Rozhovor s Janem Švejnarem o důchodové reformě

Člen NERV Jan Švejnar pro Český rozhlas na téma důchodové reformy.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Odbory a zaměstnavatelé, tedy partneři vlády v tripartitě, kritizují vládní koncept důchodové reformy. Každý z trochu jiného důvodu. Odbory mají dojem, že přesun části prostředků ze státního důchodového účtu do soukromých fondů poškodí nízkopříjmové skupiny. Zaměstnavatelé mají obavy, že budou pod větším tlakem než dnes, aby zvyšovali mzdy. Zejména debatě o tomto takzvaném druhém pilíři důchodové reformy se proto budeme věnovat v dnešním pořadu Studio Česko. Dobrý poslech přeje Martina Mašková.

Už za 2 roky, od roku 2013, si na přání vlády budeme moci dobrovolně převést 3 procenta ze svých odvodů na sociální pojištění, respektive na důchody, na individuální účty u soukromých penzijních fondů. 2 procenta musíme dodat ze svého. Důvod? Za 30, 40 let stát nebude mít dost peněz na dostatečně vysoké důchody. Odbory mají dojem, že s nimi vláda o důchodové reformě málo mluví a připojují výhrady právě zejména k tomuto takzvanému druhému pilíři. Jaroslav Zavadil po tripartitě z 20. května řekl, co by se mělo dít z pohledu odborů.

Jaroslav ZAVADIL, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů
--------------------
Pokračovat na tom, aby ten průběžný systém, který dneska existuje, aby se nedehonestoval, aby zůstal tak, jak je, eventuelně parametrickými změnami upravoval do budoucna tak, aby tento systém fungoval pro zabezpečení těch nízkopříjmových a těch, kteří si nejsou schopni zaplatit to připojištění, o kterém teda samozřejmě se bude jednat nadále.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek míní, že vláda odborům už vícekrát vyšla vstříc.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
--------------------
Na základě požadavků odborů vláda přistoupila k tomu, že stropy zdravotního a sociálního pojištění byly posunuty z trojnásobku na čtyřnásobek průměrné mzdy.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Za ústupek odborům také ministr Drábek označil rozhodnutí kabinetu o tom, že soukromé penzijní spoření nakonec bude dobrovolné a ne povinné. Výhrady ale vznesli i zaměstnavatelé. Po tripartitě, o které jsem mluvila, to je z 20. května, je shrnul za Svaz průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák.

Jaroslav HANÁK, Svaz průmyslu a dopravy
--------------------
My nejsme přesvědčeni jako vláda o tom, že to bude velký nábor lidí mladých do 35 let. Naší zkušeností, kdy se zavádělo kapitálové spoření, a to můžeme dokladovat jako český byznys, spíš byl výrazný nezájem lidí do 35 let. Týkalo se to především těch starších.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, to byla opět výhrada k takzvanému druhému pilíři penzijní reformy ke spoření do soukromých fondů. Takhle se tedy odvíjí v posledních dnech, řekněme, debata o vládní koncepci důchodové reformy. Dva roky před jejím předpokládaným spuštěním. A své připomínky k téhle vládní koncepci vznesl už zčásti i můj dnešní host, Jan Švejnar, někdejší prezidentský kandidát a dnes člen Národní ekonomické rady vlády. Dobrý den.

Jan ŠVEJNAR, člen Národní ekonomické rady vlády
--------------------
Dobrý den.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane profesore, ministr práce říká, lepší dobrovolné spoření než nic. Bude z vašeho pohledu ten soukromý spořící pilíř účinný? Je šance, aby se do něj přihlásilo dost lidí?

