Záznam 25. schůze Bezpečnostní rady státu, 24. 4. 2001

            (přijata usnesení č. 168-177)

Schůzi Bezpečnostní rady státu (dále jen Rady) řídil předseda vlády a předseda Rady Ing. Miloš Zeman.

V úvodu předseda Rady seznámil přítomné s návrhem programu schůze Rady. Program schůze Rady byl schválen všemi přítomnými členy Rady.

• Zajištění a obnova celostátní radiační monitorovací sítě

Rada projednala materiál předložený ministrem financí a předsedkyní Státního úřadu pro jadernou bezpečnost a přijala

u s n e s e n í č. 168.

V úvodním vystoupení náměstek ministra financí uvedl, že cílem materiálu je dořešit řádnou a úplnou činnost této sítě a umožnit Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) zpracovat příslušný krizový plán, což vláda uložila SÚJB. Dále uvedl, že existující radiační monitorovací síť (RMS) již funguje několik let, ale v provozu je pouze částečně, provozují ji jednotlivé resorty, které se na tomto systému podílejí a je nutné, aby tento systém byl řízen jednotně. Materiál je zpracován zejména k této problematice, byl projednán s jednotlivými resorty a dopracován až do požadavku na finanční zabezpečení. V závěru zdůraznil, že z předložených variant Ministerstvo financí doporučuje variantu 2.

V diskusi byla zejména rozebrána otázka financování RMS, bylo uskutečněno dílčí hlasování k navrženým variantám financování. Z 5 přítomných hlasovalo pro variantu 1 pět členů Rady, takže tato varianta byla přijata s tím, že zpracovatel na jednání vlády předloží materiál již pouze s financováním RMS v podobě varianty 1.

Dále byla oceněna dobrá úroveň zpracování tohoto materiálu, současně bylo upřesněno, aby na str. 6 v části III v bodě 3 byl upraven text na znění "Ministerstvo obrany pro potřeby RMS zajišťuje nebo se podílí na činnosti sítě včasného zjišťování, měřících míst kontaminace ovzduší, měřících míst na uzávěrách".

Z 5 přítomných členů Rady hlasovalo pro 5.

2. Návrh Zprávy o stavu zajištění obrany státu

Materiál je utajovaného charakteru.

3. Návrh na vyslovení souhlasu vlády České republiky s podáním žádosti o přistoupení České republiky k Organizaci NATO pro řízení programu vzdušného systému včasné výstrahy a řízení NAPMO (NATO Airborne Early Warning and Control Programme Management Organization)

Rada projednala materiál předložený ministrem obrany a přijala

u s n e s e n í č. 169.

V úvodním vystoupení první náměstek ministra obrany uvedl, že do tohoto programu jsou různým způsobem zapojeny všechny členské státy NATO, z nových členských zemí požádalo o přistoupení do něj již Maďarsko i Polsko. Konstatoval, že pokud vláda schválí v materiálu navrhovaný postup, začne proces vyjednávání, který bude trvat nejméně tři roky. Zdůraznil, že pro obranu státu je to velmi důležitá oblast, aby Armáda České republiky dostávala stejné informace jako naši spojenci. Dále uvedl, že pokud bude vyjednávání úspěšné, budeme se muset připravit personálně a zároveň z rozpočtu obrany vyčleňovat finanční prostředky na tento projekt.

V diskusi bylo doporučeno, aby materiál byl pro jednání vlády doplněn o návrh dopisu ministra obrany Generálnímu tajemníkovi NATO, a to jak v české, tak i v anglické verzi.

Dále bylo doporučeno, aby byl uplatněn požadavek na offsety tak, jak to učinilo Portugalsko, které výslovně podmínilo výši svého příspěvku konkrétním důkazem účasti ostatních zemí na zlepšení portugalské ekonomické situace. K tomu bylo uloženo předkladateli, aby příslušně upravil návrh usnesení vlády v tom smyslu, aby vláda uložila ministru obrany ve spolupráci s ministrem průmyslu a obchodu připravit v rámci jednání o vstupu České republiky do NAPMO realizaci offsetových programů až do úrovně podílu České republiky na nákladech.

Z 5 přítomných členů Rady hlasovalo pro 5.

4. Analýza právních předpisů a návrh opatření řešících vysílání občanů České republiky do nevojenských misí mezinárodních organizací a aparátů těchto organizací

Rada projednala informaci předloženou místopředsedou vlády a ministrem zahraničních věcí a přijala

u s n e s e n í č. 170.

V úvodním vystoupení místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí uvedl, že daná problematika je komplexně řešena v materiálu "Zapojení České republiky do mírových a záchranných operací a humanitární pomoci", který Rada projednávala na minulé schůzi a který bude v nejbližší době předložen na jednání vlády. Dále konstatoval, že Česká republika má zájem systémově řešit otázku vysílání svých občanů do nevojenských mezinárodních organizací, avšak právní řád České republiky není v mnoha oblastech této skutečnosti přizpůsoben (otázky pracovněprávní, zdravotní pojištění, sociální a důchodové zabezpečení apod.). Zdůraznil, že v současnosti se tato problematika týká řádově maximálně stovek občanů, ovšem v souvislosti s členstvím v NATO, ale zejména s budoucím členstvím v EU lze očekávat výrazný nárůst počtu osob (např. v aparátu EU půjde o cca 600 osob). Dále uvedl, že materiál analyzuje současný stav, zejména upozorňuje na stávající nedostatky v oblastech vysílání pracovníků státní správy v pracovním poměru, vysílání pracovníků státní správy ve služebním poměru, vysílání jiných speciálních pracovníků státní správy (soudci, státní zástupci) a vysílání pracovníků ze soukromé sféry. V závěru uvedl, že materiál obsahuje stanovisko Ministerstva práce a sociálních věcí k současné právní úpravě, v příloze pak rozbor řešení této problematiky v některých vybraných evropských zemích.

V diskusi bylo doporučeno, aby z názvu materiálu bylo vypuštěno "a návrh opatření", protože materiál žádná opatření neuvádí.

Z 5 přítomných členů Rady hlasovalo pro 5.

5. Koncepce vysílání občanů České republiky do mezinárodních vládních organizací

Rada projednala materiál předložený místopředsedou vlády a ministrem zahraničních věcí a přijala

u s n e s e n í č. 171.

V úvodním vystoupení místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí uvedl, že tento materiál je dílčím příspěvkem k systémovému opatření, které povede ke zvýšení počtů našich občanů v mezinárodních vládních organizacích. To bude zvláště aktuální v případě našeho vstupu do EU. Konstatoval, že ve státní správě je k tomu nutno vytvořit adekvátní podmínky. Zdůraznil, že současný stav je v této oblasti neuspokojivý, proto materiál navrhuje soubor mechanizmů podpory výběru a přípravy kandidátů České republiky na pracovní místa v příslušných mezinárodních vládních organizacích. Dále uvedl, že ústředním bodem je vytvoření tzv. “národního kontaktního pracoviště”, které by umožňovalo přistupovat k řešené problematice systematicky a jednotně. Toto pracoviště (3 systemizovaná místa) je navrhováno zřídit v rámci personálního odboru Ministerstva zahraničních věcí. Konstatoval, že toto navrhované řešení si vyžádá každoroční náklady ve výši 11 mil. Kč, o které by musela být navýšena rozpočtová kapitola resortu zahraničí. Z toho 1 mil. Kč na úpravu systemizace a 10 mil. Kč na podporu a propagaci stáží a jiných účastí českých pracovníků v mezinárodních vládních organizacích, na kterých budeme mít zájem. V závěru zdůraznil, že vzhledem k dané problematice při jejím řešení bude potřebná úzká spolupráce se všemi resorty.

V diskusi bylo doporučeno, aby materiál pro jednání vlády byl doplněn o termín předpokládaného zahájení činnosti národního kontaktního pracoviště, tj. rok 2002 a dále, aby byl doplněn o odhad počtů stážistů.

Z 5 přítomných členů Rady hlasovalo pro 5.

6. Informace o rozšíření účasti nevojenských odborníků ČR v mezinárodních misích OSN na Balkáně s důrazem na území provincie Kosovo (Svazové republiky Jugoslávie)

Rada projednala materiál předložený místopředsedou vlády a ministrem zahraničních věcí a přijala

u s n e s e n í č. 172.

V úvodním vystoupení místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí uvedl, že materiál byl vypracován ve spolupráci se zainteresovanými resorty. Konstatoval, že Česká republika soustavně deklaruje svůj zájem prakticky přispívat ke konsolidaci složité situace na Balkáně. Zdůraznil, že náš podíl vyjadřujeme nejen výrazným diplomatickým úsilím, ale i adekvátním příspěvkem do mezinárodních vojenských, ale i civilních misí na Balkáně. Dále uvedl, že z politického hlediska máme zájem, aby se čeští nevojenští odborníci i nadále účastnili práce v mezinárodních misích a přispívali tak svými profesionálními kvalitami, jak k postupnému nastolení trvalého míru a stability, tak k šíření dobrého jména České republiky v zahraničí. Uvedl, že zkušenosti ukazují, že poskonfliktní působení civilních expertů je velmi důležité. Konstatoval, že Česká republika v současné době nedisponuje dostatečnými finančními a materiálními kapacitami, které by umožnily výrazně zvýšit zastoupení českých expertů působících v mezinárodních organizacích. Překážkou je i jazyková příprava a bude rovněž naprosto nutné upravit celou řadu platných pracovněprávních předpisů. Řada zemí má tuto problematiku vyřešenou. V závěru uvedl, že komplexní řešení je součástí souhrnného materiálu "Zapojení České republiky do mírových a záchranných operací a humanitární pomoci".

V diskusi bylo uvedeno, že resort vnitra má v současné době připraveno k vyslání dalších 30 policistů, problémem je otázka financování.

Z 5 přítomných členů Rady hlasovalo pro 5.

• Návrh nařízení vlády České republiky o povolávání vojáků Armády České republiky k plnění úkolů Policie České republiky (podle vnějších havarijních plánů jaderných zařízení)

Rada projednala materiál předložený ministrem obrany a přijala

u s n e s e n í č. 173.

V úvodním vystoupení první náměstek ministra obrany uvedl, že předložený návrh byl zpracován meziresortní pracovní skupinou. Konstatoval, že tento materiál obsahuje návrh řešení případného povolání předem stanoveného počtu vojáků Armády České republiky k plnění úkolů Policie České republiky vyplývajících z vnějších havarijních plánů jaderných zařízení. Dále uvedl, že tento úkol vyplynul ze cvičení vnějšího havarijního plánu jaderné elektrárny Temelín v roce 2000 a je v souladu s § 14 odst. 3 zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky. Zpracování vnějších havarijních plánů bylo do vzniku krajských úřadů v působnosti okresních úřadů. Konstatoval, že obě zóny stanovil Státní úřad pro jadernou bezpečnost na základě atomového zákona. Vnější havarijní plány jaderných elektráren v Dukovanech a v Temelíně předpokládají provedení komplexního uzavření zóny havarijního plánování okamžitě po vzniku radiační havárie s následnou evakuací obyvatelstva. Při opuštění těchto zón musí být obyvatelstvo a dopravní prostředky dozimetricky kontrolovány, případně dekontaminovány. Dále uvedl, že rozsah veškerých opatření je takový, že územně příslušné útvary Policie České republiky jsou schopny plnit úkoly bez posílení jen po dobu 24 hodin. V návaznosti na bezpečnostní opatření na ostatním území státu, je vhodnější posílit tyto útvary policie vojáky v činné službě pro hlídkové a asistenční úkoly. Na základě analýzy byla potřeba posílení Policie České republiky v případě jaderné elektrárny Temelín vyčíslena na 100 vojáků a u jaderné elektrárny Dukovany na 600 vojáků v činné službě (složitější terén, vyšší hustota osídlení, větší prostor). Zdůraznil, že navrhované počty vojáků jsou minimálními počty pro případ, že radiační havárie sice vznikne, ale podaří se ji včas podle vnějších havarijních plánů zvládnout. Předkládaný návrh nařízení vlády má vytvářet právní podmínky pro řešení takového příznivého průběhu. Řešení případného vzniku radiační havárie spojené s nepříznivými okolnostmi, zejména meteorologického charakteru, je připravováno k zapracování do krizových plánů ústředních správních úřadů, zejména Státního úřadu pro jadernou bezpečnost a Ministerstva vnitra. Závěrem zdůraznil, že předkládaný materiál a v něm vyjádřené potřeby nijak nesouvisí s úkoly Policie České republiky při fyzické ochraně jaderné elektrárny. Pohotovostní ochrana jaderných zařízení je prováděna na základě zákona o Policii České republiky a byla řešena usnesením vlády ze dne 18. září 2000 č. 937.

Z 5 přítomných členů Rady hlasovalo pro 5.

8. Informace o stavu zpracování metodik práce krizových štábů

Rada projednala materiál předložený ministrem vnitra a přijala

u s n e s e n í č. 174.

V úvodním vystoupení ministr vnitra uvedl, že materiál byl projednán Výborem pro civilní nouzové plánování. Konstatoval, že informace popisuje současný stav zpracování metodik práce krizových štábů v jednotlivých ústředních správních úřadech, které jsou členy Ústředního krizového štábu.

V diskusi bylo zdůrazněno, že zpracování metodik mělo být (podle usnesení  Rady ze dne 30. května 2000 č. 89) provedeno do 31. prosince 2000, proto je nutné uložit úkol těm Ústředním správním úřadům (MV, MZV, MŽP, MS a SÚJB), členům Ústředního krizového štábu, které nedokončily zpracování vlastních metodik. K tomu zpracovatel uvedl, že v termínu do 30. června 2001 předloží další informaci o stavu v této oblasti.

Z 5 přítomných členů Rady hlasovalo pro 5.

9. Informace o stavu zpracování metodiky pro vojenské krizové plánování

Rada projednala materiál předložený ministrem obrany a přijala

u s n e s e n í č. 175.

V úvodním vystoupení první náměstek ministra obrany uvedl, že podle původního předpokladu se měl již projednat návrh vlastní metodiky. Konstatoval, že v průběhu plnění tohoto úkolu se ukázalo, že resort obrany musí připravit návrh této metodiky samostatně, protože krizový zákon řeší pouze problematiku nevojenských krizových situací. Dále uvedl, že resort obrany připravil návrh metodiky pro vojenské krizové plánování, ale v připomínkovém řízení byl návrh odmítnut jako neakceptovatelný, protože žádný právní předpis neukládá správním úřadům povinnost zpracovávat plány, v kterých jsou popisovány jejich záměry, postupy, síly, prostředky a zdroje pro řešení vojenských krizových situací, související se zapojením České republiky do akcí udržování míru a bezpečnosti ve světě, včetně zapojení ozbrojených sil České republiky do mezinárodních mírových operací, s plněním spojeneckých závazků České republiky v zahraničí, včetně zapojení ozbrojených sil České republiky podle článku 5 Severoatlantické smlouvy a se zajištěním svrchovanosti, územní celistvosti, principů demokracie a právního státu, ochrany života obyvatel, jejich majetku při nejrůznějších formách vnějšího napadení státu. Proto se doporučuje dočasné pozastavení zpracování metodiky krizového plánování. Zdůraznil, že navrhovaným východiskem je vytvoření odpovídajícího právního rámce pro vytvoření podmínek jednotného krizového plánování státu, pro všechny druhy krizových situací, vojenského i nevojenského charakteru, při zpracování věcného záměru novely zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky. Současně se navrhuje, aby do doby účinnosti novely zákona č. 222/1999 Sb., jako prozatímní řešení, bylo zpracováno a vydáno nařízení vlády (pravděpodobně s účinností od 1. září 2001) řešící obsah krizových plánů pro řešení vojenských krizových situací s cílem zabezpečit kontinuitu zpracování krizových plánů v oblasti řešení vojenských krizových situací a ostatních krizových plánů vymezených nařízením vlády č. 462/2000 Sb.

V diskusi bylo doporučeno, aby věcný záměr novely zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, byl předložen v září 2001 a současně, aby ministr vnitra ve spolupráci s ministrem obrany ve stejném termínu zpracoval věcný záměr novely zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení, protože tyto zákony spolu úzce souvisí.

Ze 5 přítomných členů Rady hlasovalo pro 5.

10. Změna názvu, tématu a termínu konání vícestupňového cvičení orgánů krizového řízení

Rada projednala materiál předložený ministrem průmyslu a obchodu a přijala

u s n e s e n í č. 176.

V úvodním vystoupení ministr průmyslu a obchodu uvedl, že usnesením Rady ze dne 5. října 2000 č. 130 byl schválen Plán organizace cvičení orgánů krizového řízení v letech 2001 až 2003. Součástí tohoto plánu je i provedení vícestupňového cvičení “Havárie 2001”, jehož konání je plánováno na 2. pololetí roku 2001. Termín cvičení se v současné době ukazuje jako nevhodný, současně doporučil změnit téma cvičení na “prověření typových plánů k zajištění ochrany obyvatelstva v zóně havarijního plánování” a název cvičení na “ZÓNA 2002”. Termín cvičení byl změněn na leden 2002.

V diskusi bylo doporučeno, aby vzhledem k termínu zahájení cvičení CMX/CRISEX 2002, tj. od 31. ledna 2002, bylo cvičení "ZÓNA 2002" zahájeno nejpozději v polovině ledna 2002 s tím, že proběhne do konce ledna 2002.

Z 5 přítomných členů Rady hlasovalo pro 5.

11. Souhrnná zpráva o resortních koncepčních dokumentech navazujících na Bezpečnostní strategii ČR z roku 1999

Rada projednala materiál předložený ministrem a vedoucím Úřadu vlády a přijala

u s n e s e n í č. 177.

V úvodním vystoupení náměstkyně ministra a vedoucího Úřadu vlády uvedla, že předkládaný materiál projednal Výbor pro koordinaci zahraniční bezpečnostní politiky, připomínky resortu vnitra a Správou státních hmotných rezerv byly do materiálu zapracovány. Konstatovala, že materiál podává komplexní zprávu o resortních koncepčních dokumentech státní správy, které navazují na Bezpečnostní strategii České republiky z roku 1999. Dále uvedla, že materiál byl zpracován podle odpovědí jednotlivých resortů a úřadů na strukturovaný dotazník. Dle dotazníku byly zjišťovány koncepční dokumenty, které se k Bezpečnostní strategii České republiky vztahovaly přímo, nebo okrajově. Byla zjišťována i povinnost a termíny jejich aktualizace a míra rozpracovanosti aktualizovaných dokumentů. Dále uvedla, že koncepční materiály jednotlivých resortů se nemusely nutně týkat všech položek dotazníku, proto odpovídají v Souhrnné zprávě čísla bodů u jednotlivých respondentů položkám strukturovaného dotazníku. Konstatovala, že úkol, tak jak byl zadaný, byl splněn. V závěru uvedla, že v návaznosti na novelizovanou Bezpečnostní strategii České republiky, by každý resort měl mít jeden základní dokument a z něj odvozené další resortní dokumenty. Při každé aktualizaci Bezpečnostní strategie České republiky by případné aktualizace návazných dokumentů měly být uskutečněny bezprostředně.

V diskusi ministr průmyslu a obchodu vyjádřil zásadní nesouhlas s textem na str. 4 v části III v odst. Ministerstvo průmyslu a obchodu s poslední větou (v závorce). Uvedl, že důsledně při zpracování podkladů vycházeli ze zadání.

Dále 1. místopředsedou vlády a ministrem práce a sociálních věcí bylo doporučeno doplnit materiál o dokument, který navazuje na Bezpečnostní strategii České republiky, a to o "Sektorový operační program rozvoje lidských zdrojů" a případně i o "Koncepci informatiky ministerstva práce a sociálních věcí".

Dále ministrem vnitra bylo doporučeno na str. 5 ve druhém řádku shora (silně vytištěný) opravit název materiálu dle znění, které bylo přijato vládou a na straně 6 v bodě 5) v prvním řádku doplnit usnesení vlády z 15. listopadu 2000 č. 1145, kterým byl materiál schválen a dále v bodě 5) doplnit o zásadní strategický materiál "Návrh organizačního zabezpečení přebírání Schengenského acquis v období předcházejícím referenčnímu datu pro vstup České republiky do Evropské unie, tj. do 31. prosince 2002 a v období do zahájení úplného provádění Schengenského acquis", který byl přijat usnesením vlády ze dne 28. března 2001 č. 304.

Dále bylo dáno na zvážení, aby z hlediska zvětšení užitečnosti materiálu byl doplněn o analýzu a hodnocení těchto shromážděných dat.

Z 5 přítomných členů Rady hlasovalo pro 5.