Rozhovor s Danielem Münichem

NERV má novou pracovní skupinu zabývající se trhem práce, jejím garantem je Daniel Münich.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
Dobrý večer. I dnes v úterý je tady Hyde Park, no, a Hyde Park není přece nic jiného než prostor pro vás a pro vaše otázky, takže vítejte u jeho sledování. Česká minimální mzda patří k nejnižším v Evropě. Proč se už od roku 2007 nezvedá? A o kolik by se měla zvýšit, aby lidé byli více motivováni pracovat? A co říká náš host na osmiprocentní nezaměstnanost a právě na to vše dnes odpoví zmiňovaný náš host, ekonom a člen Národní ekonomické rady Daniel Münich. A vy se, prosím, ptejte. Dobrý večer, vítám vás v Hyde Parku.

Daniel MÜNICH, ekonom CERGE-EI, člen NERV
--------------------
Dobrý večer.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
Špatné nebo přinejmenším nedobré zprávy z tuzemské ekonomiky pokračují. Nezaměstnanost v stavebnictví, průmysl a to vše pohledem statistiků i obyčejných lidí. To vše nevzkvétá.

/ Reportáž /

redaktor
--------------------
Dlouhá zima tuzemské ekonomiky nekončí. Hřejivých zpráv je málo, o to třeskutější jsou spory, co vlastně dělat. Vláda zaměstnavatelé a odboráři připravují další várku receptů.

Martin KUBA, ministr průmyslu a obchodu /ODS/
--------------------
Ten materiál obsahuje 19 konkrétních opatření, které my jako vláda navrhujeme. Jsou to opatření, která jsou, řekněme, krátkodobá a měla by se co nejrychleji objevit v ekonomice.

Jaroslav HANÁK, prezident, Svaz průmyslu a dopravy
--------------------
Jsou některé mimořádně dobré prorůstová opatření, řeknu případy podpory technického školství, zrychlené odpisy, programy Panel Plus 2013, Zelená úsporám a řady dalších. To jsou dobré věci.

redaktor
--------------------
Času není nazbyt. I přes start sezónních prací poklesla březnová nezaměstnanost jen nepatrně. Podobně nejednoznačnou zprávou pak je nejspíš i drobný meziroční růst ve stavebnictví během února. Zatím totiž stojí hlavně velmi špatný loňský rok.

Václav MATYÁŠ, prezident, Svaz podnikatelů ve stavebnictví
--------------------
Ten výsledek není překvapující, ale není ani natolik optimistický nebo neskýtá, nedává takovej optimismus pro ten letošní rok, jak by si bezesporu stavebnictví zasloužilo.

Roman POMMER, člen představenstva, Hospodářská komora
--------------------
Jestli bude líp, všichni to předpokládáme, no, že prostě bude líp, jako musí bejt líp, nikdo jako, nemůže říct podnikatel, že bude hůř, ten kdyby to řekl, tak vlastně končí.

redaktor
--------------------
I průmyslníci mají smíšené zprávy. Připouští, že nejspíš budou propouštět, což při rozsahu jejich odvětví může znamenat až desítky tisíc nových nezaměstnaných, jinak ale budoucnost nevidí špatně.

Petr KUŽEL, prezident, Hospodářská komora
--------------------
V oblasti průmyslu firmy vidí i v tomto období svůj vývoj pozitivně, protože zakázky jsou zejména do třetích zemí mimo Evropskou unii.

redaktor
--------------------
Neobvykle jednotní byli zástupci zaměstnavatelů a zaměstnanců v kritice vlády týkající se výběru daní. Nelíbí se jim její trvalý odpor k zavedení registračních pokladen.

Jaroslav HANÁK, prezident, Svaz průmyslu a dopravy
--------------------
Ta rezignace na lepší výběr daní je jednoznačná. Víc k tomu neřekneme, věřím, že přijde jiná vláda, která to hned zavede.

redaktor
--------------------
K žádnému posunu zatím nedošlo ohledně růstu minimální mzdy, po kterém volají odbory.

Josef STŘEDULA, předseda, Odborový svaz KOVO
--------------------
My bychom nejraději byli, aby to navýšení minimální mzdy bylo na hranici 9 tisíc korun, ale musíme být realisté a v tomto případě, pokud nalezneme na 8500 korunách, tak budeme samozřejmě rádi.

redaktor
--------------------
Zaměstnavatelé totiž zatím vyčkávají. K tomuto kroku sice není třeba souhlasu parlamentu, stačí jen nařízení vlády, i v ní ale panuje rozkol. Proti je třeba ministr financí Kalousek a své ne řekla i Výkonná rada ODS.

/ Konec reportáže /

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
Ekonomická budoucnost. To je dnešní téma nebo pojďme říct, ekonomická přítomnost a jak dál se všechno bude vyvíjet. To je to téma. No, a našeho pořadu Hyde Park, to znamená www.hydeparkct24.cz, musím připomenout, znáte naši adresu určitě, předpokládám, každopádně, ten, kdo ji nezná, tak ví, že tam, nebo se teď dozvídá, že tam je okno, do kterého může psát otázky a může také palcovat ty otázky, které už tam jsou. A přišly už některé, tak pojďme na ně. První na webu Zdeňka: "Pane Münichu, můžete nám vysvětlit, jaká prorůstová opatření by měla vláda přijmout ke snížení nezaměstnanosti? Souhlasíte s nejnovějšími návrhy vlády i přesto, že zaměstnavatelé avizují, že nebudou přijímat nové pracovníky?" Pojďme si to asi rozdělit do dvou sektorů nebo do dvou otázek. Ta první otázka, co všechno by měla vláda podle vás dělat, jestli můžu poprosit stručně, protože to, tu otázku byste určitě mohl odpovídat celý pořad, takže co by měla, jaku prorůstová opatření by v tuto chvíli měla vláda přijmout ke snížení nezaměstnanosti?

Daniel MÜNICH, ekonom CERGE-EI, člen NERV
--------------------
Já bych navrhl, jestli bysme začli tou druhou otázkou, že bysme si nejdřív řekli, co vláda vlastně.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
Vy jste host, vy si vybíráte, samozřejmě.

Daniel MÜNICH, ekonom CERGE-EI, člen NERV
--------------------
Navrhuje a potom se můžeme bavit o tom, co tam není a co by tam mohlo být.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
Dobře, pojďme.

Daniel MÜNICH, ekonom CERGE-EI, člen NERV
--------------------
Takže už jste pouštěli zprávy nebo informace o diskusích o minimální mzdě. To je věc, která, řekněme, budí bouřlivé diskuse, ale z mého pohledu, z ekonomického pohledu to není to zásadní a zdaleka to není to zásadní.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
No, ale aspoň tedy, že vám do toho skáču, pardon, ale podle těch zpráv, o kterých i vy hovoříte, co se objevilo, tak je to ten předmět sporu? Je to spor mezi vládou, je to spor mezi odbory?

Daniel MÜNICH, ekonom CERGE-EI, člen NERV
--------------------
Ano, říkám, je to předmět bouřlivého sporu, ale.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
Vy říkáte, že to není zásadní, to znamená, že to není důležité?

Daniel MÜNICH, ekonom CERGE-EI, člen NERV
--------------------
Neodůvodněný, prostě tím se nic nevyřeší, ani nic nezkazí, aspoň v těch mezích zvýšení minimální mzdy, o které, o kterých se hovoří.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
Takže vy byste byl pro zvýšení minimální mzdy?

Daniel MÜNICH, ekonom CERGE-EI, člen NERV
--------------------
Já jsem ekonom, já spíš rád hovořím o tom, co se stane, když, než abych někomu radil, co má udělat. Když se podíváte na ty diskuse, tak zjistíte, že politická pravice a střed hovoří především o negativním dopadu a levice mluví spíše o pozitivním dopadu. Oba tyto tábory argumentační v podstatě zakládají svoji argumentaci na dojmech, já radši pracuji s čísly, s daty, s nějakou empirickou evidencí a ta musím říct, že je v České republice malá, až bych řekl žádná, to znamená, veškeré ty diskuse jsou o dojmech a pak samozřejmě ty diskuse jsou velice bouřlivé, protože vlastně stojí názor proti názoru, který není ničím podložený, takže ve všech těch diskusích jsem neslyšel, kolika lidí vlastně by se to reálně mohlo dotknout, jaké dodatečné náklady by to mohlo znamenat a jestli, jaké všechny efekty tam jsou. Já zmíním dva možná. Jeden z těch pozitivní efektů, o kterém se mluví v ekonomické literatuře, je ten, že pokud je vyšší minimální mzda a firmy mají buď motiv více investovat do svých zaměstnanců, aby teda si tu mzdu zasloužili a byli produktivnější, anebo naopak spoří na jiných věcech, než je jejich mzda. Další efekt, který je poměrně známý, že část platů mezd se vyplácí oficiálně a část na ruku, obzvláště ve stavebnictví, ve službách a tam zvýšení minimální mzdy v podstatě nepovede k ničemu jinému, než že se ta oficiálně vyplácená část začne vyplácet, bude vyšší a menší část se bude vyplácet neoficiálně. Takže já jsem jenom naznačil, kolik těch efektů všech možných je a nerad bych tady dělal soudce jako ekonom, protože si myslím, že se nic nestane, když se minimální mzda zvýší a nic se nestane, když se nezvýší, zásadního.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
Říkáte, že není jasno, kolika lidí se to týká. Sociální demokracie uvádí, že až 100 tisíc lidí pobírá v této zemi minimální mzdu. To jsou údaje, které, kterými operuje třeba předseda strany. Nicméně vy jste člen NERVu, kdyby se vás jako člena NERVu zeptala vláda: "Máme zvýšit?" Co byste řekl? Raději ano, nebo raději ne?