Jan ŠVEJNAR, člen Národní ekonomické rady vlády
--------------------
Myslím, že ta šance samozřejmě je, ale všechno bude záviset na tom, jak vlastně ten druhý pilíř bude zrealizován. Ďábel je v tom detailu ve smyslu, že když ten systém bude dobře nastaven, tak může být velmi prospěšný pro všechny lidi. Když bude špatně nastaven, tak akorát bude velmi nákladný a dokonce málo lidí se do něho pravděpodobně zapíše.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když říkáte nákladný, může si Česká republika dovolit spoření na důchod do soukromých fondů? Domnívám se, že někteří ekonomové na příkladech z jiných středoevropských zemí ukazují na to, že to pro vkladatele může být jistým rizikem. Třeba v Maďarsku vláda ty soukromé vklady de facto zestátnila, aby měla na splácení státního dluhu.

Jan ŠVEJNAR, člen Národní ekonomické rady vlády
--------------------
Ano, tak samozřejmě Maďarsko je ve velmi špatné fiskální situaci, takže tam se odhodlali ke kroku, který je nemyslitelný, nebo byl donedávna nemyslitelný ve všech civilizovaných zemích. Víte, ten systém toho druhého pilíře by byl velmi výhodný v následujícím takovém to koncepčním pohledu. Představte si, že máme v tom prvním pilíři, v tom systému, který všichni známe, ve kterém žijeme, všechno vlastně uloženo v rámci České republiky a spoléháme se na to, že v budoucnu nám budoucí generace svou prací a svými odvody zajistí naši penzi v důchodovém věku. No, ale samozřejmě může se stát neštěstí jako v Japonsku, může se stát jiné zemětřesení, to může bejt přírodní nebo politické a může se stát, že vlastně v budoucnu ty závazky, které máme nebo které budeme požadovat, nebudou úplně splnitelné. V tomto případě a v tomto smyslu je dobré, kdybychom mohli toto riziko nějak zmenšit.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak?

Jan ŠVEJNAR, člen Národní ekonomické rady vlády
--------------------
Ten druhý pilíř to v principu umožňuje tak, že kdyby se vytvořil fond nebo, řekněme, několik fondů, ale dáme, budeme říkat fond jako je ve Švédsku, který je velmi nízkonákladový, to znamená, že stojí velmi málo peněz, a který investuje do perspektivních podniků všude na světě, no, tak vlastně potom tento fond nebo tento druhý pilíř by nám zajišťoval penzi z toho, jak si povede celosvětová ekonomika a nejenom ekonomika česká.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ona se, myslím, i ta celosvětová ekonomika teď nějakou dobu vedla špatně, tak nevím, jestli je to pomoc velká.

Jan ŠVEJNAR, člen Národní ekonomické rady vlády
--------------------
No, je to pomoc v tom smyslu, že samozřejmě jsou výkyvy 1, 2, 3 let, ale když si vezmete období 10, 20, 30 let, což by byla perspektiva, a 40 let, někoho, kdo si spoří na penzi, tak ta celosvětová ekonomika prochází velkým růstem, tempem růstu, jsou tam ekonomiky, které jsou velmi dynamické, jako Čína, Indie, Brazílie, jsou tam ekonomiky, které zase lidi vidí jako velmi jisté jako Spojené státy. Takže v tom smyslu kdybychom část, a mluvím jenom o části, svého penzijního zajištění měli zajištěni vlastně produktivitou, výrobou, politickou stabilitou v jiných částech světa, no tak jsme na tom v principu lépe právě v tom smyslu, že to riziko je takzvaně rozloženo nebo jak se říká diverzifikováno.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zdá se, že tenhle ten prvek se zatím neodráží v textu návrhu té penzijní reformy. Jak si to vysvětlujete?

Jan ŠVEJNAR, člen Národní ekonomické rady vlády
--------------------
Přesně tak, nevím, proč je k tomuto určitá averze, protože jsou tady 2 elementy, které jsou velmi důležité. Jeden je, jak říkám, ta rozprostřenost, ta diverzifikace po celém světě, druhé ten nízký náklad. Takže tam je potřeba opravdu mít jeden fond, který by byl takový základní fond, státem, řekněme, sponzorován, ale ne státní fond, vybrat tu nejlepší instituci v celém světě, která je renomovaná, která takto investuje, která už spravuje velké penzijní prostředky lidí a která je schopná tuto službu dodat za velmi nízkou cenu, jako například 0,1 procenta. Ty procenta nákladů jsou strašně důležitá. Protože během 10, 20, 30, 40 let hrají obrovskou roli, jestli ty náklady jsou nízké, tak se vám to zhodnotí ty vaše úspory mnohem víc, než když jich je velká část vlastně spotřebována těmito náklady. Takže tam je toto velmi důležité a říkám zase, švédský model, je velmi dobrý, protože je to praktický příklad, jak se něco takového dá řešit, jak to bylo už vyzkoušeno, chybné věci nebo slabší stránky byly eliminovány, takže máme nejenom teoretický přístup k tomu, ale máme i příklad, kde to vlastně dobře funguje.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jestli vám dobře rozumím, tak to, o čem mluvíte, se týká také těch takzvaných pasivních investic.

Jan ŠVEJNAR, člen Národní ekonomické rady vlády
--------------------
Ano, to jsou vlastně pasivní investice. Že se investuje po celém světě, ale že se ne aktivně nakupuje, ale že se vlastně jednou koupí a pak už se jenom upravuje to portfolio, ta sada akcií a dluhopisů tak, aby zrcadlila určité rozložení, které je žádoucí. Jako například celosvětovou ekonomiku, ale může to být třeba celá americká ekonomika nebo celočínská ekonomika, ale více méně to rozložení, které by bylo tady žádoucí, by bylo to celosvětové.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mohlo by to pomoci i k vyšším výnosům pro střadatele?

Jan ŠVEJNAR, člen Národní ekonomické rady vlády
--------------------
Mělo by to v principu mít vyšší výnosy i pro střadatele, právě tím, že se sníží to riziko podnikání a že se využije toho, že jsou některé velmi rychle rostoucí ekonomiky jako Čína, které rostou rychleji než my a které tudíž budou mít dlouhodobé zhodnocení, které bude též vysoké.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
S kolegy z Národohospodářského ústavu, respektive vlastně i z toho výzkumného pracoviště IDEA jste vypracovali takovou studii, z níž plyne kritika hospodaření zdejších penzijních fondů. Zjistili jste, že mají nejhorší finanční výkonnost ve střední Evropě za posledních 15 let, podle těch vašich propočtů reálné zhodnocení úspor nikdy nepřesáhlo 4 procenta, většinou se pohyboval kolem nuly. Je to z vašeho pohledu překážkou spuštění vládní penzijní reformy?

Jan ŠVEJNAR, člen Národní ekonomické rady vlády
--------------------
Rozhodně by měla být spuštěna, teda především připravena a potom spuštěna tak, aby bylo zajištěno, že opravdu zhodnocování bude dlouhodobě vyšší než to, co zde vidíme, ten problém, který jsme tady zanalyzovali, jak jste naznačila, byl v tom, že vlastně ty fondy byly ustanoveny a regulovány tak, že mohly mít velice nízké hodnocení oproti fondům v jiných zemích. A to, i když jsme vzali v potaz, do jak rizikových investic šly. Takže tady opravdu ten výsledek byl velmi špatný, a proto je dobré, aby ta reforma byla připravena tak, aby zde byly, jak říkám, nízké náklady, široké rozložení a co největší zhodnocení. A takové instituce na světě fungují, já sem dám jako příklad firmu Bangar, která začala ve Spojených státech, nyní už působí i v Evropě, takže to je příklad, není to jediná, je to příklad a já myslím, že když se to dobře připraví, tak opravdu mohou naši občané mít příležitost spořit si na penzi nejenom v tom nynějším systému, ale i v dalším, v tom druhém pilíři, který by jim mohl dodat takovou tu jistotu, že budou s mnohem větší pravděpodobností mít větší penzijní příjmy, než by měli bez této alternativy.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jsou ještě členové vlády ochotni tenhle ten prvek včlenit do své koncepce?

