Rozhovor s Janem Švejnarem pro ČRo 6

Člen NERV Jan Švejnar nejen o japonské katastrofě a jejích ekonomických následcích.

Alexander TOLČINSKÝ, moderátor
--------------------
V Bruselu se zítra v reakci na potíže s japonskými jadernými elektrárnami uskuteční mimořádná schůzka členských zemí Evropské unie na jadernou energetiku. Rakousko, kterému je dlouhodobě trnem v oku například jihočeská elektrárna v Temelíně, mezitím zopakovalo požadavek, aby středoevropské jaderné elektrárny prošly testy odolnosti. Reagovalo i Německo. Spolková vláda kvůli současným problémům japonských jaderných elektráren pozastavuje na tři měsíce prodloužení životnosti německých nukleárních zařízení a prověří jejich bezpečnost. Podle kancléřky Merkelové k tomu zatím nebude potřeba měnit zákon, který umožňoval prodloužení provozu jaderných zařízení v průměru o dvanáct let. Německá vláda se kvůli nynějším problémům jaderných zařízení v Japonsku, poničeném zemětřesením a tsunami, dostala pod velký tlak opozice a veřejnosti, která s oddálením odstavení německých jaderných elektráren nesouhlasí. Kvůli obavám z možného opakování japonského scénáře v Německu žádají tamní odpůrci jádra okamžité zastavení provozu v nejstarších elektrárnách. Jaké jsou perspektivy jaderné energetiky v Česku pod vlivem japonských událostí? To je jedna z otázek, které v rozhovoru položila kolegyně Lída Rakušanová ekonomovi Janu Švejnarovi.

Lída RAKUŠANOVÁ, redaktorka
--------------------
Změní série havárií jaderných reaktorů v Japonsku celkový celosvětový pohled na jadernou energetiku?

Jan ŠVEJNAR, ekonom
--------------------
Já myslím, že je to pravděpodobné, protože doposud se očekávalo, že japonské elektrárny jsou ty, které jsou nejlépe postaveny, nejlépe zajištěny. Jak vidíme, může nastat katastrofa, živelná katastrofa, kdy vlastně i ty nejlepší jaderné elektrárny nejsou úplně vzdorné. Na druhé straně samozřejmě ta technologie se zlepšuje, všichni se poučíme i z této zkušenosti. Takže je možné a pravděpodobné, že některé země půjdou dál a samozřejmě budou využívat jadernou energii, ale samozřejmě toto je vážné varování.

Lída RAKUŠANOVÁ, redaktorka
--------------------
Myslíte, že Česká republika bude patřit mezi ty země, které půjdou dál?

Jan ŠVEJNAR, ekonom
--------------------
Já si myslím, že asi půjdeme dál, ale počítám, že si to budeme mnohem více promýšlet a budeme se opravdu zajímat o ty nejmodernější technologie a nejmodernější zajištění proti právě přírodním excesům tohoto typu.

Lída RAKUŠANOVÁ, redaktorka
--------------------
Akorát, že to, co nastalo v Japonsku, tam se asi nedá už toho moc zvládat.

Jan ŠVEJNAR, ekonom
--------------------
Já myslím, že tam možná byl do určité míry lidský faktor, jak jsem viděl z těch prvních zpráv, že možná se dalo vypustit nějakou, trochu víc té páry, která nebyla příliš kontaminovaná. A to by možná zabránilo nebo zmenšilo možnost výbuchu. Ale samozřejmě člověk nikdy neví, jak silné například zemětřesení může být.

Lída RAKUŠANOVÁ, redaktorka
--------------------
Tam hlavně šlo o to, že ten reaktor už měl být vlastně teď v tomto měsíci odstaven, ale v únoru mu ještě jeho životnost prodloužili. A my jsme viděli, že velmi podobně to probíhalo teď v Německu. A nakonec tady to taky tak probíhá.

Jan ŠVEJNAR, ekonom
--------------------
Přesně. To je ta tendence. Proto jsem na začátku toho rozhovoru zmínil, že se asi budeme orientovat, nebo budeme snažit orientovat, nebo diskuse půjde tím směrem, že budeme chtít ty nejmodernější a nejbezpečnější technologie vyřadit samozřejmě to, co je zaostalé. A samozřejmě, je to krok správným směrem, být více obezřetní. Na druhé straně si musíme uvědomit, že nikdy si nemůžeme být stoprocentně jisti.