Daniel MÜNICH, ekonom CERGE-EI, člen NERV
--------------------
Já myslím, že v zájmu kompromisu to zvýšení je o těch 500 korun, 750 korun by bylo velice dobré, aby se opustilo tohle to téma a diskuse se mohly věnovat něčemu důležitějšímu, což jsou možná ty další opatření, která máme na pořadu.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
To znamená, zvýšit o 500 korun, to je věc, kterou požaduje, požadují odbory například. Je to ta částka, je podle vás dobře, aby se ta minimální mzda valorizovala nebo aby se zvyšovala kontinuálně? Sociální demokracie například říká, že ona nebo za jejích vlád se ta minimální mzda vždy zvyšovala. U nás, respektive v současné době za pravicových vlád, tuším, že to bylo jednou o 43 korun a příliš mnoho se to nezvyšovalo.

Daniel MÜNICH, ekonom CERGE-EI, člen NERV
--------------------
To bylo zaokrouhlení někdy v roce 2007 o těch 40 korun na celou kulantní částku, od té doby se z těch 8000 minimální mzda nezměnila. Já si nemyslím, že by nějaká automatická valorizace měla být, protože to zvyšování by mělo odpovídat aktuální ekonomické situaci, která v dnešní době není příznivá, není dlouhodobě příznivá, ten výhled není dobrý, to znamená, nějaká automatická valorizace by mohla navýšit zbytečně moc minimální mzdu, takže ta dohoda na 500, 750 korun to zvýšení by byla rozumný kompromis, byť to neříkám jako ekonom, ale jako téměř politik v téhle chvíli.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
Jako politik, já se zeptám jako laik. Potřebujeme vůbec minimální mzdu. Jsou země, například Německo, které vůbec nemají uzákoněnu minimální mzdu, a přesto poměrně jaksi slušně funguje ta ekonomika. Je to věc, která je potřebná vlastně?

Daniel MÜNICH, ekonom CERGE-EI, člen NERV
--------------------
Ono je to ošidné. V Německu samozřejmě minimální mzda je, ale není celoněmecká, celonárodní, všeodvětvová, jako to máme v České republice v zákoně, ale je, liší se podle odvětví, je to součástí kolektivního vyjednávání a v Německu velice dobře vědí, co to znamená minimální mzda, ale Německo je taky mnohem větší než Česká republika.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
Takže bez nějaké minimální částky by to podle vás nešlo?

Daniel MÜNICH, ekonom CERGE-EI, člen NERV
--------------------
A to víte, že by to taky šlo, ale taky by to šlo, když to řeknu, jo.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
Pojďme k otázce Zdeňky, k té první, jestli tedy již můžu, jestli se můžeme dostat k té první části.

Daniel MÜNICH, ekonom CERGE-EI, člen NERV
--------------------
Můžete, vy jste tady ředitel.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
Jak jste si to rozdělil. Můžete nám tedy vysvětlit, jaká prorůstová opatření by měla vláda přijmout ke snížení nezaměstnanosti? Co by byl váš recept?

Daniel MÜNICH, ekonom CERGE-EI, člen NERV
--------------------
No, my jdeme přímo na věc a neprobrali jsme docela závažnou skutečnost, že, řekněme, vláda, ministerstvo práce a síť úřadů práce nebyly dostatečně připraveny na dlouhodobou krizi. V podstatě došlo podle mého k docela nešťastnému kroku, že nová vláda v roce 2010 se rozhodla provést poměrně zásadní reformu fungování úřadů práce, včetně absolutní změny informačního systému. No, a stala se ta nehoda, že ta reforma neproběhla hladce. V podstatě neproběhla do dnešního dne. Stále se řeší obrovské problémy a v době, víme, že krize vypukla v Evropě okolo roku 2008, do České republiky přišla, řekněme, na počátku roku 2009, tak vlastně v době, kdy ta první vlna krize vrcholila, tak začala reforma úřadů práce, které mají, jsou na té frontě, které by měly jako první vlastně učinit opatření na podporu zaměstnanosti a sešlo se to tak špatně, že v současné době ten problém není vyřešen. Ani informační systém, ani funkčnost úřadů práce dostatečná, ten systém není schopný se soustředit na to, co by měl dělat, to znamená.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
Takže vláda uspěchala ty, pardon, vláda uspěchala tu reformu?

Daniel MÜNICH, ekonom CERGE-EI, člen NERV
--------------------
Já myslím, že byla příliš optimistická, že to nějak rychlým způsobem zvládne a nezvládlo se to.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
To znamená co podle vás? To znamená, že ministerstvo práce a sociálních věcí těmi reformami naopak uškodilo tomu trhu práce?

Daniel MÜNICH, ekonom CERGE-EI, člen NERV
--------------------
Určitě to nebylo ku prospěchu věci. Na druhé straně si musíme uvědomit, a to nezaznělo na začátku, když zazněla ta pesimistická slova o situaci České republiky, že pokud jde o míru nezaměstnanosti, Česká republika je na tom stále skvěle. Patříme k zemím v Evropské unii s nejnižší mírou nezaměstnanosti. Míra nezaměstnanosti v celé Evropské unii roste, stejně jako roste v České republice, takže z tohoto pohledu nemůžeme udělat nějaký automatický vztah mezi reformou sítě úřadů práce, zavedením informačního systému a rostoucí nezaměstnaností. To určitě ne. Ta situace by byla lepší, pokud by ta reforma byla rychlejší a úspěšnější, určitě.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
Tak teď jste odpověděl na otázku, co vláda dělat neměla. Divák se nebo Zdeňka, divačka, se ptala na to, co by tedy vláda měla udělat, kdybyste jednoduše, řekněme, pokud to tak jde, v několika větách měl říct, co by byl ten první krok, co by vláda měla udělat?

Daniel MÜNICH, ekonom CERGE-EI, člen NERV
--------------------
No, ono je několik oblastí, kde vláda může působit. Jedna je oblast přímo politiky zaměstnanosti, to jsou úřady práce především, a to jsou přesně ty programy, které oznámilo ministerstvo práce, balíček sedmi programů, projektů za 7 miliard, které jsou primárně založeny na tom, že se bude něco dotovat, podporovat se vznik pracovních míst. A potom jsou, řekněme, politiky, které se odehrávají jinde. Já uvedu některé příklady, například program Zelená úsporám, byť na první pohled to vypadá jako podpora zateplování a úspory energií, tak tam je poměrně rychlý a okamžitý efekt, pokud se to samozřejmě dá udělat rychle, na zaměstnanost po celé republice samozřejmě v jednom sektoru, to znamená v stavebnictví, jo.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
V stavebnictví, jo, takže s tím souhlasíte, toto jsou návrhy, které.

Daniel MÜNICH, ekonom CERGE-EI, člen NERV
--------------------
Jo, takže například s tímto souhlasím. Hodně bych diskutoval o těch 7 programech rychlé, okamžité akce proti nezaměstnanosti, kterou oznámilo ministerstvo, protože řada z nich, řekl bych, když to řeknu jednoduše, není vyzkoušená a mám obavu.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
Co třeba? Co konkrétně třeba?

Daniel MÜNICH, ekonom CERGE-EI, člen NERV
--------------------
Jsou tam asi 3 dotační programy, já to zkusím z hlavy. Jeden je dotace toho, aby zaměstnavatelé měnili plné úvazky na částečné úvazky a najímali nezaměstnané na ty částečné úvazky. Další program je dotace, aby nezaměstnaní začali podnikat, 40 až 80 tisíc na začátek.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
Pak je tam třeba dotace na vytvoření pracovní místa pro mladé lidi, s tím souhlasíte?

Daniel MÜNICH, ekonom CERGE-EI, člen NERV
--------------------
Přesně tak. Přesně tak nebo praxe v podnicích.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
A to je třeba podle vás dobrý nápad nebo to je nevyzkoušené nebo.

Daniel MÜNICH, ekonom CERGE-EI, člen NERV
--------------------
Já bych řekl, všechno to jsou ve své podstatě dobré, ale dost dobře možná velice naivní záměry. A já tady můžu samozřejmě vysvětlit, proč jsou naivní.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
Jestli můžete ve stručnosti, určitě, diváky to zajímalo.