Jan ŠVEJNAR, člen Národní ekonomické rady vlády
--------------------
Já doufám, že ano. Protože jestli ne, tak bude potom těžké lidem doporučit, třeba například já bych opravdu nebyl schopen doporučit, aby do toho druhého pilíře šli.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Máte vyladěn pořad Studio Česko, mým hostem je dnes člen Národní ekonomické rady vlády a někdejší prezidentský kandidát Jan Švejnar, už jsem se zmínila o tom, že jste měl možnost coby člen NERVu, připomínkovat ty vládní návrhy. Jakou formou a jak často probíhá ta debata ministrů s vámi, s NERVem?

Jan ŠVEJNAR, člen Národní ekonomické rady vlády
--------------------
My máme tu velkou schůzi jednou za měsíc a je velmi důkladná, to většinou trvá tak 2, 3, někdy i 4 hodiny. Premiér a ministři jsou přítomni a většina, ne-li všichni členové NERVu tam jsou a ta debata je opravdu velmi otevřená a poznatky jsou, myslím, v principu dost hodnotné.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jakou odezvu měla ta vaše představa, že zdejší penzijní fondy by měly spíš upřednostňovat dlouhodobé investice a taky že by se měl oddělit majetek akcionářů, penzijních fondů a klientů?

Jan ŠVEJNAR, člen Národní ekonomické rady vlády
--------------------
Já myslím, že to je pochopeno a že tudíž technicky není důvod, proč by se tyto podmínky neměly splnit. Takže tam už potom jde opravdu jenom o politickou vůli.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Já jsem se ptala teď na názor vlády, ale vlastně zajímá mě teď i odezva vedení zdejších penzijních fondů. Měl jste na tohle nějaké reakce?

Jan ŠVEJNAR, člen Národní ekonomické rady vlády
--------------------
Přišly určité reakce, většinou já myslím, že oni jsou s tím též srozuměni, že je potřeba oddělit ten majetek a že by to bylo žádoucí.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Bude-li spoření dobrovolné, je, myslíte, šance přimět veřejnost k tomu, aby spořila? Třeba někdejší ministr financí, dnes prezident Asociace penzijních fondů Jiří Rusnok míní, že v této podobě ten druhý pilíř nemá smysl, protože jeho smysl měla být povinnost.

Jan ŠVEJNAR, člen Národní ekonomické rady vlády
--------------------
Kdyby ten druhý pilíř byl dobře připraven a, zdůrazňuji znovu to, co jsem řekl na počátku, že všechno závisí na tom, aby to bylo dobře koncepčně připraveno, tak potom bych byl pro to, aby byl povinný. Protože si opravdu myslím, že tady může vláda občanům zlepšit jejich situaci a je to něco, co samozřejmě bude viditelné až po desetiletích a, takže vám to nemůžeme jako v principu dokázat, snad na tomto případě, ale jak říkám, v jiných případech, ať už je to ten švédský či v jiných zemích vidíme, že to dlouhodobé řešení tohoto typu má velká pozitiva. A samozřejmě v tom případě je dobré, aby v tom všichni občané byli, aby z toho všichni těžili. Jestliže to bude velmi dobrovolné, tak pak se může stát, že do toho půjdou jenom určité vrstvy, například majetnější vrstvy a potom samozřejmě vyvstanou politické otázky, proč někteří občané po 30, 40 letech jsou na tom najednou lépe než ostatní a bude těžko se snažit dopídit, proč vlastně před 30, 40 lety to bylo koncipováno tak, že někteří ano a jiní ne.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jenomže teď to vypadá, že vláda už zase nemůže, řekněme, vypadat směšně, když nejdřív říkala uděláme to povinné, pak, jak tvrdí, ustoupila odborům, rozhodla se, že to tedy učiní dobrovolné, těžko už to už asi bude brát zpátky. Takže jaké konkrétní možnosti motivace má, aby veřejnost více spořila?

