Tiskové konference

30. 1. 2009 8:12

TK po návštěvě rakouského kancléře Wernera Faymanna

Text přepisu dosud neprošel kontrolou. Děkujeme za pochopení.

Jiří František Potužník, tiskový mluvčí předsedy vlády pro předsednictví ČR v Radě EU: Dobrý den, dámy a pánové, vítám vás na tiskové konferenci českého premiéra a předsedy Evropské rady pana Mirka Topoláínka a pana Wernera Faymanna, spolkového kancléře Rakouské republiky. Poprosím v úvody oba gentlemany o krátké úvodní slovo. Potom bude prostor pro vaše otázky. Pane premiére.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Dobrý den, vážený pane kancléři. Samozřejmě, že i během nabytého programu českého předsednictví si musíme najít čas na bilaterální jednání a sluší se pozvat představitele nové rakouské vlády, rakouského kancléře, sluší se probrat bilaterální věci, případné problémy. Musím říci, že pro mne bylo velkou ctí uvítat Wernera Faymanna v Praze na pracovním jednání. My se potkáváme na těch evropských fórech, na Evropské radě, nedávno jsme spolu byli v Bratislavě při oslavách zavedení Eura. Probírali jsme kromě těch bilaterálních témat i ta témata evropská. Myslím, že jsem se nemohli vyhnout diskusi o finančních problémech o ekonomických problémech celé EU a jednotlivých zemí. Zájmen ě jsme si vyměnili názory, jakým způsobem vády přistupují k řešení, jaké nástroje nalézají a musím říci, možná spíše k překvapení novinářů než mému, ty nástroje jsou velmi podobné a ty přístupy jsou téměř totožné, protože ekonomické zákony platí jak v Rakousku tak v ČR a v tomto smyslu se nemíníme ani vzájemně překvapovat a dohodli jsme se na celé řadě konzultací. Nemohli jsme se ani vyhnout diskusi o energetické bezpečnosti, protože Rakousko i ČR byly bezprostředně ochráněny před dopady plynové krize, nicméně naši sousedé nikoliv a ČR i Rakousko by mělo v řádu týdnů či měsíců byly vystaveny podobné plynové krizi, ohrožení ekonomiky, ohrožení kvality života a sociálního postavení lidí jako například na Slovenku, Bulharsku a zemích Balkánu. Bavili jsme se o Nabucco. Nemohli jsme s vyhnout tomuto tématu jako určitém alternativnímu zdroji, který by zvyšoval a bude zvyšovat bezpečnost dodávek plynu z jiných zdrojů než z jednoho zdroje. Bavili jsme se o problémech, které nás svým způsobem mohou i rozdělovat, nicméně, ty nadstandardní vztahy, které panují mezi oběma zeměmi jsou potvrzeny i tou naší vzájemnou relací, nemyslím jenom osobní, ale i pracovní, politickou, záležitosti ratifikované informační dohody a řekl bych zvládnuté diskuse, neříkám souhlasu Rakouska, s jadernou energetikou a s Temelínem. Podařilo se v posledních letech výrazně zvýšit diskusi, informovanost a to, že spolu nesouhlasíme by nemělo ty vzájemné vztahy nijak poškozovat. Dotkli jsme se volného pohybu pracovních sil. Já jsme musel vyjádřit určitou míru nesouhlasu s prodloužením moratoria na volný pohyb, nicméně nám to nezpůsobuje vážné problémy, protože nenaplňujeme ani ty pendlerské smlouvy, které dnes existují. Je to spíše psychologická věcná záležitost a v tomto smyslu si to říkáme velmi otevřeně. Bavili jsme se o rozšiřování EU. Tady máme s Rakouskem totožné zájmy, totožné principy. Budeme chtít akcelerovat situace na západním Balkáně, budeme se obracet v rámci východního partnerství na další země. Myslím si, že ta politika v tomto smyslu je velmi podobná. Nechci protahovat, nechám prostor svému kolegovi. Jsem velmi rád, že jsem se mohli potkat takto rychle po nástupu nového kancléře v Rakousku a za tu návštěvu děkuji.

Werner Faymann, spolkový kancléř Rakouské republiky: (projev spolkového kancléře na záznamu bez překladu)

Jiří František Potužník, tiskový mluvčí předsedy vlády pro předsednictví ČR v Radě EU: Děkuji za úvodní slova a nyní je prostor pro vaše otázky, jsou-li nějaké. Prosím.

Česká televize: Dobrý den, otázka na oba pány předsedy vlád. Už jste se toho dotli ve svých exposé, nicméně, padla během vašich rozhovorů přímo jakási žádost z Rakouska na zvětšení zajištění českých popřípadě dalších východoevropských bank? Pokud ano, jaká byla česká odpověď?

