Záznam 15. schůze Bezpečnostní rady státu, 25. 4. 2000

            (přijata usnesení č. 83-85)

Schůzi Bezpečnostní rady státu řídil předseda vlády a předseda Rady Miloš Zeman.

Program:

1. Informace o průběhu a závěrech mezinárodního cvičení CMX/CRISEX 2000

(předkládá ministr obrany),

2. Komplexní analýza projektu L-159

(předkládá ministr obrany),

3. Návrh vyhodnocení dosavadního působení systému Bezpečnostní rady státu a návrh úprav k jeho zkvalitnění

(předkládá místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí),

4. Různé.

Schůzi Bezpečnostní rady státu (dále jen Rady) řídil předseda vlády Ing. Miloš Zeman.

1. Informace o průběhu a závěrech cvičení CMX/CRISEX 2000

Rada projednala návrh materiálu předloženého ministrem obrany a přijala 

                    u s n e s e n í č. 83.

V úvodním vystoupení ministr obrany uvedl, že materiál je předkládán na základě usnesení vlády ze dne 2. února 2000 č. 132, kde je uloženo informovat vládu o tomto cvičení. Informace uvádí, že cvičení CMX/CRISEX 2000 přispělo k procesu institucionalizace orgánů krizového řízení v České republice a k ujasnění vztahů a vazeb ústředních správních úřadů a jejich orgánů krizového řízení na příslušné orgány krizového řízení NATO, případně ZEU. Konstatoval, že je pozitivně hodnocen přístup vedoucích funkcionářů cvičících ústředních správních úřadů a institucí v přípravě a v samotném průběhu cvičení a také zapojení Stálé delegace České republiky při NATO a ZEU.

V závěru zdůraznil, že to bylo první cvičení krizového managementu po našem vstupu do NATO a přes převažující pozitivní hodnocení se projevilo několik problémů a nedostatků, které shrnul do těchto oblastí:

• absence krizového zákona a jeho prováděcích předpisů a z toho plynoucí ne vždy jasně upřesněné gesce spolupráce mezi ministerstvy a dalšími úřady, pracovními orgány Rady a Stálou delegací České republiky při NATO a ZEU,
• ne vždy jednoznačné organizační zařazení útvarů krizového řízení ve strukturách ministerstev a dalších úřadů, včetně nedostatečného vybavení většiny krizových pracovišť (technika, komunikační prostředky pro přenos utajovaných dat),
• malé počty oprávněných osob k seznamování se s utajovanými skutečnostmi u jednotlivých resortů,
• nejsou důsledně realizovaná již dříve navrhovaná opatření, která jsou uložena usnesením Rady a vlády ke cvičení CRISEX 98 a HEXAGRANT 99,
• neexistence jednotného státního informačního systému umožňujícího výměnu utajovaných dat mezi resorty v České republice a Stálou delegací v Bruselu,
• složitý a zdlouhavý systém doručování originálních materiálů NATO a ZEU z Bruselu do České republiky, apod..

V diskusi bylo uvedeno, že účastí České republiky na tomto cvičení byl dán politický signál potvrzující naše zapojení do procesu budování nového bezpečnostního prostředí v Euroatlantické oblasti a do operací kolektivní obrany Aliance. Poprvé byl procvičován koncept přípravy operace na podporu míru pod vedením ZEU s využitím prostředků Aliance. Bylo zdůrazněno, že je potřeba se zaměřit na nedostatky, které se během cvičení vyskytly, a to zejména na vymezení působnosti a vztahů mezi stálými pracovními orgány Rady a Meziresortním krizovým štábem v oblasti zvládání krizí. Dále je potřeba v souvislosti s vývojem konkrétní krizové situace posoudit kdy a za jakých okolností svolávat Meziresortní krizový štáb a je nutné rozlišovat mezi fází kdy projednávání může probíhat mezi stálými pracovními orgány Rady a momentem krizového vývoje, který svou úrovní a rozsahem souvisejících přijímaných opatření již vyvolává potřebu a účelnost aktivace Meziresortního krizového štábu.

2. Komplexní analýza projektu L-159

Rada projednala návrh materiálu předloženého ministrem obrany a přijala 

                   u s n e s e n í č. 84.

Vzhledem k tomu, že materiál je utajovaného charakteru, je záznam tohoto bodu utajovaného charakteru.

3. Návrh vyhodnocení dosavadního působení systému Bezpečnostní rady státu a návrh úprav k jeho zkvalitnění

Rada vyslechla úvodní vystoupení místopředsedy vlády a ministra zahraničních věcí a přijala 

                    u s n e s e n í č. 85. 

V úvodním vystoupení místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí uvedl, že systém Rady v celém období své relativně krátké existence našel své místo a významně přispěl k zajišťování bezpečnosti České republiky. Samotná Rada se stala důležitým pracovním orgánem vlády pro koordinaci problematiky bezpečnosti České republiky a přípravu návrhů opatření k jejímu zajišťování. Zatěžkávací zkouškou pro tento systém byla ?kosovská krize?. Z rozboru předkládaných materiálů je zřejmé, že v rámci nastaveného systému Bezpečnostní rady státu se prozatím více zaobíráme problematikou týkající se našeho členství v NATO a všech s tím plynoucích návazností. Naopak se ukazuje, že rezervy jsou ve spolupráci v některých oblastech působnosti Ministerstva vnitra, které kromě několika výjimek opomíjí v rámci systému Rady řešit oblast vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku. Jedná se především o problematiku činnosti Policie České republiky. Dále konstatoval, že se navrhuje zřízení dalšího pracovního orgánu Bezpečnostní rady státu - Výboru pro zpravodajskou činnost za řízení místopředsedy vlády a ministra zahraničních věcí, a to transformací z Rady pro zpravodajskou činnost. Z návrhu Jednacího řádu Výboru pro zpravodajskou činnost je zřejmé, že veškeré působnosti Rady pro zpravodajskou činnost přecházejí do tohoto Výboru. Dále uvedl, že se navrhuje, aby Výbor pro obranné plánování byl řízen ministrem obrany a Výbor pro civilní nouzové plánování ministrem vnitra. Zdůraznil, že doposud je méně efektivní i spolupráce v otázkách dopravy a spojů a průmyslu a ke zlepšení této situace se doporučuje zařadit ministra dopravy a spojů a ministra průmyslu a obchodu mezi členy Rady.

V diskusi bylo doporučeno, aby, aby Výbor pro koordinaci zahraniční bezpečnostní problematiky byl řízen místopředsedou vlády a ministrem zahraničních věcí. Tato připomínka byly do návrhu materiálu, který se s doporučením Rady předkládá na schůzi vlády, zapracovány.

Předseda vlády

a předseda Bezpečnostní rady státu

Ing. Miloš Z e m a n, v. r.