Tiskové konference

14. 5. 2007 18:01

Tiskový briefing předsedy vlády ČR Mirka Topolánka po jednání s předsedou vlády Italské republiky Romanem Prodim v Kramářově vile 14. 5. 2007

Martin Schmarcz, ředitel tiskového odboru Úřadu vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové, já vás vítám na tiskovém briefingu po jednání delegací Italské republiky a České republiky. Vítám zde předsedu vlády Italské republiky pana Romana Prodiho a vítám zde předsedu vlády České republiky Mirka Topolánka. Jako první má slovo předseda vlády ČR pan Mirek Topolánek.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já se přiznám, že dám, jako prvnímu, slovo Romanu Prodimu.

Roman Prodi, předseda vlády Italské republiky: Měli jsme dlouhou a srdečnou rozpravu. Nejdříve jsme hovořili o bilaterálních vztazích a potom o evropských otázkách. Co se týče bilaterálních vztahů, můžeme to shrnout tak, že mezi námi nejsou problémy. Obchodní i investiční vztahy probíhají uspokojivým způsobem a vzrůstají a nejsou zde žádné problémy. Po Německu je i Itálie zemí, která má s ČR vůbec nejbohatší hospodářské vztahy. A po této cestě chceme spolu pokračovat dále. V evropských otázkách ovšem máme rozdílné vize, hlavně ty, které se týkají budoucnosti Evropy. Já jsem zdůraznil, že výchozím bodem pro společnou Evropu musí být Smlouva, která byla ratifikovaná 18ti zeměmi z 27. Myslím si, že je správné a vhodné, aby byl vzat v potaz zájem těch zemí, které smlouvy neratifikovaly, ale zrovna tak je vhodné, a je v současné době i správné, vzít v potaz těch 18 zemí, které zcela legálním způsobem smlouvu ratifikovaly. Do budoucnosti jsem vyslovil ten názor, že prohlášení z Berlína z března t.r. ukončilo období reflexe a nyní se bude pokračovat na cestě k dalšímu sjednocování Evropy. Evropa musí dokázat, že bude umět fungovat. Pokud nedospějeme ke společným politikám, neobstojíme v globalizovaném světě. Za současného stavu institucionální struktury my jsme paralyzováni a Evropa 27ti členských států nebude moci za těchto okolností fungovat, pokud nepřistoupí k reformě. Například nedospějeme, když chci uvést konkrétní příklad, ani k tomu, že by ČR a Itálie dospěly ke společnému přijetí dalších zemí do EU, speciálně zemí na Balkáně. Právě proto, že vycházíme z různých hledisek, myslím si, že zasedání Rady v červnu bude naprosto zásadní. Všechny země budou muset dokázat, že jsou ochotny spolupracovat, právě proto, abychom zajistili Evropě společnou budoucnost. Myslím, že musíme dát zcela jasný a vymezený mandát mezivládní konferenci, a tento mandát musí být definován do konce roku 2007. Při vymezování tohoto mandátu se musí vycházet ze smlouvy, která byla podepsána v roce 2004. My nemáme nic proti terminologickým úpravám této smlouvy za podmínky, že zůstane neoddělena sama podstata této smlouvy, a že tam zůstanou její základní části. Oproti tomu jsme zcela proti jinému názvu pro ministra zahraničních věcí Evropy, protože je to věc funkční. Myslíme si, že smlouva musí zachovat jednotnou právní subjektivitu EU, musí překonat strukturu pilířů a musí potvrdit i nadřazenost evropského práva. A dále se domnívám, že je nutno oslabit princip jednomyslného hlasování, protože při zachování tohoto principu, tzn. že Evropa nebude moci rozhodovat a postupovat kupředu. Toto je italské stanovisko. My jsme ochotni ke kompromisům, ale nepřijmeme všechny kompromisy. Domníváme se, že základ smlouvy tak, jak byl podepsán v roce 2004, je velice významný. Děkuji vám za pozornost.

Martin Schmarcz, ředitel tiskového odboru Úřadu vlády ČR: Nyní má své úvodní slovo předseda vlády ČR Mirek Topolánek.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Děkuji. Jak už uvedl Roman Prodi, v bilaterálních vztazích nemáme žádné významné problémy. Uvítali jsme zrušení moratoria italskou vládou na volný pohyb pracovních sil v loňském roce, vítáme i názor italské vlády na rozšiřování schengenského prostoru, a tady opravdu, snad kromě jiné pozice na Radu bezpečnosti OSN, nemáme rozdílné pozice. To jednání bylo velmi přátelské a je pokračováním diskusí s evropskými státníky, které jsem zahájil po nástupu do funkce. Tak, jako jsem mohl hovořit s panem Kaczyńskim, Gyurcsánym, Ficem, Gusenbaurem, Merkelovou, Rasmussenem, Reinfeldtem a mnohými dalšími, tak mě čeká jednání s odcházejícím Tony Blairem, s Balkenendem a dalšími evropskými politiky, protože všichni cítíme velkou zodpovědnost za budoucí fungování EU, a proto vítám každou komunikaci, každou diskusi v tomto směru. Nejdříve to, v čem se shodneme, protože toho také není málo. Myslím, že není to možná ani rozdílný pohled na budoucnost EU, ale určitě rozdílný pohled na nástroje, prostředky, vedoucí k naplnění té vize. Určitě se shodneme na tom, že EU si má ponechat své hodnoty, na kterých vznikla, že má jako sjednocená část Evropy působit mírotvorně a v boji proti terorismu ve světě, že má být konkurenceschopná v globálním ekonomickém souboji. Na tom na všem se shodneme. Shodneme se i na možné proceduře vzniku nového institucionálního zakotvení EU. Myslíme si také, že na mezistátní konferencí je možno dojít k závěru, a potom nechat státy, aby v průběhu následujícího roku a půl, podle svých zvyklostí, novou smlouvu ratifikovaly tak, aby celý proces byl ukončen před začátkem roku 2009. Neshodneme se na hodnocení celého dosavadního procesu. Po jednoznačném prohlášení jak nového prezidenta Sarkózyho, tak premiéra Balkenendeho, kdy Holandsko ani Francie nebudou opakovat ratifikační proces Ústavní smlouvy, ten proces je pro nás ukončen. Z hlediska suverenity jednotlivých smluvních států EU ve vztahu k primárnímu právu, a k té primární smlouvě je, samozřejmě, ratifikace smlouvy 18ti státy, pro ně politováníhodná, ale další diskuse o tom dokumentu je zbytečná. Shodujeme se na tom, že je možno vycházet z této smlouvy v celé řadě oblastí, a to si myslím, je velmi pozitivní a je to také kompromisní pozice ČR. Domníváme se, že je možno učinit takové změny v ukotvení jednotlivých institucí a fungování EU, které umožní překlenout určité hluché období, umožní dále rozšiřovat EU a umožní diskusi o budoucí podobě, případně flexibilní EU. Co se týče jednotlivých případných detailů nebo technických ustanovení toho budoucího smluvního ukotvení, čeští novináři si ho najdou, samozřejmě, ve vládní pozici. Pro ty zahraniční, musím říci, že odmítáme určité kvazisymboly, které byly v té Ústavní smlouvě zakotveny a, řekl bych, překonaly jak zadání z Leakenu, tak, samozřejmě, takovou tou terminologií, překonaly i systém smlouvy. Tvářilo se to, víceméně, jako Ústava. Nám se, samozřejmě, nemůže líbit zhoršení pozice ČR z hlediska váženého většinového hlasování proti smlouvě z Nice, a i toto je naše výhrada. Naopak, navrhujeme tzv. obousměrnou flexibilitu, tzn. nikoli pouze předávání kompetencí na úroveň unijní, ale také návrat některých kompetencí, u kterých se v rámci principu subsidiarity jasně ukázalo, že bude lepší řešit na úrovni národní, případně regionální. U části dvě preferujeme, a je to rovněž vládní pozice, právně závazný odkaz na Úmluvu lidských práv a svobod, což do budoucna zamezuje určité dvojznačnosti v právním uplatňování této úmluvy. Já chci říci, že ta diskuse startuje a my na Evropskou radu, která bude za pár dní v Německu, pojedeme určitě připraveni a je velice dobře, že jsme schopni i tato poměrně diametrálně odlišná stanoviska konzultovat, diskutovat a hledat východiska. Já velice děkuji Romanu Prodimu s jakou otevřeností prezentovat názor italské vlády, názor svůj a myslím si, že jedině takto po opuštění určitých principů podivné politické korektnosti, porozhrneme mlhu Ústavní smlouvy a dobereme se, samozřejmě, kompromisu, který bude prospěšný nejenom pro státy, ale také pro občany těchto států.

Martin Schmarcz, ředitel tiskového odboru Úřadu vlády ČR: Dámy a pánové, i když čas v podstatě vypršel, dejme čas alespoň na dva dotazy. Jeden z italské strany, jeden z české. Prosím, počkejte na mikrofon.

Marco Conti, noviny Messaggero: Dotaz na pana premiéra Prodiho. Padla také otázka protiraketového štítu v ČR? A dále, jestli jste měl kontakt na Kadáffího, protože víme, že jste s ním měl kontakt, a že nebyl zdravotně v pořádku.

Roman Prodi, předseda vlády Italské republiky: Na téma protiraketového štítu jsme nehovořili, to je otázka, která se netýkala dnešního jednání, to budou otázky, které se možná prodiskutují, až se bude hovořit o vztazích mezi NATO a Ruskem. Pokud dovolíte, pane premiére, já bych zde udělal odbočku, která se netýká našeho dnešního jednání, odpovím na otázku na zdraví pana Kadáffího. Chtěl jsem říci, že včera jsem s ním večer telefonoval, asi od půl 11 do půlnoci. Ptal jsem se, jak je to s Kadáffího nadací a s EU, hovořili jsme o otázce bulharských ošetřovatelek, v jakém je to bodě, jaké jsou kontakty s jejich rodinami, jak to s nimi vypadá. Hovořili jsme i o konferenci o subsaharské Africe, která se má konat koncem měsíce, o vztazích EU a Afriky. Hovořili jsme i o bilaterálních vztazích mezi Itálií a Líbyí. Když jsem s ním hovořil, on byl zrovna na poušti, říkal mi, že tam je pěkné počasí. Dnes ráno mně volal znovu přes svého tajemníka a pak jsem hovořil s ním i soukromě. Ptal jsem se ho, jak se má, on říkal, že se má dobře a že se to tak občas říká v tisku o politicích, že jsou na tom velice špatně, a že neví, proč se toto říká. A já jsem mu na to řekl, v Itálii máme úsloví, že tzn. že ten politik bude dlouho živ. Takže, nevím vlastně, o co šlo. Chtěl jsem se ještě omluvit a děkuji vám za trpělivost pane předsedo, že jste dovolil tuto krátkou odbočku, která zpomalila naši tiskovou konferenci.

Martin Schmarcz, ředitel tiskového odboru Úřadu vlády ČR: Prosím, televize Prima, poslední dotaz.

Martin Erva, televize Prima: Mám na pana premiéra také dvě otázky. Jedná se týká, víceméně, domácího, ale souvisí to s dnešním jednáním, jestli hodlá nějak řešit spory se Zelenými v rámci přesunů subsidiarity v EU tak, jak o nich i dnes mluvil na této tiskové konferenci. Zeleným se nelíbí ten přesun zpět k národním státům, jestli jsem to pochopil správně, jestli hodlá s nimi nějak jednat, protože Ondřej Liška řekl, že bude požadovat jednání K9 k tomuto tématu. A potom, jestli si myslí, že na tom červnovém summitu v Německu převáží ten názor pro miniústavu a bude v této verzi schválena tak, jak ji navrhujete třeba vy.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já jsem se vrátil v sobotu v noci z Gruzie, takže jsem s Ondřejem Liškou ještě nemluvil a nechám si tu diskusi, samozřejmě, na tento týden. Domnívám se, že nebude nutné k tomu svolávat K9. Myslím si, že jde o nedorozumění, protože ve vládní pozici, jejíž spolutvůrcem je právě Ondřej Liška a Strana zelených, se jasně hovoří, že prostor sdílených pravomocí není prostorem jednosměrným. V této oblasti by měl být zajištěn nejen přesun výkonu pravomoci členských států ve prospěch EU tam, kde je výkon pravomocí na unijní úrovni efektivnější atd. Myslím si, že to souvisí s něčím jiným a čekám na tu osobní diskusi, abych si vyjasnil, v čem to nedorozumění spočívá, protože věcně je, myslím, všechno v pořádku. K té druhé otázce, já nevím, jestli my jsme přátelé minitreaty, my hovoříme o tom, že Ústavní smlouva může být základem. Nehovoříme zatím o inkorporaci některých ustanovení Ústavní smlouvy do Smlouvy z Nice, a tím vytvoření této jakési minizměny. Nevylučuji to, ale pokládal bych to za krach těch jednání na Evropské radě, protože ta ambice v tomto smyslu je vyšší a nemáme na to nějaký silný národní postoj. Pokládám to za havarijní variantu, která by měla zabezpečit fungování EU a překlenutí toho období, jak jsem o tom hovořil, nicméně, nepreferujeme to.

Martin Schmarcz, ředitel tiskového odboru Úřadu vlády ČR: Děkuji oběma pánům premiérům a děkuji vám, dámy a pánové.

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter