Tiskový briefing předsedy vlády ČR Mirka Topolánka po zasedání Bezpečnostní rady státu v úterý 3.7. 2007

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové, já vás vítám na tiskovém briefingu po zasedání Bezpečnostní rady státu, vítám předsedu vlády pana Mirka Topolánka a vládního koordinátora pro komunikaci programu protiraketové obrany pana Tomáše Klvaňu. Předseda vlády má úvodní slovo. Děkuji.
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Děkuji za slovo. Dnes jsme projednávali celou řadu bodů. Já bych řekl, že klasickým bodem byla informace ministryně obrany, ministra zahraničí, ministra vnitra, ředitelů služeb, a v tomto případě i náměstka ministra zemědělství, o aktuální bezpečnostní problematice jak v rámci NATO, tak v rámci EU. Myslím si, že určitou zprávou navíc byla informace o ptačí chřipce, o lokalizaci, o vyřešení toho problému a ukázalo se, že ty systémy, které jsou nastaveny, fungují správně. Bod dva byla rovněž informace ministra zemědělství o vyhodnocení krizové situace způsobené ničivým orkánem Kyrill v lednu 2007. A i tady jsme konstatovali, že vyhlášení nouzového stavu napomohlo řešení celého problému a dnes je 76 % kalamitního dříví sklizeno a celá ta záležitost se ukázala jako řešená správně. Klíčové body jednání byly možná bod tři a čtyři, které se týkaly zprávy ministra zahraničí ve věci zajištění energetické bezpečnosti ČR o stavu a riziku realizace různých hrozeb, speciálně související s dodávkami ropy a plynu. A pokud bych spojil s bodem čtyři, tak zpráva o dalším postupu při zajišťování energetické bezpečnosti. Tady jsme tento materiál vzali na vědomí s tím, že existuje rozpor s ministerstvem životního prostředí ve věci elektroenergetiky a v rámci toho bude zpracována společná studie ministerstva životního prostředí, průmyslu a obchodu a zahraničí, která budou realizovat tři potencionální scénáře. Jeden při nezvýšené spotřebě elektrické energie v následujících letech, druhý při zvýšené spotřebě elektrické energie v souvislosti s ekonomickým růstem a ta třetí, havarijní, při případném výpadku některých dodávek ze zahraničí. Tyto studie budou zpracovávány v následujícím období. Hovořili jsme o fungování národního kontrolního režimu nakládání s rizikovými materiály, hovořili jsme o problematice kritické infrastruktury, o plánu obrany ČR. Hovořili jsme o minimu pro potřeby vzdělávání odborníků v oblasti bezpečnostní politiky, kde jsme nakonec přijali usnesení informovat jak příslušné fakulty, které se zabývají touto problematikou a přípravou odborníků k bezpečnostní problematice, tak akreditační komisi jako doporučující materiál minima, které je potřebné v praxi pro odborníky v oblasti bezpečnostní politiky. Samozřejmě, jsme se zabývali plánem práce Bezpečnostní rady státu. A nyní dám slovo Tomáši Klvaňovi, který vás bude informovat o veřejné části projednávání o umístění lokality případné radarové stanice. Prosím.
Tomáš Klvaňa, vládní koordinátor pro komunikaci programu protiraketové obrany: Děkuji pane premiére. Já mám krátké prohlášení, které přečtu, a potom dám k dispozici několik minut na vaše stručné dotazy, pokud je budete mít. „Bezpečnostní rada státu dnes vzala na vědomí informaci ministerstva obrany, jež vybralo vhodnou lokalitu pro další expertní měření, vzhledem k případnému umístění radarové stanice systému protiraketové obrany na území ČR. Touto lokalitou je kóta 718 ve vzdálenosti asi 2 km od obce Míšov ve vojenském výcvikovém prostoru Brdy. V této lokalitě budou následovat další expertní technická měření a vyhodnocování. O jejím umístění rozhodne s konečnou platností Parlament ČR“. Máte nějaké otázky?
Robert Břešťan, Hospodářské noviny: Dlouho se hovořilo o dvou lokalitách. Je už jasné, že se teď bude zkoumat pouze tato jediná?
Tomáš Klvaňa, vládní koordinátor pro komunikaci programu protiraketové obrany: Hovořilo se o více lokalitách, v poslední době zejména o čtyřech. Tato lokalita se zkoumala dlouho, stejně jako ty tři ostatní. Z vojenského, bezpečnostního, technického a ekologického hlediska se nakonec ukázalo, že tato lokalita vyhovuje nejvíce. Jenom bych chtěl říci, že je to jedna z lokalit, kterou zvažovala a vybrala už předchozí Paroubkova vláda a Bezpečnostní rada státu se domnívá, že to bylo správné rozhodnutí. Ten správný tip vyšel, a proto si myslíme, že právě v této lokalitě budou následovat ta finální technická měření. Ale připomínám, že o konečném umístění, stejně jako o vůbec celém tom systému protiraketové obrany bude rozhodovat Parlament ČR ratifikací oběma komorami.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Prosím, další dotaz.
Redaktor Petrášek, ČTK: Dobrý den. Já bych se chtěl zeptat, jestli ta lokalita je definitivní místo nebo po těch měřeních se místo může změnit?
Tomáš Klvaňa, vládní koordinátor pro komunikaci programu protiraketové obrany: My předpokládáme, že toto je ta nejvhodnější lokalita, ale pochopitelně nemůžeme předjímat výsledky těch expertních měření, protože teprve teď začnou ta měření opravdu naostro. Musíte si uvědomit, že ta měření jsou velmi náročná z hlediska finančního a americká strana chtěla tu lokalitu určit především ve vztahu ke všem těm parametrům, o kterých jsem se zmiňoval. My si myslíme, stejně jako předchozí vláda si zjevně myslela, že toto je jedna z těch nejvhodnějších lokalit. Bezpečnostní rada státu nakonec dopěla na návrh ministerstva obrany k rozhodnutí, že tady budou probíhat ta finální měření, protože ta měření, jak už jsem řekl, jsou velmi drahá, velmi nákladná, tak je velmi pravděpodobné, že toto je ta lokalita. Ale výsledek těch měření my nemůžeme předvídat, proto je tam to malé ale na konci té věty.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Další dotaz.
Lenka Jansová, Radiožurnál: Zabývala se nějak BRS těmi informacemi, které se objevily v americké televizi ABC, že i Česku může hrozit teroristický útok?
Tomáš Klvaňa, vládní koordinátor pro komunikaci programu protiraketové obrany: To je otázka pro pana premiéra.
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: My jsme se touto otázkou zabývali a na rozdíl od situace loni na podzim, kdy hrozily útoky na blíže nespecifikované cíle v souvislosti s náboženskými svátky, a kdy tyto informace byly potvrzeny z několika nezávislých zdrojů, tentokrát k žádnému takovému potvrzení nedošlo. A naše služby konstatovaly, že to riziko nehrozí.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Další dotaz. Televize Prima.
Tomáš Drahoňovský, televize Prima: Dobrý den. Já bych se zpět vrátil k radarové základně. Včera prezident Bush fakticky odmítnul návrh ruského prezidenta Putina na budování základny v Azerbajdžánu. Mě by jenom zajímalo, jestli byste mohl stručně zareagovat, zda jste potěšen, či zklamán, případně, neobáváte se reakce Ruska?
Tomáš Klvaňa, vládní koordinátor pro komunikaci programu protiraketové obrany: Já na to odpovím, protože jsem se právě vrátil z návštěvy USA, a toto bylo jedno z témat, které jsem tam probíral a získával k němu informace. Jenom opravím tu vaši formulaci. Prezident Bush neodmítl s definitivní platností ten návrh. Prezident Bush před několika dny zaslal prezidentu Putinovi dopis, ve kterém navrhl vytvoření jakési expertní skupiny, která by studovala celý ten problém protiraketové obrany, tedy i návrh ruské strany nějakým způsobem začlenit do toho systému Gabala v Azerbajdžánu. Ruská strana zatím na tento dopis, na tento návrh, který přesně navrhoval vytvoření expertní skupiny, která by potom se odpovídala dvěma ministrům obrany a dvěma ministrům zahraničí – Ruska a USA – aby tato expertní skupina začala pracovat. Ruská strana na to zatím podrobně neodpověděla. Odpověděla pouze zdvořilostně ve smyslu – pojďme si dále o tom povídat, pojďme dále jednat – proto také ten summit v Kennebunkportu dopadl tak, jak dopadl. Agenda tam nebyla úplně přesně detailně specifikovaná, zejména na té expertní úrovni. Takže, já bych nepředbíhal. Já si myslím, že o tom ještě nění rozhodnuto. Pokud se ale ptáte, jestli ta otázka stojí tak, jak třeba prezident Putin v Heiligendammu novinářům říkal, buď střední Evropa, ale pak ne Gabal v Azerbajdžánu, a nebo radar v Azerbajdžánu, ale potom musíte upustit od střední Evropy, tak to je z technologického a vojenského hlediska záležitost pro nás nepřijatelná. To je prostě záležitost, která nebude fungovat. My ale vítáme, že Rusko se vrátilo k jednacímu stolu, že de facto přiznalo nutnost té protiraketové obrany, a čekáme, že ty rozhovory prostě budou pokračovat. Není to tak, že by to všechno bylo ze stolu.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Ještě dotaz? Prosím.
David Mařík, ČTK: Já mám dotaz k elektroenergetice. Můžete, prosím, zmínit konkrétně, v čem byl spor s ministerstvem životního prostředí?
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Ten spor byl spíše o budoucím nárůstu spotřeby, což je spor pochopitelný, koncepční, a proto se nakonec rozhodlo vypracování toho materiálu, který bude posuzovat tři scénáře. Ten jeden, který bych nazval scénář ministerstva životního prostředí, který počítá s menším nárůstem spotřeby elektrické energie v následujících deseti, patnácti letech. Ten druhý, který respektuje ekonomický růst a skladbu tvůrců HDP, to je 33 % podílu průmyslové výroby na HDP. A ten třetí, který bude počítat spíše s havarijními scénáři případného výpadku dodávek plynu a ropy. To znamená, je to spor věcný, nikoli ideologický, a proto musí být zpracovány ty scénáře jako scénář optimistický, scénář optimální a scénář havarijní. V tomto smyslu to není nic neobvyklého.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Česká televize, prosím.
Jana Čermáková, ČT: Dobrý den. Pane premiére, máte vy nějaké výhrady k té vybrané lokalitě?
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já jsem navštívil celou řadu těch lokalit. My jsme nakonec respektovali, jak se ukázalo z hlediska těch jednotlivých aspektů, správné rozhodnutí té minulé Paroubkovy vlády. Tady se vlastně nabízely tři vojenské újezdy. Jeden z nich byly Brdy a v Brdech to byla právě lokalita 718. Po všech těch vyhodnoceních jednotlivých lokalit, kde hrály roli i případné ekologické škody, ale také ty vojenské, bezpečnostní a jiné aspekty, jsme se nakonec k této variantě vrátili.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Prosím, další dotaz.
Petra Vodstrčilová, Reuters: Mě by zajímalo ještě k té energetice, jestli se BRS zajímala, třeba okrajově, o vybudování nového ropovodu do města Primorsk, případně o dodávky ropy do ČR?
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Všechny aspekty, řekl bych, výstavby nových produktovodů v oblasti ropy a plynu, z oblasti bývalého Sovětského svazu, tedy Ruské federace, jsou v této strategické koncepci a v tomto posouzení zvažovány.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Ještě někdo? Prosím.
Robert Břešťan, Hospodářské noviny: Z hlediska energetické bezpečnosti, bude je zpracovávat Pačesova komise?
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Pačesova komise má trochu jiný charakter práce a jiný cíl. Pačesova komise se má zabývat posouzením nejrůznějších aspektů při výrobě, tzn. spíše řeší do budoucna tu zdrojovou část a zabezpečení spotřeby. Kdežto BRS, ministerstvo zahraničí v rámci té diskuse o strategickém zajištění energetické bezpečnosti hovoří spíše o těch aspektech mezinárodních. A musí, samozřejmě, respektovat i případný nárůst potřeby, ale není to ten klíčový parametr. Jsou to studie, které mají rozlišný charakter, mají prostě rozdílný cíl.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Žádné dotazy? Děkujeme za pozornost a nashledanou.
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já vám také děkuji, pěkný den.