Tiskové zprávy

14. 11. 2022 9:24

Mezinárodní konference Ruská hybridní válka proti demokratickému světu se uskuteční v Praze ve dnech 16.–18. listopadu 2022

Úřad vlády ČR, Platforma evropské paměti a svědomí, Ústav pro studium totalitních režimů a Muzeum paměti XX. století pořádají konferenci Ruská hybridní válka proti demokratickému světu. Výzva pro evropskou paměťovou politiku, která se koná ve dnech 16.–18. listopadu 2022 v Lichtenštejnském paláci v Praze, při příležitosti 33. výročí sametové revoluce v bývalém Československu.

Zúčastní se jí několik desítek zástupců paměťových institucí a organizací z více než dvou desítek zemí Evropy a Severní Ameriky sdružených v Platformě evropské paměti a svědomí a řada dalších pozvaných řečníků z řad politiků, novinářů, evropských institucí a aktivistů.

Konference se zaměří na současné ruské hybridní hrozby, se zvláštním zřetelem na oblast falzifikace dějin 20. století, tvorbu mýtů jako nástroj dezinformační války a na jejich význam vzhledem k aktuální vojenské invazi Ruské federace na Ukrajině a coby výzvu pro mezinárodní společenství v oblasti paměťové politiky.

Konference se koná jako významná doprovodná akce českého předsednictví Rady Evropské unie. Zúčastní se jí prezident Litvy pan Gitanas Nausėda, premiér České republiky pan Petr Fiala a národní lídryně Běloruska paní Svjatlana Cichanouská.

Zahájení konference doprovodí vernisáž litevské výstavy: Pod cizím nebem: Litevci v sovětských táborech nucených prací a v exilu 1940-1958. Na galavečeru dne 16. listopadu bude slavnostně předána Cena Platformy evropské paměti a svědomí za rok 2021.

Při příležitosti konference rozhodnou také členské organizace o opětovném přijetí Ústavu pro studium totalitních režimů do Platformy evropské paměti a svědomí, kterou pomáhal zakládat, a z níž za předchozího vedení odešel.

Premiér Petr Fiala říká: "Dezinformace a hybridní hrozby nejsou v historii nic nového, Evropa a celý svět jim ale nyní, ve světle ruské agrese na Ukrajině čelí více než kdy dřív. Je dobře, že existují paměťové instituce, které mají historii těchto hrozeb zmapovanou a konají se akce, jako je tato. Právě debata nad historií hybridních hrozeb a jejich vývojem nám může pomoci lépe hledat cesty, jak se jim účinně bránit. Jsem rád, že se konference koná právě v rámci českého předsednictví, v zemi, která má s působením totalitních režimů vlastní zkušenost."

"Jak nám ukázaly poslední roky, dějiny nemají konce, ba co víc - všichni jsme svědky zneužívání dějin jako zbraně. Historie může být tím nejhumánnějším tématem, ale jak nám ukázaly ruské dezinformační kampaně a útok na Ukrajinu, když zapomeneme na její význam, může být zneužita ke zlým činům. Cílem této konference je nejen analyzovat ruské dezinformace v oblasti historie, ale zamyslet se nad tím, jak jim lze čelit, a to nejen pro dnešek, ale i pro budoucnost Evropy," říká Marek Mutor, prezident Platformy evropské paměti a svědomí.

Ten, kdo nezná vlastní historii, je nucen ji stále opakovat. Dnes se v plné míře ukazuje, že tzv. revizionismus totalitních režimů může mít tragické následky, jak potvrdila ruská agrese vůči suverénnímu ukrajinskému národu, která byla zdůvodněna tažením proti tamnímu „fašismu“,“  říká Ladislav Kudrna, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů.

"Jsem rád, že se Muzeum paměti XX. století ve spolupráci s dalšími institucemi podílí na organizaci takové konference. Události na Ukrajině a neskrývaná agresivní politika Putinovského Ruska jasně ukazují aktuálnost a nutnost čelit hrozbám, které od skončení studené války nebyly nikdy vice aktuální", říká Jan Kalous, ředitel Muzea paměti XX. století.

K účasti na konferenci ve dnech 17.–18. 11. se lze přihlásit na stránkách memoryandconscience.eu/conference-2022/

 

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter

Fotogalerie [F] fotogalerie