Petr Zahradník: Dopady využívání fondů EU v České republice

Česká republika hledá v rozpočtu každou korunu. Jedním z možných zdrojů rozvoje jsou i unijní prostředky. Jejich většímu využití však brání nedostatky na straně příjemců i řídicích orgánů. Výše tzv. čisté pozice by mohla být ještě vyšší.

Česká republika jako stále podprůměrně ekonomicky rozvinutá země EU disponuje značnými příležitostmi využívat finanční prostředky ze zdrojů rozpočtu EU, především v podobě kohezní politiky EU.

Ve vztahu k rozpočtu EU disponujeme tzv. čistou pozicí, tedy kladným saldem mezi objemem finančních prostředků do EU posílaných a z EU přijímaných; přesto však vývoj, struktura i výše této čisté pozice by mohly mít z našeho pohledu příznivější podobu.

Čistá pozice České republiky vůči rozpočtu EU Od momentu členství v EU zaujímáme pozici čistého příjemce finančních prostředků z rozpočtu EU, která se zejména počínaje rokem 2007 výrazně navyšovala. Za rok 2012 dosáhla rekordní výše čisté pozice 73,8 mld. korun.

Dominantní složku v ní tvoří příjmy na kohezní politiku EU, které v roce 2012 dosáhly výše 81,3 mld. korun (71,5 % celkových příjmů České republiky z rozpočtu EU).

Výše čisté pozice by mohla být ještě výraznější v náš prospěch, kdyby docházelo k optimálnímu procesu uvolňování prostředků rozpočtu EU na kohezní politiku EU. Její výše by mohla být vyšší přibližně o 40 mld. Kč ročně oproti stavu roku 2010. Za předpokladu vyčerpání všech prostředků do konce roku 2013, při uplatnění pravidla n + 2 a rozložení celkové částky alokace do delšího časového období, by její výše mohla být vyšší o přibližně 20 mld. korun ročně oproti stavu roku 2010. Čistá pozice je významnou součástí systému veřejných financí České republiky; měla by být optimalizována i s ohledem na potřebu posílení fiskální disciplíny a konsolidace. Její existence - zvláště nyní - představuje jednu z nejpodstatnějších výhod, které našemu hospodářství členství v EU přináší. Pro období následujících alespoň 10 let budeme mít možnost konsolidovat systém národních veřejných financí a souběžně s tím realizovat v poměrně objemném rozsahu fiskální expanzi s výrazným příspěvkem daňových poplatníků rozvinutějších členských států Unie.

Dosavadní průběh čerpání: kvantitativní analýza „Mezičasový“ přehled průběhu čerpání nám ukazuje, že: · poptávka ze strany žadatelů výrazně převyšuje možnosti alokace (není pravdou, že zájem ze strany příjemců je nízký); ta současně vykazuje i jistou kvalitu; žádosti prošlé vyhodnocením a posvěcením v podobě smlouvy tvoří víc než 80 % alokace, což lze hodnotit uspokojivě; · objem proplacených prostředků příjemcům lehce přesahující 50 % celkové alokace necelý rok před ukončením programového období však není lichotivý a naznačuje vnitřní problémy v procesu čerpání jak na straně příjemců, tak i řídicích orgánů; zcela nízký je objem certifikovaných prostředků ze strany Evropské komise (aktuálně pouze necelá třetina objemu alokace, a to i přes výrazné zlepšení v posledním období).

Evropská komise nepovažuje určitý počet projektů a objem prostředků pro ně určený za dostatečně připravený a odpovídající principům a pravidlům kohezní politiky a tudíž finančně neefektivní do té míry, že neudělí souhlas s uvolněním prostředků rozpočtu EU ve prospěch České republiky.

To nastalo ve významném objemu právě v roce 2011. Je to nešťastné z řady důvodů: v situaci tak významné alokace, jíž v tomto období disponujeme, nejenže se zvyšuje možnost nevyčerpání prostředků, ale v mezičase je neúměrně zatěžován tuzemský státní rozpočet, který je nucen platby hradit příjemcům sám, aniž by se mu dostávalo brzké a adekvátní kompenzace z rozpočtu EU; s ohledem na blížící se konec programovacího období je riziko nevyčerpání prostředků poměrně vysoké; zvyšuje se reputační riziko.

Odhadované dopady kohezní politiky pro růst a zvýšení konkurenceschopnosti Obecně dělíme dopady kohezní politiky na růstovou výkonnost na krátkodobé (představující dodatečný poptávkový stimul) a dlouhodobé (představující vlastní efekt, vyvolaný příznivým dopadem řešeného projektu).

V případě České republiky se krátkodobý dopad pohybuje v rozmezí 0,8 až 1,1 procentního bodu příspěvku růstu HDP ročně pro celou Českou republiku (v poslední době až ke 2 p. b.) a přibližně 0,4 až 0,5 procentního bodu příspěvku růstu HDP v případě dopadů dlouhodobých (v posledním období až k 1 p. b.) s tím, že krátkodobé dopady odeznívají momentem realizace projektu, kdežto intenzita dlouhodobých dopadů ve středním a dlouhém období sílí a míru krátkodobých dopadů s přibližně 5letým odstupem dožene a překoná. Tuto závislost lze sledovat zejména v případě tvrdých projektů investičního charakteru nejen v oblasti infrastruktury, ale taktéž podpory podnikatelského prostředí.

 

Publikováno v časopise Finanční management, 22.10.2013