Tisková konfrence ke strategii konkurenceschopnosti, 18. července 2011

Jan Osúch, tiskový mluvčí vlády ČR: Dámy a pánové, hezké dopoledne, dovolte mi, abych vás přivítal na tiskové konferenci u příležitosti představení Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti České republiky. Dovolte mi, abych zde přivítal předsedu vlády Petra Nečase, ministra průmyslu a obchodu Martina Kocourka a garanta pracovní skupiny NERV pro konkurenceschopnost pana profesora Michala Mejstříka. O úvodní slovo prosím předsedu vlády.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové. Evropou otřásá dluhová krize, která zpětně ovlivňuje finanční sektor, evropské banky jsou znovu testovány, některé státy se propadají do problémů ohledně deficitního financování. Navíc se ukazuje, že skutečně z dlouhodobého hlediska i státy, které se vymaní ze svých deficitních rozpočtů, tak mohou být ohroženy ve střednědobém a dlouhodobém horizontu jiným problémem a tím je ztráta konkurenceschopnosti. Bez konkurenceschopnosti nejsou firmy schopny obstát na zahraničních trzích, ale prohrávají boj o zákazníka i na domácím území. Často z důvodů, kdy tyto špatné podmínky vytváří stát. Důsledkem je potom samozřejmě nižší daňový příjem, postupné vyklízení pozic na trzích a výsledkem jsou potom i větší deficity veřejných financí a zvyšování nezaměstnanosti. ČR se podařilo dobře přestát krizi, faktem ale je, že dobrých výsledků jsme dosáhli zejména proto, že se vezeme na vlně vynikajících výsledků našich klíčových exportních teritorií, což je především Německo. Mezinárodní srovnání totiž ukazuje, že naše konkurenceschopnost se neposiluje, ale naopak. V žebříčku konkurenceschopnosti Světového ekonomického fóra se Česká republika za poslední dva roky propadla z 31. na 36. místo. Blížíme se tedy do skupiny zemí, kde je Španělsko, Itálie nebo Portugalsko. To by nebyla dobrá zpráva pro naši budoucnost. Dokážeme přitom určit, co naši konkurenceschopnost brzdí, je to zpomalující se růst produktivity práce, nezdravé zadlužování, koruptivní prostředí a neefektivita ve veřejném sektoru a nedokončená infrastruktura. Hrozí nám, že se bude prohlubovat rozdíl mezi námi a vyspělými, vysoce konkurenceschopnými státy, jako je Finsko nebo sousední Německo a že nás dokonce přeskočí i řada dalších států – evropských i mimoevropských. Bez reforem, bez koncepce konkurenceschopnosti a bez vize nebudeme schopni ani udržet naše stávající pozice na globálních trzích, natož dohánět ostatní. Co by se stalo, kdybychom byli pasivní? V oblasti institucí hrozí, že bude docházet k dalšímu prohlubování negativních jevů, jako je korupce a klesající produktivita. To se odrazí v růstu byrokracie a zhoršení kvality veřejných služeb. Odnesou to podnikatelé i občané. V oblasti infrastruktury hrozí ztráta konkurenční výhody, kterou je naše poloha ve středu Evropy. V oblasti inovací hrozí, že české firmy budou pouhými subdodavateli ostatních firem. V kombinaci s klesající úrovní školství a vzdělávání bude mít tato situace dlouhodobě devastující účinky na hospodářský růst. Proto vláda pod mým vedením nebude pasivní a nebude jen pasivně vyčkávat, chce konat. Propad konkurenceschopnosti chceme do několika let otočit, příklad, který budou chtít jiné země následovat. Z tohoto důvodu vznikla strategie, dokument, který představuje skutečnou modernizaci českého státu, strategie, díky které máme šanci vrátit se na vrchol, tedy mezi 20 nejvíce konkurenceschopných zemí světa, toto je náš cíl a ambice. Strategie posuzuje konkurenceschopnost v devíti pilířích, patří tam instituce, infrastruktura a inovace. Celkem máme připravených 43 velkých projektů, které budou znamenat přes 200 různých opatření. Strategie konkurenceschopnosti nevznikla ve vzduchoprázdnu. Navrhovaná opatření vychází z doporučení mezinárodních institucí i NERV. Opatření jsou propojena s dalšími strategiemi vlády a vychází i z programového prohlášení. Strategie byla projednána s jednotlivými ministry a schválila ji tripartita a bude se jí zabývat vláda. Abychom nemluvili jen obecně, tak nyní zmíním několik příkladů opatření, se kterými strategie počítá. Příklady se budou týkat tří nejdůležitějších pilířů, a to institucí, inovací a infrastruktury. Zejména oblast institucí je totiž i podle NERV tím nejvíce problémovým místem. První příklad je více než aktuální, řada zemí se propadla do závažných problémů se splácením svých dluhů. Musíme zabránit tomu, aby se do stejné situace dostala také ČR. Neočekáváme, že všechny vlády pro budoucnost budou rozpočtově odpovědné. Ostatně i v minulosti se vyskytly vlády, které byly rozpočtově neodpovědné. Navrhujeme proto přijetí finanční ústavy. Ústavní zákon bude jasně definovat rozpočtovou zodpovědnost a zaváže každou vládu k zodpovědné politice, která neohrozí stabilitu veřejných financí. Mimo jiné například tím, že bude muset poslanecké sněmovně předkládat zprávu o rozpočtové strategii. Pokud ji poslanci dvakrát po sobě zamítnout, musí vláda požádat o důvěru. To samé musí udělat, pokud se v čerpání veřejných financí výrazně odchýlí od plánů, které schválil parlament. Dalším příkladem jsou základní registry. Stát se v současné době na občany a na podnikatele obrací i s požadavky, které by si mohl bez problémů vyřídit sám. Státní správa tak provozuje velké množství nejrůznějších rejstříků, které spolu vzájemně nespolupracují. Občan nebo podnikatel tak často musí opakovaně prokazovat údaje, které veřejná správa už má. To ale skončí. V plánu je spuštění základních registrů, ze kterých si budou úřady všechny obvyklé potřebné údaje stahovat samy. Projekt by měl začít fungovat už za necelý jeden rok. Dalším příkladem je to, co občanům a podnikatelům komplikuje život, nekonečné novelizace zákonů. Nejde přitom pouze o jejich počet, ale také o takzvané přílepkování zákonů v posledních stádiích legislativního procesu.

Navrhujeme proto, aby nejen zákon, ale i pozměňovací návrhy musely být opatřené zhodnocením dopadů na legislativní prostředí a zhodnocením možných korupčních rizik a také důvodovou zprávou. O tom ostatně mluví i dodatek koaliční smlouvy, který požaduje právě zavedení protikorupčního hodnocení a omezení přílepků. Tyto změny je možné prosadit změnou jednacího řádu. Na návrhu se už pracuje a mohl by začít platit od začátku příštího roku. Jak je vidět, některá opatření strategie jsou už v běhu. Další oblastí je vzdělávání. Velké nedostatky má přitom Česká republika zejména v předškolním období dětí. Matkám s dětmi chybí možnosti, jak skloubit svůj pracovní a osobní život. Dlouhá absence matek na pracovním trhu se nejen podepisuje na možnostech jejich uplatnění, ale má také negativní vliv na ekonomiku už jen tím, že zvyšuje tlak na sociální systém. Chtěl bych také připomenout, že podle propočtů, které jsou k dispozici, zvýšení zaměstnanosti ve statistické kategorie žen 20-40 let o pouhých 10 % by zvýšilo příjmy důchodového účtu o 10 miliard korun ročně. Proto navrhujeme větší podporu pro firemní školky, a to změnou školského zákona, který bude s tímto typem školek počítat. Kromě toho navrhujeme revidovat legislativu týkající se zakládání předškolních zařízení. Měla by umožňovat například i vzájemnou rodičovskou výpomoc a širší spektrum péče o děti. O další příklady poprosím pana ministra průmyslu Martina Kocourka.

Martin Kocourek, ministr průmyslu a obchodu: Děkuji, dobrý den, já bych pokračoval tezí, že výdaje vlády by podle našeho názoru měli mít občané pod jasnou kontrolou. Chceme vytvořit přehledný internetový portál, kde budou právě takové informace všem dostupné. Tak, aby si na něm kdokoli mohl rozklikat rozpočet jakékoli veřejné organizace opravdu do poslední položky. Zde jsme se nechali inspirovat Velkou Británií, kde podobná stránka funguje i jako důležité protikorupční opatření. Chceme jít příkladem a formu klikacího rozpočtu bude mít ministerstvo průmyslu a obchodu už pro příští rok. Protože stát nabízí opravdu velké množství služeb, je až příliš jednoduché se v nich ztratit. Proto je třeba připravit přehledný katalog, jakéhosi průvodce občana a podnikatele službami státu. Na MPO už takový katalog připravujeme. Někdy ale spíše než vydání průvodce můžeme se podívat na služby státu zvenčí a to pohledem klienta. Přesně to jsme u nás udělali a díky tomu teď z jednoho místa nabízíme komplexní poradenství pro podnikání v EU. Dosud tři rozdělené systémy, které šlo zvenčí jen těžko odlišit, jsme spojili do jednoho. Udělali jsme to na MPO jako první a jediní v EU. Vedle zmíněných služeb státu stát vytváří nepřehlednou legislativu. V roce 2009 parlament přijal 1148 předpisů, tisíc z nich byly novely, tedy úpravy. Vyznat se v neustálých změnách je složité, vyčerpávající a nákladné a navrhujeme, aby termíny účinnosti nové legislativy byly jen dvakrát do roka. Chceme jít příkladem a v legislativě týkající se podnikatelů takovéto pravidlo zavést co nejdříve. V orientaci v právních předpisech pomůže vznikající e-sbírka, která zpřístupní všechnu platnou i historickou legislativu online. Strategie také zavádí zcela nový přístup tzv. forsitu, což je předvídání budoucí poptávky. Vedle nedocenitelných informací pro firmy to státu umožní nasměrovat podporu aplikovaného výzkumu zejména do oborů, kde budoucnost slibuje největší přínosy. Je třeba zdůraznit, že namísto státu to bude poptávka v daných oborech ve světě, která bude určovat naše priority. ČR zažívá inflaci vysokoškoláků, zejména magistrů, 80 % bakalářů dnes pokračuje v magisterských oborech, ve světě je takový podíl nevídaný. Navrhujeme v rámci státní správy prosazovat bakalářský titul jako dostačující a značící ukončené vysokoškolské vzdělání. Spolu s tím by bylo vhodné usměrňovat další rozmach terciárního vzdělávání. Je nutné se zaměřit na technické vzdělávání. Bakalářské obory musí být více technické, praktické, aby se firmy nebály najímat absolventy ze strachu, že budou muset investovat další prostředky do jejich reálného zaškolení. Firmy mají problém zorientovat se v desítkách výzkumných ústavů a najít ten, který má expertízu v oboru, který potřebují. Neexistuje totiž systém pro potřeby inovačního podnikání a uživatelsky přívětivá centrální databáze aplikovaného výzkumu. My takovou chceme vytvořit. Bude dostupná na portálu byznysinfo. Samostatnou kapitolou české vědy jsou problémy s uplatněním výsledků na trhu a to zejména proto, že si neumí doposud vytvářet ekonomické vazby na podnikovou sféru. MPO spolu s agenturou Czechtrade připravuje soubor služeb pro podnikatele, který právě tyto problémy řeší a to včetně nových nástrojů pro financování začínajících inovativních firem, jako je náš připravovaný fond růstového kapitálu. Malým a středním firmám nabídneme market, pomoc s orientací na zahraničních trzích, pomůžeme jim ale i při tvorbě byznys-plánu a nabídneme služby v oblasti práce s vlastním know-how. Informační a komunikační technologie patří k nejlépe prosperujícím oborům v českém hospodářství. Přesto jsme s rozvojem rychlého internetu pozadu. Jsme pod průměrem zemí OECD. Vláda proto přijala strategii Digitální Česko, která toto řeší. S pomocí chytře nastavených pravidel dražby frekvencí po vypnutí analogového vysílání a pomocí dalších nástrojů, jejichž vytvoření nás nebude stát ani korunu, zajistíme, aby všichni obyvatelé ČR byli během příštího roku připojeni k vysokorychlostnímu internetu. Zvýšení konkurenceschopnosti ale neznamená jen úspory. Neboť úsporami nikdo nezbohatnul. Velké mezery máme v dopravní infrastruktuře. Problém ale je, že neexistuje metodika pro určování staveb, která by ukazovala cesty na léta dopředu. Právě přístup v podobě stanovení priorit bude vláda prosazovat. Za MPO rádi nabídneme naše zkušenosti s vytvářením energetické koncepce, která takovouto cestovní mapu bude kreslit až do roku 2050. A o pohled na to, jak podobné strategie pomohly v jiných státech, poprosím pana profesora Mejstříka, jehož tým se tématem konkurenceschopnosti dlouhodobě zabývá.

Michal Mejstřík, člen NERV: Dobrý den. Já bych chtěl v této souvislosti zmínit, že když se podíváme na ty mezinárodní dokumenty, se kterými se soustavně seznamujeme, zjistíme, že EK zveřejnila už v červnu 2011 svá doporučení a hodnocení národního programu reforem a konvergenčního programu. Z pohledu EK identifikovala takové nedostatky a relevantně, které bylo možno nalézt jak v naší zprávě, tak v analýze konkurenceschopnosti od MPO. Právě opatření navržená ve strategii mají za cíl posunout ČR do 20 nejvíce konkurenceschopných ekonomik a jsou právě plně v souladu s tím, co doporučovala EK. Když se podíváme, na co strategie reaguje z hlediska doporučení OECD, tak víte, že OECD vydává co dva roky ekonomický přehled ČR, který se zaměřuje na hodnocení ekonomického vývoje a jeho součástí jsou doporučení v oblasti institucí, zdravotnictví, trhu práce. V červnu jsme se měli možnost zúčastnit workshopu s OECD a bavili jsme se kromě samotného obsahu strategie i o zkušenostech z jiných států s prováděním podobných ekonomických programů. Připomenu, že OECD má dokonce program, jak uskutečňovat reformy a de facto i zástupci OECD považují za důležité, aby se implementací takové strategie vláda zabývala a zajistila tomu i příslušnou strukturu a nástroje, protože hodně reforem, které vznikly, nikdy nespatřily světlo světa a zůstaly v šuplíku. Když se podíváme na příklady států, inspirujeme se státy, které strategii mají, a podíváme-li se do vyspělých států, vidíme, že vytvoření národní strategie není ojedinělé, je tomu spíše naopak. Takže není to nějaký příznak cesty, která by byla ojedinělá, ojedinělé je takové programy nemít. Velice rozsáhlé programy reforem ke zvýšení konkurenceschopnosti jsou běžné nejen v evropských státech, ale i ostatních státech světa. Neznamená to, že by tyto státy prováděly centrální plánování. Tyto vlády si uvědomují, že implementaci je třeba vyhodnocovat a vysvětlovat veřejnosti, vysvětlovat význam těch dílčích kroků pro konkurenceschopnost, která je teď klíčovým tématem pro všechny země, zvláště v periferních částech Evropy, jak zmiňoval pan premiér na začátku, trpí velkými problémy. Teď ne-koordinace, jak vidíme v Čechách, vede k plýtvání a nad-resortní tvorbu politiky a hledání zdrojů, chybí nejen vůle, ale i zdroje. Víme, že s tímto přístupem se na globální úrovni ČR neprosadí. Pan premiér je v tuto chvíli ten nejchudší ministr, abych to tak vyjádřil zjednodušeným výrazem. Zdroje na průřezová a nad-resortní opatření on nemá. Právě strategie mezinárodní konkurenceschopnosti ukazuje, že existuje řešení koordinace politik a hledání souvislostí a synergií k dosažení koordinace a to abychom prosadili rychlá a úsporná opatření. Ten důraz, který klademe na evidence-base-policy, to je klíčový prvek strategie. Tím bych nechtěl skončit, jen zmíním, že ta politika je vázána i na další, třeba koheze, proexportní i protikorupční strategie, energetická koncepce a jiné. Co se týče významu implementace strategie, zde bych nechal slovo opět panu premiérovi.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Děkuji, pane profesore. Závěrem je důležité zmínit, jak bude probíhat implementace strategie. Již tu bylo řečeno, že to není úkol pro jedno či několik ministerstev. Je důležité zapojení všech klíčových ministerstev a také dlouhodobý zájem ministrů na implementaci strategie. Strategii vláda projedná ještě během srpna a já očekávám, že si ministři uvědomí její klíčový význam pro budoucnost této země. Naplnění strategie bude pravidelně vyhodnocováno, aby si vláda i veřejnost mohli ověřit, že navrhovaná opatření jsou skutečně prováděna. Strategie je totiž konkrétní dokument s přesným harmonogramem a určenými gestory. Je natolik konkrétní, že už teď můžeme ukázat předběžný kalendář toho, jak se jednotlivá opatření budou přijímat. Toto je rozpis pro 71 klíčových opatření legislativního charakteru a 63 nelegislativního charakteru. Takže je vidět, že máme tuto věc promyšlenou i do konkrétních podrobností a kroků včetně časového harmonogramu. Dámy a pánové, děkujeme za pozornost a jsme připraveni zodpovídat vaše dotazy.

