Tiskové konference

19. 4. 2010 17:02

Tiskový brífink po jednání vlády, 19. dubna 2010

Jana Chloubová, tiskový odbor Úřadu vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové, dnes začneme trošku netradičně, dovolte mi, abych zde přivítala ministra dopravy Gustava Slamečku, který vás nyní seznámí s body, které přinesl na vládu. Prosím.

Gustav Slamečka, ministr dopravy: Děkuji, já jsem požádal o separátní vystoupení, protože v 16:15 chceme mít briefingu na ministerstvu dopravy, kde budeme detailněji informovat o situaci v letecké dopravě. Takže já bych vás chtěl informovat o dvou bodech,m které byly na vládě. Prvním byl materiál o vládních zmocněncích, který dnes nebyl na programu, byl na programu minulý týden, kdy jsem ho stáhnul, důvodem je to, že jsme udělali určitou změnu. Ta spočívala v tom, že jsme původních 5 zmocněnců zredukovali jejich počet na 2, tedy zůstávají v činnosti ti, kteří mají na starosti D11 a R45, to je pan Toman a zůstává v činnosti i zmocněnec mající na starosti výstavbu infrastruktury v moravskoslezském kraji, to je pan Kopecký. U ostatní tří byla činnost pozastavena. Tak vláda materiál schválila s tím, že přijala i zprávu o činnosti vládních zmocněnců. Druhá problematika je nejnovější situace v letecké dopravě, určitě jste zaznamenali, že už od půlnoci byl otevřený vzdušný prostor v ČR pro přelety, tedy lety nad výškou 7450 metrů, od 12:00 máme otevřený prostor kompletně, to znamená i pro starty a přistávání letadel na letištích. Je třeba říci že o tom rozhodlo společné zasedání krizového výboru, kde je Úřad civilního letectví, řízení letového provozu a ministerstvo dopravy a po vzájemném souhlasu jsme se rozhodli, že vzdušný prostor ČR bude otevřený. Zároveň je třeba říci, že bylo to uděláno na základě podmínek. První bylo, že pokud by došlo ke zhoršení meteorologických podmínek, tak bude okamžitě vydaný zákaz a bude zrušené otevření vzdušného prostoru, je to na 48 hodin s možností dalšího prodloužení. Další podmínkou je to, že odpovědnost za let ve stanovených podmínkách je přenesena na provozovatele letadel, aerolinky. Zároveň jim budou poskytnuty všechny relevantní data, které jsou nutné k jejich rozhodnutí. ČHMÚ bude kontinuálně vyhodnocovat situaci v souvislosti a aktuálními podmínkami a bude podávat informace. Budeme vyhodnocovat průběžný postup, je třeba říci, že celá situace se velice dynamicky vyvíjí a též se vyvíjí rozhodnutí jednotlivých států o otevření letového provozu. Pokud se týká dalšího postupu, probíhá videokonference ministrů dopravy na úrovni EU, kde se uhledá společný postup. Ten vyplývá z ujednání, které bylo na úrovni Eurocontrol, to je evropská asociace zodpovědná za řízení letového provozu a tato připravila alternativy, jak se dá postupovat a my čekáme právě na finální potvrzení alternativy, jak evropské státy by měly postupovat. České aerolinky vydaly tzv. letový bulletin, kde je popsáno, jak se mají posádky chovat, co monitorovat a jaké skutečnosti mají vzít do úvahy při rozhodování zda daný let se bude realizovat. Je třeba říci, že vždy je to zodpovědnost kapitána a posádky, zda jsou všechny podmínky pro to, aby byla zabezpečena bezpečnost cestujících. Takže to je v krátkosti informace z mojí strany s tím, že podrobnější informace podáme na ministerstvu dopravy , kde by měli být přítomni zástupci řízení letového provozu, ČSA a i Letiště Praha. Momentálně, podle posledních informací situace vypadá tak, že je potvrzených asi 25 odletů, je třeba si uvědomit, že pokud je přerušený letový provoz, tak chvilku trvá, než znovu naběhne, ten letový řád se tvoří ad hoc a bude to chvilku trvat, než naběhne dle normálních podmínek.

Jana Chloubová, tiskový odbor Úřadu vlády ČR: Máte-li nějaké dotazy na pna ministra, prosím, ptejte se. Takže, nejsou-li dotazy, já vám děkuji za pozornost a za chvilku budeme pokračovat s panem premiérem, děkuji.

Jana Chloubová, tiskový odbor Úřadu vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové, vítám vás na tiskové konferenci po zasedání vlády, dovolte mi, abych zde přivítala předsedu vlády Jana Fischera a ministra financí Eduarda Janotu. Prosím pana předsedu, aby nás seznámil s projednanými body.

Jan Fischer, předseda vlády ČR: Dobré odpoledne, dám a pánové, omlouvám se, jestli jsme vás tady po exposé pana ministra dopravy nechali chviličku čekat. Pojďme rychle projít program dnešní schůze vlády. Myslím si, že vás zaujme to, že vláda se zabýval a rozhodla, pokud jde o záměr budoucí úpravy zákona 137/2006 o veřejných zakázkách, za kterým se skrývá to, jak zpevnit podmínky pro lidi, kteří působí v oblasti veřejných zakázek ať už jde o zadavatele, členy hodnotitelských komisí, je to tah na to, abychom bezpečnou právní úpravou zakotvili to, co jsme řešil exekutivně, vláda se shodla na tom, že to bude, pokud jde o limit, tak zakázek nad 300 milionů korun. Shodla se na tom, že ten okruh osob u kterých má být proveden bezpečnostní prověrka z důvodu toho, že ty aktivity budou hodnoceny jako tzv. citlivá činnost se bude týkat zadavatelů, lidí v zadavatelském procesu, a bude se to týkat tendrů, které organizují ústřední orgány, ministerstva, orgány samosprávy a obce, aby ten okruh byl pokud možno širší. Zvyšuje to odolnost tím, že tyto osoby budou předmětem prověrek na stupeň „Důvěrné“, kde se zkoumají jejich majetkové poměry a souvislosti podstatné. Dále jsme se zabývali základními tezemi sjednocení základu z daně z příjmu fyzických osob, z toho vám něco řekne pan ministr financí. Neměli jsme problémy s dokumentem, který hovořil o zapojení ČR do Evropského obchodního rejstříku, předkládalo ministerstvo spravedlnosti a to dnešní rozhodnutí umožní postupně, aby čeští uživatelé měli pohotové informace i o evropských firmách či formách působících na území EU. Vláda akceptovala zprávu o plnění národního plánu zavedení Eura v ČR, tak je to spíše v oblasti technické, přípravy běží, ale ujistili jsme se o tom, že takovou drobností je zabezpečit příslušnou úroveň deficitu, který by o tom euru vůbec umožnil hovořit. Jinak ty úkoly, které tam jsou té technické povahy a případná kampaň kolem Eura a podobně, ty se plní a pan Dědek, který je za toto zodpovědný si počíná v tomto dobře, ale v situaci v jaké jsme, takže já jsme to sám nazval dokumentem, který znamená zatím snění o euru, za těch okolností stavu veřejných financí ve kterém se pohybujeme. To je k této zprávě. Vláda vzala na vědomí zprávu o boji proti korupci za období let 2008-2009, to je jen částečně za působení toto vlády, to nebudiž alibi ale konstatování faktu, tam se hodnotí ty dvouleté segmenty. Jednotlivé resorty se manifestovali v dokumentu, takže ty úkoly považují za bezpečně splněné, já tedy jakkoliv beru tu informaci na vědomí, beru také na vědomí informaci, že jak málo se využívá těch antikorupčních linek, zbývá z nich vydestilováno velmi málo c skutečně má nějakou substanci a napovídá o případném korupčním potenciálu nebo chování, tak to využití he velmi slabé, já si myslím, že tímto tedy rozhodně netvrdím, že boj proti korupci byl v této zemi úspěšně vybojován, máme to za sebou na základě těchto zpráv, to je spíše nominální odpočet, ale ten problém v této zemi trvá. To je moje osobní přesvědčení. Stažen byl materiál, který se týkal, který se týkal územní ochrany koridoru spojení Dunaj-Odra-Labe, je ještě třeba debaty mezi předkladatelem a novou paní ministryní životního prostředí. Takže to bylo z dnešního programu vlády staženo. Bavili jsme se o zařazení dětí od dvou let do mateřských škol, předkládala paní ministryně školství, je to zatím v rovině koncepčního záměru, a shoda je na tom, že děti počínaje těmi dvěma lety už mohou být zařazeny ne do zdravotní, ale do výchovné péče, problém s tím nemá ani spolupracující resort – práce a sociální věci, ani paní ministryně zdravotnictví, ale nicméně je to záměr. Aplikace tohoto rozhodnutí přijde později, bude vyžadovat analýzy, kterých se zúčastní tyto orgány a ty analýzy, to jsme rozhodli usnesením vlády z ledna budou dokončeny do konce letošního roku. Ten záměr je dobrý, všichni se na něm shodujeme, ale naráží na řadu praktických problémů, jak věci organizovat, jaká je kapacita školek, dne se tam těžko dostávají i děti od tří let, natož pak od dvou a podobně, na tom bude třeba ještě hodně odpracovat. Schválili jsme nového člena legislativní rady vlády, pna náměstka Gergese z ministerstva spravedlnosti, takže jsme doplnili sestavu LRV. Pan ministr obrany předkládal dva dokumenty, dva materiály o povýšení vojáků do hodnosti generálů. Buď to jsou posuny v generálské sestavě a nebo je to návrh na jmenování plukovníků do hodnosti generálů. Proč dva materiály? Jeden se týká veteránů, dvou žijících, dvou in memoriam, o jménech bych nehovořil, předkládáme je k rozhodnutí prezidentu republiky, v jehož kompetenci toto rozhodnutí je a současně ministr obrany navrhuje v souvislosti s květnovými oslavami konce války, při této příležitosti se obvykle tyto návrhy předkládají, návrh na jmenování 5 plukovníků do generálské hodnosti a na jeden posun generálské hodnosti směrem ke generálské vyšší. Tak, to je z působnosti pana minstra obrany v této věci. Pak pan ministr vnitra předložil vládě návrh na jmenování dvou osob z Policie ČR do hodnosti brigádního generále, vláda vyslovila souhlas a jako návrh ho předkládá prezidentu republiky. O zmocněncích, pokud jde o dálnice, tu hovořil pan ministr dopravy. Vláda se dnes vyrovnala s mým pověřením, protože se to dělá prostřednictvím usnesení vlády, mým pověřením o odpovědnosti za agendu lidských práv, já se toho dneškem na základě toho usnesení ujímám. V této souvislosti já jsem předložil vládě návrh na jmenování nového zmocněnce pro lidská práva, s tím, že vláda odvolala dosavadního zmocněnce pana Litomiského z této pozice a na mé doporučení jmenovala novým vládním zmocněncem pro tuto oblast pan Michaela Kocába. Současně dochází k posunu v této souvislosti do vedení různých rad, ať už pro menšiny a tak dále, pro gender, pro státní neziskové organizace a tak dále, příslušné posuny související se změnou odpovědnosti za tuto oblast vláda schválila. A to je, myslím, z podstatných bodů dnešní schůze vlády vše, posléze jsem otevřen vašim dotazům. Pan ministr Janota k základům daňovým a pak tam ještě byl dokument, byť trošku historický, ale nikoliv nezajímavý, návrh státního závěrečného účtu za minulý rok, to jest věc, kterou nemůžeme změnit, ta se stala, ale bez zajímavosti určitě není, ani pro futuro. Děkuji. Vám za pozornost.

Jana Chloubová, tiskový odbor Úřadu vlády ČR: Já předávám slovo panu ministru financí.

Eduard Janota, ministr financí ČR: Já volně naváži na pana premiére, začal bych změnou zákona o finančním arbitrovi, tento materiál je tu opětovně na stole. My jsem se velmi podrobně zabývali tímto, arbitr byl jako specifický státní orgán zřízen zákonem 229/2002 a že tu agendu arbitra zajišťovala centrální banka a to finančně i z pohledu celého komfortu financování této instituce. Tento postup byl v rozporu se zákonem a pravidly EU, centrální banka byla opětovně v rámci svých auditů upozorňována na nepřípustnost zajišťování těchto funkcí a proto požádala vládu, aby tento problém byl řešen, návrh je takový, že se zřizuje kancelář finančního arbitra, jakožto organizační složka spadající do kompetence ministerstva financí. Finančnímu arbitrovi přibyly i některé úkoly, které souvisí se zákonem o spotřebitelském úvěru, který byl schválen sněmovnou. Rozšiřuje se jeho působnost v této oblasti, krom toho co jsem říkal chci zmínit ještě jednu věc, že tu byl určitý problém z pohledu odměňování finančního arbitra, centrální banka měla jinou představu, takovou, aby byl odměňován specifickým způsobem, nějak ad hoc, vláda se přiklonila k tomu, aby plat a odměny finančního arbitra byly zařazeny do okruhu podle zákona 262, tedy standardní normou, kterým je zákoník práce. My jsme diskutovali o dopadech tohoto opatření, musím konstatovat, že v případě, že bude plnit své funkce bezezbytku, tak v tom odměňování podle toho či onoho způsobu nemusí dostat žádný rozdíl a to vedlo vládu k tomu, že se přiklonila spíše k té variantě standardního způsobu, než k nějakým výjimkám. Co se týče eura, nebudu opakovat co říkal pan premiér, je to zatím v říši snů, y za chvíli budeme diskutovat otázku rozpočtu na příští rok, takže ta slova, která pan premiér zmínil, se jen za chvíli potvrdí. Co se týče sjednocení a harmonizace základů, tak všichni víme o jistých podobnostech ve stanovení základů pro zdanění daně z příjmů fyzických osob pro výpočet pojistného na sociálním zabezpečení, pro výpočet na zdravotní pojištění a ministerstvo v podstatě v tomto smyslu předložilo materiál, který je jedním z východisek zpracování novely tzv., jednotného inkasního místa, který je předmětem zájmu všech politických stran i v zájmu předvolebních diskusí. Kromě změn a struktury a organizace ministerstva a kromě toho, že jaksi tímto vláda vzala na vědomí určitý postup úvah a rozhodování ministerstva financí, nikoliv, že by měl schvalovat nějaký konkrétní postup tak ten v podstatě umožňuje pracovat nejen ministerstvu financí, ale i jednotlivým ministrům práce a sociálních věcí a zdravotnictví na podkladech, které budou blíže specifikovat daňové základy. To souvisí s určitým postupem, který ministerstvo financí staví na těch třech pilířích, nová procesní reforma, nový daňový řád, který už byl schválen a vstoupí v platnost 1.1.2012, potom je to ta číst reformy, to je to jednotné inkasní místo a potom třetí to je zlepšení hmotné právní úpravy těch záležitostí a my začínáme tou harmonizací základů, to by mělo vyústit v určitý kompaktní celek, který by měl zjednodušit proces propočtů těchto základů, měl by vyústit jedno daňové přiznání v jednu kontrolu odvodů na jeden účet a to v prostatě je smyslem tohoto materiálu, který lze nazvat tezemi, tady se nekalkuluje ani s finančními dopady, to není jeho smyslem. Smyslem je nastavit určitý zjednodušený transparentnější, efektivnější model fungování. Co se týče poslední věci, která byla zmíněná, to je státní závěrečný účet, tak lze asi logicky předvídat, že tento materiál už nebude projednáván sněmovnou jaká je dnes. Materiál shrnuje některé věci, které se týkají hospodaření roku. Já jsem sám rozdal členům vlády určitý sukus vybraných ukazatelů tohoto materiálu, kdybych ho měl charakterizovat, tak víme, že pokes ekonomiky je 4,2 v podstatě velmi minimálně se na tom podílel pokles spotřeby domácností, -0,3, spotřeba vlády stoupla +4,4, ale radikálně došlo k poklesu fixního kapitálu, poklesu investic i k poklesu exportu, ten pokles investic o 8,3 to se podílí na té celkovém snížení HDP ve výši 4,2 %. Materiál ukazuje a popisuje jednotlivé položky, které se podílejí na neplnění daňových příjmů a pojistného a víte, že my jsme avizovali, že výpadek příjmů je 160 miliard, tedy daně a pojistné a ukazuje se, že v době krize je největší výpadek logicky zaznamenán u daně z příjmů právnických osob, kde je plnění na necelých 64 % v loňském roce a u fyzických osob, kde je plnění na 80 %. Jen pro vaši informaci, DPH je plněno na 91 % a spotřební daň na 86 %. Pochopitelně došlo k poměrně výraznému snížení daňové kvóty, jestliže v roce 2007 byla kvóta 34,6, tak v loňském roce ve skutečnosti de facto 32,3, je to pokles ve ktrém se projevily faktory cíleného snížení daní z tzv. Topolánkovi baťohu, kter platil od roku 2008 a projevil se v roce 2009a za druhé, je tam i dopad krize, tedy pokles exportu a poklesu ekonomické aktivity. Co se týče výdajů, tam pochopitelně výdaje byly čerpány v souladu se zákonem, ale ten nárůst čerpání se projevil zejména u dávek na důchody, u podpory v nezaměstnanosti, kde došlo ke 100% nárůstu a pochopitelně i u ostatních položek. Mám na mysli dluhovou službu, kde pochopitelně deficit ve výši 162 miliard si vyžádal daleko větší úrokové náklady než původně schválený deficit 28 či 52, který byl korigován v prosinci na jednání sněmovny. Co je také logické je, že hospodaření samospráv skončilo deficitně ve výši skoro 26 miliard, v roce 2007 skončili obce a kraje a sdružení obcí plusově, 9,4, v roce 2008 plus 15 a teď mínus 26. Tam je vidět ten výrazná skok, který tam je. Co se týče čerpání prostředků z evropských fondů, tak bylo čerpání ve výši 78 miliard, platby do rozpočtu EU 35,8, tedy přebytek 42,3. pokud vezmeme období 2004-2009, tak v tomto období je celkový čistá pozice ČR ve vztahu k rozpočtu EU 97,5 miliardy korun. 280 jsme čerpali, 182,5 jsem dovedli do rozpočtu EU. Přičemž nejvíce prostředků bylo přijato ze strukturálních fondů, 32,8, z Fondu soudržnosti 19,1, společnou zemědělskou politikou 23,2 a z komunitárních programů 2,2. Vývoj státního dluhu, tady chci upozornit, nenechte se zmást, není to chyba, objektivní jev je takový, že v podstatě se zvýšil dluh o 178,4 miliardy, to je o 17,8 %. To je velmi vysoké zhoršení, v porovnání s rokem 2008, kdy tempo bylo 6,4. Podíl státního dluhu na HDP se zvýšil na 32,5, pokud někde budete číst některé jiné údaje, tak je to otázka, zda je to v jaké metodice, tedy na hotovostním principu či na strukturální, zda je to v metodice, která odečítá garance půjček a splátek, v tomto smyslu mohou nastat rozdíly, ale s tím, co pracujeme my, tak je to zhruba 32 – 33 procent. Co se týče dluhopisů a dluhu, náš dluh činil 1, 178 bilionu, z toho vnitřní dluh 927 miliard a vnější 251,5 miliardy. Jinak z hlediska struktury ten vnitřní je tvořen zejména emitování střednědobých a dlouhodobých dluhopisů, 839 miliard, u vnějšího dluhu to jsou zahraniční dluhopisy, 193 miliard a 58 jsou půjčky od Evropské investiční banky. Čili, to je co se týče splatnosti, ten náš dluh se splatností nad 5 let tvořil v té výši téměř 54 %, což je pozitivní a dluh od 1 do 5 let 31 %. Dluh do splatnosti jednoho roku je necelých 15 %. Z měnového hlediska je korunový dluh téměř 84 %, a dluh v eurech 15,1 %, ostatní měny, dolar, jeny, to je 1,3 %. Držitelé dluhů – domácí banky mají 38 %, tuzemské subjekty ostatní 32 % a zahraniční subjekty necelých 30 %. Čili podíl dluhopisů na dluhu je 95 %, zbytek jsou úvěry EIB. Takže tolik velmi stručně k problematice závěrečného účtu, dá se o tom povídat daleko, daleko podrobněji, já tady mám podrobnější stanovisko i k makroekonomickým ukazatelům ale myslím, že v dané chvíli pro daný účel toto bych považoval za dostatečné, budete-li chtít podrobnější údaje, můžeme se bavit o tom podrobněji v jinou dobu.

Jana Chloubová, tiskový odbor Úřadu vlády ČR: Děkuji za poskytnuté informace a otevírám prostor pro vaše dotazy.

Televize Nova: Já jsem se chtěl zeptat, jestli jste na vládě nějak se zabývali tím, že Brusel povolil pomoci aerolinkám,l zda nějak vláda když aerolinky požádají o pomoc kvůli ztrátám kvůli sopce, zda bude ochotna s nimi jednat a zda jsou šance jim nějaké peníze dát? Děkuji.

Jan Fischer, předseda vlády ČR: Nezabývali, pokud ano, tak na příští vládě.

Eduard Janota, ministr financí ČR: Jestli mohu doplnit, dneska proběhlo jednání dozorčí rady a já budu večer informován o situaci a dopadech uzavření letišť a chci mít přesnou dikci toho jak vládní kruhy mohou zasáhnout do hospodaření, le přesně řečeno, stejně budeme projednávat příště restrukturační program aerolinek, takže v této souvislosti se budeme zabývat i touto situací. Podle mých informací, ty dopady v cash-flow se pohybují c desítkách milionů korun. Zatím.

Jan Fischer, předseda vlády ČR: Podstatné je, že v té procesní stránce věci nechceme měnit ani milimetr. Podnik, dozorčí rada, vláda, přesně v této linii. Až budou všechny informace od dozorčí rady, jejích návrhů, potom co zbývá na vládu, ale určitě se aerolinkami v různých kontextech budeme na té vládě přespříští, až tu budu. Příští týden, pokud mi to dovolí odlétnout, tak jsem v zahraničí, ale vláda bude, ale nebude v pondělí, to abyste věděli.

ČT: Ke stejnému tématu, vy byste byli spíše nakloněni nějaké pomoci, pokud EU doporučí či umožní, přeci jen státní rozpočet je ve stavu v jakém je, tak jestli to vůbec umožní nějakou pomoc firmám.

Eduard Janota, ministr financí ČR: Já si myslím, že jak jste slyšela, bavíme se o případných dopadech desítkách milionů korun, ne v miliardách. Ale dokud nebudeme vědět co komise, tak my se musíme chovat konzistentně a podle pravidel, protože jak víte, je projednáván náš restrukturalizační plán, my ho chceme poslat do Bruselu a nechceme činit kroky, které by nám pak komplikovali situaci řešení, kde chceme legitimizovat ten postup, který byl učiněn v souvislosti s úvěrem, řešením případu majetku, které proběhly a s případnou stabilizací. JE to škoda, protože já jsem měl informace, že minulý týden ta situace je stabilizovaná, že je rezerva, ale tato situace to komplikuje, do jaké míry? To nechci teď spekulovat.

HN: Já bych mě dva dotazy na pana ministra Janotu, první je k euru, zda ten nadměrný deficit je v těch přípravách jedinou překážkou? Pokud bychom dnes měli deficit pod 3 %, tak jestli bychom byli v těch ostatních parametrech přijmou euro do tří let? Drhá, vy jste říkal, že začnete na jaře pracovat na rozpočtu na rok 2011, že nechcete, aby byl schodek vyšší než 4,8 %, necháte tedy nástupci nějaký soubor návrhů, jak k tomu deficitu dospět? Protože bez aktivních kroků to nepůjde, mohl byste to přiblížit, Děkuji.

Eduard Janota, ministr financí ČR: začnu tou druhou otázkou, mám připraven podklad, který budeme za půl hodiny s panem premiérem projednávat, pochopitelně je to soubor opatření jak na straně daní, tak výdajů a výslednicí je 4,8, já nehodlám předložit více než 4,8. bude-li zájme na vyšší snížení deficitu, osobně to přivítám. První otázka.

Jan Fischer, předseda vlády ČR: Já to doplním, to je prostě plán na situaci, kdyby, to si nepřejeme, ale kdyby se demisní fáze nějakým způsobem začala protahovat začala atakovat termíny, které jsou obvyklé či povinné, pokud jde o předkládání rozpočtu, tak my musíme vědět, jak se v té době za této situace bude vláda chovat my se nemůžeme jen kolem sebe koukat a nechat to být.

Eduard Janota, ministr financí ČR: Už jsem si vzpomněl, první otázka byla na paarmtery Maastrichtu.pochopitelně, my plníme dluh k HDP, úrokové sazby jsou v pořádku, inflace v pořádku, v systému směnných kurzů nejsme, tedy náš problém je deficit veřejných rozpočtů k HDP, to je dnes veličina, kterou neplníme. Já jsem byl svědkem jednání na posledním Ecofinu v Bruselu a tam bylo jednoznačně řečeno, že nám Brusel nesleví ani milimetr v tomto ukazateli zejména, protože v souvislosti se situací některých zemí, které překračují deficit nelze očekávat zmírnění těch přístupových mantinelů a limitů. Pokud se nedostaneme pod 3 % deficitu, tak do té doby nemůžeme uvažovat o vstupu do systému směných kurzů, kde bychom měli být 2 roky a prokázat, že v tomto období udržíme kurz v daném koridoru. Tolik na vaši otázku. Deficit je elementární problém, který budeme muset řešit a řešení je rozloženo v čase. My jsme dostali do jisté míry pochvalu za přeložený konvergenční program, který byl schválen na neformálním ecofinu v Madridu. Na druhé straně je tam poměrně kritická část, týkající se roku 2012, právě rok 2011 budeme projednávat a věřím, že s panem premiérem a vládou najdeme shodu v tom, že to 4,8 je minimem a budeme to muset realizovat a já jsem si toho vědom za cenu daleko tvrdších opatření než to bylo pro rok 2010.

Jan Fischer, předseda vlády ČR: Jinak k euro poznámka, ani splnění podmínek, pokud k němu dojde, neznamená tečku za velmi úpornou debatou o výhodnosti přijetí evropské měny, ta debata bude pokračovat.- Víte, že analytickým, finanční veřejnost, banky jsou v té debatě rozštěpeny je to příběh o tom, zda si vstupem do eura a fixací kurzu neuzavřeme kursový kanál a neotevřeme tak dveře inflaci, což nemusí být za 3-4 roky. Debata bude pokračovat, bude v ní spousta kontroverzí a proto říkáme řadu let, že se to posouvá těmi podmínka, bude to bytostně politické rozhodnutí.

Jana Chloubová, tiskový odbor Úřadu vlády ČR: Tak ,poslední dotaz, ČTK.

ČTK: Já mám dvě otázky, chtěl jsem se zeptat na osod soudního řádu správního, co se týká cizinců a věcí kolem nich. A druhá věc, byla vláda nespokojena s prací pana Litomiského či proč je nahrazen ve funkci zmocněnce pro lidská práva? Děkuji.

Jan Fischer, předseda vlády ČR: Vláda ani já nejsme nespokojeni sprací pana Litomiského, já jsem mu dnes vyjádřil poděkování za dosavadní působení v jeho pozici, ale mám za to, že poslední zkušenosti, které já mám s panem Kocábem v rámci zajištění kontinuity té činnosti, která byla agilní, byla spojována s jeho jménem na tomto úseku, já bych rád jeho kapacitu využil jako osoby, která jaksi by na čele těchto agend ne ve smyslu administrativním, od toho tam bude pan kolega Valek, ale v tom smyslu komunikačním vůči nevládkám, vůči menšinám a podobně. Jeho osobnost bych chtěl využít jako kontinuitu jeho působení a proto jsme se rozhodl pro tento krok, to nesouvisí s nespokojeností s výkone práce pana Litomiského, to souvisí s ojí vizí o výkonu vládního zmocněnce pro tuto oblast. První dotaz byl správní řád, to je velmi jednoduché, měl jsem tím začít,. Ten materiál byl stažen z prostého důvodu.. byl bych rád, aby u toho projednání byla překladatelka osobně, tedy paní mistryně spravedlnosti.

Jana Chloubová, tiskový odbor Úřadu vlády ČR: Tak ještě na závěr kolega z Reuters.

Reuters: Dobrý den, na pan ministra financí, slovenská vláda dnes úspěšně umístila 1,5miliardový eurobond, zájem byl dvě miliardy, vy jste říkali, že ta slovenská emise bude jeden z faktorů, který ovlivní tu naší. Jak to hodnotíte ve světle té naší očekávané emise? Děkuji.

Eduard Janota, ministr financí ČR: Hodnotím to velmi pozitivně, protože někde v této úrovni bychom se rádi viděli, víte, že slovenská ekonomika má stejné parametry jako my v dané chvíli, jediná její výhoda je, že je v eurozóně a má určitý bonus za to, takže pokud my bychom byli schopni emitovat v tomto koridoru, považoval bych to za pozitivní. My jsme záměrně čekali. Máme za sebou dva bench-marky, úspěšně emitoval ČEZ, což je naše záležitost domácí a pak pokud takto úspěšně emitoval celkový výnos, já to nevím to bylo kolik? To já si zjistím, 4 %? Tak to je velmi dobrý výsledek. V dané chvíli jsme rád, že jsem tu emisi nespustil dřív, když jsme o ní uvažovali.

Jan Fischer, předseda vlády ČR: Tak vidíte, co vše se dozví ministr financí na tiskovce, takže to není one-way-road. Děkujeme vám pěkně, hezký zbytek dne, nashledanou.

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter

Zvuková příloha

Tiskový brífink po jednání vlády, 19. dubna 2010

Související zprávy