Tiskové zprávy

22. 11. 2007 12:28

Česká hlava 2007 - seznam vítězných laureátů



Vítězní laureáti 6. ročníku soutěže Česká hlava 2007

Národní cena vlády Česká hlava
Prof. RNDr. Antonín Holý, DrSc.

Ústav organické chemie a biochemie AV ČR
Ocenění za návrh a syntézu acyklických nukleosidů

Vynikající český organický chemik světové pověsti se věnoval celý svůj život přípravě modifikovaných složek nukleových kyselin. Objevil skupinu látek s obecným názvem „acyklické fosfonáty nukleotidů“, které se staly základem nové generace léků působících proti virům. Dokázal látky nejen připravovat, ale i získat partnery pro jejich biologické testování a posléze komerční partnery pro přípravu léků z těchto látek. Tak se jeho látky staly základem dnes nejdůležitějších léků v boji proti AIDS (Viread, Truvada, Atripla) a žloutence typ B (Hespera). Léky obsahující molekuly prof. Holého proti AIDS zlepšují život nemocným na celém světě, jsou celosvětově nejprodávanější a na farmaceutické světovém trhu léků proti AIDS se v současnosti podílejí 52%. Výrazný podíl na světovém trhu má i lék proti žloutence. Výzkumy prof. Holého se neomezují jen na látky proti virům, ale jsou velkým příslibem i v boji proti rakovině. V nedávné době bylo oznámeno zahájení klinických testů látky s označením GS9219 s vynikajícími vlastnostmi proti rakovině lymfatických uzlin a chronické leukémii. Prof. Holý je stále aktivním vědcem, který má co nabídnout a také nabízí. Ve studiích je velké množství látek z laboratoře prof. Holého a je velká naděje na nové preparáty v boji proti virům a rakovině. Není mnoho vědců na světě, kteří si můžou pochlubit, že pomohli zachránit či zlepšit život milionům lidí. Všichni partneři podílející se na vývoji léků z látek prof. Holého se dohodli, že se vzdají nároků na jakýkoliv zisk ve prospěch pacientů z chudých zemí světa. Prof. Holý za svůj plodný vědecký život publikoval přes 560 vědeckých článků a 60 patentů. Řadí se tak do „Nobelovské“ kategorie a jeho nominace na toto ocenění již byla několikrát zvažována.

Invence, cena Škody Auto a.s.
Ing. Miroslav Bleha, CSc.
Ústav makromolekulární chemie AV ČR, v.v.i. ,
Ing. Luboš Novák, CSc.
MEGA a.s.
Ocenění za výzkum a vývoj ionexových membrán pro membránové procesy v ekologických i výrobních aplikacích

Oba laureáti se dlouhodobě věnují výzkumu a vývoji polymerních membrán pro nejrůznější praktická využití např. při přípravě pitné vody, čištění odpadních vod, na speciální aplikace ve farmaceutickém průmyslu i pro další užití. Polymerní membrány lze zjednodušeně popsat jako nový druh síta, které dokáže cíleně oddělovat jednotlivé složky roztoků. Jejich využití se začalo ve světě rozvíjet v 70. letech minulého století a Miroslav Bleha a Luboš Novák patří k těm, kteří se to dokázali naučit jako jedni z nejlepších. Unikátní na spolupráci těchto laureátů je, že došlo ke spojení vynikajícího vědce s výzkumníkem, který má navíc vynikající manažerské schopnosti - Miroslav Bleha je vědeckým pracovníkem ústavu AV ČR, Luboš Novák přetvořil svou vědeckou dráhu v postavení vrcholného manažera výrobního podniku MEGA a.s., kde se výsledky výzkumu a vývoje realizují v komlexních technologiích realizovaných „na klíč“ v průmyslové praxi. Výsledkem spolupráce je řada patentů, ale hlavně konkrétních výrobků, které se uplatňují například při čištění nadbilančních odpadních vod z odkaliště uranového průmyslu, kde se jedná o unikátní technologii uzavřeného cyklu vodního hospodářství s maximálně pozitivním dopadem na životní prostředí. Vyvinuté membrány se uplatňují ve výrobních halách řady světových automobilek. Málokdo z našich turistů ví, že na Kanárských ostrovech čistí odpadní vodu zařízení, které vzniklo spoluprací laureátů České hlavy. Výsledky výzkumu obou laureátů musejí uspět v tvrdé konkurenci jiných výrobců polymerních membrán. Dlouhodobé výsledky potvrzují, že produkt vzniklý v českém výzkumu a v českém podniku vyrobený, bez potíží konkuruje výrobkům z technologicky nejvyspělejších zemí USA a Japonska.

