Tiskové konference

6. 12. 2006 12:54

Tiskový briefing předsedy vlády ČR Mirka Topolánka k rozšíření Schengenského prostoru ve středu 6. 12. 2006

Martin Schmarcz, ředitel tiskového odboru: Dobrý den, dámy a pánové, já vás vítám na briefingu na Úřadu vlády, který se týká zásadního rozhodnutí rozšíření Schengenského prostoru. Základní informace jste dostali sice již včera, ale vzhledem k tomu, že tento den je skutečně velice významný nejen v životě EU, ale také, co se týká České republiky. Premiér Mirek Topolánek a ministr vnitra Ivan Langer vám ještě poskytnou další informace. Nyní prosím o úvodní slovo premiéra Mirka Topolánka.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Ještě jednou dobrý den. Myslím, že by se slušelo v úvodu říci, že po vstupu do EU je rozšíření Schengenského prostoru i o Českou republiku od 1. 1. 2008 nejvýznamnějším historickým milníkem po listopadu 1989. Vstupem do Schengenského prostoru přestanou být čeští občané, i po formální stránce, v této oblasti občany druhé kategorie. Od Silvestra 2007, a o něco později na letištích, pro ně nebudou platit žádná omezení pohybu. Chtěl bych zdůraznit, že jde o jednoznačný úspěch evropské politiky nové vlády, jejímž základním pilířem je zrovnoprávnění nových zemí se starými. Nebylo to zadarmo. Když tato vláda v září nastupovala, reálně hrozilo, že vstup do Schengenského prostoru se odloží až na léta 2010 a v kuloárech se spekulovalo až o termínu 2012. Díky úsilí české vlády se podařilo ukázat, že problém s rozšířením není na straně nových zemí, ale spočívá v technických obtížích se zaváděním nového Schengenského informačního systému SIS. Tak se podařilo nakonec odvrátit hrozbu, že s rozšířením Schengenu se bude čekat až na SIS II., a nakonec byl přijat kompromisní portugalský návrh, tzv. SIS I. for all. Úspěch je dán kombinací důsledného postoje při jednáních v rámci EU, zejména aktivního přístupu ministra vnitra a informatiky Ivana Langera, a já bych mu chtěl takto veřejně poděkovat, a diplomatické aktivity v rámci Visegrádské čtyřky. Ministr vnitra zřídil speciální tým a vyčlenil potřebné prostředky s maximálním úsilím dotáhnout rozšíření Schengenského prostoru do zdárného konce. Ukázalo se, že pokud jsme aktivním, nikoliv pasivním hráčem na evropské šachovnici, tak dokážeme úspěšně prosazovat zájmy českých občanů, získávat spojence a stávat se spolutvůrci hry. Takto aktivně míní vláda postupovat i v dalších oblastech.

Martin Schmarcz, ředitel tiskového odboru: A nyní prosím o úvodní slovo pana ministra vnitra Ivana Langera.

Ivan Langer, ministr vnitra a informatiky: Když nastupovala tato vláda do svých funkcí, reálně hrozilo, že spadne druhá železná opona. Bylo to v závěru srpna, kdy nám a dalším novým členským zemím bylo sděleno, že vstup do Schengenského prostoru se odkládá prakticky na neurčito, a že tedy bude i nadále existovat dělení na členské země první a členské země druhé kategorie, že i občané těchto zemí se budou dělit na občany první a druhé kategorie. Já chci z tohoto místa poděkovat panu premiérovi, protože ten stanovil řešení toho problému. A vstup do Schengenského prostoru jako jednu ze základních zahraničně-politických priorit této vlády, a díky jeho jasnému zadání, díky tomu, že jsme na to zareagovali okamžitě na ministerstvu vnitra, díky tomu, že byl vytvořen speciální tým, že jsme koncentrovali lidi, peníze, změnili organizaci, díky tomu, že jsme velmi dobře spolupracovali s ministerstvem zahraničních věcí a s naším zastoupením v Bruselu, díky tomu, že jsme dokázali velmi efektivně koordinovat naši zahraniční politiku a jednání jak s novými, tak i se starými členskými zeměmi, bylo tohoto historického úspěchu dosaženo. Včerejší rozhodnutí znamená, že na Silvestra příštího roku budeme moci překročit pozemní hranice ČR bez pohraničních kontrol, že nejpozději v březnu budou ukončeny a zrušeny kontroly na letištích v rámci tzv. vzdušné kontroly vnějších hranic EU. Jak řekl pan premiér, není to zadarmo. Veškeré náklady, které jsou spojené s tímto vstupem,odhadujeme zhruba na 200 milionů Kč. To není málo a může se to na první pohled, na první poslech zdát hodně, ale ve svém důsledku naše iniciativa a naše tvrdá práce znamená nejen konkrétní prospěch pro občany, a ten dobrý vnitřní pocit, že jsme plnohodnotným občanem EU, ale znamená to úsporu i ekonomickou a lidskou pro resort ministerstva vnitra, neboť náklady zhruba 200 milionů Kč jsou na základě našich kalkulací zhruba polovičními náklady, srovnáme-li to s dalším odkladem Schengenského prostoru a se všemi věcmi, které bychom museli v důsledku toho odkladu i nadále realizovat. Pro Českou republiku a pro občany v oblasti vnitřní bezpečnosti je to také důležité rozhodnutí v tom smyslu, že Policie ČR bude schopna od Nového roku 2008 vyčlenit zhruba 600 policistů z tzv. pohraniční a cizinecké policie na plnění úkolů v oblasti vnitřní bezpečnosti. Znamená to tedy, že 600 policistů posílí existující útvary a jsem přesvědčen o tom, že je to krok, který významným způsobem přispěje ke zlepšení bezpečnostní situace v ČR. Znovu tedy říkám, je to historický krok, je to krok, kterým jsme odvrátili, z mého pohledu, pád druhé železné opony dělící Evropu na dvě části. Je to krok, který jsme si museli velmi tvrdě odpracovat, a já jsem velmi rád, že se nám to díky společnému úsilí a díky jasnému tlaku ze strany premiéra, podařilo.

Martin Schmarcz, ředitel tiskového odboru: Dámy a pánové, nyní je prostor pro vaše dotazy. Bára Dytková, Rádio Impuls.

Barbara Dytková, Rádio Impuls: Dobrý den. Já bych se chtěla zeptat, na co je těch 200 milionů Kč? A další otázka, co se stane s těmi všemi budovami na hraničních přechodech?

Ivan Langer, ministr vnitra a informatiky: Některé budovy zůstanou a budou dále užívány, některé, podle mého hlubokého přesvědčení, musí být zbourány a některé bych nechal jako připomenutí toho, že Evropa kdysi byla rozdělená, i po vstupu ČR, na dvě části. Velmi rád bych si prožil možnost tak, jako se kdysi stříhaly ostnaté dráty, které dělily západní a východní Evropu, kdybychom společně mohli odmontovávat závory na hraničních přechodech. Pokud jde o těch 200 milionů Kč, to jsou investice, které jsou spojeny s technologií, kterou musíme sdílet. Výhoda celého projektu je, že byl postaven na národní bázi, že díky portugalské iniciativě, a dokonce si myslím, že portugalský ministr vnitra by si zasloužil vyznamenání České republiky za svůj přístup, díky tomu, že přebíráme jejich národní program, my ho musíme upravit do podoby pro nás použitelné, musíme zajistit technologie, a to stojí peníze, na realizaci sběru těch dat, vyhodnocování práce s těmi daty, na spojení na centrální registr, který je ve Francii, na bezpečnostní zajištění. A současně také ty finanční prostředky jsou určeny na školení lidí, kteří s tímto systémem, a v rámci nových pravidel, budou pracovat. Ono součástí oněch evaluací a vyhodnocování toho, zda ta, či ona členská země splňuje ona kritéria, je také hodnocení kvality lidí a jejich připravenosti, a jejich schopnosti pracovat v nových podmínkách. A třetí okruh je investice do režimových opatření na letištích, protože vstupem do Schengenu Česká republika, pokud se to podaří také našim sousedům, bude mít pouze vzdušnou vnější hranici, a bude muset splňovat ta velmi přísná bezpečnostní kritéria na všech letištích, která mají statut mezinárodního letiště, a která budou vnější hranicí Schengenského prostoru. Ale znova říkám, těch 200 milionů Kč, podle našich kalkulací, je zhruba polovina toho, co bychom museli, tak jako tak, investovat v přípravě na SIS II., a ta příprava by mohla trvat, jak už zde bylo zmíněno, tři, čtyři roky a ty peníze by byly zbytečně vynaloženy.

Martin Schmarcz, ředitel tiskového odboru: Dámy a pánové, jsou nějaké další dotazy?

Redaktorka, Rádio ARD: Dobrý den. Jak se cítí Česko připraveno na vstup do Schengenu a jaká opatření jsou dokonce roku ještě nutná provést, a zda očekáváte případné problémy?

Ivan Langer, ministr vnitra a informatiky: Nevím, jak se cítí ČR, ale já se cítím velmi dobře, protože to skutečně považuji za velký úspěch, který byl velmi tvrdě odpracován. ČR, tak jako všechny nové členské země, je průběžně hodnocena, zda splňuje všechny podmínky stanovené pro vstup do Schengenského prostoru. V průběhu první poloviny příštího roku proběhnou konečné evaluace, konečná vyhodnocení, a v tuto chvíli se budou týkat v ČR pouze těch mezinárodních letišť. V tuto chvíli nemáme žádné vážné výhrady ze strany členských zemí, které by zpochybňovaly připravenost ČR, a já jsem přesvědčen, že jsme odvedli „good job“, že jsme odvedli dobrou práci, a že ČR v tomto smyslu je jedním z nejlépe připravených nových členských států EU.

Martin Schmarcz, ředitel tiskového odboru: Ještě máme čas maximálně na dva dotazy, jestli nějaké jsou.

Nikola Bojčev, Frekvence 1: Otázka na pana premiéra. Pane premiére, s čím jdete na dnešní pracovní oběd s panem prezidentem?

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Vyhrál jsem sázku. Jako vždycky s pocitem zodpovědnosti, s pokorou a se zcela jasně připravenou pozicí.

Nikola Bojčev, Frekvence 1: A ještě druhý dotaz. Kdy předáte svým partnerům, případné vládě, ten návrh programu?

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Návrh programu v této chvíli je kompletován, spíše graficky. Na dnešním jednání toho programového týmu všech zúčastněných stran bude samozřejmě diskutován.

Martin Schmarcz, ředitel tiskového odboru: Dámy a pánové, já vám děkuji za pozornost.

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter