí. A třetím důvodem je ratifikační procedura, která je v ČR nejenom komplikovaná, ale v podstatě v tuto chvíli velmi nejasná u podobného dokumentu a neexistuje na ní širší politická shoda včetně shody s prezidentem republiky. Nicméně v pátek se podařilo dosáhnout dohody o novém znění článku 15, který umožňuje vlastně inkluzívní charakter, tzn. vlastně možnost nečlenské zemi eurozóny se kdykoli v budoucnosti bez jakýchkoli podmínek k této smlouvě připojit a podepsat ji.

Šupová: Co se tedy teď bude dít?

Petr Nečas, předseda vlády: No teď pojedeme na letiště a poletíme do Prahy (smích).

Šupová: Teď se tím tedy nebudeme zabývat tou smlouvou nebo bude se tím zabývat parlament nebo jenom vláda?

Petr Nečas, předseda vlády: Bude se tím určitě zabývat vláda, budou se tím určitě zabývat parlamentní výbory v obou komorách, to považuji za samozřejmé. A ten další postup vyplyne z těchto následných jednání.

Macek: Já ještě, četl jsem teď o vystoupení prezidenta Sarkozyho, který tvrdil, že jste na schůzce mezi šéfy států uváděl, že důvodem pro nepřijetí smlouvy jsou koncepční problémy v ČR, tady uvádíte teda praktické problémy v integraci...

Petr Nečas, předseda vlády: To je synonymum toho, že není dohoda, politický konsensus, a není ani jasné, jaká má být ratifikační procedura, jestli to má být podle článku 10 nebo podle článku 10 a) Ústavy o zmocnění prezidenta, ano, to je v podstatě,…

Macek: Jasně, to já chápu, ale toto jste uvedl na jednání šéfů vlád, tak chápu, že asi toto je hlavní důvod a že ty další důvody, tzn., že nám nevyhovuje slabý statut na summitech eurozóny, jsou spíš vedlejší?

Petr Nečas, předseda vlády: Ne, ne, ne, já to tak nevidím, já jsem uvedl všechny 3 důvody, které jsem uvedl tady, dokonce v tomto pořadí, tzn. já dokonce bych řekl v pořadí důležitosti, nicméně vycházím z toho, že jako kdyby nepřekročitelný důvod je, že pokud nenalezneme širší politickou shodu nad způsobem ratifikace, tak vlastně ta smlouva je tím pádem velmi těžko akceptovatelná. Musím říci, že jako předseda vlády těžko mohu přijmout situaci, kdy bych se podepsal pod dokument a nebyl schopný dát alespoň minimální politickou garanci, že ten dokument bude ratifikován, takový politický alibista nejsem. Jestliže nebudu mít alespoň minimální jistotu, že bude ratifikován a to ústavně konformní cestou, žádným znásilňováním ústavy, žádným podvodem na občanech a na voličích, tak pokud nebude tato věc zřejmá nebo zřetelnější, tak bych považoval za politický alibismus podepsat smlouvu, a pak se jenom dívat, jak dopadne nebo nedopadne ratifikace. To bych považoval i vůči partnerům v EU za velmi neseriózní přístup.