Tiskový brifing předsedy vlády ČR Mirka Topolánka po zasedání Bezpečnostní rady státu v úterý 18. září 2007

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Dámy a pánové, já vás vítám na tiskovém briefingu po zasedání Bezpečnostní rady státu. Vítám zde premiéra pana Mirka Topolánka, ministryni obrany paní Vlastu Parkanovou a náčelníka generálního štábu pana Vlastimila Picka. Pan premiér má úvodní slovo, děkuji.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Na dnešní Bezpečnostní radě státu se projednávali celou řadu závažných otázek a víceméně koncepčních bodů. Po podání ústní informace o aktuální problematice NATO a EU v bezpečnostní oblasti, kde jsem zadal úkol na příští BRS, který se týká i návštěvy prezidenta Tadiče, a to je vyhodnotit případná rizika ze situace v Kosovu a naší účasti v této oblasti. Zabývali jsme se, jako klíčovým bodem, návrhem dalšího postupu transformace ozbrojených sil ČR. Ta diskuse byla poměrně rozsáhlá, žádali jsme zapracovat některé připomínky do materiálu pro vládu. Vláda se jí, samozřejmě, bude zabývat následně. Mimo jiné jsme se zabývali, a je to v části informací, a tuto informaci jsme projednávali i s prezentací, a byla to informace, bude o tom mluvit Vlasta Parkanová, kterou po nás požaduje Parlament, to je analýza raketového ohrožení České republiky. My jsme nakonec rozšířili tu informaci, kterou budeme prezentovat, z původně zamýšleného výboru pro obranu na výbor pro obranu, bezpečnostní výbor a zahraniční výbor Poslanecké sněmovny a výbor pro zahraniční věci a bezpečnost Senátu. Řešili jsme působení sil a prostředků Armády ČR v zahraničních operacích v roce 2008, kdy nám končí mandát pro tyto jednotky a musíme do Sněmovny, po projednání ve vládě, poslat žádost o prodloužení mandátu a případné změny v nasazení těchto sil a prostředků naší armády. Hovořili jsme, a znovu je to věc pro ministryni obrany, o postupu ve výstavbě společného československého bojového uskupení, tzv. battlegroup. Hovořili jsme o nezbytné aktualizaci strategických dokumentů obrany a bezpečnosti, kterou předkládá ministr zahraničí, víceméně, na vědomí a konstatovali jsme, že kromě bezpečnostní strategie, která je nadčasová, aktuální. Myslel jsem strategii České republiky, ty ostatní dokumenty budou aktualizovány. To je do úvodu zatím všechno, já poprosím Vlastu Parkanovou o prezentaci jejích bodů.

Vlasta Parkanová, ministryně obrany: Bezpečnostní rada státu se zabývala téměř výhradně mými body. Já bych se ráda zastavila u toho hlavního, kterým je materiál o transformaci resortu obrany. Já jsem velmi kvitovala, že Bezpečnostní rada materiál projednala tak, že přes všechny určité dílčí výhrady a náměty k dopracování, ten materiál přijala příznivě a doporučila ho vládě k projednání. K tomu bych řekla, že návrh transformace resortu obrany je podřízen potřebě plnit stejné nebo, v některých oblastech, pokud jde o zahraniční mise, stále náročnější úkoly, a to přitom za stále menší množství peněz. Ten návrh je připraven tak, aby armáda nesnížila své ambice a aby na poli zahraničních operací ani v oblasti pomoci obyvatelům ČR přitom dokázala tyto úkoly plnit s méně lidmi a za menší peníze. Ten materiál, který byl projednáván, a který půjde na vládu, otevřeně mluví o nutnosti zeštíhlit velitelské struktury resortu. Týká se to jak ministerstva obrany, tak generálního štábu Armády ČR, i operačně taktických velitelství ve Staré Boleslavi a v Olomouci. Pomůckou v tomto zeštíhlování nám bude organizační a procesní audit, který by měl být v první polovině příštího roku dokončen. Současně by měla mít armáda více pozemních jednotek nasaditelných jak do zahraničních misí, tak na pomoc občanům ČR při živelných pohromách. Toto bych velmi ráda zdůraznila. Jinými slovy, jak už to někdy zaznělo, potvrzujeme, že chceme jít cestou, že bude méně náčelníků a více indiánů. Pokud jde o úbytek občanských pracovníků v resortu ministerstva obrany v příštích třech letech,, každoročně ubude 1200 občanských zaměstnanců, celkem tedy odejde 3600 lidí. Občanských zaměstnanců je třeba méně zejména proto, že ministerstvo obrany se postupně zbavuje zátěže z dob velké totalitní armády, že resort má méně toho majetku a může tedy rušit vojenské ubytovací a stavební správy, respektive některé z nich. Velmi ráda bych se zastavila u jednoho, minulý týden velmi oblíbeného mediálního tématu, a to jsou záchranné prapory. Záchranné prapory jsou, a na tom se shodla Bezpečnostní rada státu, přirozenými kandidáty na transformaci, protože z celkového počtu zásahů jsou velmi málo využívány. Mají na kontě pouhá promile z celkového počtu zásahů Integrovaného záchranného systému. Ta role záchranných praporů v rámci IZS byla vždy pouze doplňující. Ony disponují těžkou technikou, hasičskými tanky či ženijními těžkými mechanismy, ale ta je povolávána v situaci, kdy technika hasičského záchranného sboru už nestačí. Já chci zdůraznit, že i po transformaci praporů zůstane tato technika k použití a IZS si na ní může kdykoliv dosáhnout. Bylo rozhodnuto, že v armádě se značně sníží počet civilních záchranářů, jako zvláštního druhu vojska. Je tomu tak proto, že většinu záchranářských úkolů, jako je evakuace obyvatel, budování protipovodňových hrází, patrolování v postižených oblastech, mohou zvládnou jacíkoliv vojáci bez ohledu na svou specializaci. A pro armádu v současné době je přílišný luxus mít jednoúčelové záchranářské jednotky. Vojáci musí být připraveni na univerzálnější nasazení. To je cesta, kterou chceme jít, a to je cesta, kterou nám Bezpečnostní rada schválila. V případě potřeby je armáda, samozřejmě, připravena zasáhnout na pomoc obyvatelům všemi svými silami, ať už se jedná o ženisty, mechanizované jednotky či leteckou záchrannou službu. To je také důvod, proč jsem požádala náčelníka generálního štábu, aby mě na tuto tiskovou konferenci doprovodil a doplnil tak eventuelně moje vyjádření v případě vašeho zájmu. Konečně, posledním bod, o kterém bych se chtěla zmínit sama aktivně, je také jedno korpulentnější mediální téma, a to je Dukla. Součástí tohoto předkládaného materiálu není rušení armádního sportovního centra Dukla a novináři, kteří o tom se mnou krátce na chodbě po jednání výboru pro obranu mluvili, to vědí, že jsem zdůrazňovala, že nejde o žádný návrh, že jde pouze o můj osobní pohled, který do žádného materiálu v této fázi není promítnut. Na druhé straně je skutečností, že vzhledem k tomu, že rozpočet na obranu se snižuje, se úvahy o zrušení této součásti resortu objevují a neobjevují se prvně. Já nejsem první ministr obrany, který o tomto kroku uvažuje, možná, že některým to dělalo problémy to říct tak zřetelně nahlas, ale ten postoj není původní zrovna v tento moment, minulý týden. Samozřejmě, že takový krok pokud by nastal, by byl věcí důkladné přípravy, ale jak jsem řekla, nejde o součást tohoto návrhu transformace, nejde o horizont dnů, týdnů a nejbližších měsíců. Samozřejmě, že si uvědomuji, kolik toho armádní sportovci dělají pro propagaci České republiky, ale na druhou stranu se musím ptát, zda je morální podporovat desítkami milionů ročně armádní sport, když musíme transformovat záchranné prapory, a kdy těžce sháníme prostředky kupříkladu na nákup techniky, která má chránit životy našich vojáků v zahraničních misích. Je to téma výbušně, ale já se ho nebojím a jsem připravena o něm diskutovat v následující době. Děkuji.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já se pokusím jenom doplnit, aby v tom Vlasta Parkanová nezůstala sama. Dneska je český sport, ať už výkonnostní nebo vrcholový, financován zhruba z pěti zdrojových center. Jedno je MŠMT, jedno je Dukla prostřednictvím ministerstva obrany, dalším je ministerstvo vnitra, třetí zdroj dostává olympijský výbor, a ten čtvrtý a ten pátý je trochu podivné financování přes Sazku, které je spojeno s celou řadou problémů. Já se dlouhodobě zabývám možností financování českého sportu, zjednodušení a zprůhlednění jak financování výkonnostního, tak vrcholového sportu. Ta diskuse o Dukle, bez toho, že bychom ji chtěli rušit a bez toho, že by ji stát chtěl přestat podporovat, do té diskuse patří.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, nyní je prostor pro vaše dotazy. Prosím.

Pavel Šuleř, televize Prima: Mě by zajímalo, jestli v rámci té transformace se znovu otevřela debata ohledně vrtulníkové základny Přerov. To je první věc.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: To znamená, myslím, že jsem schopen zodpovědět bez pomoci náčelníka generálního štábu. V rámci této sekce armády zůstane zachováno letiště v Čáslavi, v Náměšti, vrtulníková základna v Přerově. Zůstane zachováno s omezením provozu na Ruzyni letiště Kbely a zůstane zachována kargo přeprava pro naše mise a využívání letiště Pardubice. Je to přesně, pane náčelníku? Výborně.

Pavel Šuleř, televize Prima: Potom druhá věc, dovolím si malou odbočku, jestli se v rámci transformace bude znovu uvažovat o změnách v těch projektech typu Tatra, transportéry. K té Tatře specielně by mě zajímalo od ministryně obrany a náčelníka generálního štábu, jestli už je vyřešena ta třísetkilogramová nadváha Tatry, jestli ji budete ochotni respektovat či ne?

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já si myslím, že to je otázka především na mě, protože ta záležitost se netýká jen ministerstva obrany. Dnes probíhají technické a provozní zkoušky obou těchto vozidel. Jsou tam jasné smluvní závazky a jasně stanovené základní technické parametry, a pokud budou porušeny, tak se bude postupovat podle smluv.

Vlasta Parkanová, ministryně obrany: Já navážu na pana premiéra v tom smyslu, že si můžeme o některých uzavřených smlouvách myslet kdokoliv cokoliv, ale v civilizovaném světě bývá zvykem plnit smlouvy, pokud jsou plněny podmínky na obou stranách, zda k porušení podmínek na jedné straně došlo nebo nedošlo, to se teprve ukáže. My oficiálně informaci o tom, že Tatra má tu třistakilogramovou nadváhu, nemáme. Můžu předběžně avizovat shodu na tom, že v případě, že by se tato informace potvrdila a ta nadváha tam byla, tak, že bychom na to nepřistoupili.

Pavel Šuleř, televize Prima: Můžu jen poprosit poslední technickou věc od náčelníka generálního štábu, co by to znamenalo z vojenského hlediska, kdyby ta Tatra byla těžší? Byla by schopna s ní armáda jezdit, pracovat?

Vlastimil Picek, náčelník generálního štábu Armády ČR: Co se týká váhy, tak v roce 2005 jsme přesně definovali, nebo můj předchůdce přesně definoval, takticko technické požadavky na tento automobil nákladní, terénní, střední, a my budeme trvat na tom, aby byly dodrženy. Co se týče vlastních automobilů, tak zatím jezdíme s Pragou V3S, kterou máme od roku 1956 a ještě některé kousky v armádě máme, tak ještě chviličku s nimi vydržíme.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já se také cítím podstatně lépe při svých 107 kilogramech než při těch 120.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Česká televize.

Karel Rožánek, ČT: Paní ministryně, pánové, znamená to, že se paní ministryně za dva dny sejde s hejtmany, že by se ještě mohla změnit nějakým způsobem diskuse, které záchranné prapory se budou rušit, které se přemění a které zůstanou?

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já musím říci, že ten materiál jde do vlády a ta základní diskuse o tom proběhne na vládě. Představu, kterou má ministerstvo obrany o té transformaci, jsme, víceméně, schválili a v této oblasti je evidentní, že nedojde, a já poprosím Vlastu Parkanovou nebo Vlastíka Picka, aby to upřesnili, ale fakticky nedojde ani ke zrušení toho záchranného praporu, de facto v Lučině, protože bude delimitován včetně lidí, peněz i techniky na hasičský sbor MV. Když se podíváte na to, jak to funguje v zahraničí, tak dobře víte, že v rámci těch armád tam žádné takové záchranné prapory nejsou. My přesto zachováváme tu základní záchrannou strukturu tak, jak byla navržena v tomto materiálu a jestli to chcete blíže popsat, tak já poprosím náčelníka generálního štábu.

Vlastimil Picek, náčelník generálního štábu Armády ČR: Děkuji. Já bych jenom informace pana premiéra ještě doplnil. My se hlavně chceme sejít ve čtvrtek s hejtmany, abychom jim celou tuto situaci vysvětlili a chci zcela otevřeně říct, že schopnosti, které armáda má ve vztahu k záchranným pracím, tak tyto schopnosti zůstávají i u případně nově transformovaných záchranných praporů na ženijní prapory.

Karel Rožánek, ČT: To znamená, že ta původní koncepce, ty změny a transformace zůstávají?

Vlastimil Picek, náčelník generálního štábu Armády ČR: Bezpečnostní rada státu vzala tento materiál na vědomí.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, ještě dotaz? Prosím.

Redaktor, televize Nova: Já jsem se chtěl zeptat pana premiéra, jestli budete pomáhat Vlastě Parkanové vysvětlovat v Bruselu NATO, že se opět snížily ty výdaje na armádu, na obranu a také to, že česká armáda má být plně bojeschopná ne v roce 2012, ale v roce 2018.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Pokud bych měl veřejně prezentovat své určité výhrady k tomu dokumentu, tak byly právě spojeny s tím datem 2018, kde jsem poukazoval na to, že nelze při tom plánování prostým způsobem aproximovat snížení výdajů na obranu s prodloužením termínu realizace plných operačních schopností. Myslím si, že o tom bude ještě vážná diskuse jak při přípravě dopracování toho materiálu na vládu, tak na vlastní vládě. Možná, i pokud bude potřeba, samozřejmě, při změnách legislativy. To je první poznámka. Ta druhá, jasně se ukazuje, a už se to ukazuje i v rámci těch aktivit, které se financují dnes, a myslím, že o tom hovořil nejvíce ministr kalousek, že je třeba striktně oddělit bazální část financování armády od mimořádných aktivit a ty financovat mimo rozpočet ministerstva obrany jako nadrezortní, jako spíše zadání vlády. A my se na tom shodujeme. Shodujeme se i na tom, že dnešní striktní vykazování výdajů na obranu pouze průmětem rozpočtu ministerstva obrany není úplně korektní a budeme připravovat metodiku tak, abychom do Bruselu posílali čísla, která jsou reálná, protože výdaje na obranu se netýkají pouze rozpočtu ministerstva obrany, a to byly zhruba dva základní aspekty, které jsme diskutovali, a které mohu použít při odpovědi na vaši otázku.

Redaktor, televize Nova: Rozumím tomu správně tak, že jsou tam nějaké peníze na fungování armády a pak jsou tam peníze na zahraniční mise?

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Už dnes hovoříme o tom, že například PRT v Lógaru by bylo financováno mimo rozpočet ministerstva obrany. Ale je to diskuse o tom, co má nadrezortní charakter, spíše je to úkol celé vlády, má to třeba i zahraničně-politický charakter a při sestavování těch dalších rozpočtů to budeme zohledňovat. To, o čem jste hovořil, to je snižování výdajů na obranu. Samozřejmě, na to chceme reagovat, ten materiál na to reaguje, ale chceme korektně vykazovat výdaje na obranu, nejenom průmětem rozpočtu ministerstva obrany.

Vlasta Parkanová, ministryně obrany: Jestli dovolíte, já bych poznámkou doplnila ten rok 2018. My jsme pečlivě vnímali tu debatu, která proběhla a čeká nás ještě další diskuse na vládě, zejména s objasněním toho, že na úrovni NATO došlo ke změnu plánovacího cyklu, který se mění na cyklus desetiletý, a tam to má svoji logiku, pokud chceme sesouladit naše plánování s plánováním NATO.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, ještě nějaký dotaz? Prosím.

Redaktor, ČTK: Já bych jen podal shrnutí, v jakých zahraničních misích chce příští rok česká armáda působit na základě toho materiálu, který jste projednávali?

Vlastimil Picek, náčelník generálního štábu Armády ČR: Co se týká zahraničních misí, největší počet vojáků v zahraničních misích příští rok bude na Balkáně, což je prioritou vlády. Samozřejmě, další mise, které obsadíme, je Afghánistán, Irák, dále velmi malá mise, která zůstává v Bosně. Nesmíme zapomenout také, že vyčleňujeme určité prostředky do NATO Response Forces, ke kterým jsme se zavázali na příští rok.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, ještě nějaký dotaz? Děkujeme a nashledanou.