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já myslím, že není žádným překvapením to, že my jsme tu první vlnu finančních problémů bankovního sektoru ustáli. Nechci tu znovu opakovat důvody proč. To neznamená, že by ty banky, navíc nejsou českými bankami, ale jsou to dcery bank zahraničních, i rakouských, nějakou sanaci potřebovali. Stalo se to v Holandku, nepochybně zprávy, které pronikly o možnosti čerpat určitou finanční pomoc některých rakouských ústavů nedošlo, protože nabylo potřeba. My vidíme tu roli někde trochu jinde a to už jsme ukázali. Myslím se, že ten bankovní sektor je třeba povzbudit k tomu, aby ty peníze a tu likviditu, kterou případně dostává od národních vlád, pouštěl do reálné ekonomiky, aby se rozhýbal trh jak s investičními tak provozními úvěry, což je zřejmě největší problém, ta nedůvěra mezi bankami, nedůvěra bank k projektům,nedůvěra bank k reálným podnikům přetrvává a to je úkol spíše pro centrální banky případně stimuly, které je možné použít a těch moc není. Naší roli české vlády, České republiky, vidíme pořád ještě v tom, že se budeme podílet společně s dalšími na řešení, solidárním řešení problémů jiných zemí. Tak jsem, doufám, že to sněmovna schválí, uvolnili, půjčili fakticky, chceme vypsat obligace na 200 milionů Euro pro Lotyšsko. Mohou se dostat další země do problémů. To řešení má být evropské, společné a v tomto smyslu my sanovat dceřiné společnosti zahraničních bank nebudeme. Nemyslím si, že je to potřeba, není problém likvidity, ale důvěry. U těch zemí, kde ty matky se dostávají do problémů, dochází k tomu, co umožnilo i řešení evropské rady a to je sanace případně nacionalizace, rekapitalizace bank a k tomu dochází, kde je to třeba.

Werner Faymann, spolkový kancléř Rakouské republiky: (projev spolkového kancléře na záznamu bez překladu)

Jiří František Potužník, tiskový mluvčí předsedy vlády pro předsednictví ČR v Radě EU: Děkuji, další otázky, prosím.

ČTK: Dobrý den, já bych měl dotaz na pana kancléře. Premiér Topolánek tady zmínil i překážky v přístupu na rakouský pracovní trh o kterých jste se bavili. Zajímalo by mne, jestli Rakousko neuvažuje o určitém změkčení těchto překážek, ke kterým přistoupila například německo od ledna nebo hodlá využít celé to přechodné období až do dubna 2011?

Werner Faymann, spolkový kancléř Rakouské republiky: (projev spolkového kancléře na záznamu bez překladu)

Jiří František Potužník, tiskový mluvčí předsedy vlády pro předsednictví ČR v Radě EU: Další otázka, prosím.

Österreichische Rundfunk: (v němčině položená část dotaz na záznamu bez překladu). Pak ještě otázka na premiéra Topolánka. Jak to vidí česká vlády, když tu cizí banky natolik investovali, nemáte pocit, že by ŠČR mohly vysát ty peníze odvést ven?

Werner Faymann, spolkový kancléř Rakouské republiky: (projev spolkového kancléře na záznamu bez překladu)

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já možná začnu trochu obecněji. Problém větší ochoty bank půjčovat peníze podnikatelskému sektoru je za prvé krizí důvěry a je to také na diskusi mezi centrální bankou jako centrálním regulátorem a bankami na daném území. Naše centrální banka hledá a nachází nástroje, jakým způsobem povzbudit ty banky, ať už jsou odkudkoliv a ty dcery mají matky v kterékoliv zemi, aby měli důvěru v podnikatelský sektor a abychom našli nástroje, jak povzbudit jejich ochotu půjčovat peníze. Já nevidím důvod, proč by zlaté vejce skupiny Erste, česká pobočka Erste bank v ČR, která vykazuje dlouhodobě dobré výsledky si kazila svou pověst na českém bankovním trhu tím, že by odsávala likviditu. Nedělala to ani v době toho prvního náporu proto, že centrální banka zavedla sledování pohybu likvidity z 30 dnů na každodenní sledování, takže jsme měli detailní informace o pohybu likvidity a v tomto smyslu já opravdu si myslím, že ty banky, pokud chtějí působit na tom trhu nadále a dlouhodobě, tak se nebudou chovat tak, jak vy jste uvedla. Nás to vede i k tomu, že naše zkušenosti například z té finanční krize, z prvního náporu, a to je velmi silný domácí regulátor, nás vede k tomu, že nepřistupujeme na ty návrhy, které by znamenali přeshraniční regulaci, ten známý HoushtHome systém, protože by oslabil pozici našeho regulátora a budeme spíše prosazovat, aby ty země, které mají více regulátorů v Evropě. Jsou země, které mají až 87 různých autorit a institucí, které regulují finanční a bankovní instituce, aby si nejdříve centralizovali ten problém na národní úrovni, než se budeme bavit o nějaké přeshraniční regulaci, která by mohla dát mateřským bankám větší právo nakládat s likviditou těch svěřených společností v zemích, jako je například i Česká republika. My z toho obavu v této chvíli nemáme, nestalo se to a to riziko i z důvodů toho, že ekonomika nekončí a ta krize jednou skončí a to chování těch bank bude, řekl bych, podmiňovat a determinovat jejich další působení na tom trhu, tak nemám obavu, že by se jak Reiffeisen nebo Erste Bank chovala na českém trhu, kde profinancovala tak obrovské investice, že by se chovala nějak špatně. To je můj pohled, který vychází ze zkušenosti v bankovním sektoru a to nejenom tady, ale ta banka tady chce působit i po té krizi.

Jiří František Potužník, tiskový mluvčí předsedy vlády pro předsednictví ČR v Radě EU: Pane premiér, pane kancléři, děkuji vám za odpovědi. Dámy a pánové, vám děkuji za pozornost a těšíme se příště nashledanou.

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter

Zvuková příloha

TK po návštěvě rakouského kancléře Wernera Faymanna