Archiv zpráv pracovních a poradních orgánů vlády

Stránka byla přesunuta do archivu

12. 1. 2012 9:47

Jiří Schwarz: Provokace Masaryčka

Promění se špinavé nádraží v atraktivní místo uprostřed Prahy?

Jiří Schwarz II.Před Vánoci jsem si v podvečer z tramvaje letmo všiml neobvyklého osvětlení vycházejícího z Masarykova nádraží. Vyvolalo ve mně takovou zvědavost, že jsem dalšího dne záměrně zašel na místo, jemuž se schválně vyhýbám od té doby, co vlaky z Ostravy jezdí na Wilsonovo nádraží (celým názvem Praha hlavní nádraží – Nádraží prezidenta Wilsona). Zvědavost se proměnila v příjemné překvapení hned po vstupu do nádražní budovy od zastávky tramvaje. Restaurovaná empírová dvorana se skvěla ve své původní křehké až subtilní kráse. Škoda jen, že se rekonstrukce nedostalo celé nádražní budově s jejím okolím. Člověk si až v přímé konfrontaci hezkého prostředí s nevzhledným uvědomí, oč je ukrácen, když prochází zanedbanými veřejnými budovami a zákoutími našeho hlavního města, které odpuzují kolemjdoucí Pražany a turisty. Nevábná místa obvykle odpuzují i muže pořádku a čistoty. To je jeden z důvodů, proč na nich vládne nepořádek, a když tam člověk náhodou zavítá, setká se s věcmi, od nichž přirozeně odvrací zrak. Zdá se, že nyní Masarykovu nádraží, podobně jako dříve Wilsonovu, svítá na lepší časy a stane se zajímavým místem nejen pro návštěvníky našeho hlavního města, ale také pro Pražany.

Po příchodu domů jsem si ze zvědavosti na internetu vyhledal, komu vděčíme za zpříjemnění prostředí na Masarykově nádraží. Zároveň jsem se dověděl, že další vylepšení mají zatím červenou. Proslulou železničářskou plácačku vytáhl ministr dopravy, který takto vyjádřil své pochybnosti o projektu rekonstrukce a revitalizace tradičního nádraží a jeho okolí v centru Prahy. Dvě dekády demokracie nás naučily zpochybňovat téměř vše. Uzavřené smlouvy jsou produktem své doby a tehdejších okolností. Ta, která je důležitá pro Masarykovo nádraží, pochází z roku 2004 a předpokládá společný rozvoj území a okolí Masarykova nádraží. Slovo „společný“ zde zastupuje investory včetně Českých drah.

Od uzavření smlouvy se však mnohé změnilo. Jednoho ze čtyř investorů, po přehodnocení jeho investičních záměrů v České republice, nahradil jiný. České dráhy stále více čelí reálné konkurenci jiných železničních dopravců, což je nutí silněji se koncentrovat na hlavní obor svého podnikání, jímž je přeprava osob a zboží. Státní rozpočet stejně jako krajské rozpočty pod tíhou dluhové krize zemí EU šetří a rostoucím deficitům se brání hledáním dalších úspor. Proto i České dráhy, tradičně dotované z veřejných rozpočtů, musí více spoléhat na vlastní zdroje včetně těch finančních. Posiluje se tím motivace jejich vedení na efektivnějším hospodaření s vlastním majetkem. Tato skutečnost a zostřující se konkurence na kolejích by měla vést k upření pozornosti a aktivit do oblastí, v nichž má náš národní železniční dopravce komparativní výhodu. Tou pro něj zajisté není developerská činnost, nýbrž jí nepochybně zůstává spolehlivá přeprava osob a zboží po kolejích a poskytování služeb s tím bezprostředně spojených za přijatelné ceny.

Věřme, že červená na návěstidle rekonstrukce a revitalizace Masaryčky a jejího okolí nezůstane nadlouho. Tuto červenou lze využít k racionální a rychlé úpravě stávajících smluv, aby lépe odpovídaly současné realitě zúčastněných subjektů. Ambice změnit je od základu může na mnoho dalších let zastavit zahájenou přeměnu nehezkého území v centru metropole v příjemné místo uvítání návštěvníků Prahy a atraktivní místo pracovních, obchodních a relaxačních aktivit Pražanů.

Masaryčku mám stále rád nejen proto, že mi za vysokoškolských studií v Praze v období totality připomínala nejkratší cestu domů, do dalekého Slezska, ale také proto, že používání jejího historického názvu v době, kdy se oficiálně nazývalo Nádražím Praha střed, bylo potěšením. Potěšením o to větším, jak udiveně, někdy až nevrle, což se týkalo především přátel starých pořádků, reagovali na jejího naoko bezelstné užití.

Doufám, že název Masaryčka se opět stane názvem přívětivého c. k. nádraží, a ne jeho špinavé a hroutící se reálně socialistické parodie.

 

Publikováno v LN, 12.1.2012

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter

Související zprávy