Úřad vlády nově přechází na doménu vlada.gov.cz. Více informací

Archiv zpráv pracovních a poradních orgánů vlády

Stránka byla přesunuta do archivu

4. 10. 2011 10:57

Rozhovor s Janem Švejnarem: Padnou poslední překážky dobudování eurovalu?

Nakoli by bylo odmítnutí eurovalu problémem? Je nějaké jiné řešení? Na takové a další otázky odpovádá člen NERV Jan Švejnar.

moderátor
--------------------
Na dnešní schůzce ministrů financí eurozóny se budou pravděpodobně tísnit televizní a rozhlasové štáby z většiny důležitých zemí světa. Jak Číňany, tak Američany nebo Japonce extrémně zajímá, jestli padnou i poslední překážky dobudování takzvaného eurovalu. Balík garancí v hodnotě až 780 miliard eur by měl podle opatrného mínění politiků zabránit nejhoršímu scénáři neřízeného řeckého krachu a rozpadu eurozóny. Jak ale podotýká náš zpravodaj při evropských institucích Pavel Novák, pomoc Řecku nebude zadarmo.

Pavel NOVÁK, zpravodaj při evropských institucích
--------------------
Inspektoři takzvaní trojky, tedy experti evropské komise, centrální banky a měnového fondu se vrátili do Athén teprve minulou středu a posudek řeckých kroků tak nejspíš ještě teď nevydají. Šestá splátka pomoci přitom poputuje do Athén pouze v případě, že zpráva expertů bude pozitivní. Řecko má ale skluz v privatizaci státního majetku a čeká ho také výrazné snižování stavů ve státní administrativě. Řecký premiér Papandreu v posledním týdnu podnikl několik cest, aby ujistil evropské partnery, že plán úspor a reforem bude v jeho zemi fungovat. Jeho ministr financí Venizelos ale bude muset kolegům asi hodně vysvětlovat, proč vše nejde rychleji.

moderátor
--------------------
Tolik Pavel Novák, zpravodaj Českého rozhlasu v Bruselu. A jenom dodám, že právě jsme se z agentury Reuters dozvěděli, že podle řeckých zástupců investoři rozhovory o další splátce pomoci Řecku v zásadě dokončili. Horké chvíle na schůzce Ekofinu nepochybně zažije zástupce Slovenska, které jako jeden ze tří členů ještě euroval nepodpořilo a má vůči němu výhrady. K urychlené akci vyzval sedmnáctku britský premiér David Cameron. Varoval, že pokud by se eurozóna rozpadla, britskou ekonomiku by to těžce zasáhlo, protože 40 % veškerého vývozu směřuje do zemí, kde se platí eurem. Současně představil plán, jak posílit domácí ekonomiku a vytvořit 200 tisíc nových pracovních míst a to ve stavebnictví.

David CAMERON, britský premiér
--------------------
Trh s byty nefunguje, no, a proč? Protože je dluhová krize. Banky neposkytují půjčky, stavbaři nestaví a zákazníci nemohou kupovat, protože na to nejsou prostředky. Vláda přenechá developerům půdu na principu teď stavte, zaplatíte, až prodáte domy. To nám umožní postavit 100 tisíc domů a vytvořit 200 tisíc nových pracovních míst.

moderátor
--------------------
David Cameron. Zhruba před 2 hodinami jsem mluvil s ředitelem Centra pro mezinárodní politiku při Michiganské univerzitě Janem Švejnarem a moje první otázka zněla, nakolik by bylo odmítnutí eurovalu ze strany Slovenska, anebo třeba Nizozemska či Malty problém?

Jan ŠVEJNAR, ředitel Centra pro mezinárodní politiku při Michiganské univerzitě
--------------------
Já myslím, že by to nebyl úplně zásadní problém. Slovensko řeklo už jednou ne při první záchraně Řecka, samozřejmě lepší, když je jednotné hlasování, když všichni jdou dohromady, takže myslím, že bude snaha, aby všechny země přistoupily k této smlouvě dohromady.

moderátor
--------------------
Zástupci ekonomicky nejsilnějších států eurozóny tvrdí, že k vystavění eurovalu neexistuje plán B, ale samozřejmě, že to říkají vždycky, aby zatlačili na ty, kteří ještě váhají, takže kdyby se skutečně euroval nepodařilo tímto způsobem přijmout, tak co by se dělo? Skutečně nějaký plán B neexistuje, nebo si dokážete představit nějaké jiné ekonomické řešení?

Jan ŠVEJNAR, ředitel Centra pro mezinárodní politiku při Michiganské univerzitě
--------------------
Já si dovedu představit, že by bylo i jiné řešení, že by to bylo určité uskupení zemí, které by se dohodlo na tom, jak pokračovat, ale myslím, že opravdu priorita bude získat /nesrozumitelné/ a v tom smyslu já myslím, že já bude velký tlak na Slovensko a další země, aby se připojily.

moderátor
--------------------
Tak předpokládejme, že se Slovensko skutečně tomu silnému tlaku podřídí i za cenu možnosti pádu vlády, jak se o tom mluví. Jaká další rizika na země napadené dluhovou nákazou, zvlášť na Řecko, ještě i potom číhají?

Jan ŠVEJNAR, ředitel Centra pro mezinárodní politiku při Michiganské univerzitě
--------------------
Víte, já myslím, že ten největší problém je, že /nesrozumitelné/ velké dostatečné restrukturalizaci. Tady co je potřebné, je pomoct samozřejmě těmto zemím, protože jsou pod velkým tlakem spekulativních investorů, na druhé straně též je potřeba, aby tyto země udělaly středně a dlouhodobé zásahy, strukturální změny a to nebezpečí je, že je neudělají.

moderátor
--------------------
A co vy si myslíte, na co sázíte? Ono zatím ještě Evropská unie a Mezinárodní měnový fond třeba věří vládě a teď mluvím konkrétně o vládě v Athénách, že bude plnit další drastická opatření, ale je to reálné? Není ta důvěra tady jenom proto, že teď prostě mají ten optimismus jako takový kategorický imperativ, než že by to opravdu odpovídalo realitě?

Jan ŠVEJNAR, ředitel Centra pro mezinárodní politiku při Michiganské univerzitě
--------------------
Já myslím, že to je možné. Vidíme to z mnoha zemích historicky. Mezinárodní měnový fond působil, v rozvojových zemích už desetiletí zapůsobí a jsou příklady, kdy ty podmínky jsou splněny, když země opravdu restrukturují a potom si počínají velice ekonomicky svědomitě, takže já myslím, že jestli ten dohled bude přísný a jestliže Řecko opravdu bude mít snahu se znovu zapojit jako normální člen Evropské unie a eurozóny, tak já myslím, že to může fungovat.

moderátor
--------------------
Ono se také mluví o rozšíření pravomocí eurovalu. Jakým směrem, jakým směrem by podle vás měly jít, aby měl vůbec tenhle druh garance smysl?

Jan ŠVEJNAR, ředitel Centra pro mezinárodní politiku při Michiganské univerzitě
--------------------
Já myslím, že bude muset dojít k mnohem větší koordinaci na fiskální, na fiskální stránce a že bude muset samozřejmě být i přísnější dozor, kdy vlastně každá země se bude muset podrobit trochu více, zvlášť teda ty, které budou mít problémy, se budou muset více podrobit dozoru a super vizi centrálních úřadů Evropy.

moderátor
--------------------
A o jaké, o jakých druzích pravomocí, co se týče fiskálních otázek vlastně mluvíte, co tím máte na mysli?

Jan ŠVEJNAR, ředitel Centra pro mezinárodní politiku při Michiganské univerzitě
--------------------
Já mám na mysli, že budou muset vykazovat své účty a budou muset dodržovat střednědobé dobrá pravidla, na kterých se dohodnou, to znamená, že jejich schodek například nebude překračovat určitou míru, dluh bude jenom určitá část HDP a tak dále, čili to budou specifická, myslím, kritéria, která budou dohodnuta. A to budou právě ty podmínky, na kterých bude Mezinárodní měnový fond a potom i další země trvat.

moderátor
--------------------
Kromě toho, o čem tu mluvíme, tedy riziku toho, že přestanou některé ty státy skutečně restrukturalizovat ten dluh, že nesplní podmínky, jaké se na ně kladou, tak ještě dalším rizikem je podle některých ekonomů i postoj soukromých bank. Co když některé například francouzské finanční ústavy se odmítnou podílet na tom dluhu ve větší míře,odepsat část toho dluhu, v jaké jsou vlastně oni situaci momentálně?

Jan ŠVEJNAR, ředitel Centra pro mezinárodní politiku při Michiganské univerzitě
--------------------
Já myslím, že oni se budou muset podřídit a to vlastně bude vyjednávání, za jakých podmínek, ale nakonec tyto banky drží dluhopisy Řecka a dalších zemí, takže ony se budou muset připojit a já si myslím, že se připojí, samozřejmě pod tlakem svých vlád.

moderátor
--------------------
A považujete to rozšíření eurovalu nakonec za takovou přípravu na, to čemu se říká momentálně řízený bankrot?

Jan ŠVEJNAR, ředitel Centra pro mezinárodní politiku při Michiganské univerzitě
--------------------
Já myslím, že můžeme tomu říkat řízený bankrot nebo restrukturalizace, každopádně co to znamená, je, že Řecko a některé potom postupně další země nemohou v krátkodobém horizontu dostát svým závazkům, ale mohou jim dostát přizpůsobením ve středně a dlouhodobém horizontu, a vlastně to je celý ten vtip, že snaha jim pomoci, aby toho mohly dostát, aby opravdu byly řádnými členy se středně a dlouhodobém horizontu.

moderátor
--------------------
A jak si vlastně ten řízený bankrot tedy představit, můžete to popsat nějak přesněji?

Jan ŠVEJNAR, ředitel Centra pro mezinárodní politiku při Michiganské univerzitě
--------------------
Ano, je to situace, kdy vlastně se podmínky změní, to znamená, že se prodlouží například doba splácení, může se změnit i úrok, to znamená, jestliže dojde k restrukturalizaci typu, že někteří věřitelé budou ochotni přijmou podmínky, které jsou měkčí, tak se vlastně část dluhu odepíše a nicméně ten výsledek bude ten, že se Řecko pak musí zavázat, že nové podmínky splní a že přizpůsobí svoji ekonomiku a hospodářskou politiku tak, aby to bylo možné.

moderátor
--------------------
Řekl nám před asi 2 hodinami ekonom, ředitel Centra pro mezinárodní politiku při Michiganské univerzitě Jan Švejnar.

 

ČRo Rádio Česko, 3.10.2011

vytisknout   e-mailem   Facebook   síť X

Související zprávy