Úřad vlády nově přechází na doménu vlada.gov.cz. Více informací

Archiv zpráv pracovních a poradních orgánů vlády

Stránka byla přesunuta do archivu

1. 7. 2013 13:10

Petr Zahradník: Vláda by mohla založit Národní investiční fond

Odpověď na otázku Macháčkovy výměny: Co čekáte od Rusnokovy vlády v ekonomické oblasti?

Petr ZahradníkOd Rusnokovy vlády, resp. od premiéra a všech ekonomických ministrů, bych očekával prioritní zaměření na podporu investičních aktivit a na mobilizaci všech dostupných veřejných zdrojů pro tento účel v propojení se stimulací soukromého kapitálu.

Pracovně bych to nazval Národním investičním fondem, což by zdaleka nemusela být právní entita ani instituce, leč komplexní projekt. Ten by měl identifikovat veškeré možné dostupné zdroje veřejného charakteru – investiční položky v rámci státního rozpočtu, aktiva státních a veřejných fondů a dalších institucí a peněžní zůstatky státních a polostátních firem. A rovněž disponibilitu fondů EU – jak ve zbytku nynějšího programovacího období, tak by měl mít snahu o co nejvýhodnější výši alokace.

Projekt Národního investičního fondu by měl rovněž maximálně aktivizovat všechny podpůrné a rozvojové státní instituce (CzechInvest, Státní fond dopravní infrastruktury, Státní fond rozvoje bydlení, Česká exportní banka a EGAP, Českomoravská záruční a rozvojová banka), aby v rámci svých kompetencí učinily maximum směrem k aktivitám stimulujícím investice.

Třetím zdrojem by měla být snaha navýšit příjmovou stranu systému veřejných financí zaměřením na zvýšení daňové disciplíny především v případě flagrantních porušovatelů z množiny „velkých zvířat“ a aktivit prováděných na pomezí šedé a černé ekonomiky. Tím mám na mysli, že nebude docházet k malichernému a nic neřešícímu (a o to nákladnějšímu) pinožení po stokorunách u malých daňových „poplatníčků“, přičemž velké ryby zůstanou stran kontrolních aktivit ušetřeny.

Čtvrtá část se týká oblastí, u kterých zbytečně zatěžujeme naši obchodní bilanci na dovozní straně a kde je možná jistá importní substituce pomocí tržně konformních stimulačních nástrojů. To se týká deficitu v zahraničním obchodě s potravinami či spotřebním průmyslovým zbožím (které paradoxně má v našich podmínkách dlouholetou tradici, jež pozvolna uhasíná a vytrácí se). V daném případě se podpora týká malých a středních podniků a posílení podpůrných nástrojů směrem k tomu, aby jejich zvýšená a efektivnější aktivita eliminovala nutnost určité typy zboží dovážet.

A další věc: mělo by jít též o stimulace refinancování zisku a dalších typů výnosů, především ve prospěch zahraničních vlastníků v rozsahu, který se již na roční bázi blíží 400 miliardám korun. A také vytvoření motivačního prostředí k tomu, aby alespoň část přidané hodnoty vytvořené v našem teritoriu byla i v tuzemsku reinvestována.

Otázkou je, zda se ekonomičtí ministři v čele s premiérem na podobném konceptu vůbec shodnou a zda jim přijde zajímavý a prospěšný. Druhá a ještě závažnější otázka je, jak by se následně na jejich představy tvářila především Poslanecká sněmovna. Některé z těchto opatření lze provést v rámci exekutivy samé, jiné potřebují legislativní oporu a přizpůsobení. Kdyby tento návrh založil možnou kontinuální konstelaci, v níž by pokračovaly i další vlády a naplnily se alespoň některé z bodů projektu Národního investičního fondu, osobně bych byl spokojen.

 

Publikováno v HN, 1.7.2013

vytisknout   e-mailem   Facebook   síť X

Související zprávy