Tiskové konference

30. 4. 2007 10:26

Tiskový briefing po jednání s makedonským premiérem Nikolou Gruevským v pondělí 30.4.2007

Martin Schmarcz, ředitel tiskového odboru: Dobrý den, dámy a pánové, vítám vás na tiskovém briefingu po jednání delegací vlády ČR a vlády Republiky Makedonie. Vítám zde předsedy vlád obou zemí a jako prvnímu předávám slovo makedonskému předsedovi vlády panu Nikolovi Gruevskému.

Nikola Gruevski, předseda vlády Republiky Makedonie: Dobrý den. My jsme dnes měli velice příjemné a užitečné setkání s panem premiérem. Jednali jsme o mnoha tématech, která jsou důležitá pro obě dvě země. Dotkli jsme se bilaterálních otázek. Musím říci, že naše vztahy mezi Republikou Makedonie a Českou republikou jsou velmi dobré, ale určitě je zde ještě prostor pro zlepšování těchto vztahů. Vysvětlil jsem panu premiérovi Topolánkovi naše kroky v reformačním procesu, který probíhá v Makedonii v ekonomické oblasti, zvláště po vzniku naší současné vlády v Makedonii, která je sestavena z pravicových stran, zavedení rovné daně, snížení daní na 10 %, osvobození od daně na reinvestice a další kroky, které provádíme k tomu, abychom do Makedonie přilákali zahraniční investory a zahraniční kapitál. Zjednodušení celé procedury a mnohé další úlevy. Informoval jsem českou stranu, že uzavíráme s našimi zahraničními partnery dohody o bezcelním obchodu. A stejně tak jsme se dotkli některých dalších témat, o kterých ještě budeme jednat v průběhu naší společné večeře. Stejně tak jsme jednali o snahách Republiky Makedonie, co se týká vstupu do EU a NATO. My se u nás v Republice Makedonie snažíme, abychom splnili všechny podmínky a všechny, řekněme, domácí úkoly, abychom byli připraveni na vstup do EU a NATO. S velkým úsilím se snažíme splnit to, co jsme slíbili – že doženeme takové to malé zpomalení, ke kterému u nás došlo vzhledem k loňským parlamentním volbám. Snažíme se bojovat s korupcí, s organizovaným zločinem a musím říci, že někteří představitelé mezinárodního společenství, kteří jsou přítomni v Makedonii a sledují tu situaci, již vyjádřili svůj obdiv. Snažíme se naplnit Ochridskou mírovou smlouvu, která je velice důležitá pro naši zemi. Myslím, že máme stabilní politickou a ekonomickou situaci, provádíme některé další reformy, které jsou pro nás velmi důležité. A věříme, že ČR, kterou bereme jako našeho přítele a našeho, do jisté míry, sponzora, že nám pomůže ještě více v našem úsilí. Jak jsem pochopil z našeho dnešního jednání s panem premiérem, ČR podporuje rozšiřování EU směrem na západní Balkán, samozřejmě, za splnění určitých podmínek, s ohledem na provedené reformy a dosažení určitých standardů. My jsme si velice dobře vědomi, že nejdřív musíme splnit ty naše domácí úkoly, že musíme vylepšit některé věci, ale věříme, že se nám to podaří a že ČR nás bude podporovat v těchto krocích a pomůže nám se dostat do těchto organizací. Jednali jsme i o některých dalších lokálních otázkách, jako je např. kosovský problém. Shodli jsme se na tom že obě dvě země podporují plán pana Achtissariho a jsme zároveň přesvědčeni, že je potřeba co nejrychleji vyřešit tuto otázku. Jednali jsme o určité možnosti liberalizace vízového režimu, jednali jsme i o možnostech používání našeho ústavního jména Republika Makedonie a, samozřejmě, o mnoha dalších otázkách. Připomněli jsme i jisté období naší společné historie – to jsou věrozvěstové sv. Cyril a sv. Metoděj, kdy obě dvě země slaví vlastní svátek. A na závěr bych chtěl oznámit, že na našem posledním zasedání vlády v Makedonii jsme rozhodli, jako znak přátelství s ČR, o tom, že Makedonii otevře v ČR velvyslanectví, protože my ČR považujeme za důležitého partnera a nemůže si, podle nás, dovolit, abych tady ambasádu neměli. Vládní usnesení bylo přijato a já doufám, že během několika málo měsíců se nám podaří nejenom ambasádu otevřít, ale i personálně naplnit a že bude dobrým krokem k dalšímu rozšiřování naší vzájemné bilaterální spolupráce.

