Tiskové konference

12. 1. 2009 18:41

TK - Po jednání vlády ČR 12. ledna 2009

Text přepisu dosud neprošel korekturou. Děkujeme za pochopení.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády: Dobrý den dámy a pánové, vítám zde předsedu vlády pana Mirka Topolánka, prvního místopředsedu vlády pana Jiřího Čunka, místopředsedu vlády pro evropské záležitosti pana Alexandra Vondru a ministra vnitra pana Ivana Langera. Poprosím premiéra o úvodní slovo.

Mirek Topolánek, předseda vlády: Já jsem chtěl dnes jasně prokázat, že přestože to mediálně vypadá, že nás plně zaměstnává české předsednictví, tak není pravda, že bychom se nevěnovali domácí politice. Naopak, my bereme domácí politiku jako absolutní prioritu, problémem číslo jedna této vlády v tomto roce je zvládnutí finanční krize a jejích případných ekonomicko-sociálních dopadů a vláda kontinuálně řeší domácí problémy a agendu s těmito problémy související. Proto začnu trochu netradičně. Než se dostanu k agendě, kterou projednávala vláda dnes, tak bych chtěl seznámit veřejnost fakticky vaším prostřednictvím s kroky, které jsem již delší dobu signalizoval a které jsem se po dohodě s koaličními partnery rozhodl provést. Změny na ministerských postech mají za cíl vnést do práce kabinetu novou dynamiku, zefektivnit práci, zlepšit komunikaci s občany, reflektovat situaci v loňském roce. Z tohoto zadání vyplývá a je to tak i fakticky, že ty výměny nemusejí nutně a neznamenají špatné odborné hodnocení toho kterého ministra. Každá rekonstrukce vlády je především politickým rozhodnutím, které vyplývá z obecné potřeby, aby vláda jako celek byla úspěšným celkem, úspěšným týmem. Dohodl jsem se na odchodu se čtyřmi ministry, kteří opustí tuto vládu a to k termínu 23. ledna, kdy nastoupí ministři noví. Ten termín je zvolen a myslím, že reflektuje i moji obavu, kterou jsem vyjádřil včera, z probíhajícího předsednictví ministeria, celé řadě úkolů, které není možné jednoduše převést na někoho dalšího v dané chvíli, takže k 23. lednu nastoupí noví ministři, doufám, že se s panem prezidentem na tom shodnu. A dnes opouští vládu, nebo k tomu datu opouští vládu ministři Jiří Čunek, Džamila Stehlíková, Aleš Řebíček a Tomáš Julínek. Jména jejich nástupců sdělím samozřejmě ve správný čas. Rád bych chtěl ale k tomuto dodat pár vět a chtěl bych na tomto místě veřejně všem čtyřem kolegům, kteří vládu opustí, poděkovat. Já chci poděkovat především Jiřímu Čunkovi, jako předsedovi koaliční strany, pro kterého to rozhodnutí nemohlo a jistě tušíte, že nebylo vůbec jednoduché a on povýšil v této chvíli zájmy celku nad své zájmy osobní. Pokládám to za poměrně historické, precedentní rozhodnutí a doufám osobně, že i tento krok povede ke zlepšení politické kultury v ČR. Chtěl bych poděkovat Džamile Stehlíkové, která poprvé v novodobé historii ČR vedla agendu lidských práv, vnesla do této problematiky lidský rozměr, svedla poměrně nelehký souboj o prestiž v této oblasti, samozřejmě s resorty, které jsou pokládány za důležitější, se skupinami ve společnosti, které se zdály být, nebo se viděly jako povolanější a v tomto smyslu odvedla obrovský kus práce. Alešovi Řebíčkovi chci poděkovat, že do resortu dopravy vnesl odborný a neideologický přístup. Jako odborník z železniční dopravy po dlouhém čase tento resort řídil ministr, který do problematiky velmi detailně viděl. Jako vůbec první ministr dopravy předložil realistickou a propracovanou koncepci dopravní infrastruktury, ne jen na jedno volební období. Na konec, nikoliv však v poslední řadě, chci poděkovat Tomáši Julínkovi, který jako vůbec první ministr, nebo český ministr zdravotnictví dokázal připravit a částečně prosadit nutné a někdy i velmi nepopulární změny v resortu. Díky jeho práci je dnes zdravotní péče v ČR dostupnější, solidárnější, systém zdravotního pojištění je poprvé od svého vzniku stabilní a skýtající občanům záruky, že se jim včas a v dostatečném rozsahu dostane té nejmodernější zdravotní péče. Jeho výměna byla pro mě vůbec jedním z nejtěžších osobních rozhodnutí ve funkci předsedy vlády. Abych předešel případným dotazům, samozřejmě, že existují vnitrostranické, vnitropolitické i jiné věcné důvody, proč ti lidé nakonec odcházejí a u každého z nich bych je dokázal vyjmenovat. Myslím si, že na příkladu Tomáše Julínka, přičemž