Daniel MÜNICH, ekonom CERGE-EI, člen NERV
--------------------
A můžu uvést příklad. Když budete mít chřipku, půjdete po ulici od doktora nebo k doktorovi a někdo vám nabídne jablko a bude vám říkat, že vás to vyléčí, tak si budete říkat: "Vyléčí? Nevyléčí?" V aktivní politice zaměstnanosti je to něco podobného. Je to nástroj, stojí to peníze, ale stejně jako to může pomoct, může to taky nepomoct nebo dokonce uškodit.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
A teď mi řekněte, vy jste člen NERVu, to znamená, poradního orgánu vlády, neměli vy byste tohle to říkat například na ministerstvu práce a sociálních věcí: "Pozor! Je to nevyzkoušené, může to uškodit, dejte si pozor!" Ptal se vás někdo na takový názor?

Daniel MÜNICH, ekonom CERGE-EI, člen NERV
--------------------
Samozřejmě. My ty věci říkáme a neříkáme je jenom teď.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
Poslouchají vás?

Daniel MÜNICH, ekonom CERGE-EI, člen NERV
--------------------
Říkáme je dlouhodobě a ono to, pozor, on to není jenom problém, řekněme, ministerstva práce, hodně.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
To, jak jste si vybral těch 7 případů na ministerstvu práce.

Daniel MÜNICH, ekonom CERGE-EI, člen NERV
--------------------
Ale je dobré si uvědomit, že absence hodnocení z veřejných politik, kde se utrácí peníze daňových poplatníků, je problém ministerstva školství, ministerstva zdravotnictví, že se vždycky jde hrr na věc s nějakým dobrým nápadem, který má zpravidla, se narodí v nějakých politických diskusích, politických programech, ale potom ten politický cyklus vede k tomu, že je snaha to hrr rychle zavést do praxe, pak se zjistí, když se to zavede do zákona, že to nefunguje, ale pak všechno strašně dlouho trvá změnit, protože v tom zákoně je to natvrdo, takže se další rok mění zákon.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
Pak se to mění zase zpátky.

Daniel MÜNICH, ekonom CERGE-EI, člen NERV
--------------------
A pak už se blíží volby a pak už je připravena ta nová garnitura, která má zase nůši plnou dobrou nápadů, které ovšem nejsou opět vyzkoušeny. A v České republice teda došlo zároveň s reformou, řekněme, úřadu práce a informačního systému k tomu neblahému skutku, že my dneska ani pořádně nevíme, co se v detailu na tom trhu práce děje, kde se koncentrují ty problémy a jak jsou ty existující nástroje zaměřeny. Tohle to opakujeme a myslím si, že to je první krok, který by měla vláda začít dělat.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
Evidentně velký problém, o tom hovoříte. Tak facebook, Martin: "Dobrý večer, nevíte, prosím vás, kdo u nás v republice vypočítává ty částky pro životní minimum a tak dále? Někdy se mi zdá, že je to jen číslo, které si někdo vymyslel. Myslíte si, že se dá s tak málo penězi vyžít?"

Daniel MÜNICH, ekonom CERGE-EI, člen NERV
--------------------
Ta první odpověď jednoduchá, určitě si to někdo vymyslel a nakonec to někdo schválil a odhlasoval, to je jednoznačné.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
Jednoduchá odpověď na jednoduchou otázku, ale kdo? Otázka zněla kdo.

Daniel MÜNICH, ekonom CERGE-EI, člen NERV
--------------------
Ale otázka je, na základě čeho, jestli si to tak z rukávu někdo vytáhl, anebo jestli to je výsledek nějakých podrobnějších analýz toho, jak se to dotkne příslušných skupin obyvatelstva a kolik to bude stát, takže to druhé je nedostatek, o kterým jsem už hovořil, to znamená, většina věcí, které se v České republice zavádí, ale je to teda problém i řady evropských zemí, že ta politika a nastavení těch politik často není založeno na evidenci, na té skutečnosti, co se děje v tom reálu, takže já vám uvedu příklad. Jestliže máme nějaké nastavení penzí a zvyšování penzí, tak se nebere v potaz, že existují skupiny obyvatel, já uvedu přesně, starší, samostatně žijící ženy, kterých se to zásadním způsobem dotkne a dostanou se hluboce pod hladinu chudoby, byť v tom celku, v celku celé populace míra chudoby českých penzistů je jedna z nejnižších v Evropě, to znamená, když takové číslo vymýšlíte, musíte vědět, koho se jakým způsobem takové opatření dotkne.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
A na to se přesně ptá divák. Divák se ptá, kdo to vypočítává, protože například říká, někdy se mi zdá, že to číslo, které si někdo vymyslel, jestli se z něj dá vůbec vyžít. 3410 korun je částka životního minima pro jednotlivce. Řekněte mi, 4 tisíce nebo 3410 korun, jestli opravdu se z toho dá vyžít?

Daniel MÜNICH, ekonom CERGE-EI, člen NERV
--------------------
Nastavení sociálního systému v České republice určitě není nijaké, řekněme, není nastaveno vysoce, jak se často traduje. V České republice často mezi sociální výdaje zahrnují penze, výdaje na penze, které jsou obrovské, v podstatě představují dominantní částku těch výdajů.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
Polovinu rozpočtu, ano.

Daniel MÜNICH, ekonom CERGE-EI, člen NERV
--------------------
Ale to v principu nejsou sociální výdaje, protože to jsou peníze.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
To jsou mandatorní výdaje, přesně tak.

Daniel MÜNICH, ekonom CERGE-EI, člen NERV
--------------------
Které někdo někdy odvedl a potom je dostává na penzi a pak je to řada pojistných dávek veřejného pojištění, jako například pojištění v nezaměstnanosti, které dostáváte za to, že jste pracoval, odváděl si, sice povinně, ale odváděl jste si pojistné a dostáváte to pár měsíců a potom nedostáváte nic, máme i zdravotní pojištění a tak dále. To znamená, objem sociálních výdajů, a těch skutečně, o kterých tady hovoříme, těch skutečně sociálních, těch potřebných, ty nějaké zázračné nejsou a nebudu tady vlastně oponovat tomu dotazu, že pro řadu lidí skutečně není jednoduché na té úrovni dále přežít.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
Divák se právě ptá, kdo to vypočítává, kdo vlastně vypočítává, že tahle ta částka, že se z ní dá vyžít, že ze 3410 korun na jednotlivce žijícího.

Daniel MÜNICH, ekonom CERGE-EI, člen NERV
--------------------
No, tak ten proces je poměrně propracovaný a standardní, to znamená, ministerstvo práce vypracuje.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
To já chápu, že sedí někde nějaký úředníci a říkají si: "Tak, máme tady nějaký balík peněz, tak to musíme asi rozdělit," ale na druhou stranu potom ve chvíli, kdy je opravdu v té jaksi velmi svízelné situaci, tak z 3410 korun vyžít na celý měsíc je asi jaksi zázrak, řekl bych.

Daniel MÜNICH, ekonom CERGE-EI, člen NERV
--------------------
A já jsem vlastně vám nebo.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
Já tomu rozumím, já se jenom ptám, jestli můžete říct, kde to vlastně vzniká, jak se to vypočítává, pokud je to ad hoc.

Daniel MÜNICH, ekonom CERGE-EI, člen NERV
--------------------
No, já s váma souhlasím. Ten proces je poměrně standardní. To znamená, ministerstvo práce zřejmě přijde a nějakým návrhem na základě nebo na žádným základě, projde to nějakým připomínkovým řízením, možná politickou diskusí a nakonec se o tom pohádají politici v parlamentu a schválí to, pokud to teda schvaluje parlament, pokud to neschvaluje vláda nějakým nařízením, což není žádný tajemství, to není nic zvláštního. V tom procesu často chybí ten úplný začátek, to znamená, důkladné zmapování toho, jak se žije lidem a kterých lidí se to dotkne, aby to nastavení reflektovalo situaci všech lidí, všech skupin obyvatelstva.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
Web a Honza: "Dobrý večer. Mám jednoduchou otázku. Ceny máme jak na Západě, mnohdy vyšší, proč nemáme také stejnou minimální mzdu? A prosím jasnou a stručnou odpověď."

Daniel MÜNICH, ekonom CERGE-EI, člen NERV
--------------------
Tak ceny určitě nemáme jako na Západě, pokud se, například cena práce.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
Tak ceny potravin jsou srovnatelné.

Daniel MÜNICH, ekonom CERGE-EI, člen NERV
--------------------
Je výrazně, ale výrazně níž, než cena práce v Německu, to je prostě.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
Dobře, ale divák se evidentně neptá na cenu práce, ale ptá se na cenu potravin například, protože předpokládám, že ceny, ceny myslí se ceny toho, co, za co si koupí jaksi potraviny například a ty spotřební koše nebo ty koše nákupní jsou v zásadě identické, dokonce se mnohdy udává, že například v Německu jsou mnohdy některé potraviny levnější.

Daniel MÜNICH, ekonom CERGE-EI, člen NERV
--------------------
To je na dlouhou diskusi, některé, některé zboží a některé služby a energie jsou dražší, některé levnější.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
Dobře, ale shodneme se, shodneme se, že v zásadě, plus, minus jsou ty ceny už dneska srovnané, že to, co si koupíte.

Daniel MÜNICH, ekonom CERGE-EI, člen NERV
--------------------
No, určitě ne, určitě ne.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
Já jsem o tom poměrně přesvědčen, že když půjdete na běžný nákup u nás a půjdete na stejně běžný nákup například v Německu, tak zaplatíte plus, minus totéž.

Daniel MÜNICH, ekonom CERGE-EI, člen NERV
--------------------
No, ale musíte v tom Německu žít a platit si všechno, co si tam platíte.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
Tak, tak a teď se právě divák ptá. Pokud jsou ceny například potravin skoro stejné nebo, řekněme, plus, minus stejné, tak proč nemáme stejnou minimální mzdu? Čím to je? Nižší produktivita práce nebo proč to je tak?

Daniel MÜNICH, ekonom CERGE-EI, člen NERV
--------------------
Minimální mzda musí být poměřována s reálnou mzdou nebo nominální mzdou, protože i minimální mzda je nominálně v dané zemi a není možno nebo není záhodno to poměřovat s cenovou úrovní, protože to bychom taky mohli dojít k tomu, že minimální mzda bude někde blízko průměrné, průměrné mzdě a samozřejmě v takové pseudoekonomice by většina tržních principů přestala fungovat úplně a ekonomika by začala stagnovat, měli bysme obrovskou buďto nezaměstnanost, anebo šedou ekonomiku. Takže to je samozřejmě na delší ekonomickou debatu, já tady nemůžu stručně, jak požaduje tazatel vysvětlit poměrně složité ekonomické principy, ale.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
Dobře, ale pokusme se, jestli se mohu jako laik zeptat, když se zeptám za diváka úplně laicky, proč například nejsou u nás tedy stejné platy jako v Německu? Proč? Je to nižší produktivita práce?

Daniel MÜNICH, ekonom CERGE-EI, člen NERV
--------------------
To je velká, přesně tak, prostě celý stát se všemi sektory, které tady máme, je méně produktivní, než ekonomika německá a já mezi ty sektory zahrnu jak komerční sektor, tak veřejné instituce. I stát český je mnohem méně efektivní, než je stát německý, byť ten německý stát bude relativně větší v poměru třeba k HDP, než je český stát. Problém českého státu je ten, že si neumíme vládnout dobře. Když se podíváte na mezinárodní žebříčky konkurenceschopnosti, zjistíte, že žebříček, na kterém jsme nejhůř vlastně, je kvalita vládnutí, kvalita institucí, jo, to znamená, máme sice stát, žere nám hodně peněz, ale ty služby ve smyslu například politika zaměstnanosti kvalitní, ty jsou špatné. Školství opět příliš mnoho peněz jde na neproduktivní věci, vzděláváme zbytečně draho, pak samozřejmě chybí peníze na školství jako takové a v celém objemu se to skládá v nižší produktivitu České republiky oproti například Německu.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
To ale znamená, a teď opravte mě, pokud se mýlím, pokud mám jaksi laický názor, to znamená ale, že v zásadě ti lidé nepracují méně, učitelé nepracují méně, doktoři nepracují méně.

Daniel MÜNICH, ekonom CERGE-EI, člen NERV
--------------------
Ne, určitě ne.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
Nicméně někdo dělá špatná rozhodnutí, ty peníze, které by mohly jít učitelům a doktorům, jdou někam jinam a oni jdou špatně.

Daniel MÜNICH, ekonom CERGE-EI, člen NERV
--------------------
Ano, přesně tak.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
A kdo to je?

Daniel MÜNICH, ekonom CERGE-EI, člen NERV
--------------------
Můžeme použít srovnání, já už jsem se účastnil těch diskusí v minulosti mnohokrát. Česká Škodovka, ti, kdo tam pracují, pracují určitě stejně intenzivně, stejně poctivě, řekl bych, jsou stejně produktivní, ale Škodovka není jaksi izolovaný ostrov v České republice. Je tady spousta jiných odvětví, spousta jiných malých, velkých profesí, včetně státu, kde se ta nízká produktivita naskládá do toho konečného hrubého národního produktu, do nižších odvedených daní a do všeho, ze kterých tedy ta společnost žije a vlastně to říká, že není, nestačí jenom funkční tržní ekonomika, ale musí být i funkční stát, který v těch vyspělých demokraciích má nezanedbatelný dopad na fungování řady výdajových programů.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
Takže jinými slovy přebujelá byrokracie, velký stát, zbytečné agendy?

Daniel MÜNICH, ekonom CERGE-EI, člen NERV
--------------------
Já bych neřekl byrokracie, spíš bych řekl, že to je nefunkční, že vlastně dostatečně neanalyzujeme, co ten stát vlastně dělá, jak je efektivní, jaké jsou všechny alternativy, neověřujeme si zpětně, jestli ty věci fungují ve školství, politika zaměstnanosti. Přijdeme s programem dotací začínajícím podnikatelům, utratíme na to půl miliardy nebo miliardu, kterou jsme na druhé straně museli samozřejmě někomu vzít, na daních, na odvodech nebo si je půjčit od bank, a vlastně ten systém provozujeme a vlastně nakonec vůbec nevíme, jestli to někomu pomáhá. Často se může stát, že dáváte peníze někomu, kdo by podnikal tak jako tak a vlastně si jenom teda vezme ten dodatečný bonus, to je samozřejmě naprosto neproduktivní činnost, která přispívá právě k tomu rozdílu, jak jste říkal, proč je Německo bohatší a lidé mají vyšší platy, než mají Češi.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
Tím se vracíme zpátky k těm úřadům práce, to je to, co jste naznačoval.

Daniel MÜNICH, ekonom CERGE-EI, člen NERV
--------------------
Přesně tak. A to je kvalita vládnutí.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
Že se dělají reformy, proreformy bez toho, aniž by se v zásadě znal, kam ta reforma má směřovat a co má vlastně /nesrozumitelné/.

Daniel MÜNICH, ekonom CERGE-EI, člen NERV
--------------------
Já myslím, že často se ví, kam by ta reforma měla směřovat, ale ty reformy nejsou dostatečně promyšleny, nejsou založeny na empirických zkušenostech, nejsou dostatečně ověřeny předem. Ne všechno se dá ověřovat samozřejmě, můžete.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
No, a není to tak, že někteří ti úředníci potřebují, aby náhodou si jaksi udrželi ta svá místa, že kdyby se to příliš znalo, tak by se třeba přišlo na to, že některé ty věci nejsou potřeba, oni nejsou potřeba, a tak dále?

Daniel MÜNICH, ekonom CERGE-EI, člen NERV
--------------------
No, to by bylo velké zjednodušení. Říká se, že každý dobrý úředník má v šuplíku několik reforem, které vytahuje podle toho, jaká vláda je u moci a myslím, že do jisté míry to skutečně tak funguje, protože těch pokusů úspěšných nebo vlastně nerealizovaných bylo v minulosti hodně a já můžu jenom říct, že jestli Česká republika má někam napřít velké úsilí a tato a budoucí vlády, tak je to zdokonalení vládnutí v České republice v tom dobrém slova smyslu.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
Web, Pavel Bína: "Jak navýšení minimální mzdy prospěje ochotě soukromého sektoru legálně zaměstnávat? Jak velký problém jsou podle vás výdajové paušály živnostníků případně švarc systém? Neměl by být legalizován a zaveden do zákona formou práce na kontrakt?" Tak pojďme to vzít asi postupně. Jak navýšení minimální mzdy prospěje ochotě soukromého sektoru legálně zaměstnávat? Vy jste sám mluvil o tom, že se děje velmi často to, že někdo dostává minimální mzdu kvůli odvodům, ale dostává nějaké peníze na ruku.

Daniel MÜNICH, ekonom CERGE-EI, člen NERV
--------------------
To je první efekt. Druhý efekt je ten, že když zvýšíte minimální mzdu, obzvláště výrazně, tak řada těch standardních oficiálních pracovních smluv přejde do šedé ekonomiky, to znamená, nic se nevykazuje, všechny peníze jdou na ruku. Pak samozřejmě ten člověk dostane původní mzdu, možná i dokonce vyšší, ale je zbaven veškerých výhod pojištění a nějakých jistot, které mu garantuje to oficiální zaměstnání. A stát samozřejmě přijde potom o ty malé ale nějaké odvody na sociální a zdravotní pojištění, které odvádí každý.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
Tak jak velký problém jsou podle vás výdajové paušály živnostník, případně švarc systém?

Daniel MÜNICH, ekonom CERGE-EI, člen NERV
--------------------
Tak jak velký problém, ale jaký, že jo. Ohledně čeho?

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
No, problém, asi pravděpodobně tady divák naráží na to, že se mluví o tom, že jsou příliš štědré, 60 až 80 %, ministr financí chtěl ty jaksi paušály živnostníkům seškrtat.

Daniel MÜNICH, ekonom CERGE-EI, člen NERV
--------------------
To není moc o minimální mzdě, je to o tom obrovském rozdílu, které, který, myslím příjmovým nebo zdaňovacím, který existuje mezi podnikateli a těmi, kteří pracují na normální pracovní úvazek. Je pravda, že tento rozdíl se za posledních odhadem 6, 7 let výrazným způsobem zvýšil a že to způsobuje velký tlak na to, aby se, a to je ten švarc systém, a teď bychom tady mohli strávit celou diskusi, jako už to možná přede mnou měli tím, kde končí normální zaměstnání, kde začíná švarc systém. Problém to je, ty diskuse jsou poměrně vypjaté, já nevím, co bych k tomu řekl.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
K těm paušálům, v zásadě, když to převedu, tak jestli ty paušály jsou příliš, jaksi příliš vysoké, jestli by se měly snížit? Protože koneckonců, když se podíváme na příjmy daní nebo respektive příjmy z příjmů daně, co odvádí živnostníci, tak ten pokles je výrazný, pokles jaksi z toho, co stát vybere na živnostnících.

Daniel MÜNICH, ekonom CERGE-EI, člen NERV
--------------------
Já nejsem politik, abych si vybral jednu z variant a za tou skálopevně stál. Já se vždycky ptám, jaký efekt například sblížení zdanění těchto dvou skupin přinese. Já bych řekl, že když se vrátíme někam, kde jsme byli před 5 lety nebo 6 lety, kdy to bylo mnohem blíž.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
Byly ty paušály nižší, ano.

Daniel MÜNICH, ekonom CERGE-EI, člen NERV
--------------------
Existovali jsme, žádná katastrofa nebyla. Že bychom dál mohli, mohli fungovat. Samozřejmě se to živnostníkům některým nebude líbit, ale znám řadu živnostníků, který říkají, že je jim občas až divné, že skutečně platí tak, tak nízké daně. Samozřejmě oni proti tomu protestovat nebudou. Právem často argumentují tím, že jejich pozice je mnohem, řekněme, obtížnější, žijou v každodenním riziku, nemají dovolenou, nikdo jim neplatí pojištění, jsou v podstatě, když nepracujou, tak mají smůlu.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
Dobrá, ale ta velkorysost tam je, to jste uvedl.

Daniel MÜNICH, ekonom CERGE-EI, člen NERV
--------------------
Ale není to argument ekonoma. Ekonom by vám měl říct, co se stane, když a ne, jestli se má /nesrozumitelné/ to udělat.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
No, vy jste tam odpověděl, že víte o spoustě lidí, kteří říkají, že je to příliš benevolentní nebo poměrně benevolentní. Tak a neměl by být legalizován a zaveden do zákona švarc systém formou práce na kontrakt? Švarc systém je hodně debatovaná věc. Je to problém pro ekonomiku nebo naopak by to mohl být impuls pro ekonomiku? Jak se na to díváte vy?

Daniel MÜNICH, ekonom CERGE-EI, člen NERV
--------------------
Já myslím, že ty diskuse, které se v České republice vedou, od 90. let vlastně švarc systém, to, že se táhnou tak strašně dlouho, ukazují, že popsat tuto věc zákonem, popsat ten reálný svět, který je velice rozmanitý, zákonem, který by jasně rozlišil, toto je toto, toto je švarc systém a toto už není, že je vlastně nemožné. Takže já myslím, že nikdy nedosáhneme toho ideálního řešení, aby se něco zakotvilo jasně do zákona a ty diskuse tady budou stále.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
Dobře, dobře, ale když se budeme bavit mezi sebou, tak víme, jak švarc systém funguje, víme, jak funguje na tom trhu práce, jakým způsobem, je to podle vás špatně, je to pokřivení toho systému, mělo by se to spíš omezovat, nebo vy jako ekonom, když byste měl někomu radit nebo rádce, když to řeknu takhle, jako člen NERVu, byste řekl spíš: "Nechte to být, koneckonců ti lidé alespoň pracují, vydělávají, nějakým způsobem jaksi nezatěžují ten systém."

Daniel MÜNICH, ekonom CERGE-EI, člen NERV
--------------------
Já bych řekl, všechno má své meze. To znamená, existuje segment, kde skutečně jde o zásadní obcházení pravidel pro to, jak by měl fungovat zaměstnanecký vztah a tam samozřejmě by stát měl nějakým způsobem intervenovat a bránit, protože, bránit tomu, protože to je v podstatě nekalá konkurence těm, kdo se chovají poctivě a dělají to, tak jak se má, ale není možno šmahem říci, že všechno se má jaksi nacpat do toho zaměstnaneckého vztahu a nebo naopak všechno, ať jsou všichni podnikatelé, že zaměstnanecký vztah je přežitý, to prostě nejde, takže já nejsem určitě stoupencem nějakých extremistických, extremistických řešení, to je všechno, co k tomu jako ekonom můžu říct.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
Tak pojďme na další otázku, facebook, Jarda: "Dobrý večer, jaký je váš názor na nedávný spor mezi zaměstnanci versus parazitující OSVČ a neměla by být hlavní otázka spíš opačná? To jest, zda zdanění zaměstnanců není zbytečně vysoké? Děkuji."

Daniel MÜNICH, ekonom CERGE-EI, člen NERV
--------------------
Tak termín parazitující není ekonomický termín, já jsem o něm nikdy neslyšel.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
To je politický termín, pokud to nebudeme brát.

Daniel MÜNICH, ekonom CERGE-EI, člen NERV
--------------------
Takže já ho používat nebudu, protože ani nevím přesně, co by měl daný v tý situaci znamenat.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
Ale víte, odkud, odkud to vzniklo.

Daniel MÜNICH, ekonom CERGE-EI, člen NERV
--------------------
Každopádně dobrý je zopakovat, že celková míra zdanění v České republice, přímého zdanění, a tam patří nejen daň z příjmů fyzických osob, ale pojistné odvody zaměstnanců a zaměstnavatelů, je poměrně vysoké, říkám, v rámci Evropské unie skutečně patříme ne na tu nejvyšší špičku, ale k těm nejrozvinutějším zemím skandinávským a tak dále a je to především v důsledku velmi vysoce nastavených odvodů, které platí zaměstnavatelé. A když to zjednoduším, tak v České republice máme rovnou daň, protože pojistné platí zaměstnavatelé v podstatě z každé koruny, ať vyplácejí málo, nízkou mzdu nebo vysokou mzdu, prostě automaticky se vyplácí, to znamená, že se ta rovná daň vztahuje i na lidi s poměrně nízkými příjmy, nízko vzdělaní, znevýhodnění, na částečné úvazky a tam to přináší velké problémy. Tohle si v těch diskusích málokdo uvědomuje, kdy se šermuje, mám vysoké zdanění, nemám vysoké zdanění, že skutečně Česká republika má vysoké přímé zdanění především těch nízkopříjmových skupin a zároveň má extrémně nízké majetkové daně například, to znamená, Evropská unie například opakovaně radí České republice, aby v rámci daňových reforem přesunula to daňové břemeno z daní, které pokřivují trh práce, což je právě to, o čem jsme hovořili, směrem k daním, které nepokřivují rozhodování o práci či nepráci a zatím se to moc nedaří.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
Takže odpověď divákovi byla, ano, je to příliš vysoké. Na druhou stranu, kdybychom.

Daniel MÜNICH, ekonom CERGE-EI, člen NERV
--------------------
Je to příliš vysoké.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
Kdybychom asi jaksi nesypali peníze do, nebo sociální pojištění se nesypalo do té kasičky, tak by tam byl ještě větší deficit, co se týče důchodů a byl by tam možná ještě větší problém, otázka je, jak by ten celý systém potom byl udržitelný.

Daniel MÜNICH, ekonom CERGE-EI, člen NERV
--------------------
To je jedna věc, když mluvíme o celé populaci zaměstnanců a pak by se měla vést speciální diskuse o lidech které jsem zmínil, nízkopříjmoví, znevýhodnění, částečné úvazky, víme, kdo to jsou, rodiče s dětmi, a tak dále a tam ten efekt může bejt ještě trošku komplikovanější a zajímavější, protože když snížíte tuhle tu sazbu na ty nízké relativně příjmy, zvýšíte motivaci vytvářet částečné úvazky, přijímat zaměstnání s nízkým výdělkem, může se nakonec stát, že ušetříte na jiném konci státního rozpočtu v těch výplatách nejrůznějších dávek, protože v řadě případů jde o lidi, kteří chtějí pracovat, například rodiče v České republice, to nejsou matky, nejsou ženy, které čekají životní kariéru doma u ploty, jak se říká, když se podíváte na ty životní profily zaměstnanosti, zjistíte, že české ženy chtějí pracovat, když jsou mladé a nemají děti a potom, když už děti opustí hnízdo, tak zjistíte, že české ženy jsou ochotny pracovat skoro nejvíc v Evropě. Akorát, že v tom období, kdy mají děti, tak by potřebovaly pracovat na částečné úvazky a tam čelí tomu velkému zdanění a ještě tam je takový další složitost, kterou zase málo diskutujeme, že tím, že je vztaženo zdanění ženy, manžela a manželky, tak oni, když nastoupí do práce a přijmou nějaký nízko placený zaměstnání, tak vlastně do té domácnosti nakonec nepřinesou skoro nic, protože o to víc jim stát ubere na dani manžela. Těmito otázkami právě by se měla zabývat politika daňová a ve všech těch diskusích, ty diskuse by měly být nad obrázky, čísly, aby se řeklo, zvyšujeme daně tady a dotkne se to skupin takhle a na druhé straně nám ubudou peníze ve státním rozpočtu, protože řadu lidí odradíme od toho, aby vůbec pracovali.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
Tak, já se ale zeptám, proč se to neděje a vy mi neříkejte, že nejste politik a že to je politická debata. Prostě proč, proč se tady o tom bavíme, vy jako součást v zásadě nebo poradní orgán vlády, proč neříkáte tyhle ty věci tam, kde by mohl někdo udělat to rozhodnutí?

Daniel MÜNICH, ekonom CERGE-EI, člen NERV
--------------------
Tohle je velice zajímavá otázka a já se na to dívám z pohledu akademika. Protože ty věci se dají probádat, existují data, data by se dala sbírat, problém je, že o není zájem a ten zájem o ně není z několika důvodů. Zaprvé politici buďto datům nevěří, věří takovému tomu pravidlu, že každý si ty data zfalšuje podle toho, jak potřebuje.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
Ano, věřím datům, který si zfalšuju sám.

Daniel MÜNICH, ekonom CERGE-EI, člen NERV
--------------------
Druhý problém je, že ten český vzdělávací systém není příliš úspěšný v tom, aby širší populace včetně politiků dokázala složitější data a analýzy vlastně pochopit a u politiků, a myslím tím těch politiků na té úrovni střední, na ministerstvech náměstků a tak dále, často absentuje samotná poptávka po tom, aby měli podklady pro svá informovaná rozhodnutí. A můžu do hry zanést i vás novináře, že často novináři vlastně neví, jak si s tím poradit a natož pak jak si s tím má poradit veřejnost, která pak stojí vlastně před tím, číslům nerozumí, musí někoho zvolit, politici šermují argumenty.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
Nebo si musí někoho pozvat do studia, jako já vás, aby to vysvětlil.

Daniel MÜNICH, ekonom CERGE-EI, člen NERV
--------------------
No, ale během, chcete během chvilky, abych vysvětlil poměrně složité věci.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
No, ale tak fungují média a máme na to hodinu a hodina v médiích je spousta času.

Daniel MÜNICH, ekonom CERGE-EI, člen NERV
--------------------
Anebo abych vytvořil analýzy tady od boku, které by měl.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
No, samozřejmě.

Daniel MÜNICH, ekonom CERGE-EI, člen NERV
--------------------
Před tím někdo půl roku zpracovávat.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
Za A, za B, za C a takhle si to představujeme.

Daniel MÜNICH, ekonom CERGE-EI, člen NERV
--------------------
Takže to je o celém systému, jak stát funguje, jakým způsobem si zadává, řekněme, studie a že ty studie vyloženě vyžaduje v tom celém procesu oponentního řízení, který nějakým způsobem funguje.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
A narážíte na to také v NERVu, že nakonec zpracováváte něco, ale že vlastně to nikdo nechce?

Daniel MÜNICH, ekonom CERGE-EI, člen NERV
--------------------
V NERVu ani tak, v NERVu ani tak ne, ale existuje, lidé znají možná Legislativní radu vlády, což je orgán, kterým prochází veškerá nová legislativa a ta má poradní komisi, která by měla hodnotit ekonomické dopady každé nové regulace a nejen zákonů.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
Ano, dokonce každý zákon musí mít připojený odstavec, jak se to dotkne státního rozpočtu.

Daniel MÜNICH, ekonom CERGE-EI, člen NERV
--------------------
Přesně tak. No, nejen odstavec, tam by měla bejt poměrně zásadní, hluboká analýza dopadů, jak se to dotkne.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
Většinou to bývá odstavec nebo stránka.

Daniel MÜNICH, ekonom CERGE-EI, člen NERV
--------------------
Krátkodobě a dlouhodobě, pozitivně a negativně veřejných financí, administrativy a tak dále.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
Je to součást důvodové zprávy.

Daniel MÜNICH, ekonom CERGE-EI, člen NERV
--------------------
A v podstatě ze zákona by každá nová legislativa měla toto obsahovat. Bohužel, to tady existuje v České republice, myslím, někdy od roku 2005, 2006. Funguje to klasickým českým způsobem, že se to formálně dělá a reálně se to nedělá. Nějakým způsobem se to zpravidla ošidí. Ten nejhorší způsob, jak se to ošidí, že se najde výjimka, proč se to vůbec nemusí dělat. To znamená, důsledek zpravidla je, fotovoltaika, k tomuto nebylo nic takového zpracováno a samozřejmě ten velký problém byl způsoben tím, že někdo v nějakém okamžiku vytáhl nějakou změnu, kterou nikdo neprozkoumal, co se stane. Většina opatření na trhu práce opět neprošla tímto standardním procesem a dříve nebo později se zjistí, že to byl sice dobře míněný nápad, který nefunguje. Můžeme pokračovat maturitami a našel bych spousta dalších příkladů toho, jak se nepromyšlené věci metodou hrr na věc zavedly a pak se od nich zase ustupuje. Já myslím, že všechny budoucí vlády by měly mít zájem na tom, aby měly připraven poměrně dobré zázemí na implementaci politik a musely by trošku snížit jakoby to implementační nadšení, že teda několik měsíců po volbách už budou mít napsanej zákon.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
Všechno hrr na věc, ano.

Daniel MÜNICH, ekonom CERGE-EI, člen NERV
--------------------
A za rok po volbách, aby už to fungovalo, aby si pak v druhé polovině zápasu před volbami mohli dát oddech.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
Tak vytáhnout z šuplíku tu ideální reformu. Web, Ondřej: "Dobrý večer, pane Münichu, vláda zavedla matoucí model výpočtu nezaměstnanosti, který se ve světě téměř nikdy nepoužívá. O co vládě šlo? Byl to pokus, jak pomocí čísel oklamat veřejnost? Který model výpočtu je nejlepší a ve vyspělé Evropě nejpoužívanější?"

Daniel MÜNICH, ekonom CERGE-EI, člen NERV
--------------------
Tak já teď budu chvíli mluvit jako akademik. Když mluvíme o nezaměstnanosti, mluvíme o počtu nezaměstnaných. Tazatel má asi na mysli míru nezaměstnanosti.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
Tam se používaly dva modely, tuším, do listopadu 2012, kdy se používaly ty oba, vy to vysvětlíte lépe, pardon.

Daniel MÜNICH, ekonom CERGE-EI, člen NERV
--------------------
Já to vysvětlím, nebojte. Existovaly dva způsoby výpočtu založené na dvou rozdílných údajích. Jeden z úřadu práce, to jsou všichni lidé, kteří tam byli registrovaní jako nezaměstnaní a potom druhý výpočet založený na počtu lidí z takzvaného výběrového šetření pracovních sil, což je náhodný obrovský vzorek lidí z celé České republiky a mezi nimi jsou samozřejmě nezaměstnaní a díky statistickým metodám se dá spočítat, kolik v celé České republice je přibližně nezaměstnaných. To jsou dva různé údaje. Oni se úplně neshodují, protože to nejsou úplně stejná čísla, a proto se počítaly dvě různé míry nezaměstnanosti. Většina lidí tomu rozuměla, Evropská unie, protože musí mít číslo srovnatelné, Eurostat používá tu z Českého statistického úřadu, která je mimochodem nižší než ta z úřadu práce. A k čemu došlo v lednu. Že ministerstvo práce se rozhodlo přestat počítat míru nezaměstnanosti jako takovou. Nešlo o změnu metodiky vůbec, to je zavádějící termín, přestalo míru nezaměstnanosti registrovanou počítat a začlo počítat úplně jinou míru. To není míra nezaměstnanosti, to je jiný podíl, můžeme pokračovat, ale nechci zase zatěžovat akademicky posluchače.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
Buďme struční.

Daniel MÜNICH, ekonom CERGE-EI, člen NERV
--------------------
Takže je to úplně jiné číslo. Problém je, že to číslo není srovnatelné s Evropou. Když se podíváte na takový základní každoroční přehled, co se děje na evropském trhu práce, tak tam takové číslo byste horko těžko hledal, na internetu byste to taky horko těžko hledal. Druhý problém je, že to číslo.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
Počkejte, pak tomu tedy nerozumím, pokud máme dva modely, z čehož jeden je nějaký, to znamená, jaksi ten reálný počet lidí na pracovním úřadě, druhý vychází z metodiky Evropské unie nebo obráceně a my zrušíme oba a zavedeme nějaký jiný, který není srovnatelný.

Daniel MÜNICH, ekonom CERGE-EI, člen NERV
--------------------
Ne, my jsme nezrušili, ten statistický úřad stále počítá ten svůj údaj a posílá ho do Eurostatu.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
Ale když ministerstvo, a teď jste mluvil o tom, že vlastně se zavedlo úplně vlastní jiný.

Daniel MÜNICH, ekonom CERGE-EI, člen NERV
--------------------
Ministerstvo práce zrušilo ten svůj.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
Ano, ministerstvo práce a sociálních věcí, ano.

Daniel MÜNICH, ekonom CERGE-EI, člen NERV
--------------------
Ukazatel. A už nepočítá míru nezaměstnanosti. Počítá podíl nezaměstnaných na celkové populaci.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
Pak je to tedy nesrovnatelné s Evropou tento údaj.

Daniel MÜNICH, ekonom CERGE-EI, člen NERV
--------------------
Určitě. Takže s Evropou můžeme srovnat pouze ten údaj Českého statistického úřadu.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
Tím divák ale říká, že zavedla matoucí model výpočtu nezaměstnanosti. S tím souhlasíte?

Daniel MÜNICH, ekonom CERGE-EI, člen NERV
--------------------
Svým způsobem matoucí je, pokud si to vysvětlíme, tak to matoucí není, řekneme si jasně, co to znamená. Problém je, já vám vysvětlím ten problém, problém je, že do toho jmenovatele, a teď budu mluvit možná hodně odborně, zahrnuje lidi, kteří s trhem práce nemají vůbec nic společného, kteří s ním nikterak neinteragují, to jsou lidé, kteří studují vysokou školu, střední školu, už by mohli pracovat, ale studují a vůbec je trh práce nezajímá, anebo jsou to lidé staří, kteří už odešli do důchodu, ty taky, většina z nich neinteraguje s trhem práce, ale oni ovlivňují ten údaj i vývoj v čase, takže vlastně oni nám mění tu časovou řadu, zasahují nám tito lidé do toho, ale vlastně nám dávají chybnou informaci.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
Dobře, a teď se zeptám opět laicky, tak mně řekněte, proč tedy tento model se používá, když, a pokud se nemýlím, tak jeho jediným výsledkem je, že to číslo je nižší.

Daniel MÜNICH, ekonom CERGE-EI, člen NERV
--------------------
Tady je potřeba dodat ještě to B. Tam je problém, že ministerstvo práce by rádo mělo míru nezaměstnanosti pro každý okres, protože okresy se v České republice velice liší, dokonce bych řekl, že rozdíl míry nezaměstnanosti v České republice je hodně veliký, to znamená, stát by měl cílit aktivní politiku zaměstnanosti rozdílným způsobem a stát chce vědět, chtěl by znát míru nezaměstnanosti. Jenomže tam potřebujete vědět, kolik těch lidí v těch daných okresech pracuje a tam si ministerstvo musí dojít na Český statistický úřad a říct si o to číslo. Jenže Český statistický úřad to číslo mý velice nepřesné, protože ho má z nějakého vzorku a celých 20 let říká: "Pozor! Pozor! To číslo je velice nepřesné a my bysme ho v podstatě ani nechtěli dávat, protože tam bude velká chyba," takže dneska se to vzalo jako argument, aby se ta míra nezaměstnanosti na okresní úrovni i na té celostátní přestala, přestala počítat.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
To znamená, zrušit, vrátit se zpátky k tomu původnímu modelu.

Daniel MÜNICH, ekonom CERGE-EI, člen NERV
--------------------
Původní model.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
Nebo k tomu modelu, který se vlastně, který by byl nějakým způsobem vypovídající, protože tím pádem jinak musím použít slova našeho diváka, že to byl trochu pokus, jak pomocí čísel oklamat veřejnost.

Daniel MÜNICH, ekonom CERGE-EI, člen NERV
--------------------
Může to být zatím, protože ta mediální zkratka tam vždycky je. Jako tady nikdo nemluví o míře nezaměstnanosti. Teď jsem to možná trochu vysvětlil těm šťastlivcům, kteří se dívají na Hyde Park a těm ostatním na svým blogu.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
Dobrá. Pojďme si dát, použiju vaše slova, šťastlivce, který se nám dovolal do studia. Dobrý večer.

divák
--------------------
Dobrý večer.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
Dobrý večer, můžete se ptát.

divák
--------------------
Dobrý večer. Já bych měl jednu takovou otázku, jak je možný, že za komunistů byla práce, lidi měli práci, byly peníze na tu práci a dneska vlastně najednou se tvrdí, že není ani na důchody a přitom za komunistů na ty důchody bylo? Tak tomu nerozumím.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
Tak jo, děkujeme za otázku.

Daniel MÜNICH, ekonom CERGE-EI, člen NERV
--------------------
Tak to je hodně velká otázka. Možná od konce. Důchody, proč tehdy bylo na důchody a dneska na důchody není. Česká republika začala procházet poměrně zásadním demografickým poklesem. O tom se mluví, ale lidé si neuvědomují, že to skutečně se nakonec promítá do objemu vyplácených důchodů, znamená to, že máme čím dál tím víc starších lidí a čím dál tím méně lidí, kteří skutečně pracují a platí ty daně, z kterých se průběžně ty důchody platí. A když se podíváme do budoucnosti, demografie je celkem neúprosná, je to jedna z mála statistik výhledů, které se dají poměrně dobře předvídat dlouho dopředu, tak se ukazuje, že to bude takzvaně horší a horší. To znamená, počet lidí, kteří platí daně, bude míň a míň a počet lidí, kteří by chtěli mít důchod, bude víc a víc. Málokdo hovoří dneska o tom, že ještě větší problém způsobujou, způsobují rostoucí výdaje na zdravotnictví. Kdybyste se podíval, kolik vydá stát v průměru na člověka čtyřicetiletého, třicetiletého a kolik vydá na člověka nad 60, byste zjistil obrovské rozdíly a těchto starších lidí budeme mít čím dál tím víc. Takže to je efekt, který nemá s komunismem a tržní ekonomikou nic společného, teda kromě toho, že výrazným způsobem poklesla porodnost na počátku 90. let, že lidé dostali spoustu jiných životních příležitostí, než být doma a vychovávat doma děti a starat se o rodinu, protože nikam nemůžou jezdit, nemůžou dělat kariéru a tak dále. To samozřejmě za to tržní ekonomika může, to se nedá říct, ale já myslím, že spousta lidí je díky tomu šťastnějších, než byla za komunismu. No, a druhá otázka, proč.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
Za komunistů byla práce a byly na ní peníze.

Daniel MÜNICH, ekonom CERGE-EI, člen NERV
--------------------
Tady je jedna věc, kterou si opět málo lidí uvědomuje, že všechny firmy, tehdy se nenazývaly firmy, ale státní podniky, všechno patřilo státu až na drobné výjimky, fungovaly a zaměstnanost fungovala v podstatě jako sociální systém, že stát vlastně sociální systém ani pořádně nepotřeboval, protože všichni ti lidé, kteří dneska jsou, řekněme, na sociálních dávkách nebo v těch problémech, tak byly víceméně přiřazeny do nějakého podniku, kde víceméně nic nedělali, pobírali tam tu nízkou mzdu. Samozřejmě tu nízkou mzdu pobíral kdekdo, ty platy byly rovnostářské, ale komunistický systém nepotřeboval nějaký velký sociální systém, protože zároveň firmy nebo podniky fungovaly jako sociální síť, ale celý ten systém byl výrazně méně produktivnější než ten současný. Byť se to lidem nezdá, tak když se člověk podívá na statistiky, tak životní úroveň v současnosti je výrazně vyšší, než byla za socialismu, byť lidé mají pocit, že jsou nešťastní, když se jich zeptáte v šetření, tak oni jsou často nešťastní kvůli tomu, že si závidí také, že vidí korupci, kterou tehdy neměli možnost vidět, takže já určitě nevidím tu situaci tak černě, jako ji vidí řada lidí, byť ta psychologie je prostě daná. Prostě lidé vnímají změny týden od týdne, měsíc od měsíce a už si nepamatují, co bylo před 5, 10 lety.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
Web a další otázka, Strašně velkej nechápavec: "Pane ekonome, proč je nutný neustálý ekonomický růst? Proč to nemůže zůstat, jak to je? My jsme se kdysi v náboženství učili, že žádné stromy nerostou do nebe."

Daniel MÜNICH, ekonom CERGE-EI, člen NERV
--------------------
To pěkně navazuje na psychologii, o které jsem před chvilkou mluvil. Ukazují akademické studie na hraně ekonomie a psychologie, že lidská nátura je prostě nespokojená, když se nemá stále líp. Nulový ekonomický růst vzbuzuje pocit u lidí, že něco není v pořádku. Budí to dojem neštěstí, u řady lidí dojem, že za to někdo musí přece moci, že se nenaplňuje očekávání lidí, lidé jaksi automaticky očekávají, že se budou mít líp. Když se dělají studie, historické studie, jaké štěstí lidé pociťují a /nesrozumitelné/ se to s úrovní HDP, tak se zjišťuje, že v podstatě žádná není. Když se, lidem přidáte peníze, oni se krátkodobě mají líp a řeknou vám, že se mají výrazně líp, když někdo vyhraje v loterii, vám řekne, že se opravdu má líp,ale když za ním zajdete za pár let, tak zjistíte, že se má stejně špatně, jako se měl před tím. Obdobně, když lidé postihne nějaké neštěstí, příjmové, zranění nebo tak vážné, tak jsou hodně nešťastní ze začátku a pak se do velké míry přizpůsobí. To znamená, jsme u psychologie.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
Takže celá západní, nebo touha západní civilizace po neustálém růstu, ekonomickém růstu, dosahování vyšších a vyšších čísel, je v zásadě jenom psychologická záležitost?

Daniel MÜNICH, ekonom CERGE-EI, člen NERV
--------------------
Je to psychologická záležitost, která se promítá skrze demokratickou volbu, skrze volby do politického tlaku na politiky, aby s tím už konečně něco udělali a zajistili ten růst a růst platů a tak dále.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
A to je naše štěstí.

Daniel MÜNICH, ekonom CERGE-EI, člen NERV
--------------------
Na čemž v principu není nic špatného. Problém je, že často politici jsou pod velkým tlakem a pokušením ten růst zajistit velice rychle, dočasně, jenom k těm příštím volbám a po nás, po nás.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
V rámci volebního období, ano.

Daniel MÜNICH, ekonom CERGE-EI, člen NERV
--------------------
Potopa. A vlastně, když se podíváte, veškeré ty diskuse novinové i, myslím, i v tomto pořadu jsou často o tom, co ta vláda rychle udělá, aby se ta situace zlepšila a už málo si lidé uvědomují, že ta situace zdaleka není tak špatná vůči většině ostatních zemí Evropy.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
Web, další otázka, Kevin: "Pane ekonome, jak hodnotíte naši burzu? Je odrazem ekonomiky? Jak by to mělo být nebo je to jen příležitost pro politiky brát dividendy z ČEZu, případně z Telefónicy, Komerční banky?"

Daniel MÜNICH, ekonom CERGE-EI, člen NERV
--------------------
Tak já nejsem politik, já si můžu dovolit říci zde, že nemám patent na rozum a že burza mě tedy opravdu příliš nezajímá a na tuto odpověď se necítím jaksi solidně vybaven, abych odpovídal. Co vím, že česká burza skutečně není tím trhem, který by byl významný pro budoucnost české, české ekonomiky, byť nedokážu předvídat, co se stane za 10, 20 let, jestli Česká republika, česká burza převezme nějakou náhodou, shodou okolností londýnské vedení nebo Frankfurt, to nevím.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
Že by Londýn převzal Prahu, ne Praha převzala Londýn. Což by taky bylo zajímavé. Tak, web, Láska: "Poslanci zvažují nechat opravovat přípojky od vodovodu lidem. Budeme brzo platit opravy drátů ČEZu, případně boty pošťákům, chodníky před domy, vodotoče rybářům, přípojky plynařům a politici s úředníky budou brát dividendy, případně koňské odměny k platům."

Daniel MÜNICH, ekonom CERGE-EI, člen NERV
--------------------
Já se zkusím, já zkusím odpovědět nějakým solidním způsobem, ale vím, že posluchač nebude spokojen. To jsou přesně otázky, které by měly být podrobeny podrobné analýze, zkoumání toho, v jakých případech ten efekt očekávaný může být pozitivní, jaký negativní, koho to postihne, koho to nepostihne. Já uvedu příklad. Jestliže máte sdílená zařízení, sdílené cokoliv, víte, že lidé se k tomu nechovají šetrně. Podívejte se na veřejné toalety na nádražích a tak dále a podívejte se, jak se to funguje, když to někomu dáte do spravování, kde se platí a někdo to má na starosti a podívejte se, jak vypadají toalety u většiny lidí v domácnostech, to jsou obrovské rozdíly. Jakmile náklady z nehospodárného hospodaření s těmito zařízeními nesou všichni, to znamená, jakoby nikdo, ale nakonec to někdo musí zaplatit a všichni to zaplatíme na těch poplatcích, zvyšujete motivaci k tomu být nezodpovědný. A v některých těch případech skutečně můžete omezit tu nezodpovědnost, ale v řadě případů to vůbec nevyřešíte a uvalíte samozřejmě dodatečné náklady pouze na ty nešťastné koncové uživatele, kterým nezbude nic jinýho, než to za někoho jiného zaplatit.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
No, a teď já vám budu oponovat, protože v případě těch vodovodů tam někdo vydělává na tom, že vám tu vodu jaksi tou přípojkou jaksi do domácnosti dovede, to znamená, je otázka, proč by měl platit za tu přípojku ten, kdo si kupuje tu službu a ne ten, kdo mu tam touto formou tu službu prodává. To je ta otázka.

Daniel MÜNICH, ekonom CERGE-EI, člen NERV
--------------------
To jsme se dostali hodně od minimální mzdy a od politiky zaměstnanosti.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
Jsou to otázky diváků.

Daniel MÜNICH, ekonom CERGE-EI, člen NERV
--------------------
Všechno souvisí se vším. Pracovní místa na opravy vodovodů. Ale jestli si můžu dovolit přeskočit otázku, já bych si jí rád, dovolím přeskočit, protože já se necítím odborně zdatný, abych tyto odpovědi dával zde.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
Naprosto respektuju, a proto dáme další otázku. Web, Vladimír: "Pane Münichu, kterého polistopadového ministra financí považujete za nejlepšího a proč?"

Daniel MÜNICH, ekonom CERGE-EI, člen NERV
--------------------
Proč já ekonom akademický musím odpovídat na tyto otázky?

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
Protože se vás na to diváci ptají.

Daniel MÜNICH, ekonom CERGE-EI, člen NERV
--------------------
Teď bych si tady musel vyjmenovat všechny ministry. Nejjednodušší odpověď, myslím, je, je to ministr Janota, který byl samozřejmě velice zkušeným a dobrým náměstkem pro téměř všechny ministry, možná to tak bylo. Dokonce si vzpomínám, že jsem ho zažil, když jsem krátkodobě radil ministr Pilipovi kdysi v 90. letech jako doktorand na ministerstvu financí. I na druhé straně mu ale lze přičíst k jaksi negativum, že systém sestavování českého státního rozpočtu, který není úplně dokonalý, když to řeknu zjednodušeně, a už je hodně zastaralý.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
No, traduje se, traduje se, že to sestavoval v excelu, se traduje ta historka.

Daniel MÜNICH, ekonom CERGE-EI, člen NERV
--------------------
Tak že vlastně se zasloužil mimo jiné svojí excelencí za to, že se to dosud do velké míry stále dělá po tom starém způsobu, jako to dělal on, takže takto jsem z toho vybrousil.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
No, tak,vidíte, odpověděl jste na otázku. Tak. Pojďme na poslední otázku, esemeska: "V jaké měně máte úspory, koruna, euro, dolar nebo ve zlatě, diamantech, akciích?"

Daniel MÜNICH, ekonom CERGE-EI, člen NERV
--------------------
Já jsem případ té kovářovy kobyly, který má, která má všechno téměř, vlastně všechno v českých korunách až na nějakých asi 100 euro, který mám na nějakým účtu, který jsem si zřídil z nějakého důvodu, euroúčtu, kdybych náhodou potřeboval euro, ale zbytek mám v korunách a myslím, že bych měl konečně dojít do banky a dát to aspoň na termínový vklad, jako ekonom se za to trochu stydím.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
Tak poslední otázka, díky za vaši odpověď nebo za všechny odpovědi dnes. Díky, že jste byl s námi.

Daniel MÜNICH, ekonom CERGE-EI, člen NERV
--------------------
Také děkuji. Na shledanou.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
A já se rozloučím i s vámi, s diváky a připomenu, dívejte se také zítra, protože zítra tady bude Marcel Chládek a budeme se bavit o školství. Mějte se hezky. Dobrou noc.

 

ČT 24, Hyde Park, 9.4.2013