NERV vytyčil hlavní body protikrizových opatření

Z 250 návrhů na řešení dopadů finanční krize se Národní ekonomická rada vlády dohodla, že zúží počet návrhů, které předloží kabinetu. Ministr financí M. Kalousek podle vyjádření pro tisk, usiluje o to, aby návrhy byly podány ještě na probíhající schůzi Sněmovny. K jednání došlo 3. února a někteří členové NERV po jednání poskytli médiím rozhovory, z nichž vybíráme několik odpovědí.

Ministr financí Miroslav Kalousek pro deník Hospodářské noviny:
Na čem jste se včera s Národní ekonomickou radou vlády shodl?
Shodli jsme se na několika prioritách, o kterých jsme přesvědčeni, že zmírní dopady krize na občany. Proto navrhujeme kroky, které umožní udržet vyšší zaměstnanost. Včera jsme se definitivně shodli zejména na slevě na sociálním pojištění a na časově omezeném zrychlení odpisů, které jsou vlastně investiční pobídkou.

Jak dlouho budou zrychlené odpisy trvat?
Musí to být investiční pobídka na krátkou dobu. Rychlejší odpisy by měly platit do poloviny nebo do konce roku 2010. 

Hned několik ekonomů NERV chtělo na začátku jeho fungování snížit daně z příjmu firem. To už definitivně spadlo pod stůl?
Zrychlení odpisů a snížení sociálního pojištění je mnohem efektivnější. O snížení daní z příjmů nyní neuvažujeme.

Ministr průmyslu Martin Říman i člen NERV Martin Jahn navrhují, aby vláda schválila tzv. šrotovné, čili příspěvek na nové auto. Jak to vidíte vy?
Šrotovné pokládám za velmi nákladný a velmi neefektivní nástroj na podporu průmyslu. Ale konečné slovo bude mít vláda.

Do kterých oblastí chcete zvýšit výdaje?
Plánujeme výdaje, které zvýší aktivitu soukromých investorů. Typickým příkladem je zateplování panelových domů. Mou úlohou je ale neustále upozorňovat na rozpočtovou disciplínu a na obrovská rizika s financováním státního dluhu.

Z rozhovoru člena NERV Jiřího Rusnoka pro Českou televizi:
Podpora úvěrů, jak by to mělo vypadat? Další opatření jestli můžete zmínit?
Ano. Ta další oblast je otázka, řekl bych zachování cash-flow. To znamená toku finančních prostředků v podnicích. To se týká podpory dostupnosti úvěrů. V tomto ohledu má stát již fungující instituce, které tady byly. A používaly se zejména k takové specifické podpoře drobných a středních podniků. Dnes je prostě potřeba rozšířit záběr těch institucí. To znamená, aby mohly mnohem více takovýchto projektů zrealizovat. Ale násobně více. Já bych si troufl říci, že mnoho násobně více. Desetkrát, pětkrát více, než to bylo v těch dobrých časech. Aby se také ty projekty mohly zaměřit na větší podniky, než jsou jen třeba podniky malé, do těch dvě stě, dvě stě padesáti zaměstnanců. Já bych se inspiroval německým příkladem. Oni s podobným způsobem podpoří až podniky někde do sedmi set, sedmi set padesáti zaměstnanců. A samozřejmě jde o to, aby ty garanční instituce státem ovládané mohly podpořit nejenom investiční a exportní projekty, ale také provozní projekty.

Neobáváte se morálního hazardu v tom podporování úvěrů? Přece jenom banky jsou opatrnější v půjčování z obav splácení?
 Právě při této metodě se toho neobávám. Protože nakonec o tom, jestli ty peníze budou půjčeny, rozhoduje ta banka. Čili banka bude dále sledovat ten projekt. A bude dále hodnotit, jestli to je života schopný projekt. Stát pouze pomůže bance zmírnit riziko, které dnes je výrazně zvýšeno, protože je tady nejistota o finančním zdraví a finančním vývoji těch žadatelů o úvěry. Čili jde tady o určitou dělbu rizika. A to je myslím správná cesta. Pořád to musí být života schopný projekt, jinak banka by ho zásadně nepodpořila.

Z rozhovoru člena NERV Vladimíra Dlouhého pro televizi Z1:
Jak se obnovuje důvěra na trhu?
Zkusím říct svůj názor, který jsem řekl na NERVU, ale vím, že to je problematické. Zkusme pomoci z pohledu státu zdvihnout finanční prostředky asi doma, protože na světových trzích nám nikdo nic nedá. A zkusme a vím, že je to politicky nepopulární, nabídnout bankovnímu sektoru určitý stupeň pojištění garancí, při zvažování, že by vydali úvěry projektům, které jsou životné. Jestli je pravda a to musí říct bankéři. Pardon, vy jste chtěla říct jednu větu.

To neznamená nic jiného, než státní garance za úvěry soukromých komerčních bank? Rozumím to dobře?
To je politicky nepopulární a já říkám, zvažujme to, protože jestli je pravda, že banky neúvěrují a to ...

A to je zjevně pravda, protože ....
No, to je právě ten problém. Že někdy slyšíte od centrální banky, někdy slyšíte i od bankéřů samotných, že ono to vlastně ta pravda není, že nějaké úvěry běží. Pak jdete na svaz průmyslu, jdete na stavebníky, jdete na restauratéry, hoteliéry, jedete na malé podniky a všichni si stěžují, že se neúvěruje. Pozor, zastavilo se úvěrování i z evropských bank, myslím ze zahraničí k nám. Takže to je velký problém.

Z rozhovoru člena NERV Jiřího Schwarze, děkan Národohospodářské fakulty, pro ČRo – Radiožurnál:
Zrychlení odpisů pro firmy. Podnítí podle Vás další investice?
Určitě ano. Protože firmy se stanou konkurenceschopnějšími, zlepší se jejich konkurenční schopnost a domnívám se, že v případě naší ekonomiky, která je silně exportně orientovaná, tak toto bude velmi účinné opatření. Navíc bude směřovat na podporu domácích výrobců, což je velmi pozitivní i z hlediska zaměstnanosti.

Podnikatelé tvrdí, že jejich hlavním problémem je nedostupnost úvěrů. Je toto řešitelné třeba prostřednictvím České exportní banky podle Vás?
České exportní ani ne, ale spíš Českomoravské záruční a rozvojové banky. Ta si myslím, že může sehrát velmi významnou roli. Co se týká České exportní banky, ta tam už došlo k navýšení kapitálu. Je to opět významné pro naše firmy, které vyvolávají proexportní, dá se říci protikrizové opatření už bylo učiněno a bylo učiněno už dříve, než by k tomu Národní ekonomická rada právě vůbec dala podnět.