Patria, cena Unipetrolu a.s.
Prof. MUDr. Jiří Městecký, DrSc.
Univerzity of Alabama at Birmingham
Ocenění za významné objevy v oblasti mukózní imunity


Jak se lidské tělo brání nemocím, proč někdy obranné látky selžou a jak je probudit k činnosti, to jsou základní otázky imulogie. Prof. MUDr. Jiří Městecký, DrSc. patří k absolutní světové špičce v oboru mukózní, tedy slizniční imunity. Tento obor zkoumá fungování protilátek na lidských sliznicích v ústech, plicích, zažívacím traktu atd. Profesor Jiří Městecký je spoluobjevitelem struktury a funkce specializovaných lidských protilátek, které se účastní ochrany sliznic (střevo, průdušky) před infekcí. Jeho tým získal prioritní poznatky o existenci společného slizničního imunitního systému u lidí a popsal slizniční toleranci, která by mohla být využita při léčbě některých závažných autoimunitních onemocnění, jako je roztroušená skleróza a revmatoidní artritida. Kromě toho přispěl k vysvětlení mechanizmu vývoje závažného typu zánětu ledvin (IgA nefropatie). V současné době se prof. Městecký soustřeďuje na výzkum vakciny, které by bylo možné užít při očkování proti AIDS. Díky výzkumu prof. Holého, který byl na počátku vývoje léku, který nemocným AIDS významně prodlužuje a zkvalitňuje život a výzkumu prof. Městeckého, který vyvíjí vakcínu proti AIDS se tak Češi stali zřejmě největšími bojovníky na vědeckém poli proti této nemoci. Prof. Městecký opustil ČR v roce 1967, ale nikdy se svou rodnou zemí neztratil kontakt, s českými vědci spolupracoval v rámci česko-amerických grantů a neváhal nikdy svého výjimečného světového postavení použít pro pomoc rozvoje české vědy. V současné době prof. Městecký žije a pracuje v Birminghemu v USA. Množství jeho prací i citací v nejvýznamnějších vědeckých publikacích je plně srovnatelné s pracemi držitelů Nobelových cen.

Industrie
Výzkumný ústav geodetický, topografický a kartografický, v.v.i.,Zdiby
Ocenění za nové webové technologie pro zpracování geometrického plánu


Zpracování geometrického plánu, to po dlouhou dobu bylo především pracné zakreslování rohů budov, os kolejí a cest, stožárů a pozemků. V době moderních informačních technologií, internetu, GPS atd bylo jen otázkou času, kdy tyto metody proniknou i do geoditických a kartografických prací. Od dob katastru Marie Terezie patřila naše země mezi špičky v tomto oboru a není náhodou, že v uplatnění nových technologií v tomto oboru geodézie, kartografie a katastru patříme opět mezi nejlepší. Ve Výzkumném ústavu geodetickém, topografickém a kartografickém vyvinuli novou metodu, jak využit internetu pro kreslení a zpracování geometrického plánu. Novou budovu, cestu atd bude možné zakreslit do geometrického plánu a následně přímo až do katastrální mapy z jakéhokoliv místa, kde je dostupný internet. Rychlejší a dostupnější možnost zpracování geometrických plánů pomůže nejen odborné veřejnosti, ale lze ji využít pro výuku například i ve školách apod.

Doctorandus, cena Siemens za inovativní přístup
Aleš Benda Mgr.,Ph.D. (1979)
Ústav fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského AV ČR
Ocenění za vývoj, implementace a aplikace nových fluorescenčních mikroskopických technik


Doktor Aleš Benda, vědecký pracovník skupiny biospektroskopie Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského Akademie věd, se věnuje vývoji a aplikaci moderních metod ve fluorescenční mikroskopii, tedy oboru, který má ve vědeckém poznání velmi významnou úlohu. Každá živá buňka se skládá z tisíců různých typů molekul. Snem nejen biologů bylo po mnoho generací moci si vybrat z tohoto velkého počtu různých typů molekul jeden či dva druhy a zjistit, kde přesně se tyto molekuly v buňce nacházejí, jaký je jejich počet, jak rychle se pohybují, jestli podléhají vnitřním přeměnám či zda integrují mezi sebou navzájem, a to vše pozorovat v živé buňce, v reálném čase a s citlivostí umožňující detekovat jedinou molekulu. Díky moderní fluorescenční mikroskopii v kombinaci s promyšlenými značícími postupy se tento sen stává v posledním desetiletí realitou. Mezi dosavadní největší vědecké přínosy Aleše Bendy patří vymyšlení metody pro přesná měření pohyblivosti molekul v lipidových membránách. Dále jako jeden z prvních na světe zavedl do běžné praxe unikátní sofistikovanou metodu umožňující současné sledování různých stavů jednoho typu fluorescenčně značených molekul a využil ji pro rozlišení pohybu volné a v membráně vázané formy jednoho typu molekul. V současné době se také věnuje vývoji vysoce rozlišené fluorescenční mikroskopie, jejímž cílem je poskytnou obrázky živých buněk s více detaily než umožňují současné přístroje. Největším oceněním pro vědce je využívání výsledků jeho výzkumu, ať již dalšími vědci nebo uživateli z praxe. Z tohoto hlediska se dostalo práci Aleše Bendy již velké satisfakce neboť jím vymyšlené či testované metody a postupy využívají vědci v řadě laboratoří doma i v zahraničí a zájem projevují i někteří výrobci nejnovějších komerčních mikroskopů.

