Záznamy z jednání

7. 6. 2000 11:47

Záznam 16. schůze Bezpečnostní rady státu, 30. 5. 2000

            (přijata usnesení č. 86-94)

Schůzi Bezpečnostní rady státu řídil předseda vlády a předseda Rady Miloš Zeman.

Program:

1. Zpráva o situaci v oblasti veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti na území České republiky v roce 1999 (ve srovnání s rokem 1998)

Rada projednala návrh materiálu předloženého ministrem vnitra a přijala  u s n e s e n í č. 86.

V úvodním vystoupení ministr vnitra uvedl, že je to zpráva, která je pravidelně od roku 1993 předkládána vládě a následně Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, letos poprvé je předkládána také Radě. Konstatoval, že Zpráva je zpracována ve spolupráci s ostatními resorty a institucemi a především dává přehled o stavu a vývoji kriminality za uvedené období, včetně přehledu o oblastech souvisejících s vnitřní bezpečností a veřejným pořádkem (prevence kriminality, oblast legislativy, meziresortní a mezinárodní spolupráce, evropská integrace aj.) a o průběžně přijatých a navrhovaných opatřeních, která je možno deklarovat jako vnitřně bezpečnostní politiku vlády v této oblasti. Zdůraznil, že výslednicí předkládaného materiálu je návrh bezpečnostních rizik pro rok 2000 a stanovení priorit na další období. Konstatoval, že poprvé se v této Zprávě uvádějí i přehledy o bezpečnostní situaci v některých státech Střední a Západní Evropy a také signální informace sociologického výzkumu - aktuální trendy ve vztahu veřejnosti ke kriminalitě. V závěru zdůraznil, že v nápadu trestné činnosti byla v roce 1999 zaznamenána stagnace, mírně se zvýšila objasněnost trestných činů, růst byl zaznamenán v nápadu hospodářské kriminality, kde se škody pohybují okolo 21 mld Kč, byl zaznamenán nárůst násilné kriminality páchané dětmi. Konstatoval, že za první 4 měsíce tohoto roku byl zaznamenán pokles o 4 % nápadu trestné činnosti, objasněnost zůstala přibližně stejná na 45 %, pozitivním jevem je pokles krádeží motorových vozidel, poklesl počet trestných činů v oblasti hospodářské kriminality a zvýšil se výrazně počet osob za odstíhanou hospodářskou kriminalitu (o více než 2000 osob).

V diskusi bylo doporučeno, aby Rada vzala Zprávu na vědomí, protože ji bude schvalovat vláda. Bylo oceněno definování bezpečnostních rizik vnitřní bezpečnosti a bylo doporučeno ho využít při vypracování nové Bezpečnostní strategie. Byla zdůrazněna potřeba, aby na jednání Rady byly zařazovány i další materiály týkající se činnosti Policie České republiky. V návaznosti na výše uvedené bylo upraveno usnesení.

2. Obecné zásady krizového plánování České republiky

Rada projednala návrh materiálu předloženého ministrem obrany a ministrem vnitra a přijala  u s n e s e n í č. 87. 

V úvodním vystoupení ministr obrany uvedl, že oproti záměru byl materiál v konečné fázi více zobecněn. Návrh obsahuje charakteristiku a strukturu krizového plánování ČR, (k řešení vojenských a nevojenských krizových situací), dokumentaci krizového plánování (obecně krizový plán a následně Národní krizový plán, krizové plány ústředních správních úřadů, územní krizové plány apod.), subjekty krizového plánování (vláda, BRS a její pracovní orgány, resorty, kraje, okresy, obce), rámcový časový cyklus krizového plánování ČR (čtyřletá náběhová fáze a dvouletý cyklus aktualizace) a v přiložených třech dodatcích návrh odpovědnosti za zpracování plánů, účel a obsah jednotlivých částí plánů. Dále uvedl, že po jejich schválení se stanou výchozím materiálem pro konkretizaci mechanismů krizového řízení v připravovaných prováděcích předpisech k tzv. krizovému zákonu a branným zákonům. Konstatoval, že je pro svoji komplexnost využitelný při zpracovávání mechanismů v připravovaných prováděcích předpisech, např. nařízení vlády ke zpracování krizových plánů a vyhlášek připravovaných v gesci MV, MŽP, SÚJB apod. Dále uvedl, že materiál zohledňuje skutečnost, že pro řešení některých mimořádných situací (radiační havárie, výpadky ropy, elektrické energie apod.) jsou již zpracovány odborné havarijní plány a zabývá se tedy až mimořádnými situacemi, kdy nepostačují prostředky integrovaného záchranného systému a je potřebné aktivovat orgány krizového řízení a realizovat specifická krizová opatření.

Ministr vnitra jako spolupředkladatel uvedl, že při projednávání zákona o krizovém řízení Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR došlo k některým změnám, jako je např. zapojení České republiky do mezinárodních záchranných operací v zahraničí, kde byla kompetence dána Ministerstvu vnitra. K tomu bylo v diskusi uvedeno, že prvotní impuls k pomoci musí stejně dát Ministerstvo zahraničních věcí a teprve následně Ministerstvo vnitra bude organizovat pomoc.

3. Metodika práce Meziresortního krizového štábu

Rada projednala návrh materiálu předloženého ministrem obrany a ministrem vnitra a přijala  u s n e s e n í č. 88. 

V úvodním vystoupení ministr obrany uvedl, že Metodika práce doplňuje Jednací řád Meziresortního krizového štábu tím, že upravuje zásadní sled činností, které je nutno řešit při hrozbě vzniku krizové situace (za účelem zamezení jejího vzniku) a po vzniku krizové situace (za účelem jejího řešení). Materiál je zpracován jako prozatímní, bude průběžně upřesňován v závislosti na změnách v legislativě a na základě získaných poznatků ze cvičení orgánů krizového řízení a z reálného řešení krizových situací. Materiál bude podkladem pro zpracování navazujících metodik práce pracovních orgánů Meziresortního krizového štábu a krizových štábů ministerstev a dalších ústředních správních orgánů. Ministr vnitra jako spolupředkladatel zdůraznil potřebu tohoto materiálu bez ohledu na skutečnost, že zákon o krizovém řízení vstoupí v platnost od 1. 1. 2001.

4. Vzorová metodika práce krizového štábu ústředního správního úřadu

Rada projednala návrh materiálu předloženého ministrem obrany a ministrem vnitra a přijala  u s n e s e n í č. 89. 

V úvodním vystoupení ministr vnitra uvedl, že předložená vzorová metodika vychází z  Metodiky práce Meziresortního krizového štábu a z poznatků ze cvičení orgánů krizového řízení a sleduje koordinační sladěnost meziresortní a resortní úrovně orgánů krizového řízení. Je koncipována jako vzorová z toho důvodu, aby byly zajištěny základní součinnostní a koordinační vztahy, a zároveň byla zajištěna i výlučná působnost resortů v oblastech jim svěřených působností. Konstatoval, že je zpracována jako prozatímní z důvodu ne dosud schváleného zákona o krizovém řízení. Ministr obrany jako spolupředkladatel doplnil, že původní návrh měl zahrnovat všechny ústřední správní úřady, ale materiál neřeší úroveň územních správních úřadů, která bude řešena dalším materiálem dle původně stanoveného plánu.

 

5. Informace o projektu Komunikace s obyvatelstvem v ohrožení, připravovaném ve spolupráci s Ministerstvem vnitra Nizozemského království

Rada projednala návrh materiálu předloženého ministrem obrany a přijala  u s n e s e n í č. 90. 

V úvodním vystoupení ministr obrany uvedl, že materiál charakterizuje projekt, který v souvislosti s rozvojem sytému varování a vyrozumění připravuje v současné době Hlavní úřad Civilní ochrany ve spolupráci s Ministerstvem vnitra Nizozemského království. Obsahem projektu je příprava, uskutečnění a vyhodnocení celostátní osvětové kampaně, zaměřené především na chování obyvatelstva v mimořádných situacích. Zdůraznil, že kampaň by měla přispět ke zdokonalení přípravy, tvorby a využití veřejných informací při krizovém řízení a ke zvýšení spolupráce s veřejnými sdělovacími prostředky. Konstatoval, že projekt vychází z koncepce rozvoje civilní ochrany v České republice a poznatků z činnosti krizových štábů a opírá se o zkušenosti z Nizozemí. Na závěr uvedl, že připravenost obyvatelstva k činnostem v době ohrožení a k zajištění informovanosti je považována za významný nástroj při řešení krizových situací v rámci EU i NATO. Zdůraznil, že vzhledem k důležitosti je potřeba, aby se touto problematikou zabývala meziresortní pracovní skupina.

V diskusi byla zdůrazněna nutnost a účelnost kampaně k přípravě občanů na vznik mimořádné situace, jakož i potřeba ovlivňování chování obyvatelstva v těchto situacích. Bylo uvedeno, že je možné předpokládat, že se kampaň bude překrývat s již vládou schválenou kampaní k zavedení jednotného čísla tísňového volání 112, proto by bylo účelné obě kampaně koordinovat společně. Ministrem vnitra bylo zdůrazněno, že mnohem důležitější než nějaká osvětová preventivní kampaň (brožura) je, aby státní administrativa, případně samospráva, byla schopna podat včas a přesnou informaci v místě ohrožení kde k události dojde.

6. Zásady vysílání a přípravy sil a prostředků Armády České republiky pro mírové operace, záchranné a humanitární akce

Rada projednala návrh materiálu předloženého ministrem obrany a přijala  u s n e s e n í č. 91. 

V úvodním vystoupení ministr obrany uvedl, že předložený materiál vychází ze strategických dokumentů NATO a České republiky a je výhradně zaměřen na činnost Armády České republiky a v této oblasti je jedním z východisek obranného plánování resortu. Cílem předloženého materiálu je informovat vládu a Parlament ČR o možnostech použití sil a prostředků Armády ČR v mírových operacích, záchranných a humanitárních akcích a pozorovatelských misích z hlediska požadavků mezinárodních organizací. Dále má upozornit na absenci zásad přípravy, vyčleňování, vysílání a činnost sil a prostředků Armády České republiky v mírových operacích, záchranných a humanitárních akcích a na nutnost právního, finančního a dalšího zabezpečení těchto operací a akcí. V neposlední řadě je jeho cílem přijetí zásadních opatření na úrovni vlády k zabezpečení účasti České republiky v uvedených operacích, které budou pro Ministerstvo obrany závazným politickým zadáním na urychlené budování systému výstavby k přípravě a vysílání jednotek Armády ČR do těchto operací a akcí.

V diskusi bylo doporučeno vytvořit meziresortní pracovní skupinu ke zpracování komplexního nadresortního materiálu.

7. Zpráva o realizaci požadavků NATO na výstavbu ozbrojených sil (FP 2000) v letech 2001 až 2006

Rada projednala návrh materiálu předloženého ministrem obrany a přijala  u s n e s e n í č. 92. 

Vzhledem k tomu, že materiál je utajovaného charakteru, je záznam tohoto bodu utajovaného charakteru.

8. Různé

a) Návrh změny přílohy k usnesení vlády ČR č. 672 ze dne 28. června 1999 k organizačnímu a materiálnímu zajištění leteckých činností v Integrovaném záchranném systému

Rada projednala návrh materiálu předloženého ministrem vnitra a přijala  u s n e s e n í č. 93. 

V úvodním vystoupení ministr vnitra uvedl, že projednávání předloženého materiálu navazuje na schůzi Rady z 10. února 2000, kde projednávání této problematiky bylo přerušeno pro neschůdnost navrhované varianty. Zdůraznil, že se jedná o první projekt nadresortního financování státních úkolů, které musí plnit čtyři resorty (dopravy a spojů, obrany, vnitra a zdravotnictví) a tímto společným řešením se ušetří nákup cca 10 vrtulníků (cena 1 vrtulníku cca 6 mil. USD). V závěru uvedl, že v Návrhu se jedná o změnu přílohy výše uvedeného usnesení v tom, že se posune termín realizace nákupu vrtulníků na rok 2001, protože na rok 2000 se nepodařilo do rozpočtové kapitoly Ministerstva vnitra tyto prostředky získat. V roce 2001 budou tyto finanční prostředky na zahájení nákupu vrtulníků zařazeny do priorit resortu vnitra.

b) Ústní informace místopředsedy vlády a ministra zahraničních věcí o průběhu a

výsledcích ministerského zasedání Severoatlantické rady ve Florencii ve dnech 24. - 25. května 2000

Rada projednala návrh materiálu předloženého místopředsedou vlády a ministrem zahraničních věcí a přijala  u s n e s e n í č. 94. 

V úvodním vystoupení místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí k dodatečně předloženému materiálu na schůzi uvedl, že se v diskusi na zasedání ke Kosovu potvrdily kritičtější pohledy na aktivity kosovských Albánců a dále Aliance potvrdila princip teritoriální integrity a suverenity všech územních celků v jihovýchodní Evropě. Konstatoval, že stále pokračují diskuse o operaci K-FOR. Generální tajemník NATO přivítal náš příslib vyslat do Kosova další policisty, přínosem by bylo i vyslání soudců, kterých je tam nedostatek. Největší pozornost byla věnována otázce evropské bezpečnostní a obranné identity, a to především vztahům NATO a EU. Ve svém vystoupení na zasedání přivítal signál ze strany EU o zavedení schůzek ve formátu 15+6. Na závěr zdůraznil, že zástupci USA vystoupili s novou iniciativou, na jejímž základě by se měl liberalizovat obchod a výzkum v oblasti vojenské techniky a dále místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí informoval o předání osobního dopisu prezidenta Havla GT NATO G. Robertsonovi, v němž pan prezident zmiňuje myšlenku uskutečnit v Praze v roce 2002 summit NATO. V návaznosti na myšlenku uskutečnění summitu je předložen návrh usnesení Rady.

Předseda vlády

a předseda Bezpečnostní rady státu

Ing. Miloš Z e m a n, v. r.

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter

Připojené dokumenty