Daniel Münich: Možnosti vlády jsou dost omezené

Ať se vláda rozhodne dělat cokoliv, mělo by takové rozhodnutí předjímat i tu možnost, že se recese protáhne.

Ekonomické dopady na českou ekonomiku budou do velké míry podobné jako minule, tedy primárně skrze klesající poptávku po našich exportech. Postupem času se dopady rozlejí do celé ekonomiky.

Ale budou zde i nezanedbatelné odlišnosti. Minule řada ekonomických subjektů i vláda rychlost a hloubku dopadů podcenily, protože s něčím takovým nebyla praktická zkušenost. Tentokrát už tu zkušenost mají, což je lepší, protože se na problémy mohou lépe a včas připravit.

Silně negativní očekávání mimochodem pracují již teď. Minule však v Evropě ještě nešlo o stabilitu bankovního sektoru, tentokrát ano. Co všechno to může napáchat, odhadujeme spíše teoreticky. Během předcházející recese ještě řada zemí mohla uvažovat o fiskální stimulaci na podporu poptávky (např. šrotovné v Německu). Dnes je nebezpečné o tom již jen nahlas uvažovat.

Česká vláda by měla rychle dokončit scénáře nejen pro různou hloubku dopadů. Je vhodnější, aby ekonomické subjekty tento jízdní řád vlády znaly předem a mohly s ním počítat a zařídit se podle něj.
Pokud bude naopak vláda jednat ad hoc na poslední chvíli podle skutečné hloubky ekonomické recese, bude nešťastně přispívat k již tak obrovské nejistotě trhů.

Ať se vláda rozhodne dělat cokoliv, do čehož patří i rozhodnutí nedělat aktivně navíc nic, mělo by takové rozhodnutí předjímat i tu možnost, že se recese protáhne v dlouhodobou stagnaci. Takový scénář například vylučuje ze hry výdajově náročná stimulační opatření.

Možnosti vlády v malé otevřené ekonomice (jako je ČR) aktivně něco výrazněji ekonomicky ovlivnit jsou poměrně omezené. Minulá recese ukázala, že řadu vládních opatření se podařilo plně zavést, až když už hlavní vlna recese přešla. Reakce, která vyžaduje nějakou implementační přípravu, nebo dokonce schvalování zákonů, bude téměř jistě opět odsouzena k přílišnému zpoždění.

Na druhé straně se minule řada opatření navrhla, zprovoznila a otestovala. Zpětně se zdá, že jejich dopad asi nebyl zásadní. Některá opatření, jako byly slevy na pojistném, jsou asi znovu použitelná, ale pouze tehdy, pokud by se je podařilo výrazně administrativně zjednodušit a lépe zaměřit na ty skutečně životaschopné ekonomické aktivity, kde přechodná recesní vlna může způsobit nevratné škody.

Řada firem pod tlakem minulé recese zeštíhlela, a hledat rezervy v dalším kole pro ně bude těžší. Obdobně, minule prvotní vlnu propouštění zachytilo mnoho cizinců, což se v takové míře již nemusí opakovat.

Po Topolánkově baťohu a nyní schvalovaném balíku sociálních reforem již nebude mít vláda moc prostoru k úsporám v sociálních výdajích.

Jistou výhodou je, že dnes dokážeme lépe, tj. rychleji a ve větším objemu než minule, čerpat prostředky z EU, které směřují na protikrizová opatření. Ale není radno je přeceňovat.

 

Publikováno v HN, 14.11.2011