Jan Osúch, tiskový mluvčí vlády ČR: Děkuji, dámy a pánové, nyní je pro vaše dotazy prostor. Pokud nemáte žádné… prosím, MfD.

MfD: Dobrý den, chci se zeptat, jestli chcete nějakým způsobem podpořit zaměstnanost, například pojistné podlahy, jak se zmiňovalo v těch konceptech? Děkuji.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Určitě ano, ukazuje se, že růst zaměstnanosti je klíčový faktor, pokud se podíváme na ty země, které mají nejlepší veřejné rozpočty, a současně si uděláme korelaci mezi mírou zaměstnanosti, tak zjistíme, že je tam u prvních pěti zemí velmi silná korelace, nikoliv překvapivě, dobře jsou na tom Skandinávie, Nizozemsko, Německo a Rakousko a naopak, země s nízkou mírou zaměstnanosti jsou na tom špatně i z hlediska rozpočtů a konkurenceschopnosti. Ano, zvyšování zaměstnanosti je jedna z klíčových komponent včetně toho, že u některých skupin, které jsou handicapovány na trhu práce, starší pracovníci, rodiče, matky malých dětí, ale třeba i tělesně postižení, chceme rozšířit počet částečných pracovních úvazků, které je umožní integrovat zpět na trh práce, a tam i koaliční smlouva mluví o slevě na sociálním pojištění. Chceme motivovat zaměstnavatele, aby vytvářeli větší počet částečných úvazků. Já jsem uváděl konkrétní číslo v oblasti zaměstnanosti žen, jaké by to mělo pozitivní dopady do rozpočtů. Zvyšování zaměstnanosti je jeden z klíčových aspektů.

HN: Já bych se zeptal, jestli v těch opatřeních počítáte se změnou daní? Protože vždy se objevuje ve všech strategiích to, že je u nás příliš zdaněna práce a že naše podnikové daně nejsou nejnižší a teď se mluví o zvýšení korporátní daně, jestli to je v tom a budete to navrhovat v rámci strategie?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Je to součást této debaty, ale musí být provázána i s debatou o konsolidaci veřejných rozpočtů. Ukazuje se několik skutečností, které jsou mimo vší pochybnost, zvyšování přímých daní a odvodů znamená snižování konkurenceschopnosti, to je evidentní zkušenost. Nemluvím o konkrétní sazbě, ale o trendu. Pokud se trend teoreticky obrátí ke zvyšování přímých daní, tak to znamená snižování konkurenceschopnosti. Jednoznačně se ukazuje, že my máme veřejné rozpočty a je to i zátěž z hlediska konkurenceschopnosti pro firmy, příliš založeny na odvodech na sociální pojištění, máme vysoké vedlejší náklady práce a chceme v této věci otevřít diskusi o tom, jak tyto vedlejší náklady práce snížit. V tom minulém volebním období se nám to částečně podařilo. Ukazuje se, že veřejné rozpočty jsou podstatně robustnější vůči výkyvům ekonomického cyklu, jestliže jsou založeny spíše na nepřímých daních, na DPH. Ta časová řada a empirické údaje jsou jednoznačné, čím silnější je postavení nepřímých daní, DPH v mixu, tak tím jsou veřejné rozpočty více odolné proti výkyvům ekonomického cyklu, vůči zpomalení ekonomiky či jejímu poklesu.

