Tiskové konference

8. 1. 2009 13:00

TK - Představení Národní ekonomické rady vlády 8. ledna 2009

Text přepisu dosud neprošel korekturou. Děkujeme za pochopení.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády: Dobrý den dámy a pánové, dovolte mi, abych vás přivítala na tiskové konferenci, na které bychom vám rádi představili složení Národní ekonomické rady vlády ČR. Dovolte mi zde přivítat předsedu vlády ČR pana Mirka Topolánka a ministra financí pana Miroslava Kalouska. A stejně tak vítám všech deset členů Národní ekonomické rady vlády. Dovolte mi, abych požádala předsedu vlády o úvodní slovo.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Dobrý den, v té turbulentní době zahájení českého předsednictví a řešení problémů, jak jsem je nazval Gas & Gaza, se nemůžeme vyhnout, a ani nechceme, řešení problémů domácích a jak už jsem signalizoval v loňském roce, my jsme zvládli jako země, protože to není jenom personální zásluha, ten první nápor globální finanční krize, postihlo nás to možná o něco méně, jak naše sousedy a o těch důvodech se můžeme bavit o příčinách, nicméně určitě se nevyhneme ekonomickému poklesu, který by přišel i bez této finanční krize, protože jsme samozřejmě na sestupné straně ekonomického cyklu. Určitě budeme muset řešit dopady pro občany i pro firmy, které bude znamenat ekonomické ochlazení, snížení poptávky ve světě a celá řada problémů, které jenom plynová krize na úvodu roku umocnila. Těch nástrojů, jak to řešit, je celá řada, ale vláda má určité exekutivní a potenciálně i legislativní možnosti, jakým způsobem eliminovat některé dopady a jakým způsobem se připravit na ty problémy, jakým způsobem případně řešit havarijní a krizové situace.

To, že loňský rok dopadl ekonomicky ještě pořád velmi slušně a v kontextu evropském dokonce výborně, je jedna věc, to, že ten letošní rok bude nepochybně horší, o tom snad nepochybuje nikdo a je na to podle mě připravena už i laická, nejenom odborná, veřejnost. Jakým způsobem reagovat, jaké nástroje ordinovat na základě různých situací, to je samozřejmě věc vlády, nicméně vláda se rozhodla vytvořit tento nezávislý orgán Národní ekonomickou radu vlády – NERV, mozkový trust bych dodal lidí, kteří pocházejí z různých světů našeho života, kteří mají různou míru zkušeností z různých oblastí, kteří dokonce disponují různými názory na celou řadu otázek a v zásadě se rekrutují ze tří skupin lidí, i když všichni prošli v životě celou řadou jiných profesí, tak v současné době jsou to lidé, kteří jsou spojeni s naším bussinesem, jsou spojeni s naším bankovním, finančním sektorem a jsou spojeni s akademickou sférou, to znamená buď v roli, že sami vyučují, což ale vyučuje řada z nich, a nebo sami vedou určité instituce nebo v nich pracují, které se zabývají spíše teoreticky oblastí ekonomiky.

Já bych chtěl představit postupně všechny členy tohoto týmu a v žádném případě nebudu odpovídat na dotazy, proč tam je ten či onen a proč tam není někdo jiný. Těch odborníků v ČR je nepochybně více. Tento tým je velmi vyvážený a je pro mě garancí, že vláda bude dostávat kritické a samozřejmě potřebné informace, že budou materiály vlády posuzovány v tom širokém spektru názorů a že vlastně ta spolupráce bude ve prospěch občanů a firem této země.

Začnu u této pětice, jako první Jiří Rusnok, je to ekonom, který má za sebou jak exekutivní práci v různých oblastech, dnes vykonává funkci prezidenta Asociace penzijních fondů, člověk, který patří do určité názorové skupiny a do toho týmu patří.

Jiří Schwarz, dlouholetý šéf liberálního institutu, dnes děkan Národohospodářské fakulty, patří do té skupiny, dnes spíše vnímaný jako teoretik, přestože má za sebou celou řadu praktických výsledků své práce.

