Tiskové prohlášení premiéra Nečase k usnesení Evropského parlamentu ze 3. července 2013 o stavu dodržování základních práv

Vyjadřuji hluboký podiv a zklamání nad postupem Evropského parlamentu vůči Maďarsku. Evropský parlament svým usnesením přijatým ve vztahu k dodržování základních práv v Maďarsku výrazným způsobem zpochybňuje principy demokratického vládnutí v Evropě. Jakkoli je rozhodování demokraticky zvolené reprezentace každého členského státu EU omezeno obecnými imperativy ochrany základních práv, jež musí být chráněna i proti případné zvůli ze strany orgánů zvolených jinak v souladu se všemi demokratickými zásadami, nepřísluší rozhodování o tom, zda tato práva byla narušena, politicky složeným orgánům nadnárodního tělesa, tedy ani Evropskému parlamentu. Tak jako ani v České republice není ochráncem ústavnosti a ústavně zakotvených základních práv před nelegitimními zásahy ze strany státu Parlament České republiky, nýbrž Ústavní soud, platí i v Evropské unii princip, že v oblasti unijních kompetencí je strážcem dodržování evropského práva Evropská komise a rozhodovací pravomoc náleží Soudnímu dvoru EU. Není přijatelné, aby jakékoli parlamentní těleso prostou většinou politicky rozhodovalo o tom, zda jsou či nejsou v některém členském státě dodržována základní práva, a to právě proto, že samo toto rozhodování nesmí být v žádném případě politické.

Současně musím zdůraznit, že ochrana základních práv je v prvé řadě věcí ústavních orgánů členských států Evropské unie, nikoli unijních institucí. Jejich role by se měla spíše zaměřit na ochranu základních práv občanů EU před případnými neoprávněnými zásahy právě ze strany unijních institucí. Právě za tímto účelem byla přijata Listina základních práv EU. Členské státy Unie jsou samozřejmě povinny dodržovat základní rámec sdílených hodnot dle čl. 2 Smlouvy o Evropské unii. Nicméně i v tomto případě musí být kontrola dodržování těchto hodnot zbavena jakýkoli politických motivů.

Zpráva přijatá Evropským parlamentem hovoří o tom, že nové legislativní akty přijaté v Maďarsku v několika uplynulých letech porušují základní evropské hodnoty. Takové rozhodnutí však může učinit pouze Soudní dvůr EU. Zpráva navíc neuvádí žádný konkrétní příklad skutečného porušení práva EU. Kuriózní je vytýkat oslabení role ústavního soudu v situaci, kdy řada států Evropské unie ústavní soud zcela postrádá. Podobně pozoruhodná je námitka nedostatečného zajištění nezávislosti ústavního soudu v situaci, kdy v řadě zemí EU jsou soudci ústavních soudů obsazování fakticky podle politického klíče a kdy v některých státech kompetence vykonávané jinde ústavními soudy vykonává výbor parlamentu, tedy navýsost politický orgán. Zcela absurdní je pak kritika diskontinuity ve vztahu k dřívějším rozhodnutím ústavního soudu. V situaci, kdy je přijata zcela nová ústava, je naprosto logické, že dřívější rozhodnutí ústavního soudu opřená o již neplatný text ústavy nemohou být bez dalšího přejímána. Podobně, jako se v ČR sotvakdo může automaticky odvolávat na starší judikaturu soudů opřenou o ústavy přijaté v minulé éře.

Rovněž ostatní části zprávy Evropského parlamentu týkající se oblasti náboženské svobody, svobody tisku, ochrany menšin apod. jsou zcela nemístné, pokud provedeme prosté srovnání maďarské úpravy s jinými státy EU. Naprosto nevhodné jsou pak konkrétní „návrhy“ Evropského parlamentu ve vztahu k Maďarsku doporučující „správné“ kroky, které by maďarské orgány měla učinit. Příslušné pasáže zprávy mohou navodit dojem, že Evropskému parlamentu jde o vytvoření poručnického vztahu k jednomu státu EU.

Vůle maďarského lidu vyjevená v demokratických volbách ale nemůže být nahrazena vůlí Evropského parlamentu, jehož pravomoci se podle smluvního rámce EU ani v nejmenším netýkají oblastí ústavního práva členských států EU a jejich základního institucionálního uspořádání.

Nemám pochyb o tom, že Maďarsko je demokratickým státem respektujícím plně principy ochrany základních práv. Lze tu ostatně upozornit i na nejnovější rozhodnutí Rady Evropy (která, na rozdíl od Evropského parlamentu, má na tomto poli jasně přiznané kompetence) nezahájit monitorovací proceduru ve vztahu k Maďarsku. O čem ale pochybnosti mám, je legitimita samotného usnesení Evropského parlamentu, které vytváří dojem, jako by tento orgán EU měl za cíl nahradit klasický systém dělby moci v EU systémem jakéhosi dozoru Evropského parlamentu, a to nikoli jen v unijních záležitostech, ale i ve věcech jednotlivých členských států. Z tohoto hlediska představuje příslušná zpráva mimořádně nebezpečný precedens.

Petr Nečas, předseda vlády