Martin Schmarcz, ředitel tiskového odboru: Nyní má slovo premiér ČR Mirek Topolánek.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: To, co nás spojuje, to si myslím, že řekl pan premiér. Ona nás nespojuje jenom ta cyrilo-metodějovská tradice, on nás spojuje také život v totalitě, a to, samozřejmě, ty naše země propojuje i v tom transformačním, a v našem případě, reformním úsilí, které jsme museli naplňovat. A to nejenom kvůli vstupu do EU, ale třeba i kvůli vstupu do Severoatlantické aliance. ČR, kromě toho, že plní celou řadu dalších rolí, tak její zahraniční politika směrem k západnímu Balkánu je velmi jasná a je podobná jako je tato politika většiny zemí střední Evropy, samozřejmě, i jižní Evropy. Protože to, co nás zatím rozděluje nebo, kde nemáme stejné podmínky, je naše členství v EU a NATO a doposud nečlenství Republiky Makedonie v EU a NATO. V obou případech Republiku Makedonii podporujeme. Doufáme, že v Bukurešti na summitu NATO dojde k pozvání Republiky Makedonie a my určitě toto pozvání podpoříme. A doufáme, že letošní říjnová zpráva umožní zahájení přístupových rozhovorů nejpozději během slovinského předsednictví, a to také budeme podporovat. Samozřejmě, diskuse o Kosovu a o dalším statutu Kosova byly poměrně jednoduché, protože používáme nejenom stejné věty, ale děláme v této oblasti stejnou politiku. Já k tomu přidávám, že určité zpožďování či zdržování toho procesu bude znamenat zvýšení citlivosti toho regionu a zvyšování napětí. Z obou multilaterálních organizací, ať už je to EU nebo NATO, musí přijít jasný signál o postupné integraci zemí západního Balkánu, s nějakou „road map“, s nějakým časovým horizontem, protože ty věcné parametry jsou dávno dány. Hovořili jsme o byznysu, hovořili jsme o investicích, hovořili jsme o jejich reformách, o našich reformách, hovořili jsme o celé řadě dílčích věcí. Na závěr po zřízení naší ambasády ve Skopje, kdy jsme obsluhovali toto území z Bělehradu, vítám rozhodnutí makedonské vlády neobsluhovat ČR z Vídně, ale mít ambasádu v Praze. Myslím si, že k dobrým vztahům těchto dvou zemí to patří a že to našim vzájemným vztahům prospěje.

Martin Schmarcz, ředitel tiskového odboru: Já děkuji oběma premiérům a nyní je prostor pro vaše dotazy. Prosím.

Lucie Petrová, ČTK: Hovořili jste o vízovém režimu, můžete sdělit nějaké detaily?

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: ČR je jediná země, která před svým vstupem do schengenského prostoru jednorázově zrušila poplatky při udělování víz makedonským občanům, nicméně, je vázána svým členstvím v EU. Makedonci nadále mají vízovou povinnost od ČR, přestože Makedonie ji jednostranně zrušila pro české občany. My jsme se vzájemně ubezpečili, že na jedné straně makedonské vláda bude usilovat o liberalizaci vízové povinnosti v rámci EU, v rámci dohody o případném bezvízovém styku, který dnes platí pro vybrané skupiny, jako jsou studenti nebo sportovci nebo umělci. A doufáme, že to stihneme ještě předtím než ČR vstoupí do schengenského prostoru, takže by tím pádem se ten celý proces zjednodušil.

Nikola Gruevski, předseda vlády Republiky Makedonie: My se připravujeme na to, že uzavřeme dohodu o liberalizaci vízového režimu se zeměmi, které patří do schengenského prostoru a víme, že ČR se v brzké době stane součástí schengenského prostoru. My se snažíme nejenom, abychom v několika nejbližších letech získali nejenom liberalizaci, ale vůbec zjednodušení vízového režimu. A blížíme se ke konci technických procedur, tzn. nové pasy podle evropských standardů. Takže, věříme, že během několika málo let by mohlo dojít k úplné liberalizaci vízového režimu mezi Makedonií a zeměmi, které patří do schengenského prostoru.

Martin Schmarcz, ředitel tiskového odboru: Ještě než bude další dotaz, já poprosím pana překladatele, aby stručně přeložil odpověď premiéra Topolánka pro makedonské přátele. Potom, prosím, další dotaz.

Katerina Arsovska, Makedonská TV: Pane premiére Topolánku, jak hodnotíte účast makedonských vojáků v mírových misích v Afghánistánu a v Iráku?

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: My jsme o tom hovořili, dokonce Republika Makedonie rozhodla o své účasti v Libanonu. Sami dobře víme, jak je složité finančně držet tyto mise v zahraničí. Nesmírně si vážíme účasti Republiky Makedonie v těchto misích a oceňujeme ji.

Martin Schmarcz, ředitel tiskového odboru: Prosím, další dotaz.

Redaktorka: Já jsem se chtěla zeptat, makedonská vláda nedávno skončila mezinárodní kampaň nalákat zahraniční investory do Makedonie. Už je znám nějaký konkrétní výsledek? A druhá otázka, jestli můžete být více konkrétní pokud jde o zahraniční investory. Děkuji.

