Tiskový brífink premiéra Petra Nečase po jednání Evropské rady, 8. února 2013

Michal Bucháček, tiskový mluvčí Stálého zastoupení ČR při EU: Dobrý den, dámy a pánové. Vítám vás na tiskové konferenci předsedy vlády ČR pana Petra Nečase po právě skončené Evropské radě, která byla věnována převážně finančnímu rámci. A nyní bych poprosil o úvodní slovo předsedu vlády Petra Nečase.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové. Hlavním tématem této Evropské rady byl víceletý finanční rámec, čili jednání, které navazovalo na neúspěch listopadové Evropské rady. Toto jednání bylo velmi komplikované. Nepopírám, že i poměrně náročné. Mimo jiné i proto, že u tak komplexního materiálu vždy platí, že dokud není dohodnuto úplně všechno, není dohodnuto nic.

Já jsem přijel do Bruselu na summit se silným mandátem vlády ČR, měli jsme jasně definované a dané podmínky našeho souhlasu. My jsme především požadovali, aby rozpočet byl moderní, aby podporoval konkurenceschopnost, ale aby také byl férový. Aby obsahoval základní principy férového zacházení s členskými státy. To byly naše požadavky proto, abychom případný kompromis schválili.

Dohoda stanovila výdaje rozpočtu Evropské unie. V závazcích se jedná o částku 957 mld. euro, v platbách je to částka zhruba 908 mld. euro. Tedy ve stálých cenách z roku 2011. Do toho jsou zařazeny některé další fondy, které obnáší částku 37 mld. euro. ČR získává v kohezní politice více jak 20,5 mld. euro v cenách roku 2011, tzn. zhruba 23 mld. euro v běžných cenách a to při snížení celkového objemu unijního rozpočtu. Já bych chtěl připomenout, že na rozdíl od minulého programovacího období, které končí v letošním roce, jsou výdaje tohoto evropského víceletého rámce nižší, tzn., došlo k úspoře. Nám se podařilo v konečné fázi vyjednávání navýšit prostředky na kohezní politiku o 900 mil. euro, tzn. zhruba o více než 1 mld. v běžných cenách. Právě tato suma výrazným způsobem změnila rovnováhu mezi kohezními státy. Podle propočtů, které máme k dispozici, jsme se v národní alokaci na hlavu dostali na 4. místo v rámci Evropské unie.

Chci, abychom si v prvé řadě uvědomili, že je to skutečně úsporný víceletý finanční rámec, tzn., výdaje jsou nižší než výdaje tohoto programovacího období. ČR má v porovnání s nynější finanční perspektivou vyšší ekonomickou prosperitu, protože zaznamenala pozitivní ekonomický vývoj, což samozřejmě snižuje nárok na finanční prostředky z evropských fondů a při rozdělení alokací mezi kohezními státy bylo bráno v potaz i to, která země je případně v ekonomických problémech, která prochází dlouhodobější krizí a která má třeba nezdravé veřejné finance nebo nezdravou ekonomiku. Nic z tohoto ČR nesplňovala, tzn., i tento víceletý finanční rámec je jistý nástroj solidarity s těmi, kteří mají problémy a nejsou v takové dobré ekonomické kondici. My jsme respektovali tento princip solidarity, bylo však nutné zachovat základní míru férovosti. Proto jsme usilovali o získání rozumné dostatečné alokace v míře odpovídající naší hospodářské situaci. Již v listopadu jsem konec konců indikoval, že bych za úspěch považoval umístění mezi zhruba prvními pěti nebo šesti státy podle alokace na obyvatele a to se nám podařilo dosáhnout. Jak říkám, ty předchozí předběžné propočty ukazují, že bychom pravděpodobně měli být na 4. místě.

Také je třeba říci, že se nám podařilo dosáhnout rekordního nárůstu čisté pozice. Zatímco ve stávajícím období tvořila čistá pozice tedy rozdíl mezi příspěvky, které platíme do unijního rozpočtu, a příjmy z tohoto unijního rozpočtu zhruba 1,3 % HDP. V novém programovacím období bude tvořit něco přes 2 % HDP. Tzn., stali jsme se silnějšími čistými příjemci v porovnání se stávajícím programovacím obdobím. Tento nárůst ze 1,3 % HDP čisté pozice na více než 2 % HDP je jeden z největších nárůstů mezi členskými státy Evropské unie. Ta čistá pozice je v podstatě naprosto zásadním údajem, protože přece jen ukazuje, kolik se podaří do té ekonomiky dostat reálně finančních prostředků.

Za další úspěch můžeme rovněž považovat zachování míry spolufinancování projektů pro méně vyvinuté regiony ve výši 85 %. V ČR se týká všech regionů s výjimkou hlavního města Prahy. Dále jsme patřili mezi státy, které spolu prosadily požadavek uznatelnosti DPH u kohezních projektů. To byl jeden z našich klíčových cílů již od listopadových jednání.

Rád bych rovněž zmínil, že se podařilo zavést pravidlo N+3, které poskytuje větší časový prostor pro čerpání prostředků kohezní politiky v tomto novém programovacím období. Samozřejmě můžeme říci, že celkovou podobu rozpočtu bychom si dokázali představit i jinak. Rozhodně bychom preferovali více prostředků na konkurenceschopnost, vědu a výzkum a kohezní politiku, méně prostředků na zemědělství či administrativu. Rozpočet je sice úspornější, ale šetří velmi často právě tam, kde by se šetřit nemělo. Je to sice modernější rozpočet než na stávající programovací období, nicméně z našeho pohledu ne dost moderní. Mohl být zkrátka modernější. Přesto jsme spokojeni s tím, že bylo možné dosáhnout férové dohody.

Co se týče zemědělské politiky, ČR získává 2,4 mld. euro na přímé platby, tedy to uvádím ve stálých cenách roku 2011 a 1,9 mld. euro na rozvoj venkova. V oblasti zemědělství se nám pak podařilo prosadit, aby zastropování přímých plateb pro velké farmy bylo pouze na dobrovolné bázi. Jinými slovy, je to na rozhodnutí národních států. My jsme více než dva roky bojovali s tím, že tady byl požadavek zastropovat příjmy pro velké farmy v rámci celé Evropské unie. Což při naší struktuře zemědělství, která je založena z historických důvodů po Listopadu 1989 především na větších zemědělských podnicích, by bylo velmi nevýhodné.

Vždy jsem opakoval, že pro ČR není na prvním místě důležitá absolutní výše získaných peněz, jakkoli jsme dosáhli čtvrté nejvyšší alokace na hlavu, ale především smysluplnost a efektivita jejich využití. Rozpočtová disciplína i na evropské úrovni tudíž patřila i mezi naše priority. Proto velmi vítáme celkovou úsporu téměř 100 mld. euro v cenách z roku 2011 ve srovnání s původním návrhem komise. O tolik se nakonec snížil rozpočet tohoto víceletého finančního rámce. Chci říci, že to pro nás bylo výhodné, znamená to snížení českého příspěvku do sedmiletého rozpočtu ve výši 1,2 mld. euro. Tzn. tím, že se snížil celkový rozpočet Evropské unie, snížil se i náš příspěvek. Ta 1,2 mld. euro odpovídá zhruba našemu ročnímu příspěvku v tom sedmiletém období. Jinými slovy, jeden rok z těch sedmi let budeme v uvozovkách zadarmo v Evropské unii, bez toho, abychom platili příspěvek. Kdybych to řekl s trochou nadsázky, jako předseda vlády a předseda jedné z politických stran, předseda ODS, tak díky tomuto kroku příští rok, když zařadíme ten jeden rok z těch sedmi na začátek tohoto sedmiletého období, tak budeme v EU zadarmo. Protože znovu opakuji, ta částka odpovídá zhruba roční platbě příspěvku. Dobrou zprávou přitom je, že se podařilo omezit škrty v kapitole kohezní politiky a také ve svém důsledku nakonec ty škrty v oblasti zemědělské politiky jsou nakonec vyšší než v oblasti kohezní politiky. To také byla jedna z našich priorit a jsem rád, že se nám toho podařilo dosáhnout.

Čili my považujeme tento výsledek jednání za úspěch, za kvalitní výsledek a jsme přesvědčeni, že teď je nezbytné se napřít především směrem k efektivnímu využívání evropských prostředků u nás v ČR, protože největší nedostatky nemáme v tom celkovém objemu, ale v tom, abychom efektivně a transparentně dokázali používat tyto prostředky u nás doma.

Dámy a pánové, děkuji, a jsem připraven zodpovídat vaše dotazy.

ČTK: Dobrý den, pane premiére. Tři krátké dotazy. Zmínil jste, problém nemáme v objemu, nýbrž v efektivním čerpání. Jakým způsobem to hodláte změnit, protože ty problémy, které jsme měli, jsou poměrně velké. Možná o část peněz bychom mohli přijít. Druhý dotaz: hovořil jste o tom, že máme velmi dobrou čistou pozici pro toto programovací období. Nicméně co pro to příští, myslíte si, že v tom příštím budeme čistými plátci? Další věc, hovoříte o té dohodě, že už je hotová, nicméně chybí tady ještě Evropský parlament. Martin Schulz se nechal slyšet, že okolo 960 mld. euro je nepřijatelná. Jakým způsobem je chcete přesvědčit a myslíte si, že ta dohoda bude poslanci schválena?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Děkuji. Já začnu tou transparentností. My vezmeme velmi pečlivě v potaz negativní zkušenosti, které máme z tohoto programovacího období při přípravě nového programovacího období. Mimo jiné se ukazuje, že struktura operačních programů, které u nás byly, byla nastavena příliš komplikovaně, příliš složitě, že máme příliš velký počet operačních programů, který neodpovídá, řeknu zjednodušeně, i personální kapacitě, z hlediska řízení, kontrolingu, auditu těchto programů apod. Tzn. mimo jiné i cesta poměrně razantního snížení počtu operačních programů, jejich větší kontrolovatelnosti a kvalitnějšího řízení by měla být cestou, která povede k jejich větší transparentnosti, a tím pádem i k více efektivnímu využití finančních prostředků.

Co se týče toho dalšího programovacího období po roce 2020, je to věštění z křišťálové koule, ale s vysokou pravděpodobností je zde možnost, že po roce 2020 se překlopíme do pozice čistého plátce. Mimo jiné i to byl jeden z motivů, proč jsme chtěli úsporný rozpočet již na toto programovací období. Protože nikoli náhodou na úsporné rozpočty tlačí především čistí plátci. Je to poměrně logické.

Co se týče postoje Evropského parlamentu, ano, já jsem zaznamenal jak mediální výroky Martina Schulze, tak jeho výroky přímo na jednání Evropské rady. Na druhé straně řeknu velmi otevřeně, představa, že by tento víceletý finanční rámec Evropský parlament zamítl, a představa, že to Evropská rada dojedná znovu a jinak, ta je z říše pohádek. Takže věřím, že zvítězí zodpovědnost, že tady nebude snaha každý rok poměrně komplikovaně schvalovat roční rozpočet bez víceletého finančního rámce a očekávám, že Evropský parlament vezme v potaz i to, jak dlouhá, komplikovaná cesta byla k dohodě při schvalování tohoto víceletého finančního rámce.

Český rozhlas, Ondřej Houska: Dobrý den, pane premiére. Vy jste zmínil celkem otevřeně možnost českého veta před zahájením toho summitu a pak ve finále ta debata byla v řádu stovek milionů eur z hlediska ČR, pominuly věci jako uznatelnost DPH, ale podobný zájem měly i další země. Jak byste tedy vysvětlil tento boj o řád stovek milionů eur za situace, kterou jste zmínil, že máme obrovské problémy s tím tu alokaci čerpat? S velkou pravděpodobností ani do toho programovacího období všechny peníze nevyčerpáme. Proč tedy boj o něco, co možná nevyčerpáme? Hrozba vetem, jak byste to zdůvodnil těm čistým plátcům, kteří to ve finále zaplatí, při vědomí těch problémů? A druhá věc, ČR říkala, že chce rozpočet, který bude zaměřen na hospodářský růst a že bude moderní. V čem ČR k nalezení takového rozpočtu konkrétně přispěla při vědomí toho, že dominantně jsme prosazovali z našeho pohledu navýšení kohezních prostředků, ale podle nezávislých analýz kohezní peníze přispívají k růstu jenom u zemí s nízkou mírou korupce, což nevím, jestli se dá říct o ČR.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Začnu tím, že veto mělo smysl, protože nám umožnilo dosáhnout toho, co jsme dosáhnout chtěli. Řeknu velmi otevřeně, kdybychom nepoužili této hrozby, a chci zdůraznit, že jsme to mysleli vážně, tak bychom zlepšení naší pozice ve vazbě na kohezní prostředky nedosáhli. Velmi často v evropské politice platí, že vás začnou brát vážně až tehdy, když nějakým způsobem váš morální požadavek je, řečeno s Theodorem Rooseveltem, vyfutrován klackem. V tomto případě tedy obrazným klackem v podobě hrozby veta. Mělo svůj smysl, protože se nám podařilo dosáhnout navýšení prostředků na kohezi a já jsem tomu velmi rád.

Za další, jenom tak bych neodbyl ten požadavek na uznatelnost DPH u infrastrukturních projektů. Chci připomenout, že to bude pro český státní rozpočet znamenat 2,8 mld. euro, podle předběžných propočtů. Jako příjem státního rozpočtu. Takže je to poměrně značná část. Že to chtěli i ostatní, ano, ale pro nás to byla skutečně jedna z klíčových priorit, ne nějaká bokovka, kterou získáme jenom tak, že se to nakonec odsouhlasí.

Co se týče modernosti toho rozpočtu, já jsem to řekl, je to určitě modernější rozpočet, než byl na toto programovací období, ale my bychom si ho představovali trochu jinak. Pro nás není dost moderní mimo jiné proto, že jsme přesvědčeni, že např. právě prostředky na vědu, výzkum a inovace by mohly a měly být větší. Že škrty v zemědělské politice mohly a měly být větší. A konec konců i díky našim krokům, které jsme udělali přesunem některých prostředků v rámci naší národní alokace, nakonec vedly k tomu, že přece jenom ty škrty ve společné zemědělské politice byly větší než v kohezní politice.

Český rozhlas, Ondřej Houska: V čem je podle vás koheze moderní?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Podle mého hlubokého přesvědčení přispívá k hospodářskému růstu více než společná zemědělská politika, především její složka tvořená přímými platbami. Tam naopak mám silný pocit, že přímé platby likvidují konkurenceschopnost evropského zemědělství v porovnání s globální konkurencí.

Právo, Michal Mocek: Uvedl jste platby pro zemědělce. Předpokládám, že je to na příštích sedm let. Jaká je celková suma, se kterou by ČR mohlo příštích sedm let počítat a jaká je tato suma pro oblast výroby a podpory konkurence?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Musím říci, že teď zpaměti vám ty konkrétní položky kolik je v 41A, kolik je v 1B… Jak jsem již řekl, ta celková výše na kohezi je přes 20 mld. euro. Uváděl jsem, že na zemědělství jde 2,4 mld. přímé platby a 1,9 mld. jde na venkovský rozvoj.

Dotaz: K tomu jednání, bylo docela dlouhé, sám jste to zmínil.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Velmi dlouhé, ano. Mimo jiné proto moje intelektuální svěžest na této tiskovce není zrovna na takové úrovni, na kterou já sám jsem zvyklý.

Dotaz: Kolik jste měl jednání s van Rompuyem, bilaterálky,…

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Např. pro ilustraci uvedu, že správa českých vzdělávacích prostředků, že to první bilaterální jednání a klíčové, kde se nám podařilo dosáhnout přeci jen průlomu v tom, že se národní alokace na kohezi začala zvyšovat, neproběhlo o půl sedmé ráno, jak uváděly české sdělovací prostředky, ale od 3:45. Tedy samozřejmě brzy ráno.

Česká televize, Bohumil Vostál: Co hodláte dělat s českou nezaměstnaností? Podle posledních údajů statistického úřadu překročila hranici 20 %.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Je to vývoj, který je nepříznivý, vývoj, který nikdo nevidí rád. Není úplně překvapivý, protože česká ekonomika reálně je v recesi. Projevují se i sezonní vlivy, které jsou v tomto ročním období tradiční. Tzn. výrazný útlum stavebních prací, zemědělských prací a dalších typů sezonních prací. Na druhé straně chci zdůraznit, že pořád hodnota nezaměstnanosti u nás je sedmá nejnižší v celé Evropské unii, tzn. je to celoevropský problém a mimo jiné i celá řada kohezních prostředků, které dnes byly uvažovány, směřují do oblasti, jako jsou např. pracovní příležitosti pro mladé lidi a podobně. Jsem hluboce přesvědčen o tom, že tím klíčovým prvkem je neházet firemnímu sektoru a živnostníkům, malým a středním firmám klacky pod nohy. Protože pracovní příležitosti nikdy nevytvoří stát a veřejný sektor, ale pouze soukromé firmy, tzn. další otevření trhu, další liberalizace trhu práce, vytváření podmínek především pro malé a střední firmy je tou správnou cestou, jak vytvářet pracovní příležitosti.

Michal Bucháček, tiskový mluvčí Stálého zastoupení ČR při EU: Děkuji za pozornost, přeji vám hezký víkend a především zasloužený spánek.