se nebudu chtít vyjadřovat k těm ostatním, jenom bych se opakoval, bych demonstroval to, že on se stal v dané chvíli určitým hromosvodem, a to bych řekl, že ne vlastní vinou, hromosvodem negativních emocí. Koncentrovala se v něm určitá resortní frustrace z nerealizovaných kroků v posledních snad dvou desetiletích a nakonec ztratil schopnost přesvědčit koaliční partnery a samozřejmě příslušné komory parlamentu ve věcech, které připravil jeho resort, tým, který on dlouhodobě sestavoval. Musím říci, že to je jistě pravda a je otázkou, a vždycky by to tak mělo být, zda ta změna přinese lepší míru prosaditelnosti, lepší míru komunikace s veřejností, kterou od toho očekáváme. To je možná do úvodu. Zasloužíte si ještě před tím informace, které se týkají naší evropské agendy, potom samozřejmě dostane slovo Alexandr Vondra, protože vláda měla svůj pravidelný vládní výbor pro evropskou unii, Ivan Langer vám představí průlomové zákony v oblasti registru a v oblasti digitalizace veřejné správy, které prošly dnes vládou. Jiřího Čunka jsem sem vzal s sebou, protože určitě by na něho byly dotazy, navíc předkládal poměrně velmi důležitou informaci o čerpání strukturálních fondů z let 2004, 2006, která přesahuje samozřejmě do našeho funkčního období. Určitá komplikace, která vznikla při podepisování smluv, byla dnes vyřešena v Bruselu, byly tyto smlouvy podepsány. Dnes, teď probíhá v Bruselu jednání po konání té ministeriády ministrů energetiky se zástupci jedné i druhé strany a nic nebrání tomu, aby zítra v osm hodin středoevropského času, to znamená nejpozději v deset hodin moskevského času plyn začal proudit do potrubí. Já jsem měl telefonickou relaci s Vladimírem Putinem v průběhu jednání vlády, musím říci, že to, co se nám podařilo, je dostat, nebo překonat tu bariéru, kdy obě strany spolu nebyly schopny komunikovat, nebyly schopny sednout k jednomu stolu a to politické řešení bylo nalezeno. Technické a ekonomické, nebo finanční komplikace, které samozřejmě očekáváme, se týkají dodávek tzv. technologického plynu potřebného pro provozování soustavy, jeho platby, nicméně ruská strana garantuje, že všemi prostředky a využitím všech dopravních prostředků včetně letadel rozmístí monitorovací tým a začne pouštět plyn do potrubí v zítřejších ranních hodinách. Musím říci, že pokud má někdo pocit, že v dané chvíli nebo v dané situaci byla v silách EU, protože to je záležitost Evropské komise a EU, urychlit celé to jednání, tak ho odkážu spíše na státníky Ukrajiny a Ruska, aby mu sami vysvětlili, jestli to bylo, či nebylo možné. To je možná k tomu aktuálnímu, co bych chtěl zdůraznit a nyní možná k programu vlády. Signalizoval jsem vystoupení Alexandra Vondry, vystoupení Ivana Langera k registrům, což je v podstatě 4 + 1 zákonů. Z těch věcí, které by mohly být zajímavé, jsme schválili dluhopisový program, zamítli poslanecké návrhy, protože se snažily poměrně bohulibé věci řešit chybným způsobem. To, co byste měli vědět, nerezignovali jsme na komunikaci ve věci působení sil a prostředků resortu ministerstva obrany v zahraničních operacích a misích, přerušili jsme ten bod do příštího týdne, máme ještě čas, pokusíme se ještě jednat, pokusíme se pozvat na jednání vlády příslušné parlamentní funkcionáře zodpovědné za zahraniční a bezpečnostní tématiku. Domníváme se, že mezinárodní ostuda, poškození našeho jména v zahraničí, ohrožení vojáků, kteří po tom případném neschválení by zůstali v tomto teritoriu bez mandátu, protože není možné je včas stáhnout, všechny mezinárodně politické konotace včetně jasného signálu i nové americké administrativy, že bude usilovat spíše o navýšení mezinárodního společenství v této oblasti a v tomto regionu, rizika vyplývající z opuštění tohoto prostoru, mě vedou k tomu, že pokládám v této chvíli jednání předsedy české strany sociálně demokratické za vrcholně neodpovědné a vůbec se nedomnívám, že ta věc může být předmětem jakékoliv diskuze o něčem jiném, protože ta věc sama o sobě přesahuje mandát této vlády a ODS v minulém období, kdy byla v opozici, vždycky o té věci jednala a byla nakonec ochotna jako opozice tento návrh a tyto mise podpořit. Já si myslím, že to do úvodu úplně stačí, nechám spíše na dotazy a nyní, nevím, kdo chce vystoupit první, jestli podle hierarchie. Ano Alexandr Vondra.
 