Reuters: Chtěl bych se zeptat na tu diskusi o DPH, v jakém stavu jsou diskuse, že by to bylo 19 %, respektive, jak je to provázáno s eventuálními škrty v rozpočtu na příští rok?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Jak jste správně řekl, tak jste si i odpověděl. Je to ve stádiu diskuse.

ByznysInfo: Já bych se chtěl zeptat pana premiéra, jestli by mohl přiblížit ten proces implementace a ten způsob vyhodnocování a její frekvenci.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Já chci zdůraznit, že tento dokument bude dokumentem, který se týká všech resortů, nikoliv jen MPO či Úřadu vlády ČR, a že chceme provádět toto vyhodnocování zpravidla po kvartálech a každoročně, aby byl přesný seznam implementace, tedy zavádění těch opatření. Pokud chce pan ministr doplnit.

Martin Kocourek, ministr průmyslu a obchodu: My na této fázi tohoto dokumentu pracujeme, to je možná ještě důležitější fáze než jeho tvorba a my potom panu premiérovi navrhneme, jak by ten proces měl vypadat, aby byl důvěryhodný a efektivní, myslím, že symbolicky se dá ten proces spustit se začínajícím školním rokem, aby ministři dostávali známky za svou činnost.

MfD: Já bych se vrátila k těm nákladům firem na zaměstnance. Do jaké míry stojí pan premiér za návrhem daňové reformy z dílny ministra financí? Konkrétně za nápadem snížit pojistné firmám v rámci pay-roll-tax o 1,5 %, čímž mají firmy ušetřit 20 miliard, a do jaké míry trváte či je pravděpodobná ta asignace dětí na rodiče v rámci sociálního pojistného o 1 % pro rodiče důchodce, což má z rozpočtu ukousnout 7 miliard? Děkuji.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Já podporuji každé opatření, které vede ke snížení vedlejších nákladů práce, čili jakýkoliv krok v tomto směru považuji za užitečný pro českou ekonomiku a její růst a pro konkurenceschopnost. Co se týče asignace, je součástí koaliční dohody, počítá se s ní v souvislosti se spuštěním další etapy důchodové reformy. Nikoliv tedy v příštím roce, ale v roce 2013 a to je dobré zmínit, že si všichni musí být vědomi, že tento krok, který vypadá poměrně populárně a hezky, bude mít své náklady ve výši 7 miliard korun, to je pravda. Já jsem řekl, že podporuji všechny kroky, které vedou ke snížení vedlejších nákladů práce, budeme vést diskusi o nové podobě daně z příjmů. Jsem rád, že součástí tohoto návrhu je i snížení odvodů a je skutečností, že každé snížení odvodů představuje 11-12 miliard korun za jeden procentní bod k dispozici.

Jan Osúch, tiskový mluvčí vlády ČR: Další otázka, prosím.

TV Nova: Já bych se chtěl zeptat na rozklikávací rozpočet, plánujete ho i na ostatních ministerstvech? A kdy bychom se ho mohli dočkat?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: My chceme, aby byl zaveden v tomto volebním období, aby bylo možné se proklikat všemi rozpočtovými kapitolami, každou položkou v rozpočtu.

Michal Mejstřík, člen NERV: Já bych k této věci uvedl, vemte si, že rozklikávací rozpočet má každá firma. Každá má svůj Excel a každá má svůj byznys-plán a je dobré, když MPO přijalo ten pilotní projekt na sebe a slíbilo, že s touto tezí půjde do toho a pan premiér je zárukou toho, že se pokusí, aby se to podařilo prosadit i dále.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Děkujeme, hezký den.