Martin Jahn, bývalý vicepremiér pro ekonomiku minulé vlády, nebo minulých vlád. Člověk, který má za sebou exekutivní činnost, dnes významný pracovník automobilového průmyslu, zástupce Volswagen group v Ruské federaci. Člověk, který zastupuje v tomto grémiu, v této radě průmyslovou, podnikovou sféru jako místopředseda Svazu průmyslu a dopravy. Současně můj kolega z Rady vlády pro vědu a výzkum, kterou měl přede mnou tu čest vést, to znamená člověk, který je multidisciplinární a určitě zabezpečí ten praktický pohled, mikroekonomický pohled na kroky, které vláda případně bude dělat.

Pavel Kohout je dlouholetý pracovník celé řady společností, které se zabývaly nebo pohybují ve finančním světě. Patřil do konzultačních týmů Vlastimila Tlustého a dalších lidí. Představuje pohled liberálního ekonoma, který je nesmírně potřebný v tomto týmu.

A samozřejmě Tomáš Sedláček, který je dnes hlavním makroekonomem hospodářských strategií největší české banky, ČSOB. Člověk, který je vnímán jako mladý, velmi nadějný ekonom s širokou erudicí. Celá řada těch lidí, kteří stojí za mnou byli v poradních týmech Bohuslava Sobotky, to znamená není to žádný stranický orgán a Tomáš Sedláček pro mě představuje v tom týmu pohled člověka, který se pohybuje ve finančním světě, má mezinárodní zkušenosti, mezinárodní erudici přes svůj mladý věk, nebo přes svůj věk, myslím, že je nejmladším členem tohoto týmu.

Nyní mi dovolte, abych představil druhou pětici, která je po mé pravici, což nemá žádnou stranickou konotaci. První na řadě, já to vezmu z druhé strany, takže Michal Mejstřík, člověk, který rovněž pochází, nebo dnes působí v tom akademickém světě. Člověk, který působil na mezinárodní scéně, který má zkušenosti nejenom z české ekonomiky. Velmi potřebná role v tomto týmu.

Miroslav Zámečník, já si myslím, že nejenom zdravotnictví bude jeho odpovědností, dnes provádí nebo je ekonomickým konzultantem a má za sebou zkušenost v mezinárodních institucích.

Mám napsaného potom Jiřího Kunerta. Kromě toho, že je předsedou představenstva UniCredit v ČR, tak je předsedou bankovní asociace, protože jedna z těch priorit samozřejmě bude řešit problémy finančního sektoru a možná zabránit některým dalším škodám po té, co finanční sektor konkrétně u nás zvládl situaci velmi dobře.

Dalším, kterého mám v pořadí je Vladimír Dlouhý. Má exekutivní zkušenost, dnes pracuje jako konzultant pro velké světové konzultační firmy, nebo pro velkou světovou konzultační firmu přesněji. Je to člověk, který tím, že působil v devadesátých letech ve vládách ČR, má zkušenosti s řešením problémů, které nás provázely těmi devadesátými lety.

Velmi cenný člověk je samozřejmě Jiří Weigl, kterého jsem si vypůjčil z Pražského hradu ne proto, že bych chtěl zlepšit vztahy s panem prezidentem Václavem Klausem, ale protože patří mezi přední odborníky a má také zkušenost s řešením řady problémů v té době uplynulé, v posledních 15 – 20 letech.

Toto je desítka, kterou jsem vám chtěl představit. Deset mužů, mrzí mě, že mezi nimi není žádná žena, není to záměr, kteří by měli být konzultačním, poradenským a určitým možná kritickým tělesem, které bude směřovat českou vládu v těch rozbouřených vodách ekonomické krize nebo ekonomického ochlazení v ČR s přesahem do českého předsednictví a evropských problémů, protože my nejsme dnes odpovědni za řešení pouze našich problémů a potenciálních problémů, ale současně jako předsednická země máme na starosti na jarním summitu řešení plánu obnovy, implementace celé řady směrnic a to bude i další úkol tohoto tělesa, aby české vládě poradil, jakým způsobem vystupovat na té mezinárodní scéně na summitu G20 v Londýně, apod.

To je do úvodního slova úplně všechno, já bych chtěl, abyste vzali těchto deset lidí, tento tým velmi vážně a seriózně, protože chceme odvádět velmi vážnou a seriózní práci. Zatím děkuji za pozornost.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády: Děkuji předsedovi vlády ČR a nyní bych poprosila o doplnění ministra financí pana Miroslava Kalouska.

Miroslav Kalousek, ministr financí: Dámy a pánové já se především budu muset omluvit, neboť mám od půl dvanácté v Sovových mlýnech další povinnosti spojené s návštěvou Evropské komise a s evropským předsednictvím, ale dovolte mi tedy jenom krátkých několik vět. Je pro mě samozřejmě nesmírnou ctí, že budu moci spolupracovat s deseti významnými osobnostmi české ekonomické diskuze a budeme společně nalézat pro ten vhodný okamžik té či oné turbulence současné situace ty nejlepší nástroje, které zmírní ty dopady ekonomické krize na českou ekonomiku a na občany v ČR.

K tomu chci dodat, že pro mě v té diskuzi samotná výše deficitu není tou hlavní prioritou. Tou hlavní prioritou je otázka, zda prostředky jsou účelně vynakládané. Drtivá většina těch opatření, která budeme diskutovat a které budeme pro danou situaci předkládat vládě k rozhodnutí, budou samozřejmě mít své rozpočtové dopady a já se jim v rozumné míře nebráním za předpokladu, že za prvé budou jednoznačně účelové a dočasné, to dočasné zdůrazňuji. Veřejné prostředky jsou něco jako pasta na zuby, vytlačíte ven to velmi rychle, ale nacpat to zpátky je strašný problém, to znamená už při jejich uvolnění musí být jasně řečeno, že se jedná o dočasné účelové opatření a ten druhý důvod je a to druhé kritérium bude, že to budou skutečně opatření, která podpoří hospodářský růst a zaměstnanost a zapojí, tedy budou stimulovat, soukromé investice.

To jsou ta zásadní kritéria, která já budu sledovat při měření rozpočtových dopadů těchto opatření. Jsem přesvědčen, že společně dokážeme najít efektivně a tak abychom v té míře, co finanční politika státu umožňuje, zdůrazňuji, že není samospasitelná, to znamená v té míře, kterou finanční politika státu umožňuje, zvolili co nejšetrněji a nejvýhodněji pro občany ČR.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády: Děkuji ministrovi financí a tímto ho omlouvám. Děkujeme pane ministře. Dámy a pánové teď je prostor pro vás, vaše dotazy jak na pana premiéra, tak na všech deset členů rady. Takže Česká televize první, pan Takáč.

Daniel Takáč, Česká televize: Dobrý den, já bych chtěl využít přítomnosti všech deseti pánů a poprosit je, jestli by mohli co nejstručněji, možná jednou větou říci, ten hlavní záměr, proč do této práce šli a co od ní čekají a co chtějí přinést. Děkuji.

Jiří Rusnok: Takže dobrý den i ode mě, já myslím, že ta motivace je jednoduchá, pokud vás požádá premiér vaší vlasti, tak já nevidím důvod odmítnout. Pokud se domnívám, že jsem schopen alespoň částečně svými zkušenostmi a znalostmi přispět k tomu, že situace, kterou budeme zdolávat a která není jednoduchá, snad dopadne pro české občany a ČR lépe, než kdybychom se o něco nepokusili. Takže ta motivace je velmi jednoduchá, pokud teče do lodi, tak je třeba k pumpám. To je všechno, děkuji.

Jiří Schwarz: Také jsem nemohl odmítnou pozvánku premiéra, nacházíme se v době, kdy čelíme, nebo budeme čelit, hospodářské krizi. Ta hospodářská krize k nám přišla z vnějšku a myslím si, že tedy já, mí kolegové na pracovišti máme potenciál, jak nabídnout své služby právě této komisi ve prospěch ČR. Děkuji.

Martin Jahn: Dámy a pánové dobrý den. Já jsem přijal tuto nabídku proto, abych se pokusil transformovat požadavky Svazu průmyslu a dopravy a Sdružení automobilového průmyslu a poskytnout zpětnou vazbu těchto institucí vládě a jejím ministrům, aby se nám podařilo zmírnit dopady ekonomické krize na české hospodářství, aby to období, kdy dojde k určitému útlumu, bylo co nejkratší a aby nedošlo k velkému nárůstu nezaměstnanosti. Já doufám, že se to tomuto týmu podaří a jsem rád, že pan premiér vytvořil takovýto orgán a že je ochoten naslouchat hlasu, jak průmyslu, tak i akademické sféry a finančního světa.

Pavel Kohout: Já budu stručný. Chtěl bych alespoň částečně přispět k tomu, aby se zjednodušily, zlepšily a zkvalitněly podmínky pro podnikání v ČR. Děkuji.

Tomáš Sedláček: Dobrý den, současná hospodářská krize má jedinou výhodu a to totiž, že je všeobecná, že se dotýká všech, takže stejně tak, jako vidíme, že se svět spojuje v těchto nesnázích a v těchto složitých dobách, tak jsem rád, že i v ČR dochází ke spojení různých názorových a ekonomických škol za jeden stůl. Já se těším na ty diskuze, věřím, že budou produktivní a že vymyslíme, nebo budeme pomáhat vymýšlet taková řešení, na kterých se shodneme všichni a která budou mít za cíl pomoci naší republice v této svízelné době a je mou ctí, že se na tom budu moci podílet.

Vladimír Dlouhý: Dobrý den, každý, kdo je ekonomem a kdo třeba učí, nebo zabývá se výzkumem, nebo pracuje v bussinesu, cítí obrovské vzrušení, ale i trochu povinnost přispět k tomu, má-li napomoci opravdu řešit závažné problémy, které se týkají celé země, kde žije nebo v našem případě celé Evropy nebo i celé globální ekonomiky. A to je hlavní důvod, proč jsem přijal nabídku, abych se stal členem této komise. Chci prosadit věci, které se mají dělat, ale rád bych také zabránil některým věcem, o kterých se mluví a myslím si, že se dělat nemají. Děkuji.

Jiří Kunert: Dobrý den, bohužel tedy já zastupuji sektor, kde to všechno vzniklo. Naštěstí tedy mimo naší republiku, ale rozšířilo se to do celého světa a myslím si, že pokud i ČR je zasažena nějakým problémem, tak je i povinností našeho sektoru, abychom u toho byli a snažili se pomoci věci řešit. Čili to je můj přístup a já doufám, že v této skupině lidí se nám podaří nalézt určité léky pro to, jak bojovat proti krizi, jakékoliv krizi v ČR, ale zároveň zabránit, jak říkal Vláďa Dlouhý i tomu, aby pronikaly do ČR některé věci, které považujeme za nedobré.

Jiří Weigl: Dobré poledne dámy a pánové, já jsem s povděkem přijal nabídku pana premiéra nikoliv pouze proto, že si částečně odskočím ze svého současného působiště do dob, které jsem před více než deseti lety trávil v této budově, ale i proto, že si myslím, že každá vládní administrativa potřebuje nějakým způsobem nacházet inspiraci a oponenturu i v kruzích, které přímo s touto administrativou nejsou spojeny a já jsem za tuto příležitost panu premiérovi vděčný. Děkuji.

Miroslav Zámečník: Dobrý den dámy a pánové, já jsem zatím působil ve třech podobných komisích, tato je čtvrtá. Ty první dvě byly odborná komise Bohumila Sobotky na finanční stabilizaci zdravotnictví a druhá byla Martina Jáhnová komise pro rekodifikaci insolvenčního práva a tím jsem vám řekl, čím se budu zabývat i v této komisi. Já jsem potěšen, že na mě nebylo zapomenuto.

Michal Mejstřík: Ode mě na závěr, dobrý den, já bych chtěl říci, že pro člověka z akademického prostředí s nějakým praktickým backroundem je to úkol zajímavější o to, že v podstatě to, čeho jsme se tady v Čechách zbavili, to jest státem vlastněných bank a s tím spojených velmi negativních souvislostí, tak toho v současné chvíli jsme svědky právě v celé Evropě i v celém světě a vlády najednou začínají cítit takové nutkání, té své nové moci nějakým rozumným způsobem využívat a já v této chvíli z hlediska světové ekonomiky bych se rád poučil z těch negativních zkušeností, které jsme tady měli a těm našim vlastně domácím bankéřům pomohl v tom, abychom vytvořili určitou rozumnou hráz i z hlediska v rámci předsednictví, aspoň teoreticky těmto tendencím čelit. Děkuji.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády: Já děkuji všem za odpovědi, má někdo nějaký dotaz ještě?

Petr Vašek, Hospodářské noviny: Já bych měl tři otázky na pana premiéra. První taková trochu formální, jak dlouho bude ta rada fungovat a kdy se poprvé sejde? Druhá otázka, jestli se bude podílet na tom vládním plánu, který by měl být do konce ledna vlastně předložen do Sněmovny, plán na řešení krize? A třetí otázka, zda trvá vaše nabídka ČSSD na to, aby vlastně vyslala svého člověka do této rady, nebo zda je to definitivní počet?

Mirek Topolánek, předseda vlády: Já bych řekl, že tito lidé to dělají zdarma, přestože se snažíme zabezpečit potřebný administrativní výkon v případě, že o to požádají, jak na ministerstvu financí, tak na ostatních resortech, aby se dostali případně k podkladům, aby byly zpracovány některé podkladové a analytické materiály na úřadu vlády organizačně. Neřekli jsme si a to musím říci, že možná jsem na to v úvodu zapomněl, jak dlouho tato komise bude fungovat. Já si myslím, že když si budeme myslet, že už její smysl pominul, tak ji sami ukončíme, nebo možná bude trvat tak dlouho, jak bude trvat tato vláda a to já netuším. Každopádně bavili jsme se dnes při tom krátkém setkání o mechanismech fungování, tajemníkem této rady bude Martin Kocourek, který pro mě zabezpečuje i činnost porady ekonomických ministrů.

První setkání proběhne právě s ministry odpovědnými za ekonomické resorty. Porada ekonomických ministrů má zpracovány základní návrhy za své resorty, které samozřejmě jsou nějakým vějířem nástrojů, ať už krátkodobých nebo střednědobých. Členové rady dostanou ty materiály k dispozici a budeme se snažit syntézou, synteticky navrhnout takové kroky, které by vláda mohla realizovat v tom první období a provázat hloubku těch kroků, dlouhodobost těch kroků s finančním krytím, které by v případě potřeby bylo uvolňováno.

Já si myslím, že budeme se sházet ad hoc, já doufám, že se nebudeme muset v této sestavě scházet častěji, jak dejme tomu jednou za čtrnáct dní, za tři týdny, s tím, že každý dnes má určitý úkol, který jsme si zadali, říct nebo napsat svůj krátký pohled na tu situaci, přestože my se stýkáme dost často a známe se a ty své názory jsme schopni identifikovat, budeme chtít verifikovat ty vládní návrhy tak, abychom byli schopni tu informaci Poslanecké sněmovně předat tak, jak jsem řekl na první schůzi, takže to bude zřejmě ta první únorová schůze, společně s návrhem změny rozpočtu vyplývajícím ze změny makroekonomické predikce.

Takže to je první. Druhá otázka se týkala, na tu jsem vlastně odpověděl, ano samozřejmě budou mít možnost hovořit do toho krizového plánu a ta třetí otázka, tu už jsem tedy definitivně zapomněl.

Já jsem tu nabídku učinil veřejně několikrát, několikrát jsem zaznamenal v médiích odmítavou odpověď. Ta desítka, ten kříž, ta hráz proti krizi je spíše symbolická, ten počet uzavřen není, tak jako není uzavřeno to, že když někdo z různých pracovních důvodů bude muset radu opustit, tak není to žádné dogma. Nicméně ten postoj je pro mne nepochopitelný, protože ODS ani vláda, tato vláda a dokonce bych řekl, že ani úplně ta vláda minulá za současné problémy nemohou, ten problém je exogenní, je vnesen z venčí, je to problém celospolečenský, jako takový má být řešen, v tom případě ten postoj nepokládám za správný a rozumný.

Já jsem se snažil už při koncipování a složení té rady vycházet, jak už řekl Tomáš Sedláček, z různých ekonomických škol, z různých ekonomických názorů a různých světů tak, aby ta pluralita názorová byla přirozeně zabezpečena. Pokud ČSSD bude mít pocit, že chce doplnit tuto radu, nechť ji doplní, já prostě se tomu nebráním, ale ty odpovědi zatím, alespoň mediálně, jsou velmi negativní a musím říci, že tomu z pohledu ekonomického experta ČSSD bývalého ministra Sobotky vůbec nerozumím.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády: Děkuji, ještě jednou Česká televize.

Daniel Takáč, Česká televize: Ještě jednou pane premiére, já bych vás chtěl využít při této příležitosti a poprosit o jedno zahraničně-politické a i o některá vnitropolitická témata. Děkuji. To první se týká vašeho rozhovoru s budoucím prezidentem Obamou, měl jste ho informovat o prioritách českého předsednictví, tedy o čem jste s ním mluvil, alespoň podle informací, které máme k dispozici?

A ta vnitropolitická témata, v médiích už se objevila informace, že dalším adeptem na odchod z vlády je pan Julínek, říkal to pan Bursík do médií, tak když už je to takto veřejné, tak jestli to můžete potvrdit i vy?

A další věc, s panem Kalouskem, mrzí mě, že už tady tedy není, jste měli připravovat či se dohadovat na jakémsi budoucím spojení části KDU-ČSL s ODS, tak jestli se k tomu můžete vyjádřit? Děkuji moc.

Mirek Topolánek, předseda vlády: Tak to první téma se týkalo, já jsem hovořil s president elect, to znamená s panem senátorem Obamou, který se stane prezidentem fakticky až 20. 1., včera v pozdních hodinách. Byl to dlouhodobě připravovaný rozhovor a jediné, co z toho rozhovoru jsem ochoten říci po oboustranné dohodě, je, že jsme si vzájemně pogratulovali. Já jemu k vyhraným volbám a k jeho pozici, on mně k vedení Evropské rady. To je vše, co vám k tomu řeknu. To, co bych mohl ještě říci, je, že jsem zopakoval naše pozvání, aby po londýnském summitu G20, kde se budou řešit ekonomické otázky a problémy ekonomické krize, po summitu NATO, který proběhne ve Štrasburku, kde se bude zabývat to společenství bezpečnostní situací, by mohl právě v Praze proběhnout neformální summit evropské 27, kde by se řešily problémy energetiky a klimatu. To je věc, která je veřejně dostupná, takže ji nemusím tajit. To je vše.

Ta druhá otázka se týkala odchodů z vlády. Já musím říci, že ode mě jste se za celou dobu nedozvěděli jediné jméno a ani se ho nedozvíte a pokud někdo takové spekulace vytváří, tak tím trochu mění můj názor na něj, protože já si nemyslím, že takové spekulace mají místo, o tom ať si spekulují novináři, média, ale já v žádném případě takové spekulace nebudu spoluvytvářet a ani na ně nebudu nijak reagovat.

Musím říci, že o spojení KDU-ČSL a ODS, tak to už je úplná fikce. Já se nenechám zatáhnout do vnitrostranického sporu v rámci KDU-ČSL, já jsem k tomu řekl dostatek informací. Můj návrh, který jsem učinil Jiřímu Čunkovi, byl veden nikoliv už jakoby pachuť z jeho vlastních problémů a poškození vlády, které v souvislosti s jeho problémy následovalo, je dáno z jeho vedení resortu a musím říci, že já opravdu spokojen s jeho fungováním být nemohu a poslední informace, o zájmu Evropské komise začít šetřit způsobilost našeho monitorovacího systému, mě vede k tomu, že mé rozhodnutí a můj návrh byl absolutně správný. To, že to vytváří vnitrostranické problémy v KDU-ČSL, tak s tím jsem musel počítat, počítal jsem s tím, ale mě jde o to, aby ta vláda měla novou dynamiku, aby byla schopna zvládat problémy resortů českého předsednictví i to, co se na nás všechno valí a v tomto smyslu já odmítám jakékoliv spekulace typu, že se někdo s někým chce spojovat proti někomu, protože to mě vůbec nezajímá. Já jsem odpovědný za složení té vlády a v tomto smyslu budu takto i konat.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády: Děkuji předsedovi vlády, to byly poslední odpovědi, které se netýkaly rady, takže prosím Z1, pouze k radě.

Z1: Pane premiére ještě jedna otázka, můžete nějak konkretizovat o jaké konkrétní problémy nebo jakými konkrétními otázkami se má rada v co nejbližší době zabývat? Máte nějakou kostru třeba připravenou?

Mirek Topolánek, předseda vlády: Já musím říci, že to vyplývá z jejího složení a z problémů, které nás čekají. Myslím, že v těch osobních vystoupeních všichni protagonisté a členové rady naznačili, kde vidí svoji specializaci. My se budeme samozřejmě zabývat krátkodobými, střednědobými, možná i dlouhodobými nástroji, jak čelit ekonomické krizi, případným ekonomickým problémům, jak na té makro úrovni, tak na úrovni mikroekonomické. To je úkol číslo jedna, který je poměrně široký a můžete si teď tam sama dosadit podle složení, čím vším se budeme zabývat, protože to bude mít vliv na naši ekonomickou situaci a případné změny parametrů a nebo některé nástroje, které máme k dispozici jako vláda, mohou ty jednotlivé sektory a oblasti ovlivňovat. A samozřejmě jejich fungování a dopady na občany a firmy.

To druhé téma jsme také naznačili a to je ten přesah do evropské problematiky, kde nás čeká za prvé implementace plánu ekonomické obnovy, který je velmi obecný, budeme se určitě bavit i o přípravě pozice EU, kde ČR bude mít tu roli předsedající země a tím pádem zastupující země EU na G20 v Londýně, která proběhne 1. a 2. dubna právě pod předsednictvím Velké Británie.

To jsou hlavní témata v tom rozsahu, který je obrovský, ale složení té rady vám musí dát odpověď na to, že tato rada je schopna obsáhnout celé penzum těchto problémů. Nicméně soustředit se konkrétně budeme v té první fázi na to, abychom identifikovali ty krátkodobé spíše exekutivní kroky, které mohou připravit českou ekonomiku na případné problémy v druhém pololetí, protože já neočekávám, že by se v prvním kvartálu něco proti poslednímu kvartálu loňského roku dramaticky změnilo.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády: Děkuji, prosím další dotaz.

Haló noviny, Rokytka: Já bych se chtěl zeptat, to složení odborníků spíše ukazuje na takovou tu pravější část spektra, no asi ano, chybí tam odboroví odborníci, ekonomové. Vy jste řekl správně pane premiére, že je to celospolečenská záležitost, kterou musíme řešit, takže by tam mohli být zastoupeni i jiní. A případně když odmítli vaše nabídky sociální demokraté, budete nabízet třeba i odborníkům ještě více vlevo účast v této radě, tím myslím komunistické odborníky? Děkuji.

Mirek Topolánek, předseda vlády: Já teda nevím, jestli nalevo od sociálních demokratů ještě v této zemi něco je, ale budiž. Když bych chtěl teď být velmi osobní, tak Jiří Rusnok začal jako odborářský odborník, jako ekonomický specialista pro ekonomiku právě tohoto orgánu. To si myslím, že jedna věc je, kdo má připravit a oponovat vládní návrhy, druhá věc, s kým to bude komunikovat. My jsme jasně deklarovali, že tripartita je přesně ten orgán, na který chceme postupně ty návrhy přinášet, ať už ty, které jsou legislativního nebo exekutivního charakteru a právě tripartita je tím orgánem, kde musí dojít potom k té diskuzi, která zabezpečí určitou akceptovatelnost těch návrhů pro širokou veřejnost, nebo pro ty orgány, které reprezentují tu širokou veřejnost, ať už podnikatelskou, nebo tu zaměstnaneckou. Já nemám pocit, že by mi tu chyběla dojička, matka tří dětí, takto ten orgán sestavován nebyl. Ten orgán byl sestavován na základě odborné erudice lidí, kteří se pohybují v sektoru a mají určitý přesah nejenom národní, ale mezinárodní, aby mohli prostě identifikovat problémy a navrhovat řešení těch problémů, to znamená nebyl zájem rozšiřovat dále stranický nebo já nevím jaký charakter této rady, protože ten charakter není stranický.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády: Děkuji předsedovi vlády, poslední dotaz, je-li nějaký? Není, tak dovolte, abych na závěr ještě jednou představila členy rady. V čele stojí pan premiér Mirek Topolánek, pan Jiří Rusnok, Jiří Schwarz, pan Martin Jahn, Pavel Kohout a pan Tomáš Sedláček a tady mám Vladimíra Dlouhého, pana Jiřího Kunerta, pana Jiřího Weigla, pana Miroslava Zámečníka a desítku uzavírá pan Michal Mejstřík. Děkuji pánové, vám za pozornost, mějte se hezky, na shledanou.

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter

Zvuková příloha

Zvukový záznam tiskové konference

Související zprávy