Alexandr Vondra, místopředseda vlády pro evropské záležitosti: Já budu velmi stručný. Ivan Langer má co prodávat. Já v zásadě ne, protože pan premiér se v tom mezinárodním prostředí dneska pohybuje jako ryba ve vodě a to hlavní, co jsme dnes diskutovali, bylo již řečeno. Ministry samozřejmě zajímala ta situace kolem dodávek plynu. Tam myslím není co dodat. Probíhají ještě v těchto hodinách, teď by měla zrovna končit ta mimořádná rada ministrů pro energetické věci, které předsedá Martin Říman a dostanete myslím přímo teď, zhruba v tomto čase, aktuální informace na tiskové konferenci. Po ní by se ještě mělo uskutečnit setkání členů té evropské rady ministerské pro energetické věci s představiteli Ruska a Ukrajiny. Nicméně bereme ten slib, který zazněl, jak v tom telefonickém rozhovoru, tak dnes dopoledne při jednání Martina Římana a Václava Bartůšky s ruským vicepremiérem Sečinem a šéfem Gazpromu, že v osm ten plyn začne v potrubí syčet. Tak bereme ten slib vážně. A k tomu zasedání Výboru pro evropské věci dneska jsme neměli jinak žádný zásadní materiál. V podstatě jsme schválili mechanismus toho, kdo bude co podepisovat jménem EU, protože díky předsednictví budou čeští představitelé nyní oprávněně podepisovat různé mezinárodní smlouvy, které EU podepisuje se třetími státy právě jménem tedy evropských společenství nebo EU, čili aby bylo naprosto jasné, kdy to podepisují ministři, kdy to podepisují velvyslanci, apod. Jinak ministr Karel Schwarzenberg dal aktuální informaci k situaci na Blízkém východě v pásmu Gazy, tam myslím vám nic nového neřekneme. A připravujeme další významné akce předsednictví, asi to nejdůležitější je, že příští týden bude trochu ve znamení Evropského parlamentu, předseda vlády tam ve středu bude uvádět program, já tam budu informovat o plynu a zúčastním se poprvé interpelací, ministr Schwarzenberg bude informovat o situaci na Blízkém východě. Čili to bych řekl jsou asi ty klíčové záležitosti pokud jde o příští týden, koncem toho týdne se tady bude navíc konat veliká neformální ministerská rada ve dnech 15. a 16. ledna právě v péči ministrů Ivana Langera a Jiřího Pospíšila, to znamená neformální rada pro spravedlnost a vnitřní věci. Já si myslím, že to asi na úvod by stačilo a předávám slovo dále. Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády: Děkuji místopředsedovi vlády pro evropské záležitosti a nyní ministr vnitra pan Ivan Langer.

Ivan Langer, ministr vnitra: Velmi rád.

Mirek Topolánek, předseda vlády:
Já si myslel, že naopak.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády: Takže první místopředseda vlády pan Jiří Čunek, omlouvám se.

Jiří Čunek, první místopředseda vlády: Dovolte mi, abych poděkoval za slovo. Já bych jenom dodal k tomu příštímu týdnu v Bruselu, také v pondělí tam budu já s paní komisařkou obhajovat ve výboru parlamentu housing, neboli třináct miliard korun, které ČR dostane, já pevně věřím, že to jednání dopadne dobře, dostane v rámci evropských fondů a může je použít na zateplení domů, zkrátka energetické šetření. To je jedna věc. Ta druhá věc, kterou budeme vyjednávat, je zvýšení záloh, které bude poskytovat Evropská komise pro jednotlivé země na jednotlivé programy a to zvýšení o 2 %, v tuto chvíli jsou to 2 % z 26,7 miliardy korun a budou to 4 %, takže co se týká předfinancování našich, nebo průběžné financování jednotlivých programů, tak se ta situace může dvakrát zlepšit. To byl také důvod, proč jsme se dohodli, že na té práci, kterou děláme mnoho měsíců, tak že ji ještě odpracuji já. Co se týká návrhu, který jsem dnes předkládal, tak je to záležitost závazných postupů pro zadávání veřejných zakázek, které nespadají pod zákon o veřejných zakázkách č. 137 z roku 2006. Je to důležitá norma, já jsem ji předložil z toho důvodu, že vidíme, že ostatní země, které čerpaly před námi finanční prostředky z evropských fondů a již dokončily čerpání, mají postaveno, jakoby zameteno, tak teď při kontrolách komise, když se přijde na to, že vysoutěžily jakýmkoliv způsobem špatně, nebo něco neudělaly podle pravidel, tak musí tuto dotaci vrátit a ty vratky z některých zemí, např. ze Španělska, jsou v miliardách. Aby to ČR nepostihlo, připravili jsme tuto závaznou normu, kterou se budou řídit všechny orgány, které ve státní či veřejné správě mají na starosti správu operačních programů, a pak se snad nestane to, aby ta chybovost byla velká. To je úkol tohoto zákona. A ještě jedna záležitost, která se pravidelně předkládá tedy v lednu a to z roku 2004 a 2006, kdy jsme používali programy evropských peněz, tak měly v roce 2008 skončit, my jsme vyjednávali již od podzimu, abychom mohli překlenout tuto dobu, nakonec to bylo povoleno pro všechny členské státy, takže můžeme o půl roku prodloužit čerpání těchto finančních prostředků. V tuto chvíli máme vyčerpáno asi 92 % té celkové alokace. Zdá se, že do toho půl roku by to mohlo být téměř 100 %, asi 99 %. Takže děkuji.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády: Děkuji prvnímu místopředsedovi vlády a nyní má slovo ministr vnitra pan Ivan Langer.

Ivan Langer, ministr vnitra
: Tak ještě jednou dobrý den, já se pokusím být stručný, výstižný, výživný a snad i záživný. Ministerstvo vnitra mělo na toto volební období za úkol dva velké reformní projekty. Tím prvním byla reforma policie, ta vstoupila 1. lednem 2009 do své realizační transformační fáze. Druhým úkolem byla reforma veřejné správy a to z pohledu zavádění informačních a komunikačních technologií a posilování role eGovernmentu. V této oblasti máme za sebou, nebo tato oblast byla rozdělena na čtyři základní projekty. První byl univerzální kontaktní bod veřejné správy, tzv. projekt czech point. Víte, že po celé ČR je více než 3 000 takovýchto míst, vydáno přes 1 000 000 výpisů, nově předpokládám někteří z vás si od nového roku využili možnosti na czech pointech vyžádat aktuální stav bodového registru řidičů. Druhým projektem v rámci eGONa byla komunikační infrastruktura veřejné správy, díky jednotnému přístupu se podařilo ušetřit stovky milionů korun pro celou veřejnou správu. Třetím projektem byl zákon o eGovernmentu, jinými slovy zavedení nové povinné formy komunikace úřadů mezi sebou a to prostřednictvím elektronických dokumentů doručovaných do tzv. datových schránek. Tento projekt nabude a systém komunikace prostřednictvím datových schránek začne od července 2009. Dnešním dnem vstoupil projekt reformy veřejné správy a eGovernmentu na vládní úrovni do své finální legislativní fáze a to schválením mozků eGONa, což je schválení čtyř zákonů o základních registrech. Je to registr osob, registr obyvatel, registr územní identifikace a registr práv a povinností. Tímto tedy finálem jdeme do Poslanecké sněmovny. Cíl je jasný, veřejná správa, úřady o nás ví prakticky všechno, přesto nás znovu a znovu nutí, abychom si vyžadovali různé opisy, předkládali různé informace, čtyři základní registry shromažďují všechna existující data, nutí jednotlivé úřady spolu navzájem komunikovat a nežádat to, co o nás ví, od nás, abychom to dokládali. Součástí balíku zákonů, které pominuly takové kodexy, jako je trestní zákoník, nebo občanský zákoník, bezesporu představují největší legislativní dílo v tomto volebním období vlády a to nejenom z pohledu legislativy, ale zejména nové filozofie pro veřejnou správu, je také novela zákona, která umožní zřizovat a vydávat tzv. elektronický občanský průkaz, což znamená na jedné straně velké zjednodušení pro občana, na straně druhé také vyšší míra bezpečnosti, oproti zneužití takovýchto osobních údajů. Já jsem velmi rád, že vláda podpořila tuto velkou práci, na které se podílely prakticky všechny resorty a věřím, že se nám nejenom podaří dosáhnout toho cíle – šetříme čas, nervy a peníze, ale také to, co proklamoval předseda vlády na úvod fungování této vlády, že ČR z pohledu postavení zemí při zavádění eGovernmentu skočí z těch posledních příček když ne přímo na pomyslnou bednu, tak určitě na bodované místo z pohledu olympijských kritérií, tedy posledních šesti. Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády: Děkuji ministrovi vnitra i všem členům vlády, prosím vaše dotazy.
 
Holuštík, Lidové noviny:
Pane premiére, vy jste říkal, že nástupce ministrů oznámíte později, nicméně vezmete v potaz návrhy svých koaličních partnerů, lidovců a zelených, kteří už vám navrhli nástupce?

Mirek Topolánek, předseda vlády: Já si myslím, že to, že se to svým způsobem protáhlo a nazval jsem to já sám nastavovanou kaší, bylo způsobeno částečně i tím, že bylo nutné to projednat na nejvyšších orgánech koaličních stran a já samozřejmě vezmu v potaz ty návrhy, pokládám je fakticky za vydiskutované, ale samozřejmě si nechávám, to konečné stanovisko musí udělat premiér a v tomto smyslu ústavně je to moje práce, myslím si, že se dozvíte ta jména velmi brzy. Já nečtu noviny, jak víte, takže já ty spekulace neznám, v tomto smyslu jsem nepopsaný list.

Jakub Dospiva, ČTK: Já jenom k tomu detail, lidovci o tom jednali na stranické půdě, zelení také, ODS už to projednala ve svých stranických orgánech? Děkuji.

Mirek Topolánek, předseda vlády: My si to samozřejmě projednáváme v tomto smyslu na grémiu už delší dobu. Já nemám žádnou povinnost tento návrh projednat na nějakém vyšším orgánu strany, učiním tak informačně na zasedání výkonné rady 19. 1., v tomto smyslu ta moje pozice jako předsedy vlády je jednodušší. Ivana Svobodová, Týden: Pane premiére nezlobte se, ale vy jste říkal, že nečtete ty noviny, neznáte ty spekulace, můžu vám je říci?
 
Mirek Topolánek, předseda vlády: Můžete se ptát na cokoliv v tomto smyslu, já vám k tomu stejně nic neřeknu a vy to dobře víte, takže to není dotaz, to si teda tu svoji repliku řekněte a tím to skončí.
 
Kateřina Eliášová, Aktuálně.cz: Pane premiére, jestli se můžu zeptat. Vy jste vždycky říkal, že ty personálie nejsou tak důležité, jako priority té vlády, takže jestli můžete říci ty priority, které jsou teď před vámi a nebo je oznámíte později. Děkuji.

Mirek Topolánek, předseda vlády:
Já jsem to ale v tom svém úvodním slově jasně řekl a tak to jenom zopakuji. Nemyslím, že by někdo byl překvapen tím, že základní prioritou této vlády, aniž by rezignovala samozřejmě na ty programové prvky, které jsou vtěleny do programového prohlášení a důkazem toho je samozřejmě legislativní aktivita například ministra vnitra, ale nejenom ministra vnitra a jeho resortu, je samozřejmě zvládnutí ekonomických dopadů světové finanční krize, případných dopadů na občany, obyvatele, samozřejmě na firmy. K tomu jsem zřídil, minulý týden vlastně představenou, Národní ekonomickou radu vlády, tzv. NERV, k tomu je celá řada dalších mechanismů. První jednání porady ekonomických ministrů a onoho NERVu bude zřejmě v pondělí ne příští, protože to jsou ministeriády, ale to další, kde bychom měli už projednávat konkrétní návrhy týkající se národního krizového plánu. Já si myslím, že málokdo očekává, že by byla větší priorita v tomto roce, pokud pominu české předsednictví, které beru jako už dnes standardní agendu, kterou musíme zvládat, tak toto je absolutní priorita této vlády, toto musí vláda prokázat jistou kompetenci a schopnost reagovat samozřejmě na situaci, která se nedá úplně předvídat, musí být připravena na různé scénáře, na různé krizové stavy a musí je umět řešit. Toto je priorita této vlády.

Kateřina Eliášová, Aktuálně.cz: A co se týče reforem?

Mirek Topolánek, předseda vlády: Znovu vás odkážu na slova, která jsem řekl zhruba před třemi minutami. Aniž bychom rezignovali na programové prohlášení, absolutní prioritou je to, co jsem právě teď řekl. Škodová, Právo: Já jsem se chtěla zeptat ještě na řešení krize ohledně plynu. Určité řešení se rýsovalo již včera, pak bylo zkomplikováno kvůli údajným dodatkům ukrajinské strany, máte informaci o tom, jak tyto dodatky vznikly a jaký je jejich osud nyní?
 
Mirek Topolánek, předseda vlády: Tak určitě, když jsem všem těm jednáním byl přítomen, tak mám informaci. Musím říci, že to byl i podle právníků v Bruselu vytvořený umělý problém. Ta jednostranná deklarace neměla žádný vliv na dohodnutý text, nicméně vzhledem k tomu, že ruská strana, protože vy nemáte žádný právní nástroj, v tomto smyslu je to dohoda spíše politická, vynutit si dodávky plynu, vy můžete pouze vynucovat fakticky platnost smluv, které jsou podepsány, tak nakonec došlo k tomu, že se poměrně velmi nestandardním a rychlým způsobem tato záležitost napravila. Musím říci, že komise ani naše předsednictví nechtělo zavdat jakoukoliv příčinu případným spekulacím o tom, že je dohoda neplatná. Ta dohoda je platná od začátku a já doufám, že bude naplněna zítra v ranních hodinách a že do těch maximálně 36 hodin, tzn. ve středu v dopoledních hodinách, se dočkají na maďarské, rumunské, slovenské a polské hranici nárazu plynu z ukrajinského tranzitního plynovodu. Musím říci, že ta komplikace byla a ještě můžeme očekávat další, já jsem poměrně poučený optimista, takže spíše skeptik, tam je celá řada technických problémů, které vůbec nemá ani české předsednictví, ani Evropská komise schopnost řešit, které jsou dány dneska a mě Vladimír Putin ubezpečil, že to v žádném případě nebudou zdržovat. To jsou cenové dohody, které nejsou realizovány, to jsou dohody o dodávkách technologického plynu, to je celá řada dalších technických aspektů, nicméně Rusové potvrdili, že i přes nevyřešenost těchto technických aspektů po rozmístění monitorovacího systému začnou dodávat do systému plyn a budou kontrolovat na vstupu a na výstupu tranzitní soustavu Ukrajiny. Nemám k tomu více, co dodat, je to v dané chvíli jediné možné řešení, jak dosáhnout této křehké politické dohody.

Mladá fronta Dnes: Já mám otázku na pana vicepremiéra, pane vicepremiére včera jste nic neříkal k tomu kroku, který jste učinil dnes, můžete to nějak okomentovat, co rozhodlo?

Jiří Čunek, první místopředseda vlády: Tak asi já mám tu velkou výhodu, že jsem já rozhodoval sám o sobě, takže to je, to cítí jistě mí kolegové, velká výhoda, a já jsem se rozhodl sám. A ten důvod byl jeden, nebyl žádný vnější, protože jak pominul ten vnější tlak, tak jsem se mohl soustředit jenom na ty vnitřní problémy, které v KDU prožíváme, a já jsem zjistil, že mé setrvání na této pozici by ty problémy jenom zvětšovalo, a proto jsem se rozhodl kvůli KDU-ČSL tento krok udělat.

Mirek Topolánek, předseda vlády: Já bych k tomu chtěl dodat, protože chci předejít všem spekulacím. Jiří Čunek bude nadále součástí porady ekonomických ministrů, přestože nebude ministrem, jako předseda koaliční strany, samozřejmě bude tím pádem o to nutnější častější komunikace v rámci K3 a K9, potažmo K100, nebo kolik to vlastně je, já doufám, že více. A v tomto smyslu i ta dohoda o dokončení určité práce, která je těžce nahraditelná v této chvíli a nástup nového ministra k 23. lednu je nutný, nezbytný a racionální krok.
 
Šindelář, ČTK:
Já bych měl možná dvě takové okrajovější záležitosti. Za prvé, jestli vláda schválila Evu Anderovou jako českou zástupkyni v Mezinárodní bance hospodářské spolupráce a v Mezinárodní investiční bance, to je bod 22? A druhý, jestli vláda schválila bod č. 13?

Mirek Topolánek, předseda vlády: Tak bod č. 13 původního návrhu po dohodě pana ministra Bursíka a pana ministra Gandaloviče, protože nejsme pod výrazným tlakem, víme, že to budeme projednávat v komisi zhruba v březnu, dal jsem, protože se nyní zpracovávají standardní materiály, které se týkají čištění odpadních vod, speciálně ve městech, tak jsem ten termín prodloužil do konce února. Naprosto racionální postup, protože tehdy budeme schopni vyhodnotit i tzv. slovenské podmínky, pokud k nim vůbec dojde a v tomto smyslu to neznamená nic jiného, než že nerezignujeme v žádném případě na ten cíl a to je dosáhnout možnosti bez nějaké újmy, prodloužit ten termín i za rok 2010, což je vlastně cílem celé té diskuze. U toho bodu 22, to je samozřejmě bod, který se projednával bez rozpravy, nebyl nikdo, kdo by zpochybnil tento bod, takže nebyl diskutován přímo v rozpravě, takže prošel v rámci souhrnného hlasování, takže ano bylo to přesně, jak to říkáte, došlo k tomu jmenování.
 
Janeš, Právo:
Já jsem se chtěl zeptat k zahraničním misím, když vláda ten materiál přerušila tedy o týden, jestli předpokládáte další jednání s opozicí, s Jiřím Paroubkem?
 
Mirek Topolánek, předseda vlády:
Já zase mám pocit, že už jsem to řekl, ale rád to zopakuji. Já jsem řekl, že pokud opravdu existuje takové jakési kladení nových podmínek, dokonce změna toho původního rámce, protože ten nový materiál je napsán přesně podle zadání, které opoziční poslanci v Poslanecké sněmovně požadovali, je to napsáno přesně, jak to vyjednavači za sociální demokracii vlastně v té prosincové podobě předurčili, je to maximální průměrný počet vojáku v Afghánistánu, je to ukončení mise Enduring Freedom v roce 2009, jsou to další dvě podmínky. V tomto smyslu chceme vytvořit prostor pro účast lidí, kteří jsou odpovědni na té institucionální úrovni v Poslanecké sněmovně a v Senátu, to znamená předsedové výboru. My se dohodneme ještě na složení těch funkcionářů, kteří budou pozváni na jednání vlády, abychom to mohli projednat v tomto formátu, protože já si nemyslím, že to je stranická záležitost, že to je ideologická záležitost, já se domnívám, že tady jde o platné smlouvy, spojenecké závazky a zájem ČR jako celku a to nejen po dobu trvání této vlády, takže v tomto smyslu opravdu jsme vytvořili další prostor pro jednání, ať už jednání na úrovni předáci opozice – vláda, nebo na úrovni pozvání těch funkcionářů na zasedání vlády příští pondělí.

Ivana Svobodová, Týden: Pane premiére, pan předseda zelených Martin Bursík vyjádřil takový drobný nelad, co se týká složení toho orgánu NERV. Říkal, že ho mrzí, že tam není místo pro zástupce zelených. Já se chci zeptat, jestli už jste o tom jednali, jestli ta věc je uzavřená, prostě jestli byste k tomu mohl něco říci? Děkuji.
 
Mirek Topolánek, předseda vlády: Vzhledem k tomu, že to bylo včera a já mám pocit, že ten čas utíká teď trochu rychleji, tak si myslím, že dnes je situace odlišná od včerejška. V té radě nejsou ani modří, ani zelení, ani fialoví, ta rada je sestavena v tomto smyslu naprosto apoliticky, sestavil jsem si jí sám a nemám pocit, že bych si do toho chtěl nechat kýmkoliv mluvit, protože jsem se snažil postihnout, jak různé školy a různé názorové proudy, ať už makroekonomické, či mikroekonomické, tak různé světy, to znamená svět bankovní, finanční, svět akademický a svět bussinesový. Mě tam také chybí zástupci, kteří by reprezentovali ODS, také bych si tam představoval řadu svých kamarádů, ale v tomto smyslu mi připadá ta desítka jako naprosto vyvážená a reprezentující fakticky ty pohledy tak, jak jsem je řekl. To, že si můžeme vzít konzultanty, ať už na resorty a nebo k poradě ekonomických ministrů, že spolupracujeme s celou řadou dalších lidí, to je samozřejmě pravda, ten orgán nebude mít žádnou výkonnou, exekutivní pravomoc, pouze poradní a konzultační a v tomto smyslu mi připadá dostatečně erudovaný. S Martinem Bursíkem jsem o tom krátce mluvil, vytvořím takový prostor, aby jím doporučovaní odborníci dostali další prostor pro komunikaci s vládou nezávisle na tomto NERVu, na této Národní ekonomické radě.
 
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády: Děkuji za odpověď. Já děkuji členům vlády i vám za pozornost, na shledanou.

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter

Zvuková příloha

Zvukový záznam tiskové konference po jednání vlády

Související zprávy