Nikola Gruevski, předseda vlády Republiky Makedonie: V současné době skončila jedna etapa této kampaně, chystáme druhou, ale už dnes máme velký zájem ze strany zahraničních investorů. Myslím, že sami dobře víte, že od toho okamžiku, kdy jedna společnost, jedna firma získá ty prvotní informace do té doby než opravdu se rozhodne otevřít svoji pobočku v některé zemi, tak to zhruba tak rok až dva trvá. Samozřejmě v té době oni jenom nevyčkávají, ale provádějí si průzkum trhu, hledají spolupracovníky, prostě další a další věci, které jsou k tomu potřebné. Takže my očekáváme, že ty vlastní výsledky přijdou někdy tak za rok možná za rok a půl, nicméně už nyní registrujeme zvýšený zájem zahraničních investorů. Myslíme si, že se nám podařilo najít dobrou cestu, protože máme každodenní zájem ze strany zahraničních firem, které zjišťují podrobnosti a posuzují ty poměry u nás. V posledních měsících se nám podařilo to, že banka Société Génerale koupila jednu makedonskou banku, nadnárodní firma Johnson prohlásila, že bude v Makedonii stavět svoji továrnu, firma Johnson Controls už začala stavět, velký podnik rusko-makedonský zahájil výstavbu projektu v hodnotě 150 mil. euro, švédští investoři se zapojili se do projektu výstavby velké mlékárny a musím říci, že se setkávám s velice dobrým ohlasem na tu naši kampaň, protože většina těch firem, které se zajímají o to investování u nás nám říká, že do té doby než jsme s touto kampaní začali a zahájili ji, tak neměli informace o Makedonii a o možnostech, které tam jsou. A myslím, že v následujících sedmi až osmi letech se nejenom v Makedonii, ale i v některých dalších zemích našeho regionu objeví některé opravdu veliké firmy se svými investicemi. A v tomto ohledu víme o úspěchu české firmy Czech Invest. Já jsem požádal pana premiéra, a on to přislíbil, že by nám česká strana pomohla se získáváním zkušeností nebo případně by vyslala několik expertů k nám, kteří by se s námi podělili o zkušenosti, které mají s fungováním Czech Investu. Rádi bychom využili vaše pozitivní zkušenosti a podle našeho názoru se máme od České republiky co učit, protože Česká republika v posledních 15 letech ukázala, že je silná a že umí řešit tyto problémy, a já si myslím, že u nás máme v současné době vládu, která podporuje všechny dobré myšlenky a pozitivní zkušenosti.

Martin Schmarcz, ředitel tiskového odboru: Prosím, poslední dotaz, jestli je nějaký.

Mirjana Cakarova, makedonská tisková kancelář: Pane premiére, jak vy hodnotíte reformy, které provádí makedonská vláda a úsilí této vlády o přilákání zahraničních investic?

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: No, my si necháváme tu zásadní diskusi ještě na večer, nicméně to, co o těchto reformách vím, tak jsou impozantní, a Makedonie jde velmi správnou cestou. To, k čemu by teď mělo dojít v Republice Makedonie, je princip „sněhové koule“, kdy se na ty první velké investice, po těch prvních zkušenostech nabalí investice další. Makedonie bude mít všechny výhody, které měla Česká republika na začátku toho transformačního období, to znamená velmi zajímavou lokalitu, velmi bych řekl, přijatelné daňové a investiční podmínky, poměrně nízkou cenu pracovní síly, mám pocit, že pan premiér hovořil o průměru 320 nebo 360 euro, to znamená má všechny podmínky pro to, aby ty velké investice do Republiky Makedonie přišly a Republika Makedonie nepochybně jako česká republika v transformačním období ten cizí kapitál, zahraniční kapitál a přímé zahraniční investice bytostně potřebuje. Čeští investoři, ať už ti polostátní nebo privátní mají o investice v Makedonii eminentní zájem, a to že ČEZ neuspěl v jednom tendru, to ještě vůbec nic neznamená. Já jsem upozornil pana premiéra, že už dnes jejich MacInvest jako obdoba Czech Investu by měl připravovat teritoria, prostor a investice nebo prostor pro investice s vyšší přidanou hodnotou směřující do vysokých technologií, protože ty, samozřejmě, jsou daleko stabilnější. Já si myslím, že ta cesta určitá irská, možná by se dala popsat i jinak, razantnější snížení daní, podpora zahraničních investic, když se k ní přidá, samozřejmě, podpora inovací, vědy a výzkumu a celého vzdělávacího procesu, tak to bude úspěšná reforma.

Martin Schmarcz, ředitel tiskového odboru: Dámy a pánové, já Vám děkuji za pozornost.

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter