Tiskové konference

17. 10. 2006 12:57

Tiskový briefing předsedy vlády ČR Mirka Topolánka po zasedání Bezpečnostní rady státu v úterý 17. 10. 2006

Martin Schmarcz, ředitel tiskového odboru: Dobrý den, dámy a pánové, vítejte na tiskovém briefingu po zasedání Bezpečnostní rady státu. O jejím jednání, průběhu a výsledcích vás bude informovat premiér Mirek Topolánek.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Dobrý den. Velmi krátce – Bezpečnostní rada státu ještě pokračuje a projednává zbývající tři body, nicméně ty hlavní body jsme již projednali a také odsouhlasili a příslušné body budou předloženy vládě. Bavili jsme se – to byla pouze ústní informace ministra obrany, náměstka ministra zahraničních věcí, ale také velvyslance u NATO pana Füleho, o návštěvě generálního tajemníka Severoatlantické aliance. Řešili jsme několik bodů souvisejících s touto návštěvou. Myslíme si, že nás pan generální tajemník nepochválí za náklady, které jsou věnovány v českém rozpočtu na příští rok právě na ministerstvo obrany, i když jsme se pokusili tento rozpočet modifikovat, tak náklady, které jsme ochotni vynakládat na obranu a bezpečnost, rok od roku klesají, a bude to zcela jistě jedno z témat diskusí s generálním tajemníkem. To druhé téma souvisí s utajovanými skutečnostmi. Do vlády jde zítra materiál, který řeší novelu zákona o utajovaných skutečnostech, protože jsme se dočkali celkem oprávněných výtek z hlediska utajovaných skutečností z NATO z důvodu poměrně rozsáhlého počtu osob, které poslední novelou získaly výjimku z nějaké prověrky v rámci utajovaných skutečností NATO. Další body, které se projednávaly – projednávali jsme informaci o bezpečnostních opatřeních, souvisejících s hrozbou v minulých týdnech, a myslím si, že i Bezpečnostní rada státu uznala adekvátnost, oprávněnost těchto opatření. Jedním z klíčových bodů projednávání na Bezpečnostní radě státu byl pandemický plán ČR. Byl samozřejmě odsouhlasen s připomínkami spíše formálního charakteru. Bude předložen vládě. Projednávání bylo i z hlediska fiskálního a makroekonomického, a myslím si, že 20 % antivirotik bude pokryto a 60 % vakcín je řešeno smlouvou o budoucí smlouvě, i z hlediska fiskálního nepředstavuje velké riziko. A ten pandemický plán řeší všechny aspekty, hrozby pandemie chřipky, vyvolané novými variantami chřipkových virů. Řešili jsme samozřejmě celou řadu dalších problémů, ale jedním z těch zásadních, který se nás týká bezprostředně v následujících měsících a letech, je informace o situaci v oblasti migrace na území ČR a v souvislosti s tímto bodem jsme řešili situaci našeho vstupu do Schengenu, do schengenského prostoru. Ministr vnitra podal informaci o zasedání ministrů vnitra ve Finsku a domnívám se, že i náš přístup koordinovaný s ostatními zeměmi, speciálně nově přistoupivšími, znamená otevření nebo diskusi o portugalském návrhu SIS one for all, tzn. vstup ČR a dalších zemí do toho systému, který funguje v rámci Schengenu dnes, což by umožňovalo náš vstup v termínech, které byly původně plánovány, tj. 2. polovina roku 2007. To jsou možná ty klíčové body, které jsme na Bezpečnostní radě státu projednali, i když jich bylo samozřejmě daleko víc. Já vám děkuji za pozornost. Prosím, vaše dotazy.

Martin Schmarcz, ředitel tiskového odboru: Pan Houska.

Kamil Houska, televize Nova: Já bych měl dvě otázky, jestli dovolíte. Jednak, jak jste mluvil o návštěvě šéfa NATO. Jedna věc je konstatovat něco, v čem máte problémy, ale mě by zajímalo, co s tím budete dělat, s těmi utajovanými skutečnostmi? A podotázka k tomu, jestli by řešením nebylo do budoucna, aby se veškeré výjimky zrušily? Aby třeba i ti politikové, kteří aspirují na post předsedy vlády už předem měli prověrku zajištěnou. A jestli dovolíte ještě doplňující otázku. Dnes se objevila spekulace, že by šéfem úřednické vlády mohl být Václav Pačes, údajně je to plán Václava Klause. Jestli vám včera něco takového pan prezident řekl?

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Ta druhá otázka je jednodušší. Veškeré mediální spekulace o jménech ta jména ničí. Já musím říci, že se vůbec při těch jednáních nebavíme o žádných jménech, protože to pořád, v té první fázi, je o vytvoření dohody nad tím dalším plánem. A jestliže my navrhujeme dohodu o předčasných volbách, hledáme většinu na půdorysu předčasných voleb, a to v této chvíli vůbec o jménech není. Jinak, já si pana Pačese nesmírně vážím. Myslím si, že těch lidí, kteří by mohli vést vládu České republiky je v ČR podstatně víc. Až vyčerpáte všechna tato jména v mediálních spekulacích, tak potom to může dělat kde kdo. To je ta první věc. Druhá věc. My jsme se dostali do problému a střetu s tou mezinárodní smlouvou právě tou novelou, která uvolňovala utajované informace zhruba pro okruh 5000 osob, což byli i soudci a další skupiny lidí. Do té doby jsme žádný problém neměli. Praxe v jiných zemích je různá. Každopádně tím vládním návrhem, který bude zítra diskutován na vládě, my řešíme pouze pět výjimek, které jsou poměrně obvyklé – je to prezident, předsedové obou komor, premiér a ministr zahraničních věcí. To, že by bylo nejlepší to upravit jiným způsobem, toho jsme si vědomi, nicméně, v dané chvíli daleko více vadí ta poslední novela, která tak, řekl bych, velmi razantním způsobem rozšiřuje počet osob, které nepotřebují ze zákona prověrku pro utajované skutečnosti, tím i utajované skutečnosti v režimu NATO, že toto byl ten hlavní problém. A my tou novelou řešíme aspoň prvoplánově ten problém, který vznikl, a myslím, že generální tajemník NATO touto skutečností, že tento zákon bude předložen, a já doufám, že i schválen, nebo ta novela zákona, bude uspokojen. Toho, že to systémové řešení není, jsme si vědomi, a budeme chtít, a myslím si, že do konce ta diskuse bude velmi bouřlivá, na to reagovat nějakým systémovějším řešením do budoucna, pokud samozřejmě k tomu budeme mít mandát. To je myslím k tomu to zásadní, protože ten problém jsme způsobili spíše my tou novelou, než že by ze strany NATO byl nějaký nátlak enormní nebo neobvyklý.

Martanová Štěpánka, televize Prima: Pane Topolánku, co říkáte bezpečnostním opatřením? Budou nějakým způsobem obnovena, bude více policistů a hrozí nám něco, nebo je hrozba již vzdálená? Děkuji.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Dobře víte, že už v té úvodní informaci jsme řekli, že ta opatření mají za prvé bezpečnostní charakter a za druhé preventivní charakter. Podle všech informací, které máme ze spolupráce se zahraničím, se ukazuje, že v obou těchto aspektech ta opatření byla adekvátní a ta prevence znamenala zřejmě v této chvíli i krátkodobé, nebo já nevím, jak dlouhé upuštění od dalších záměrů. Ta opatření budou postupně omezována v tom smyslu, že nebudou tak plošná, nicméně, pořád budou ještě trvat. V tomto smyslu se dá říci, a já to říkám velmi opatrně, že v dané chvíli se nezdá, že by nám hrozilo něco bezprostředně, ale nikdo vám to přesně neřekne, protože by to bylo velmi nezodpovědné.

Martin Schmarcz, ředitel tiskového odboru: Jestli se nepletu, byl tam dotaz z ČTK. Potom televize Nova.

Jan Vavrušák, ČTK: Kdy přijede pan generální tajemník NATO do České republiky? Druhá otázka, kdy budou pořízena antivirotika v případě výskytu chřipky?

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Na tu první otázku odpovím, že se domnívám, že 30. října. Setká se samozřejmě s předsedou vlády a ministry, setká se s prezidentem a s celou řadou dalších funkcionářů na své misi, kdy přijede ze Slovenska, protože před summitem NATO v Rize absolvuje generální tajemník standardní „kolečko“, takže se zastaví i v ČR. Na tu otázku, kdy budou nakoupena antivirotika, vám já neodpovím. Vím, že na to vyčleněny peníze v rozpočtu jsou, že na 4. kvartál se použijí prostředky zřejmě z rozpočtu 2008, což je umožněno právě i tím pandemickým plánem a dohodou s ministrem financí, ale já vám přesný termín neřeknu, já si ho nepamatuji.

Martin Schmarcz, ředitel tiskového odboru: Pan Houska, televize Nova.

Kamil Houska, televize Nova: Já ještě k tomu, vy jste hovořil o tom, že nás mimo jiné NATO kritizuje, že nedáváme tolik na armádu. Dřív existovala nějaká dohoda všech politických stran o určitém procentu, pak se to nedodržovalo. Není čas, abyste třeba zase inicioval, jakožto předseda vlády, nějaké jednání, kde by se předem vláda zavázala, že by určité procento šlo na armádu?

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Pane, redaktore, kdybychom se ve všech resortech tímto způsobem dohodli, např. 1 % na kulturu a 1,5 % na vědu a výzkum a 2,2 % na obranu, tak by nám rozpočet vyšel 140 %, a to prostě není možné. To, že ta fiskální situace za těch posledních vlád byla taková, že se postupně porušovaly ty sliby, speciálně u ministerstva obrany, tak je dáno podle mě tím, že se těm vládám daleko lépe škrtalo v rozpočtu ministerstva obrany než v jiných. Protože třeba v rozpočtu ministra práce a sociálních věcí ze zákona škrtat nejde, tam jsou kogentní, mandatorní výdaje, a ty se prostě škrtat nedají. To, že jsme na hraně s plněním těch závazků z hlediska plné operability a z hlediska vybudování profesionální armády, to je pravda, a my určitě, pokud do toho budeme mít co mluvit, se budeme pokoušet ten rozpočet ministra obrany nebo ministerstva obrany postupně posilovat. Nicméně, obávám se, že v té situaci, v které je dnes ČR z hlediska rozpočtu, z hlediska výdajového rámce, z hlediska povinných výdajů, se zvyšovat rozpočet na ministerstvo obrany bude velmi pomalu. Na to žádnou dohodu s nikým nepotřebujeme, je zcela evidentní, že některé úkoly, které byly plánovány v těch následujících letech, prostě budou rozmělňovány v čase. To už je dneska zcela jisté.

Martin Schmarcz, ředitel tiskového odboru: Poslední dva dotazy, jestli jsou nějaké, není tomu tak, já vám děkuji, dámy a pánové.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Mějte se hezky, pěkný den.

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter