Rozhovor s Danielem Münichem: Nezaměstnanost láme rekordy

Člen NERV Daniel Münich v Otázkách Václava Moravce

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Vítejte. A hezkou neděli vám všem. Elektřina a plyn zdražují v Česku v procentním součtu nejrychleji z celé Evropské unie. I to vyplývá z údajů Eurostatu za posledních dvanáct let. A ač na burzách cena elektřiny klesá, pro české domácnosti roste. I přesto elektrárenskému gigantu ČEZ pomalu klesají kdysi rekordní zisky. Za loňský rok polostátní firma vydělala 40 miliard a 200 milionů korun čistého, což je meziročně o jeden a půl procenta míň. Letos firma počítá s dalším poklesem na 37 miliard. Ve hře je ale pár proměnných. Přestane energetická slepice snášet akcionářům zlatá vejce? A proč se dodnes nepodařilo rozptýlit pochybnosti kolem investice ČEZu do fotovoltaiky? A chystá se stát skutečně garantovat energetickému gigantu ceny elektřiny, aby bylo za co dostavět Temelín? Nejen o tom přijdou diskutovat Ministr financí Miroslav Kalousek a šéf nejsilnější odborové centrály v zemi Jaroslav Zavadil. A o jakých tématech se po dnešních Otázkách začne mluvit? Spor o zvýšení minimální mzdy. Řešit ho má vedení tripartity. Podle představ odborů by minimální mzda v Česku měla vzrůst o tisíc korun. Z dnešních osmi na devět tisíc. Ministryně práce a sociálních věcí Ludmila Müllerová přišla se třemi scénáři zvýšení minimální mzdy. O 200, o 400 a o 600 korun. Rozhodnout ale musí vláda. Nejsou lidi. Úřadům práce chybějí zaměstnanci na narůstající agendu. Pod úřady práce nově například přešla problematika pěstounské péče. Podle generálního ředitele Úřadu práce Jiřího Kubeši sice dochází k navýšení počtu zaměstnanců, stále ale ještě není dostatečné.

Jiří KUBEŠA, generální ředitel Úřadu práce ČR
--------------------
Odhaduji, že ten počet, který bychom potřebovali, je pět až šest set za situace, kdy máme přidáno 200. Měli bychom dostat ještě 300.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Rostoucí ceny ze elektřinu a za plyn. V Česku v posledních dvanácti letech rostly ceny energií v součtu nejrychleji z celé Evropské unie. Předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková slibuje přísnější kroky vůči dodavatelům energií. Podle Vitáskové jsou rezervy například v regulované ceně z distribuci. Evropský trh práce se otřásá v základech. Bez zaměstnání je víc než 26 milionů Evropanů. Letos v lednu padl rekord. Nezaměstnanost se v evropské sedmadvacítce přiblížila k jedenáctiprocentní hranici. V eurozóně je počet lidí bez práce dokonce o procento vyšší. Za poslední rok tak skončilo na dlažbě dalších jeden milion a 890 tisíc lidí. Česko je dle metodiky Eurostatu mezi zeměmi s nízkou nezaměstnaností. Kolem 7%. Podle české statistiky je to procent osm. Nehledě na kouzla s čísly zůstává faktem, že v tuto chvíli nemá práci 600 tisíc Moravanů, Slezanů a Čechů. Člen Národní ekonomické rady vlády Daniel Münich v rozhovoru pro dnešní Otázky upozorňuje, že o vývoji struktury tuzemské nezaměstnanosti se už rok můžeme jen dohadovat. Ministerstvu práce a sociálních věcí totiž nefungují nové informační systémy.

Daniel MÜNICH, ekonom CERGE-EI, člen NERV
--------------------
Problém České republiky dneska není to, že by byl nedostatek analýz. Dneska je dokonce problém mít data k těm analýzám. To souvisí s v podstatě s neúspěšným přechodem na nový informační systém. A řekl bych, že dneska téměř nevíme, co se na trhu práce děje. Kromě takové té /nesrozumitelné/, kterou mají jednotliví úředníci na úřadech práce. A v takových těch celkových čísel, ale ty nejsou k nějakým analýzám podrobným téměř k ničemu.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Vysvětluje v rozhovoru pro Otázky ekonom Daniel Münich. A ač má česká vláda celou ekonomickou radu, na lidi bez práce v poslední době nějak nedošlo.

Daniel MÜNICH, ekonom CERGE-EI, člen NERV
--------------------
NERV se v poslední době tímto problémem, tedy rostoucí nezaměstnaností, přímo nezabýval. Ono to má vždy dvě stránky. Jednu tu krátkodobou, co má ta vláda v daném okamžiku dělat, když nemá připravené nástroje, dneska nemá ani data, aby věděla, co se pořádně děje. A ta druhá věc, co by měla dělat dlouhodobě. Bez ohledu, jestli je vysoká nebo nízká nezaměstnanost. Takže dlouhodobě určitě by měla zajistit funkčnost Úřadu práce. Což víme, že je dneska obrovský problém zajistit tu schopnost analyzovat. A v tom krátkodobém horizontu je to dneska velice těžké, protože sice máme nějaké peníze z evropských fondů, ale ty jsou časově omezené, často je omezené jejich užití. A ty nástroje aktivní politiky zaměstnanosti takzvaně, to znamená ne dávky, ale ty aktivizační programy, nejsou vyzkoušeny. Vlastně my nevíme přesně, co dělají, jestli jsou užitečné. Jediná výhoda je, že ty peníze prostě potřebujem nějak utratit, tak se často na těch programech utratí, aniž víme, jestli někomu výrazně pomohly.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Říká v rozhovoru pro dnešní Otázky člen Národní ekonomické rady vlády Daniel Münich. Hlavními hosty dnešních Otázek jsou ministr financí České republiky, první místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek, a předseda nejsilnější odborové centrály v zemi, tedy předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Jaroslav Zavadil. Vítejte, pánové, v Otázkách. Hezký dobrý den. Pane ministře, jak dlouho ještě bude vláda přihlížet bez znalosti konkrétních dat na to, co se děje na českém trhu práce?

Miroslav KALOUSEK, ministr financí /TOP 09/
--------------------
Tak jedna věc jsou situace na úřadu práce, a já rozhodně nezastírám, že s přechodem na nový systém, který pokládám za správný, já si myslím, že centralizace dávek na úřadech práce byl správný krok, snažil se o to již pan premiér Nečas v dobách, kdy byl ministr práce a sociálních věcí. Ten krok je krok správným směrem. A nemá cenu zastírat, že při tom došlo k některým technickým problémům. A dokonce, jak teď konstatoval ÚOHS, i smluvním pochybením. Bylo by opravdu nespravedlivé z toho vinit paní ministryni Müllerovou. Pan ministr Drábek přijal svoji odpovědnost, rezignoval, paní ministryně Müllerová je tam proto, aby to dala do pořádku. Pevně doufám, že se tak stane v co nejkratším čase.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Tedy považujete za neobhajitelné, že z toho nového systému nemá ani vláda detailní data, co se děje na českém trhu práce? To je neobhajitelné.

Miroslav KALOUSEK, ministr financí /TOP 09/
--------------------
Je to samozřejmě problém. Je to jeden z těch problémů, který doprovází spuštění nového systému informačního na Úřadu práce, který prostě doprovázejí problémy. Na obou dvou stranách. Jednak na té vazbě ven při výplatě dávek, jednak samozřejmě při sběru dat. A já ten problém nebudu zastírat. Prostě existuje. Nemá smysl kvůli tomu říkat, že to všechno bylo špatně. Ten krok byl krok správným směrem. Nicméně každý, ke spuštění každé velké změny sebou nese prostě své poloprovozní problémy. Je potřeba je odstranit co nejdříve. Myslím si, že v tom dělá paní ministryně Müllerová a Ministerstvo práce maximum. Když se podíváte na ta čísla nezaměstnanosti, a teď nemá cenu říkat si novou metodiku, starou metodiku, je to skutečně rekordní číslo, tak podíváme-li se na ta lednová čísla, tak bych řekl, že to je souhrn třech faktorů. Jednak samozřejmě jsou to externí vlivy, nezaměstnanost stoupá v celé Evropě. Prostě Evropa už není ta jediná konkurenceschopná na světě a má s tím velké problémy. V regionu Polsko, Slovensko mají ještě daleko větší nezaměstnanost, než máme my.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
V regionu rakouském, německém nižší.

Miroslav KALOUSEK, ministr financí /TOP 09/
--------------------
Rakousko, Německo je na tom lepší. Já jenom říkám, že podíváte-li se do eurozóny a do Evropské unie, tak stále ještě Česká republika patří mezi země s tou nižší nezaměstnaností a ta nezaměstnanost se zvyšuje všude.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ale to neznamená to, že by se s tím něco mělo dělat.

Miroslav KALOUSEK, ministr financí /TOP 09/
--------------------
Ne, já jenom říkám ty vlivy. Ten jeden zásadní vliv je externí vliv v celé Evropě. Nelze pochybovat o tom, že do toho vstupují i sezónní podmínky, protože leden, únor je období, kdy prostě nejsou sezónní práce. A nemůžeme zapomenout na třetí vliv, který je opravdu zaznamenatelný, a to byl vliv rozhodnutí Ústavního soudu, aniž bych ho nějak kritizoval, ale Ústavní soud prostě rozhodl, že je proti lidským právům za to, že soused vám přispívá na podporu a chodí do práce a vydělává vám na tu podporu, že vy mu zametete chodník. Po tomto rozhodnutí ti, kteří se raději neregistrovali a nepobírali podporu, protože chodili pracovat načerno. Když chodíte pracovat načerno, nemůžete dělat veřejně prospěšné práce, tak se tedy alespoň neregistrovali a nebyli vedeni jako zaměstnaní a nepobírali podporu, no tak se zase po rozhodnutí Ústavního soudu radostně přihlásili, pobírají podporu a chodí pracovat načerno.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Máte tedy konkrétní data, když tady...

Miroslav KALOUSEK, ministr financí /TOP 09/
--------------------
Ne. vzhledem k tomu, že je to soubor několika vlivů, tak samozřejmě nelze říct, že tohle je deset tisíc, patnáct tisíc, 35 tisíc lidí.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ale tvrdíte, že jde o tři největší vlivy, tak předpokládám, že máte nějaké data pro to své tvrzení.

Miroslav KALOUSEK, ministr financí /TOP 09/
--------------------
Že po tomto rozhodnutí, to by skutečně byla neférová spekulace. To je stejné, jako kdybych řekl, kolik přesně způsobilo nezaměstnanost pokles ekonomiky v Německu. Ano, zcela jistě pokles ekonomiky v Německu znamenal nějaký vliv na nezaměstnanost, ale neexistuje nikdo, i kdyby úřady práce dávaly přesná data, neexistuje nikdo, aby vám z toho dal takovouhle přesnou analýzu. Nicméně, že rozhodnutí Ústavního soudu mělo dopad na zvýšení registrovaných na úřadech práce, kteří tedy proto, že mohou být registrováni, brát podporu a dělat načerno, že ty lidi známe každý ve svém okolí, to znamená, že jsou jich tisíce, možná desetitisíce, o tom nelze pochybovat.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Rekordní nezaměstnanost chtěli na začátku týdne řešit s vládou odbory i zaměstnavatelé na tripartitě. Nakonec se nesešel dostatečný počet členů vlády. Odešel z tripartity i sám premiér po čase. Ve čtvrtek se má sejít vedení tripartity. Myslíte si, pane předsedo Zavadile, že tam ty konkrétní kroky ke snížení nezaměstnanosti proberete?

Jaroslav ZAVADIL, předseda ČMKOS
--------------------
Jedna věc je, jestli je probereme a druhá věc je, jaké budou vůbec výsledky z těch jednání, protože tak jak už tady bylo řečeno, mě skutečně také nezajímá metodika, mě zajímá počet těch lidí a těch 600 tisíc je číslo hrozivé. A byť se můžu koukat nalevo, napravo od sebe, mám na mysli na Polsko, Německo, Rakousko, tak já jsem v Česku nebo v české zemi a považuju tuhletu nezaměstnanost za hrozivou.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Promiňte, ale vláda vám prostřednictvím tripartity předkládá například miliarda korun českých z evropských fondů jako posílení na boj s nezaměstnaností v letošním roce.

Jaroslav ZAVADIL, předseda ČMKOS
--------------------
Já začnu něčím jiným. My máme v aktivní politice zaměstnanosti částku, která je naprosto směšnou částkou vůči jiným státům. Je desetkrát nižší v době, kdy je takto obrovská nezaměstnanost. Můžu ji přesně definovat, 0,079% HDP, ostatní státy v Evropský unii se pohybujou mezi 0,6 až jedno procento. Takže i v době, kdy jsme v takhle hrozivé nezaměstnanosti, máme takhle malé číslo na podporu té aktivní politiky zaměstnanosti...

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Pokud se vrátíte k miliardě z evropských fondů, to vám vláda nabízí teď na jednání tripartity, to vám nestačí?

Jaroslav ZAVADIL, předseda ČMKOS
--------------------
No tak jedna miliarda, to je částka, kde my uvažujeme o takových pěti šesti miliardách do tý aktivní politiky zaměstnanosti, protože tam jsou, tam je potřeba rozdělit do několika skupiny. Lidi, kteří jsou zaměstnaní a který by se měli uchránit na tom pracovním trhu. Tady jsme se snažili už delší dobu jednat o takzvaném kurzarbeitu, kterej se osvědčil v státech Evropské unie. U nás je to zatím tak, jak to je. Čili tam je potřeba rychle spustit tenhleten mechanismus, abychom ty lidi, kteří jsou v pracovním procesu, uchovali. Pak je ta druhá větší skupina, nebo ne větší, menší, ale to je ta nezaměstnaná, kde pokud se nezačnou dělat skutečné rekvalifikační programy ve spojen s podnikatelskou sférou, aby se těmito rekvalifikačními programy připravovali lidi i na dobu, ne na teď třeba, ale i na dobu, kdy se ekonomika zvedne, tak s těma lidma se vlastně nic nedělá.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Z toho, co vám tedy vláda nabízí, to je naprosto nedostatečné.

Jaroslav ZAVADIL, předseda ČMKOS
--------------------
No tak my jsme konkrétně se zatím o těchto věcech nebavili. Ale jedna věc je, že vláda nabízí jednu miliardu, druhá věc je, že my požadujeme na posílení té aktivní politiky zaměstnanosti tolik a tolik finančních prostředků. A třetí věc, mladí. Mladí. Garance pro mladé. To je dneska jakýsi fetiš, který teda v Evropě jede. Já jsem měl nedávno schůzku se španělským velvyslancem. Oni dávají tři a půl miliardy eura na podporu zaměstnávání mladých. Je tam jiná situace než u nás, beru, ale u nás se s tou aktivní politikou zaměstnanosti jako nic neděje. A to přece takhle nejde.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Pane ministře?

Miroslav KALOUSEK, ministr financí /TOP 09/
--------------------
Jenom drobnou poznámku, než řeknu, co vláda dělá a dělat může. A co pravděpodobně nikdy dělat nebude. Alespoň já to nebudu doporučovat. Španělsko má 25procentní nezaměstnanost, pane předsedo a u absolventů škol je ta nezaměstnanost dokonce 50procentní.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Pane ministře, ale abychom neskončili za chvíli jako ve Španělsku.

Miroslav KALOUSEK, ministr financí /TOP 09/
--------------------
Tak prosím nedávejte mi zrovna takovéto země za příklad.

Jaroslav ZAVADIL, předseda ČMKOS
--------------------
Já jsem to nebral za příklad, já jsem jenom říkal, kolik na to dávaj.

Miroslav KALOUSEK, ministr financí /TOP 09/
--------------------
No dobře, ale pozdě bycha honit. Já mohu říct, co vláda dělá a dělat může a co naopak dělat nebude, aby neskončila jako ve Španělsku. Zaprvé je to rozpočet roku 2013. Jakkoliv je úsporný, jakkoliv jsme vystavováni kritice za restrikce, tak díky vnitřním strukturálním změnám a provedeným reformním krokům je těch prorůstových výdajů v roce 13 o šestnáct a půl miliardy víc než v roce 14. Snažili jsme se posílit růstové výdaje. V rozpočtu roku 13 je 108 miliard, které je možno označit jednoznačně jako prorůstové. A je tam tedy téměř sedmnáctimiliardový nárůst proti roku 2012. To znamená, i v té úsporné rozpočtové politice se vláda snaží posilovat a posiluje, a mohu to ukázat na konkrétních číslech, prorůstové výdaje. Druhá věc je snaha o proexportní politiku. Zejména tedy do teritorií, které nejsou v útlumu, jako je eurozóna. Mohu uvést jeden zcela konkrétní příklad. Já ve středu přinesu na vládu návrh změny zákona o státním rozpočtu...

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Už takhle brzo?

Miroslav KALOUSEK, ministr financí /TOP 09/
--------------------
Tentokrát se to nebude týkat čísel na příjmech nebo výdajích, nicméně pojistná kapacita pojišťovny EGAP, která pojišťuje úvěrová rizika při exportu českých investic, je textová část zákona. Protože je textová část zákona, musíme ji změnit změnou zákona. A teď je tam v tom zákoně uvedeno 270 miliard, já budu vládě navrhovat, abychom to o deset miliard posílili, tedy na tu pojistnou kapacitu 280 miliard. A to zejména proto, že Česká exportní banka, EGAP za mimořádné aktivity a pomoci Ministerstva průmyslu a Ministerstva financí dokončuje úspěšná jednání v Iráku v poměrně velké investice, je to elektrárna /nesrozumitelné/, je to paroplynový komplex. České firmy by tam dodávaly 70% celkové investice. Těch 70% představuje necelých 500 milionů dolarů. To znamená, z České republiky je obrovská šance, že české firmy budou investovat, desítky českých firem bude dodávat do Iráku s podporou instrumentů vládní rozpočtové politiky.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A to už je jasný kontrakt?

Miroslav KALOUSEK, ministr financí /TOP 09/
--------------------
Není podepsán. Nicméně minulý týden se vrátili Česká exportní banka s EGAP s panem náměstkem Gregorem z Ministerstva financí, se vrátili s jasnou dohodou o financování. A už si těžko umím představit, co by tomu mohlo zabránit. Leda třeba změna politické vůle.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Kolika z těch 600 tisíc nezaměstnaných v této zemi dá například tento kontrakt, když kvůli němu budete měnit státní rozpočet, příští rok práci?

Miroslav KALOUSEK, ministr financí /TOP 09/
--------------------
Tak to není samozřejmě jenom kvůli těm pracovním místům. Ale samo o sobě je to výrazný exportní úspěch se značným makroekonomickým dopadem do celé ekonomiky. A přímá tvorba pracovních míst také není zanedbatelná. Zcela přímo to představuje zhruba dva tisíce pracovních míst. A samozřejmě ten nepřímý multiplikační efekt bude několikanásobný, ale ten už se špatně počítá.

Jaroslav ZAVADIL, předseda ČMKOS
--------------------
Já ještě jednu poznámku. Vy jste to tady nakousl, terénní, práce, úřady práce, když si vezmu začátek vstupu vašich kolegů nebo vašeho kolegy Drábka a kolegy Šišky, to, co se udělalo za ten chaos, já s váma souhlasím, současná ministryně bude velmi obtížně dávat dohromady, tak z úřadů práce se stalo něco, co jsme vůbec nepředpokládali. Dneska by bylo potřeba, aby skutečně se posílila ta terénní práce s těma lidma, kteří jsou nezaměstnaní. A oni bohužel musejí vykonávat práci jenom pošťáků.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Tady když navážu na vás, pane předsedo, tak...

Jaroslav ZAVADIL, předseda ČMKOS
--------------------
To bylo, jak když kuny vypustíte do kurníku a udělali tam takovejhle chaos.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Promiňte, pane ministře, ony totiž úřady práce jsou právě klíčovým místem pro komunikaci státu s nezaměstnanými, respektive nezaměstnanými s českým státem. Navíc dodnes se nepodařilo odstranit právě ty problémy informačního systému, o kterých jsme mluvili. Tady jsou slova generálního ředitele Úřadu práce Jiřího Kubeše.

Jiří KUBEŠA, generální ředitel Úřadu práce ČR
--------------------
Mohu říct, že v současné době největším problémem je pomalost. Pomalost systému, což není zrovna technologická chyba, ale je to bohužel situace, která velmi negativně dopadá na naše lidi. Systém je takový, že bohužel není tak, bych řekl, uživatelsky příznivý. Řeknu příklad, pokud počítá pracovnice dávky a nepřepíše se jí výsledek z jednotlivého systému do druhého, pak si musí otevřít oba ty systémy a zpracovávat je dohromady. To velice zdržuje, dochází i k chybám. Další věcí, která nás trápí, jsou v některých případech nedotaženost systému. Jsou to hlavně statistiky a některé výkaznictví, které nám chybí. Nicméně museli jsme zvolit určité priority a je pravda, že jsme dali přednost dávkovým systémům, které v současné době, byť s těmi problémy, které jsou, fungují.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Generální ředitel Úřadu práce Jiří Kubeša přiznává, že jeho instituce se stále potýká s nedostatkem personálu. Na úřady práce přešla v uplynulých měsících další agenda. Například týkající se pěstounů. Počet zaměstnanců Úřadu práce je však nižší, než by bylo zapotřebí.

Jiří KUBEŠA, generální ředitel Úřadu práce ČR
--------------------
Za současné situace, kdy nám přibyli pěstouni, a pokud bych to mohl trochu vysvětlit, pěstouni se stali našimi kvazi zaměstnanci, takže nám jednorázově přibylo zhruba devět tisíc zaměstnanců, které musíme nějak zúřadovat, a to je tak sto lidí, které bychom potřebovali na toto zvládnutí, odhaduji, že ten počet, který bychom potřebovali, je pět až šest set za situace, kdy máme přidáno 200, měli bychom dostat ještě 300.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Vysvětluje v rozhovoru pro Otázky generální ředitel Úřadu práce Jiří Kubeša. Jste ochoten, pane ministře, připustit, že úřady práce nápor té agendy nezvládají, když jim úměrně tomu neroste počet zaměstnanců?

(...)

Miroslav KALOUSEK, ministr financí /TOP 09/
--------------------
Dva krát pět, tak tímto matematickým příkladem nadepsal svůj plán s konkrétními kroky pro kvalitnější školství ministr, Petr Fiala. Výsledek Fialovy rovnice je však zatím neznámý. Na prosazení kroků, jakými jsou kariérní řád, pro kantory posílení zájmu dětí o matematiku a technické obory, profilace vysokých škol, podmínky pro jejich rozvoj. Stabilitu i slučování, věru mnoho času nemá. O penězích ani nemluvě.

Vít BERAN, ředitel ZŠ Kunratice
--------------------
V českém školství je velká bolest ředitelů, nemoc, která se jmenuje nejistota, jistotou ředitele je vlastně nejistota, protože my opravdu do poslední chvíle neznáme cílové rozpočty a například ve škole máme víc jak 30 dětí integrovaných, a 7 dětí, které mají osobního asistenta a i když mám schválené asistenty k těmto dětem, je měsíc únor a já mám schváleny asistenty jakoby do června. Ale budu rád, když prostředky na asistenty dostanu v dubnu.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Tak popisuje v rozhovoru pro Otázky jednu z nejistot v českém školství ředitel kunratické základní školy Vít Beran. Ministr školství Petr Fiala přestavil před měsícem deset kroků, které mají podle jeho představ dovést Českou republiku ke kvalitním školám a učitelům a které mají snížit nejistoty v mnoha oblastech tuzemského vzdělávání.

Petr FIALA, ministr školství /nestraník/ /ukázka 5. 2. 2013/
--------------------
Dobré školy dělají dobří učitelé. Proto chceme dát učitelům perspektivu, chceme posílit jejich prestiž, chceme posílit jejich postavení v společnosti.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Podle představ ministra školství Petra Fialy mají školy v celé zemi dostávat stejné peníze na žáka, mají se tak srovnat rozdíly ve schopnostech dětí.

Tomáš FEŘTEK, pracovník neziskové organizace EDUin
--------------------
Ta česká veřejnost a nejen pedagogická, ale obecně veřejnost je velmi naladěná pro selekci. Prostě rodiče mají pocit, aby jejich děti chodily s hloupými spolužáky do školy, a proto hledají pro ty své děti nějakou výjimečnou školu, kde se ti hloupí nebudou vyskytovat. A já na to říkám, jako nejpozději v 18 ty vaše děti ty hloupé děti potkají, ale pak s nimi už nebudou umět vycházet. Čili já si myslím, že jestliže ministerstvo školství ve svém programu, v jednom z prvních bodů řekne, že chce stejné vzdělávání pro všechny, nebo stejné šance na vzdělávání, to není totéž, tak to já považuji v českém prostředí za velmi osvícenou záležitost, protože ty názory a nejen ministerské, ale i veřejné, jdou vlastně dneska přesně opačným směrem.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Zároveň ale stát podpoří školy v malých obcích a individuální přístup k dětem. Stát chce také děti motivovat, aby je už od předškolních let bavila matematika a přírodní vědy. V plánech ministra školství Petra Fialy je i zavedení kariérního řádu pro učitele. Platit by měl od roku 2015. Učitelům a ředitelů by také mělo ubýt administrativy. Ministerstvo prověřuje, jestli se nějaké vyhlášky a nařízení nedublují.

Daniel MÜNICH, člen NERV, ekonom, CERGE-EI
--------------------
Za poslední tři roky je to skvělá věc, že to je na stoje. Je obrovská škoda, že se tato věc nepodařila dát na stůj téměř před 3 lety, protože ta realizace by byla mnohem jednodušší. Věci ve školství, pokud to nejsou jen nějak líbivé kroky, trvají dlouho a je to věc pro více vlád a je k tomu potřeba rozumnou míru kompromisu, je k tomu potřeba mít také informace, ty analytické informace a pan ministr má před sebou maximálně rok do začátku volební kampaně, pak ještě nějaký během volební kampaně, takže toho času je strašně málo.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
V květnu chce ministerstvo školství předložit i novelu vysokoškolského zákona, na které pracuje už několik měsíců. Zavést má takzvané kontraktové financování. Díky němu by měly mít univerzity od státu garantovanou určitou částku na několik let dopředu. Ministerstvo školství také slibuje i nastavení podmínek pro slučování škol včetně těch soukromých. Pro připomenutí reformu vysokého i regionálního školství nebo kariérní řád učitelů připravovali už dřívější ministři školství. Nikdy však své plány nedotáhli do konce. Závěrečným hostem Otázek, ministr školství České republiky Petr Fiala, vítejte po čase v Otázkách, přeji hezké dobré odpoledne.

Petr FIALA, ministr školství /nestraník/
--------------------
Dobrý den, přeji.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Pane ministře, za jak relevantní považujete námitku nejen odborů k tomu vašemu plánu 2 krát 5, že na ty plány vlastně nemáte peníze, protože se rozpočet školství bude redukovat?

Petr FIALA, ministr školství /nestraník/
--------------------
Já jsem rád, že těch dvakrát pět kroků se v podstatě setkalo s věcným souhlasem a nikdo nezpochybňuje to, že tyto kroky je potřeba udělat. Samozřejmě ten argument, že na to nejsou peníze, ten zaznívat může. Nicméně já bych chtěl říct, že to jsou všechno kroky, o kterých jsme přesvědčeni, že je můžeme připravit nebo realizovat i ve stávajících finančních podmínkách.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Nebudou tedy stát ani korunu navíc a vystačíte si i s tím seškrtaným rozpočtem v dalších dvou letech?

Petr FIALA, ministr školství /nestraník/
--------------------
Jsou to věci, které naše školství potřebuje a nepochybně je budeme realizovat v to období, které zbývá do konce funkčního mandátu této vlády. Já bych určitě nepředkládal kroky, které nejsem schopen aspoň začít, a takto je celý ten materiál koncipován. To co se skrývá za těmi jednotlivýnmi kroky, to jsou velmi konkrétní opatření, na kterých už pracujeme nebo se chystáme v nejbližší době realizovat a je to věc, která je posazena velmi realisticky a já se budu snažit, aby co nejvíce z těchto deseti kroků bylo realizováno ve stávajících finančních podmínkách.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Kolik tedy ty kroky budou stát, protože vy můžete v rámci kapitoly ministerstva školství ušetřit, protože je jasné, že ty kroky budou něco stát. Jaký je propočet?

Petr FIALA, ministr školství /nestraník/
--------------------
Ty kroky jsou vlastně průřezové a týkají se řady aktivit, které ministerstvo školství realizuje. Samozřejmě jestliže se budeme bavit, abych uvedl příklad, o kariérním systému, který nepochybně potřebujeme, tak aby byl kariérní systém uveden do praxe, tak na to bude nepochybně potřeba zajistit finanční prostředky v budoucích letech. Ale na to, abychom kariérní systém připravili, na to finanční prostředky máme v rámci peněz, které jdou z evropských strukturálních fondů. To je možná také důležité říct.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Promiňte, pane ministře, nerad vstupuji do řeči, ale aby to nebylo krátkozraké, že pak přijde nástupce, řekne: je seškrtaný rozpočet, takže sice můj předchůdce to připravil, peníze na to nemám. Máte spočítáno, kolik ten kariérní řád bude stát a o kolik by se musela navýšit mzdová část, aby fungoval kariérní řád, aby nešlo jen o přípravu, kterou zaplatíte z evropských peněz?

Petr FIALA, ministr školství /nestraník/
--------------------
Samozřejmě, abych mohl na toto odpovědět, tak nejprve musíme připravit parametry toho kariérního řádu kariérního systému, jinak by ta odpověď byla neseriózní a na tom pracujeme. Já, když jsem nastoupil, tak jsem čelil, jak dobře víte, problémům z vázání finančních prostředků a já jsem řekl, že se s tím v tu chvíli nedá nic dělat, ale že udělám všechno pro to, aby rozpočet na rok 2013 byl stabilizovaný a do jisté míry i prorůstový, abychom napravili ty nejkritičtější místa, která v systému jsou. To se podařilo realizovat. Rozpočet v letošním roce je vyšší než v roce minulém a některé položky, kde školy pociťovaly největší krizi, jsme dokonce navýšily velmi významně. Abych uvedl příklad, ostatní neinvestiční náklady, které například zahrnují učební pomůcky, tuto položku jsme zvýšili o 124 % a takto musíme postupovat dál. Musíme prostě zajistit financování pro ty kroky, na kterých s dohodneme, že jsou dobré a užitečné.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Kdybych vám ale namítl: Dobrá, letošní rok a v rámci srovnání jednotlivých roků se na to můžeme podívat v grafice, rozpočty ministerstva školství v těch posledních letech střídavě rostly a klesaly, od roku 2010 vidíme meziroční růst v řádu miliard až na těch letošních 140 miliard korun, o čemž Petr Fiala mluví. Příští rok má být ale trend opačný. Rozpočet ministerstva by měl zeštíhlet na 116 miliard korun a v roce 2015 by to mělo být dokonce jen 112 miliard. Šlo by tedy o návrat někam k roku 2006. Když s vámi premiér Petr Nečas byl při prezentaci vašeho plánu 2 x 5 kroků ke kvalitnímu školství, tak bude tento plán mít konkrétní dopad na rozpočtový výhled na rok příští?

Petr FIALA, ministr školství /nestraník/
--------------------
V tom rozpočtovém výhledu je potřeba říci jedna věc a uvedl bych jenom jedno číslo, v roce 2011 byl rozpočtový výhled pro oblast školství na rok 2013 zhruba o 20 miliard nižší, než je ta skutečnost letošního roku a nepochybně to takto bude i v příštím roce. Já si nedovedu přestavit, že by rozpočet pro resort školství byl v příštím roce nižší než je v roce letošním. Tam možná není tak důležité to číslo 140 miliard, protože do toho jsou započítány i prostředky z evropských fondů, pro nás je klíčovější to číslo, co tvoří prostředky přímo státního rozpočtu a to je 122,6 miliard, a to je nepochybně částka, kterou minimálně potřebujeme i v příštím roce pro to, abychom školství udrželi ve stávající kvalitě a já se.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Máte ji přislíbenou od premiéra, když jste ohlásil veřejnosti,protože by od vás bylo nezodpovědné a neseriózní, pokud byste přišel s tímto plánem 2 x 5 kroků a zároveň by klesl rozpočet vašeho resortu o těch 122 miliard?

Petr FIALA, ministr školství /nestraník/
--------------------
Já bych se znovu vrátil k tomu letošnímu roku a tím vám vlastně odpovím. Já, když jsem zde a bylo to myslím ve vašem pořadu krátce po svém nástupu říkal, že předpokládám, že se mi podaří přesvědčit vládu, aby rozpočet na školství neklesal a spíše rostl, tak se tato věta setkávala s velkou skepsí. Podívejme se na výsledek, vláda skutečně rozhodla o tom, že finanční prostředky do školství rostou, bude tomu tak i v příštím roce. Jsem o tom pevně přesvědčen, protože jsme si vědomi toho, že vzdělávání je jednou z priorit této vlády a je to investice do budoucnosti, která je nezbytná, takže já předpokládám, a jsme na začátku toho vyjednávání a jsme na začátku přípravy rozpočtu, že rozpočet pro školství v příštím roce nebude nižší než je v roce letošním.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Tedy u té redukované částky bez evropských fondů 122 miliard, tím odpovídáte na tu kritiku například Českomoravského svazu odborového pracovníků ve školství. Nevládní nezisková organizace EDUin, která se zabývá školstvím, vidí rizika v ambicioznosti toho vašeho plánu a to vzhledem ke krátkému funkčnímu období současné vlády, zástupce EDUin Tomáš Feřtek by podle svých slov v rozhovoru pro dnešní otázky také uvítal, pokud by ministerstvo školství neopomíjelo problematiku mateřských školek.

Tomáš FEŘTEK, pracovník neziskové organizace EDUin
--------------------
Naše předškolní vzdělávání je docela mimořádné. Řekl bych, že je kvalitní. Hlavně si musíme uvědomit, že platí, že peníze investované do předškolního vzdělávání, se vrací nejrychleji. Ta křivka je paradoxně klesající. Čím později do toho systému investujeme, tím menší je efektivita těch investic.

Petr FIALA, ministr školství /nestraník/
--------------------
Čili proto je předškolní vzdělávání důležité a já bych opravdu uvítal, kdyby nám ministerstvo řeklo, co si o něm myslí, to znamená, v jakém si myslím, že je stavu a případně v těch strategických dokumentech, které chystá, tak aby mu věnoval kapitolu a jasně řeklo, kam má to předškolní vzdělávání směřovat. Zatím je to tak, že se jenom mluví o tom, že by měli všechny děti poslední rok chodit do školky, já osobně nepovažuji třeba ten nápad zpoplatnění toho poslední roku za úplně šťastný, ale můžeme o to diskutovat. V každém případě mu máme věnovat nějakou pozornost.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Dodává v rozhovoru pro Otázky zástupce nevládní společnosti EDUin Tomáš Feřtek, jeho argumentaci podporuje i člen Národní ekonomické rady vlády, Daniel Münich.

Daniel MÜNICH, člen NERV, ekonom, CERGE-EI
--------------------
Ukazuje se, studie po celém světě ukazují, že pokud koruna nebo dolar, cokoliv, euro, vložené do výchovy vzdělávání má přinést nějaký užitek, výnosy včetně nefinančních výnosů společenských, tak ten největší výnos je právě v předškolním vzdělávání.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Vysvětluje v rozhovoru pro Otázky člen národní ekonomické rady vlády Daniel Münich, není pane ministře ku škodě toho vašeho plánu, že tam není jeden odstavec věnován přímo předškolnímu vzdělávání a problematice mateřských školek?

Petr FIALA, ministr školství /nestraník/
--------------------
Určitě není, protože tam není žádný odstavec věnován jednomu stupni vzdělávací soustavy s výjimkou těch.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Máte tady speciálně několik odstavců k vysokému školství, což vám vytýkali právě kvůli vašemu zaměření, že jste byl rektorem.

Petr FIALA, ministr školství /nestraník/
--------------------
Já jsem takovou výtku ani nezaznamenal. Samozřejmě to, že když někdo řekne, že na něco nebudou peníze a že něco je příliš obecné, to jsou takové výtky, které lze dobře akceptovat, protože to jsou obvyklé kritické figury. Pro mě je důležité, zda někdo zpochybňuje některý z těch kroků jako takový v konkrétní podobě a to se skutečně neděje, pokud jde o to předškolní vzdělávání, tak řada těch opatření, která navrhujeme v rámci takzvaného regionálního školství, se týká i předškolního vzdělávání. Když mluvíme o tom, že je potřeba podporovat matematické a přírodovědné kompetence, samozřejmě tím myslíme to, že se musí začít už v mateřských školách, když mluvíme o tom, že chceme podporovat učitele a pomáhat jim, tak jedním z těch konkrétních opatření je nejen příprava modelového školního vzdělávacího programu pro základní školy, ale také a to jsme řekli, modelového vzdělávacího školního programu pro předškolní vzdělávání.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Co třeba pomoc obcím?

Petr FIALA, ministr školství /nestraník/
--------------------
Ještě mi dovolte jednu větu, když mluvíme o kariérním systému, ten samozřejmě musí zahrnovat i předškolní vzdělávání. Pro nás oblast předškolního vzdělávání je nesmírně důležitá a odpovídá to trendům, které vidíme v Evropě a odpovídá to i pozornosti, kterou předškolnímu vzdělávání věnují úspěšné vzdělávací systémy, ale abych to vysvětlil možná v širších souvislostech, 2 x 5 kroků jsou konkrétní věci, které realizujeme teď a je to jakýsi pokus ukázat. Já bych si pomohl tím obvyklým podobenstvím o ledovci a jeho špičce, toto je jakási špička ledovce, za tím jsou velmi konkrétní opatření a ty se snažíme realizovat teď. Co děláme ale souběžně, o čem jsem také informoval veřejnost a co je neméně důležité, je příprava strategie 2020, tedy koncepce rozvoje vzdělávací soustavy v příštích letech, která má být hotova do konce tohoto roku a v rámci této strategie se musíme velmi vážně zamyslet nad tím, jaké bude místo předškolního vzdělávání. Ta debata není politická, ta debata je především odborná, víte, že existuje řada názorů velmi relevantních, které říkají: poslední rok předškolního vzdělávání, musí být povinný, protože v některých úspěšných vzdělávacích systémech povinný je. To jsou všechno věci, které musíme zvážit, o kterých musíme vést debaty a které budou obsaženy v té výsledné strategii 2020, na které jak doufám, se shodneme s širší odbornou veřejností a také napříč politickým spektrem.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Není škoda, že například na tuto otázku, jestli má být z vašeho pohledu jako ministra školství Petra Fialy, zda má být povinný poslední rok mateřské školky, není škoda, že to jste zatím ani nenaznačil při tom plánu, to znamená, že na to zatím vy nemáte svůj osobní názor nebo to opomíjíte, jak naznačují ty kritiky, to předškolní vzdělávání jako takové?

Petr FIALA, ministr školství /nestraník/
--------------------
Já myslím, že ty kritiky neříkají, že to opomíjíme, to znamená, že to co říkal pan Feřtek jasně ukazuje, že on sám směřuje tu debatu k té naší diskusi o strategii, protože v tom jeho příspěvku zaznělo a tam si myslím, že to patří. Kdybychom školství rozvíjeli podle osobních názorů ministra, což se možná někdy v minulosti dělo, tak bychom dospěli k velmi špatným koncům, tohle jsou velmi subtilní otázky, které vyžadují odbornou debatu a na jejím závěru teprve může být politické rozhodnutí, jakým směrem půjdeme. A vezměte si, jenom mi dovolte jeden příklad, na jedné straně máme vzdělávací systémy, kde začíná povinná školní docházka v pěti letech, na druhé straně slyšíme, že bychom mohli třeba začínat až v sedmi letech. To je velmi široký rozptyl a já si myslím, že spíš se musíme ale dívat tím směrem, že by to vzdělávání mělo začínat dříve, protože podle stanovisek řady odborníků, děti jsou na to připraveny a je potřeba tímto směrem jít. Takže debata o tom, že by například poslední rok předškolní přípravy byl povinný, je debata, která je určitě relevantní a kterou musíme vést.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Tedy zatím z toho, co o tom víte, by prospělo českému vzdělávacímu systému, pokud by poslední rok školky nebo předškolní vzdělávání, ten poslední rok, byl povinný?

Petr FIALA, ministr školství /nestraník/
--------------------
Ne, takto bych to neformuloval. Ale my víme a víme to ne že jsme si to tady vymysleli nebo my dva si to řekli, ale je to výsledek odborných studií napříč různými vzdělávacími systémy, že k úspěšnému zvládnutí základního školního vzdělávání je velmi důležité už to co se odehrává v té předškolní přípravě. Tam dnes je zcela jednoznačný posun od představy, že školka je nějaké místo, kde se odloží děti pro to, aby rodiče mohli pracovat a kde se jim někdo věnuje, je posun k tomu, že předškolní vzdělávání je samo o sobě místem, kde už se děti vzdělávají a připravují se na to vzdělání na základní škole.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Pokud by prošel povinný poslední rok mateřské školky, jak navrhují sociální demokraté, protože ti mají jasno, pokud budou vládnout, tak chtějí povinnou docházku do mateřské školky v tom poslední roce, ale už teď jsou mateřské školky přeplněné. Podívejme se na data. Po úbytku dětí ve školkách se totiž mnohé zrušily. Z víc než 5 tisíc v roce 2003 jich bylo o čtyři roky později asi o 270 méně. Pak začalo opět přibývat jak mateřských škol, tak ale také odmítnutých dětí. Vloni veřejné mateřské školky odmítly víc než 49 tisíc dětí. Neměl byste už teď jako ministr školství této země vytvářet podmínky pro to, aby měly obce pomoc státu v rozšiřování počtu míst v mateřských školách, zvláště pokud v následujících třech, čtyřech letech dojde k tomu politickému rozhodnutí, že poslední rok mateřské školky bude povinný?

Petr FIALA, ministr školství /nestraník/
--------------------
To, jestli k takovému politickému rozhodnutí dojde, je ještě otevřená otázka, protože už teď prochází tím posledním rokem naprostá většina dětí. My dnes máme školek asi přes pět tisíc. Samozřejmě, že to číslo, jak jste na to sám poukázal, není úplně dostatečné. My jsme některé kroky udělali. Například došlo k tomu, že firemní školky jsou financovány z veřejných prostředků. Udělali jsme nejrůznější opatření pro to, aby děti mohly absolvovat předškolní vzdělávání v dostatečné míře.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Stále to ale nestačí, pane ministře.

Petr FIALA, ministr školství /nestraník/
--------------------
Ale myslím si, že toto, co se odehrálo v oblasti mateřských škol a možná si vzpomeneme na ty debaty před několika lety o tom, jak mateřských školek je moc a jak už nikdy nebudou tak silné populační ročníky, abychom naplnili jejich kapacitu. A pro nás toto a pro každého odpovědného politika musí být poučení pro reformy v jiných oblastech vzdělávacího systému. Když dnes například mluvíme o tom, jak je potřeba provádět takzvanou optimalizaci středních škol, tak musíme mít na paměti to, že za několik let přijdou opět do středního školství silné populační ročníky, které dnes máme nejen v mateřských školách, ale už i v prvních třídách základních škol a že když teď s velkou slávou velmi významně redukujeme síť středních škol, že se můžeme za pár roků potýkat s podobnými problémy, s jakými se nyní potýkáme v případě mateřských škol, takže budiž to pro nás všechny poučení, že je potřeba ve školství přistupovat ke změnám velmi opatrně s dlouhodobou perspektivou i na základě jakýchsi odhadů, jak se bude vyvíjet populace.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ono před těmi možnými dalšími revolučními změnami ve školství, varuje i člen NERV Daniel Münich v rozhovoru pro dnešní Otázky, podle něj je důležitý spíš náš stávající systém upravit a k nedotaženosti reformy z roku 2005 ještě poznamenává.

Daniel MÜNICH, člen NERV, ekonom, CERGE-EI
--------------------
Je to nedotažené. Chybí nám standardy a chybí nám monitoring na všech těch úrovních. A tam to plošné testování je jenom jeden z nástrojů, které se zpravidla zavádějí až na konci, protože je takový nejnebezpečnější, protože hrozí, že se všichni začnou učit na tom, co se testuje, že začnou lidi podvádět, protože se na to naváže financování a tak dále. Mnohem dříve je potřeba začít s tou zpětnou vazbou informační pro ředitele, aby oni sami si mohli zjistit, jestli dělají svoji práci dobře učitele.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Podle Daniela Münicha existují ve světě dva převažující modely školství, a to centralistický a pak liberální. Centralistický nařizuje školám, co mají učit a stát tuto věc vymáhá. Česko se však vydalo před časem druhou cestou.

Daniel MÜNICH, člen NERV, ekonom, CERGE-EI
--------------------
Já jsem také stoupencem liberálního systému. Žijeme v hodně svodné zemi. Ale je ho potřeba doplnit řadou nástrojů, aby ten systém fungoval, protože když se to nedoplní, ten systém se nám zhroutí, protože nebude zodpovědnost, nikdo nebude cítit zodpovědnost, protože nikdo nebude znát výsledky. Podívejte se na školský zákon, podívejte se, kdo má zodpovědnost za kvalitu vzdělávacích výsledků. Zjistí že, že nikdo, tam se o kvalitě vzdělávací činnosti nemluví v podstatě. Je to věc, která je tady velmi málo známá a je potřeba ji prostě dostat mezi lidi a věřím, že tohle to bude takový začátek, bude to trvat dlouho.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Vysvětluje člen Národní ekonomické rady vlády, Daniel Münich. Dalšími hosty Otázek jsou dva prakticky, kteří se vzdělávacímu systému věnují drahnou dobu. V ostravském studiu České televize ředitelka Základní školy generála Janka v Ostravě-Mariánských Horách Šárka Fehérová a profesor Milan Hejný, z katedry matematiky a didaktiky Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Děkuji vám oběma, že jste přijali mé pozvání. Vítejte v Otázkách. Začněme u vás, paní ředitelko, co v tom plánu ministra školství Petra Fialy 2 x 5 kroků postrádáte právě v návaznosti na slova Daniela Münicha, že je spíše nedotažená ta reforma z roku 2005, což je zásadní problém českého školství.

Šárka FEHÉROVÁ, ředitelka ZŠ generála Janka Ostrava
--------------------
Mně na tom nejvíce trápí individuální přístup k různým dětem s handicapem, popřípadě se vzdělávacími potřebami, protože nové financování vlastně mluví o tom, že se bude navazovat stále na naplněnost tříd a počtu žáků ve třídách. Takže všichni ředitelé se snaží naplňovat třídy co nejvíce, a proto se stává, že ve třídě je třeba 30 dětí, ale také mnoho dětí s nějakým handicapem a pak zajistit individuální přístup k těmto dětem, je velice složitý.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Takže to jedno z úskalí, které vy vidíte v souvislosti s plánem ministra školství. A úskalí další?

Šárka FEHÉROVÁ, ředitelka ZŠ generála Janka Ostrava
--------------------
Nová změna ve školním vzdělávacím programu, která se týká jazyků. Tam si myslím, že by nebylo zrovna nejšťastnější nařídit všem dětem, aby měly druhý cizí jazyk, protože mnohé z nich velice bojují s jazykem českým a přidávat jim další zátěž jazykovou by bylo asi ne zrovna šťastné.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Tím tedy varujete před plánem ministerstva školství, které plánuje v tom rámcovém vzdělávacím programu právě povinný druhý jazyk na druhém stupni, což pro vás bude znamenat co konkrétně třeba pro vaši školu?

Šárka FEHÉROVÁ, ředitelka ZŠ generála Janka Ostrava
--------------------
Pro moji školu bude znamenat tady ta změna asi to, že budeme muset popřehazovat hodiny z osmého a devátého ročníku do sedmého ročníku, v jiných předmětech zase ze sedmého ročníku do osmého a devátého, takže se může stát, že například výchova ke zdraví v tom sedmém ročníku nebude vůbec. Nevím, jestli to je dobře nebo špatně, ale bude třeba přepracovat školní vzdělávací programy právě v těchto kategoriích, to je jedna možnost. Pro jiné školy by třeba mohl být kámen úrazu v tom, že učitelé, kteří učí ten druhý předmět, který je paralelní s druhým jazykem, tak budou muset mít třeba nižší úvazek a ředitel školy bude muset vlastně zajistit dalšího kantora, dejme tomu s částečným úvazkem na ten druhý jazyk, aby vlastně pokryl ty další hodiny.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Pane ministře, co říkáte tady na argument paní ředitelky Fehérové, která jasně říká, že například ten váš záměr v rámcovém vzdělávacím programu zavést druhý povinný jazyk na druhém stupni přinese tyto konkrétní praktické důsledky?

Petr FIALA, ministr školství /nestraník/
--------------------
Odpovím vám rád, ale ještě bych se krátce zmínil k té otázce individuální výuky a financování, která mi připadá nesmírně důležitá. Já tady s paní ředitelkou velmi souhlasím, protože jedním z příznaků kvalitní vzdělávací soustavy je to, že dokáže individuálně pracovat s dětmi. My nicméně tu otázku financování regionálního školství chceme řešit novou reformou financování, na které intenzivně pracujeme a tady bych snad paní ředitelku uklidnil. My na rozdíl od té předcházející reformy, kterou jsem krátce po nástupu do funkce zastavil, nepracujeme s naplněností tříd, ale chceme odstranit jiný problém, který máme a který je obrovský v naší vzdělávací soustavě a to je to, že se nám rozvírají nůžky mezi financováním, které jde na jednoho žáka téhož oboru v různých krajích. Já bych uvedl příklad, pokud budeme mít třeba malotřídku se stejným počtem dětí, tak na jedno dítě budete mít ve Středočeském kraji 40 tisíc korun, ale třeba v Pardubickém kraji 35 tisíc a podobné rozdíly máme i jinde.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Proto tam píšete ten normativ, kde chcete změnit systém financování mateřských, základních a středních škol zavedením.

Petr FIALA, ministr školství /nestraník/
--------------------
A to je dlouhodobě nepřijatelné. My také současně víme, že jsou obrovské rozdíly mezi dětmi v jednotlivých krajích, pokud jde o výsledky, ale my si nemůžeme dovolit tuto tendenci posilovat ještě rozdílným financováním. Ta reforma, na které pracujeme, nyní jsme jí začali diskutovat se zástupci krajů a obcí, ta je nesmírně důležitá právě z tohoto důvodu, abychom vytvořili pro děti srovnatelné podmínky a v rámci této reformy budeme také řešit financování žáků, které vyžadují asistenci, kteří mají nějaké specifické nároky, protože to je také velice důležité pro úspěšnost toho systému. Čili tímto směrem jdeme. Pokud jde o reformu rámcového vzdělávacího programu, tady je potřeba si uvědomit jednu věc. On o ní mluvil pan docent Münich. My jsme zavedli v roce 2005 rámcové vzdělávací programy, ale celou tu věc jsme nedotáhli do konce, my abychom ji dotáhli do konce a je to jeden z těch bodů těch 2 x 5 kroků, tak jsme za prvé začali připravovat standardy, po kterých odborná veřejnost také volá. V září jsme vydali standardy pro český jazyk, pro angličtinu a pro matematiku a pracujeme na standardech pro další předměty. Současně jsme museli přikročit k určité úpravě toho rámcového vzdělávacího programu, abychom ho doplnili o aktuální témata, abychom změnili výuku jazyků a přizpůsobili evropskému referenčnímu rámci pro jazyky, abychom dosáhli lepších výsledků v matematice a jednou z těch změn je i zavedení povinnosti, aby děti nejpozději od osmé třídy procházeli výukou druhého cizího jazyka.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A teď jste slyšel od paní ředitelky, jaký dopad to bude mít na provoz školy, plus děti pořádně neumí česky a ještě se jim dá druhý cizí jazyk.

Petr FIALA, ministr školství /nestraník/
--------------------
Ta změna rámcového vzdělávacího programu, já bych ani neříkal reforma nebo revize, to není příliš ty změny nejsou tak dalekosáhlé, ta je připravována řadu let. Nejpozději od roku 2010 běží diskuse, pokud jde o toto konkrétní opatření, probíhala veřejná strukturovaná diskuse na veřejném portále a my jsme se nikdy nesetkali s tím, že by toto opatření nebylo rozumné. Uvědomme si, že dnes už fakticky nabízí druhý cizí jazyk v rámci disponibilních hodin více než 80 % škol. Čili já vůbec nezpochybňuji to, že s tímto opatřením budou spojena určitá organizační úskalí, ale není to nic, co by školy nebo jejich ředitelé nedokázali vyřešit, ta otázka je jiná a ta je důležitá. Chceme, aby naše děti uměly nebo s seznámily v průběhu základního vzdělávání s druhým cizím jazykem, a pokud jde o odpověď společnosti a ona je, ano, tak pro to musíme vytvořit podmínky.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
S dovolením jenom za paní ředitelkou do Ostravy. Paní ředitelko, dosud byl druhý cizí jazyk ve stejné dotaci nepovinný. Využívali jste toho, byl o to zájem?

Šárka FEHÉROVÁ, ředitelka ZŠ generála Janka Ostrava
--------------------
My jsme využili tady tuto možnost. Nabízíme žákům od osmého ročníku jazyk ruský a jazyk německý a všechny děti jsou rozděleny do dvou skupin. Máme dvě třídy v ročníku a ty skupiny jsou opravdu hodně plné. My bychom uvítali, kdybychom ty jazyky mohli rozdělit na skupinky po mně dětech, tak by se ten druhý jazyk učil určit daleko lépe. Tam je taková ta hodnota 24 dětí, žáků na jednu skupinu, maximum a teprve potom se mohou dělit, takže nám by třeba pomohlo, kdyby se tady toto číslo snížilo a mohli jsme s klidným svědomím rozdělit tyto skupiny na třeba deset dětí, maximálně dvanáct ve skupince.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Stručná reakce, pane ministře.

Petr FIALA, ministr školství /nestraník/
--------------------
Tady vidíte jasný důkaz toho, že na řadě škol to fakticky už vlastně probíhá a žádný větší problém s tím nebude. Uvědomme si, že první cizí jazyk mají děti od třetí třídy. V 98,9 % případů je to angličtina. Angličtina dnes už není jenom cizí jazyk, ale je to základní komunikační nástroj, který děti vyžívají nejen při dorozumívání se v zahraničí, ale třeba i při práci s internetem a v řadě dalších situací. A my stejně jako jiné státy, malé i velké, potřebujeme ještě to, aby děti s seznámili s jinými cizím jazykem. To, co zde stát říká, je. Já samozřejmě nemohu posuzovat situaci na konkrétní škole a způsob rozdělení úvazků, to by ode mne nebylo určitě korektní. Ale to co stát zde říká, je, chceme, aby všechny děti měly šanci v průběhu základního vzdělání se seznámit s druhým cizím jazykem, a vytváříme pro to určité podmínky, tam je potřeba říct, že my jsme si vědomi složitosti té situace a proto jsme udělali výjimku, že v případě, že to není možné organizačně zajistit, nebo že budou děti, které s tím mohou mít problémy, tak může ředitel rozhodnout tak, že tyto hodiny věnuje pro rozvíjení kompetencí v tom prvním cizím jazyce, takže určitá možnost pro školy, aby si s tím poradily, tam je. Ale nepochybně je v zájmu naší společnosti, v zemi naší velikosti, aby naše děti byly schopny komunikovat ve dvou jazycích.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
On ten zmiňovaný rámcový vzdělávací program obsahuje i změny, které se týkají matematiky, konkrétní výuky zlomků, ta se přesune už na první stupeň. Míříme tedy za panem profesorem Hejným. Pane profesore, souhlasíte s touto změnou a je možné ji zvládnout a ještě víc děti neodradit od matematiky?

Milan HEJNÝ, katedra matematiky a didaktiky, PeDF UK
--------------------
Ono totiž to, když se řekne učit zlomky, tak ty představy, které se člověku vybaví, je, křížové pravidlo pro sčítání zlomků, samozřejmě toto nejsou zlomky. Zlomky na první stupni je představa toho zlomku a představa základní manipulace, která se odehrává na lámání nějakých věcí na krájení na rozdělování a podobně a v těch našich učebnicích od první třídy máme nikoliv zlomky, ale slovo polovina, slovo čtvrtina, později přijde třetina, pětina, sedmina a tak dále. Zkušenosti ukazují, že děti to suverénně zvládají, takže my jsme to zaváděli ještě v době, dřív než to bylo v těch rámcových programech dáno a s tím plně souhlasím.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Říká profesor Milan Hejný z katedry matematiky a didaktiky, Univerzity Karlovy v Praze.

 

ČT 24, Otázky Václava Moravce II, 3.3.2013