Gaudeamus
MgA. Suzanna Hlinka (1985)
Akademie der Musischen Kuenste Bern, HAMU
Ocenění za magisterskou práci na téma Matematika a hudba v souvislostech


Suzanna Hlinka je špičková klavíristka, která natáčí pro naše i zahraniční rozhlasy. Přesto se ve své práci věnovala velmi neobvyklému tématu, a to vztahu mezi matematikou a hudbou – tedy na první pohled vzájemně neslučitelným oborům. Mezi matematikou a hudbou se však často hledala souvislost - např. Pythagorejské vnímání hudby atd. Dokonce existují i ucelené kompoziční techniky postavené na matematických modulech. V historii se objevila i koncepce „zlatého řezu“, tedy matematicky podloženého postupu, který má vést k vytvoření esteticky uspokojivé skladby. Autorka na jednotlivých hudebních dílech dokázala, že řada z nich tento princip „zlatého řezu“ využívá a dokazuje, že v estetických principech postavených na logických vztazích, lze vystopovat i principy matematické logiky. Matematika a její principy však nemohou plně nahradit přirozený tvůrčí přístup.

Naděje, cena Poštovní spořitelny
Ondřej Mikšík (1988)
4. ročník gymnázia Kroměříž
Ocenění za praktické využití metod digitálního zpracování obrazu


Ondřej Mikšík, student kroměřížského gymnázia získal cenu za projekt digitálního zpracování obrazu. Rozpoznávání digitálního obrazu je v současnosti velmi aktuální problematika, především pak analýza či popis objektů, které jsou na digitálním obrazu zachyceny. Jeho rozpoznání se využívá u navigačních systémů, ale také u inteligentních aut, které upozorňují na značky, nebezpečné předměty atd. Využití se předpokládá i v bankovnictví, kdy digitální obraz přesně určí majitele atd. Schopnost přesně rozpoznat objekty na digitálním obrazu má tedy mnoho praktických využití. Ondřej Mikšík si dal za úkol pomocí zpracování digitálního obrazu kalibrovat, čili seřídit přístroje pro biologický výzkum. Tyto přístroje bylo dosud nutné kalibrovat tak, že se musel vzor v zorném poli přístroje ručně vyhledávat a zaostřovat. Student gymnázia navrhl způsob, jak tuto kalibraci udělat automaticky pomocí počítače bez zásahu operátora. Dal tedy digitálnímu rozlišení obrazu další praktické využití. Vysokou úroveň práce dokresluje citát z posudku práce: „….práce je z hlediska odbornosti i prakticky dosažených výsledků vzhledem k věku autora (19 let) vysoce nadstandardní a srovnatelná s diplomovými nebo disertačními pracemi.“

Media
RNDr.Václav Cílek,CSc
Geologický ústav AV ČR, v.v.i.
Ocenění za popularizaci vědy


Václav Cílek je nejen špičkovým vědcem (je ředitelem Geologického ústavu AV ČR a autorem téměř 200 vědeckých prací ), ale zároveň se velmi intenzivně věnuje popularizaci vědeckých disciplin zejména klimatologie a otázek životního prostředí. Svůj první článek o klimatických změnách napsal již před dvaceti lety. Je autorem několika knih, zároveň však publikuje v mnoha časopisech jako je Respekt, Vesmír či Analogon, ale i denících jako je Salon deníku Právo, připravuje pořady pro rozhlas a televizi. Patří tak k zatím řídkým osobnostem české vědy, které se dokáží obrátit k široké veřejnosti prostřednictvím médií a přiblížit jim i velmi složité problémy srozumitelnou formou. Šíři záběru Václava Cílka dokresluje i zájem o filosofii, poezii a umění.


Odborná porota České hlavy:

1. Prof. MUDr. Eva Syková, DrSc. - předsedkyně ředitelka Ústavu experimentální medicíny AV ČR
2. Prof. PhDr. František Šmahel, DrSc. - místopředseda ředitel Centra medievistických studií AV ČR
3. Prof. Ing. Petr Vavřín, DrSc., emeritní rektor Vysokého učení technického v Brně
4. Doc. Ing. Josef Průša, CSc., rektor Západočeské univerzity v Plzni
5. Doc. Ing. Jiří Patočka, CSc., VŠE Praha
6. Prof. Ing. Jiří Hanika, DrSc., ředitel Ústavu chemických procesů AV ČR
7. Prof. Ing. Ladislav Musílek, CSc., prorektor Českého vysokého učení technického v Praze
8. Prof. Ing. Pavel Kratochvíl, DrSc. , Ústav makromolekulární chemie AV ČR
9. Ing. Daniel Hanus, PhD. , České vysoké učení technické v Praze
10. Prof. RNDr. Petr Čársky, DrSc. , ředitel Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského AV ČR

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter

Fotogalerie [F] fotogalerie