Lída RAKUŠANOVÁ, redaktorka
--------------------
Zajímavé bylo srovnávat vysílání teď o víkendu české a německé televize o škodách na těch jaderných elektrárnách v Japonsku, protože v Německu ti nukleární experti celkem bez obalu mluvili o tom,že si nedovedou vysvětlit, jak by mohlo dojít k explozi bez toho, aby se začalo tavit obsah reaktoru. Zatímco tady paní Dana Drábová tvrdila, že něco takového vůbec už z konstrukčního hlediska těch japonských reaktorů není možné. Tak já si kladla otázku, jestli jsou čeští experti informovanější, než ti němečtí, anebo jestli jsou zvyklí spíš tu situaci zlehčovat.

Jan ŠVEJNAR, ekonom
--------------------
To je velmi dobrá otázka. Já bohužel nemám technické informace toho typu, kde bych mohl vám říct,že ti nebo ti druzí mají více pravdu. Ale rozhodně je to něco, co se musí velmi pečlivě prozkoumat, protože se jedná o jev, který má malou pravděpodobnost, ale následky jsou samozřejmě strašně katastrofické nebo mohou být velmi katastrofické.

Lída RAKUŠANOVÁ, redaktorka
--------------------
Dá se odhadnout, co to bude znamenat pro japonské hospodářství a pro japonskou ekonomiku a pro dopad na celosvětovou, tedy potažmo i českou ekonomiku.

Jan ŠVEJNAR, ekonom
--------------------
Tak já bych tady rozdělil ten dopad přímý a potom ten dopad, který bude mít vlastně ta reorganizace, která může nastat vůbec ve využití jaderné energie. Ten přímý dopad se zatím ještě nedá přesně vyčíslit, protože teprve jsme na pokraji vlastně zjišťování všech škod, které nastaly. Nicméně zde bych řekl, že velmi často ty škody nejsou tak obrovské v porovnání k celému HDP, jak se někdy zpočátku očekává. Ať už to byl nálet jedenáctého září v Americe, kdy se očekávaly obrovské škody. A samozřejmě byly to obrovské škody v porovnání s celým bohatstvím Spojených států. A HDP to nebylo tak velké. A obdobně jinde. Čili budou to velké škody, ale možná, že nebudou tak obrovské, jak se zdá na první pohled. Ten druhý efekt může být mnohem podstatnější. A sice, jestli opravdu se hodně zemí vydá směrem, kdy energie nebude nukleárního typu, tak pak to má velký dopad na poptávku, která se přemístí samozřejmě k ropě, zemnímu plynu a jiným zdrojům. A tam bude otázka potom také nabídky. To znamená, co bude vlastně dostupné. Vidíme,že se mění situace v arabských zemích, na Středním východě a tak dále. Takže jsou zde různé možnosti, každopádně velká nejistota.

Lída RAKUŠANOVÁ, redaktorka
--------------------
Co to bude znamenat pro finanční trhy, my už jsme viděl propad akcií ...

Jan ŠVEJNAR, ekonom
--------------------
Tak samozřejmě tam finanční trhy reagují nejrychleji. Takže tam vidíme tu první reakci, která je, jak říkáte správně, negativní, protože ty trhy vidí, že jsou tam obrovské škody. Na druhé straně já si myslím, že tak v týdenním odstupu ty trhy budou ty první, které budou odhadovat vlastně tu škodu nějak realisticky z dlouhodobějšího hlediska. A jestli nebudou dál klesat, jestli se stabilizují nebo naopak třeba začnou mírně stoupat, tak nám to začne zrcadlit jejich dlouhodobé očekávání, jak dlouhá bude rekonstrukce, jak nákladná, jak rychle se japonská ekonomika odrazí.

Lída RAKUŠANOVÁ, redaktorka
--------------------
Fakt je, že kromě akcií stavebních firem teď stoupají, což je pochopitelné, tak teď stoupají ty akcie slunečních elektráren a alternativních zdrojů vůbec.

Jan ŠVEJNAR, ekonom
--------------------
Ano, to je samozřejmě do určité míry paradoxní, v tom, co vidíme, co se děje u nás, nebo dělo jako politika, včetně té retroaktivní daně, která byla uvalená, ale je pravda, já myslím, že všechny ostatní zdroje se stanou více populární. A samozřejmě alternativní zdroje solární a větrná bude samozřejmě též ve /nesrozumitelné/.

Alexander TOLČINSKÝ, moderátor
--------------------
To byl ekonom Jan Švejnar, kterého zpovídala Lída Rakušanová.

 

ČRo 6, Názory a argumenty, 14.3.2011