Jan ŠVEJNAR, člen Národní ekonomické rady vlády
--------------------
Tak, já si myslím, že nyní by bylo opravdu důležité, aby vláda tu koncepci dotáhla tak, jak o tom zde mluvíme, aby to opravdu bylo atraktivní. Potom, aby ji velmi dobře vysvětlila, aby opravdu o tom i s odbory a jinými sociálními partnery mluvila, aby to bylo dobře vysvětleno. No, a pak můžeme doufat, že vlastně odbory a jiné sociální instituce budou propagovat systém, který se jim bude zdát atraktivní podle toho, jak bude dobře koncipován.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takzvaný druhý pilíř, to znamená to spoření na individuální účty do soukromých fondů, obvykle vlády jistí veřejnými financemi jako z části. Garantují minimální výnos. Já jsem měla možnost sledovat debatu v České televizi, v níž expertka světové banky Hana Brixi řekla, že kdyby výrazně kolísaly kapitálové trhy, tak hrozí, že by se tahle garance mohla zdražit. Sdílíte tuhle obavu?

Jan ŠVEJNAR, člen Národní ekonomické rady vlády
--------------------
Já myslím, že tady ani vlastně není potřeba, aby to vláda nějak garantovala. To znamená, tu návratnost. Já myslím, že spíš vláda by měla garantovat, že regulace fondu bude taková, že nedojde ke zcizování, tunelování a tak dále. A potom, proto znova zdůrazňuju, takový ten základní fond, který by tam měl existovat, takže v tomto fondu, který bude tak široce rozprostřen, ty fluktuace nebudou tak velké a ten fond, tak jak to Švédové nyní též upravili, může mít v sobě ten element, že lidé, kteří se blíží k odchodu věku do důchodu, tak se vlastně ta směs investic v tom fondu přesunuje z akcií, které silně fluktuují, do dluhopisů, které většinou mají velice pevný výsledek. Takže tam se může vlastně předejít i tomuto riziku.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co znamená ten prvek dobrovolného spoření pro nás, coby potenciální vkladatele? Tedy pro veřejnost? Že jsme de facto sami více odpovědní za to, jestli coby důchodci nezchudneme?

Jan ŠVEJNAR, člen Národní ekonomické rady vlády
--------------------
Samozřejmě. Jsme více zodpovědní, protože vlastně investujeme, ale zase máme větší kontrolu. Protože vezměme si, že teďka jsme mladí, spoříme a vlastně platíme důchody těch, kteří jsou staří, a spoléháme se na to, že nám ta budoucí generace mladých zaplatí, když nám bude 70, 80 let. No, a představte si, že by ta mladá generace najednou se rozhodla, že třeba se přestěhuje do západní Evropy. No? A najednou máme malý počet lidí, kteří pracují. Nebo demografická vlna. Nebo nějaká velká nákaza. Jo, prostě cokoliv, co je neočekávaného, nám může v tom systému strašně zatopit. Proto nakonec ten pilíř, který je rozložen po celém světě a který tudíž nás zajišťuje, že pakliže nebude celosvětová katastrofa, tak nějaký výnos, poměrně dobrý, dlouhodobý budeme mít, je velmi žádoucí.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte si, že to, že se vláda rozhodla pro ten dobrovolný systém oproti tomu předchozímu záměru, aby to spoření do soukromých fondů bylo povinné, už teď vlastně mění strategii těch existujících nebo chystaných důchodových fondů, jejich přístup k nám?

Jan ŠVEJNAR, člen Národní ekonomické rady vlády
--------------------
Nějak asi ano, samozřejmě. Protože budou se muset snažit více inzerovat, budou se muset snažit více přesvědčit občany, aby spořili a myslím, že už i sami vezmou v úvahu to, že asi nejpravděpodobnější střadatelé budou zámožnější vrstvy, a tak se budou obracet a budou vytvářet přístupy a investiční fondy, které se takto budou orientovat. Kdežto ten povinný přístup byl ten, že opravdu se vytvoří něco, co mělo odpovídat svým principem všem a mělo by být přijatelné pro všechny.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ten výpadek v průběžném systému má z pohledu vlády krýt jednotná sazba DPH 17,5 procenta. Ale teď tu zaznívají obavy, že to DPH nemusí stačit. Jak se na to díváte vy?

Jan ŠVEJNAR, člen Národní ekonomické rady vlády
--------------------
Já bych to dal ještě do historické perspektivy. Já jsem v roce 89 a na počátku roku 90, když jsem psal optimální transformaci Československa tehdy, tak jsem navrhoval, aby část toho budoucího výnosu z privatizace se právě dala do penzijních fondů. Kdybychom to byli tehdy udělali, tak tento problém nyní nenastal. Neudělali jsme to, naopak jsme se více zadlužili, a takže teďka vlastně hledáme řešení, kdy nynější generace musí všechno nějak zaplatit, akorát hledáme v čem, kde to vybereme. Mnohem optimálnější by bylo, kdybychom to rozložili po dobu několika generací, popřípadě, jak jsem mluvil o tom majetku, který se privatizoval, to by vlastně bylo nastřádáno mnoha minulými generacemi. Čili to rozložení napříč generacemi je velmi žádoucí, když je to možné. My jsme to propásli. Takže teďka hledáme řešení, které není optimální, akorát že je nutné v tom smyslu, že si nemůžeme už dovolit ty lepší alternativy. No, a zde DPH je daň, která je méně negativní, co se týče negativního efektu na chod ekonomiky, než některé jiné daně, takže z toho důvodu, jestliže to musíme někde vybrat, tak DPH je pak lepší než mnoho jiných alternativ.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Bývalý premiér a dnes už vlastně také bývalý eurokomisař Vladimír Špidla poukazuje na to, že Česko dává momentálně na důchody 8,5 procenta HDP, zatímco Polsko 12,5. A on navrhoval jako pomoc zavedení daně z hazardu, mírné zvýšení daně právnických osob, ale třeba taky zdanění příjmu největších firem. Jak se na to díváte vy?

Jan ŠVEJNAR, člen Národní ekonomické rady vlády
--------------------
Myslím, že zdanění hazardu, mírné zdanění, zvýšení některých těch jiných věcí, já bych k tomu přidal ještě vyšší zdanění realit, pozemků a bytů a domů, by bylo žádoucí. Byl bych velmi opatrný při zdaňování firem, protože podniky a kapitály se pohybují velmi rychle po celém světě, je to vlastně taková těkavá komodita a my máme to štěstí, že máme poměrně silný příliv zahraničních investic, které nám pomáhají v naší konkurenceschopnosti a vlastně zvyšují blahobyt a životní standard. A bylo by neuvážené, kdybychom tento kapitál nevyužili nebo kdyby se stěhoval jinam. Takže samozřejmě všichni mají férově platit daně, ale nevím, jestli je žádoucí a neznám detail toho návrhu, jak by ty velké podniky byly vybrány, zase je tady arbitrální věc, je to něco, co je nad určitou sumu, ale o korunu pod tou sumou nebo o jednoho zaměstnance pod tím už se to k nim nevztahuje, tak každý bude najednou se snažit být těsně pod tím limitem. Tam jsou všechny možné distorze, známé dobře z celého světa, takže to myslím, že by nebylo velmi žádoucí.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
A Vladimír Špidla je také toho názoru, že by zaměstnavatelé měli povinně vyplácet připojištění zaměstnanců. Váš postoj?

Jan ŠVEJNAR, člen Národní ekonomické rady vlády
--------------------
Podívejte se, ať už si to platí zaměstnanec sám, anebo to platí zaměstnavatel, tak když je to vázáno na to, jestli někdo pracuje, tak se to vlastně promítá do ceny pracovní síly. My už teďka tu pracovní sílu činíme příliš drahou tím, že všechny odvody a různé daně jsou uvaleny na mzdy. Jestli to platí zaměstnavatel nebo zaměstnanec nakonec nevadí, protože ten trh práce se přizpůsobí tomu a je to zátěž. Čili tady je právě ta, ten důležitý aspekt, že bychom měli odlehčit tomu, jak zatěžujeme pracovní sílu různými odvody a vybírat ty daně jinde. Ať už je to hazard, ať už jsou to reality, ať už je to DPH. Tyto daně mají menší negativní, takzvaný ten distorzní efekt, na ekonomiku, než má právě ta zátěž na pracovní síle.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ještě do třetice, nakonec vás poprosím o reakci na návrh de facto opoziční v tuto chvíli, tedy návrh Vladimíra Špidly. Opět vlastně v reakci na to, že u nás se dá poměrně málo, třeba oproti Polsku, do toho prvního průběžného pilíře. Říkal, že ten základní důchodový účet by měl mít mírný přebytek, kterým by se vyrovnalo to nejrizikovější období mezi roky 2035 až 2057, kdy už tedy nebude na důchody. Jaký přístup byste k tomu volil vy?

Jan ŠVEJNAR, člen Národní ekonomické rady vlády
--------------------
Podívejte se, my jsme teďka zrovna udělali studii, minulý týden, v rámci myšlenkového centra IDEA, kde počítáme, že vlastně ta generace mladých lidí přispívá do toho důchodového systému několikrát víc, než kolik z toho podle toho nynějšího systému dostane. Takže ta zátěž u nás je poměrně vysoká, mnohem větší než v Polsku. V Polsku oni vybírají mnohem méně a de facto se spoléhají na to, že v budoucnu najdou nějaké jiné řešení. Takže nyní ten problém u nás je spíš v tom, že ty mladé generace, ty ročníky, které se právě narodily a které se ještě budou rodit, jsou silně zatěžovány a já jsem toto už ventiloval, znovu se obávám, že budeme v situaci, kdy budeme mít odliv nejenom mozků, ale i odliv prostě schopných lidí, kteří pracují na jakékoliv úrovni vzdělanosti či odbornosti, protože budou země, kam se mohou volně pohybovat v rámci Evropské unie, kde ta zátěž bude mnohem menší a budou raději tam než u nás. Čili si musíme dávat pozor. Jestliže vytvoříme systém, kde to břemeno je obrovské, tak potom lidé budou na to reagovat.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vidíte, já jsem to s tím Polskem pochopila obráceně, že u nás se přispívá 8,5 procenta, v Polsku 12,5, momentálně na důchody. Takže jako z tohohle pohledu by to vypadalo, že ta zátěž je větší v Polsku.

Jan ŠVEJNAR, člen Národní ekonomické rady vlády
--------------------
Větší v Polsku, ne, ukazuje se, že ta zátěž je momentálně větší u nás. Že vlastně ty mladé generace nyní platí sumy, které jsou tak vysoké, že v normálním demografickém vývoji, tak jak se dá předpokládat, že když tyto generace budou v důchodu, tak vlastně dostanou jenom tak přibližně třetinu toho, co do systému nyní kontribuují, co tam přispívají a když by se to dokonce vzalo více ještě techničtěji, to znamená, kdyby se očekávalo, že ty peníze vložené by měly mít nějakou návratnost pozitivní, tak vlastně se jedná nejenom o trojnásobek, ale třeba o šestinásobek.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Míní host dnešního Studia Česko, člen Národní ekonomické rady vlády a někdejší prezidentský kandidát Jan Švejnar. Děkuji, že jste přišel, na shledanou.

Jan ŠVEJNAR, člen Národní ekonomické rady vlády
--------------------
Děkuji, děkuji, na shledanou.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Od mikrofonu se loučí Martina Mašková.

 

ČRo Rádio Česko, 1.6.2011